Seriál o Mratínském potoku, část 34
„opustíš li mě nezahynu, opustíš li mě zahyneš“ – úryvek z básně Viktora Dyka Země mluví
Nedá se přehlédnout, že se na Zeměkouli mění klima. V naší zemi jsou zimy sušší a teplejší. V létě přicházejí přívalové deště. Vnímáme výkyvy teplot netypické pro roční období. Vědci monitorují probíhající změny. A co více. Je zjištěno, že způsob obhospodařování půdy u nás způsobil ztrátu její kvality a tím také snáze podléhá erozi. Ďáblice se rozkládají na úpatí vrcholu a hřebene, který je čarou rozvodí řek Vltavy a Labe. Nad obcí se nacházíejí pole, traviny, lesy. Majetek patří ve většině soukromníkům.
Naši zastupitelé řeší dlouhou dobu úkol vypořádat se s dešťovkou (data text . p. Rexa DZ duben 2024). Kapacita dešťové kanalizace se ukázala poddimenzována. Ulicemi Ďáblickou a Šenovskou se valí voda, ohrožuje automobily. Dochází k zaplavování několika nemovitostí v Ďáblicích a většího počtu domů dál po toku Mratínského potoka. Uvádím úpravy, které byly doposud k zvládnutí záplav a ochraně zemědělské půdy provedeny :
V Ďáblicích se v nedávných letech pracovalo s dešťovou vodou až téměř v nejnižších místech zástavby. První úprava terénu se nachází nad řadovými domy nad ulicí K Náměstí na čarodějnické louce (za starostky p. Ševčíkové). V budově hasičárny se za vedení obce p. Růžičkou vybudovala v celé ploše jedné z garáží vykachlíkovaná vana, která jímá vodu, která od rozvodí stéká Šenovskou a naráží na hasičárnu. Vody z této jímky se odvádí rourou DN 400, která je vložená do země od hasičárny pod nádvořím statku do rýhy podél Ďáblické a do Mratínského potoka (návrh za starostky p. Ševčíkové a realizace místostarostka p. Fišmistová v prvním období starosty pana Růžičky). Ukazuje se, že roura nemá dostatečnou kapacitu. Po nevelké bouřce, ukázali mi hasiči, stojí ve vaně garáže 50 cm vysoký sloupec vody. Voda postupně odtéká a hasiči vanu po té vyčistí.
Z plochy zástavby sídliště Na cihelně je voda regulovaně odváděna (obrovská podzemní nádrž). Přesto jsou v tomto sídlišti malá místa, kde voda může škodit. Je třeba je monitorovat a lokálně upravit odvodnění. Ďáblice stále postupující cestou jednání díky radnímu p. Prokešovi mají z konce zimy vyčištěné břehy potoka od dřevin, které v případě přívalového deště ucpávaly odtokové roury u Cínovecké (část Ďáblická – Cínovecká).
Co se děje. Co se bude dít dále?
Je třeba věnovat se opatřením – ozdravení orné půdy a úpravám krajiny, které spolupracují s přírodou. Skoro 50% plochy půdy je prý utuženo těžkou technikou, půdě chybí humus schopný vodu udržet (odborná vysvětlení se dají dohledat na internetu). Cestou velkovýroby poškozená orná půda deště špatně vskakuje. Mimo to, je třeba vytvářet další díla, která vodu zadrž a zpomalit její odtok. To je úkol pro zemědělce. Většina půdy nad Ďáblicemi patří soukromým osobám. V Ďáblicích však máme i něco málo míst, která jsou naší obce a úpravny by zde bylo možné udělat.
Potřeba ozdravit půdu a lesy, bránit ničivému vysychání krajiny, ochránit majetek může lidi spojit ke spolupráci. Na špatný stav zemědělské půdy v Česku a klimatické změny reagovalo Ministerstvo životního prostředí. 17. června roku 2021 vydalo vyhlášku o ochraně zemědělské půdy před erozí (sbírka zákonu 240)
Dále zviditelňuji z textu konkrétní a podstatné : extavilán – majitelé polí se postarají o to, že velké lány se rozdělí na menší části, které se osévají různými plodinami. Ve velkých lánech se znovu vytvoří meze s křovinami, budou se vysazovat stromy. Klimatická změna a špatný stav půdy, vymírání zvěře, velký úbytek hmyzu, ptáků /existuje monitoring/, je varující.
Jak nařízení z roku 2021 začali uvádět v život i zemědělci v Ďáblicích? Ukazují to moje fotografie. K porovnání znovu publikuji fotografie po přívalovém dešti 14.8. 2020. Pole byla rozdělena na různými plodinami oseté menší části, nebo byla zatravněna. Trávnaté plochy déšť dobře vsakují.
Poslední projekt k odvodnění naší obce: Návrh je z roku 2022 (společnost PVS prostřednictvím AquaProcon). Ten jen jednou větou upozorňuje na potřebu zadržet vodu dešťů v místě spadu na polích. Většina dokumentu pak podává výčet technické návrhů například – vhodné přespádování silnic, zvýšení chodníků u ohrožených nemovitostí, vybudování nové kanalizační větve na západní části obce, retenční nádrž u Mratínského potoka, atd..
Jsou ve státní kase potřebné peníze, které budou na úpravy potřeba? Dokáží zastupitelé zanechat svárů a spojit se v pracovní tým spolupracující i se soukromými subjekty?
Celo republikově se ukázalo, že zhoršování stavu pudy jde velmi rychle. Doplňování ztraceného humusu jde naopak velmi pomalu.
Ministerstvo vydalo další zpřísňující vyhlášku: Pro hospodaření na erozně ohrožených půdách začnou platit nová pravidla, která lépe ochrání pole (publikováno 2023/07/18). Vyhláška bude postupně nabývat platnosti během letošního roku – 2024.
Změna hospodaření musí zabránit ztrátám orné půdy, která je z polí odnášena při deštích a v době sucha větrem.
Ministerstvem doporučovaná technická opatření jsou – doslova cituji: 1/ příkopy, 2 průlehy, 3 zatravněné údolnice, 4 polní cesty s protierozní funkcí, 5 ochranné hrázky, 6 ochranné nádrže, 7 terénní urovnávky, atd..
Jak budou úpravy v Česku realizovány těžko předjímat. Mnoho polí vlastní subjekty, které nemají rodový vztah k půdě (půda – vhodná investice, zisk), nájemní zemědělci trpí přebujelou kontrolní činností (především menší hospodáři). Je tu konkurence levnějších potravin vyprodukovaných nefer cestou v zahraničí (soudobé otrokářství).
Jak upravit pole, aby co nejlépe odolávala suchu, při přívalovém dešti neztrácela humus a nezpůsobovala záplavy se zabývají vědci a také několik spolků. Vypracovávají se metody monitoringu ohrožené krajiny a ve spolupráci odborníků z více oborů se tvoří návrhy úpravy krajiny. Aktivisté umí též reagovat na dotační programy ministerstev. Mě zaujal spolek Živá krajina a jeho projekty. Již realizované úpravy krajiny najdeme na webu spolku. Spolek nabízí přednášky a proškoluje zájemce o ochranu krajiny. Spolek získal zájem i škol. V Česku máme dvě ZŠ, kde se děti pod vedením pedagogů prakticky o krajinu starají (podpořeno grantem). Vše je i s mnoha fotografiemi na webu Živá krajina.
O úpravách krajiny podél toku Mratínského potoka jsem průběžně ve svých textech psala. V okolí Ďáblic udělala zastupitelstva dobrou práci (Čakovice, Líbeznice, Zlonín, Ctěnice, Kbely) . Vynikající příklad je na hranici Horoušánek a Úval. V Ďáblicích se udělalo minimum. O dění v krajině ďáblického katastru, o ochraně krajiny budu dál psát.
Fotografie : 1 lán mezi skládkou a Ďáblicemi v roce 2022, celá plocha byla letitě osévána stejnou komoditou, 2 – 3 ztráty humusu po povodni 2020, 4 dělení lánu na části s různými plodinami 2024, 5 travina mezi Ďáblickým hájem a Spořickou, 6 hromady popadaných větví a padlé stromy na Mratínském potoku pod Ďáblickou rok 2021, 7- 9 čištění břehů Lesy ČR zima 2024, 10 odtoková rýha a val na spodní části čarodějnické louky – majetek MČ, 11 práce spolku Živá krajina- konference v roce 2022 , 12 zapojení dětí, 13 vytvořené rybníčky k oživení krajiny- zadržení vody, zvlhčení vzduchu, atd..
10. května 2024
Milada Stroblová