redakce – 2. stránka – Praha ‒ Ďáblice

Letní procházky po toku Mratínského potoka v Čakovicích

Seriál Mratínský potok část 21

Ve dvacátém dílu seriálu o Mratínském potoku jsem se dostala na okraj katastru Ďáblic. S lístkem vrby poplujme dál do katastru čakovického. Prošla jsem terén poblíž potoka za Globusem a dále až po silnici do Třeboratic, pokud to jen šlo. Tato místa jsou plně poznamenána způsobem života moderní civilizace. Jak jinak, je třeba to přijmout. Na břehu potoka stojí přečerpávací zařízení hloubkové kanalizace do čističky na Císařském ostrově Vltavy. Jsou tu k vidění různé haly a obrovské roury vedoucí od třeboratické teplárny. Zelenou oázou tu však najdeme. Hned za hranicí katastrů za hotelem Aura je rovná travnatá plocha se stromy a keři. Mratínský potok se tu skrývá v hloubi pod svahem na jejím okraji. Pro stromy a keře ho neuvidíme. Ani neuslyšíme zurčení vody. Hluk provozu Globusu to neumožňuje.

Vypravíme se dál podél potoka až k Lidlu. Zvu Vás na letní procházky po pěšině mezi potokem a čakovickými rybníky. Věřte, stojí to za to. Blíže Ďáblicím je Čakovický rybník, užívá se i název Cukrovarský (sloužil při zpracování řepy cukrovky v sousedním cukrovaru), níže je Zámecký. Je poblíž silnice vedoucí vedle zmíněného obchodního domu. V posledním roce Čakovice udělaly pro přírodu a lidi skvělý kus práce. Zásluhu na tom má místostarostka paní Soňa Černá, která řídí zde spolupráci úřadu a firem, naplňuje úkol, který pro Čakovice přijala – péči o životní prostředí. Břehy okolo potoka a Cukrovarského rybníka byly v předjaří 2022 vyčištěny od náletových dřevin a suchého roští. Vyklučení dřevin byla určitě práce nelehká. Svahy nad potokem jsou příkré. Ještě, že existuje technika. Člověk si už nedokáže představit, kolik práce by bylo s vyřezávání náletů ruční pilou.

Na jaře byla u Cukrovarského rybníka instalována tabule informující o plánech revitalizace potoka a okolí až k Lidlu. Vyfotila jsem ji k přečtení. Projekty na potoku a na obou rybnících představuje paní Černá i v krátkém filmu. Za potokem bylo po roce 1989 postaveno sídliště. Dle několika tamních obyvatel, se kterými jsem dala řeč, část sídliště stavěla holandská stavební firma. Uvidíme tam úpravy terénu vedené tak, aby dešťová voda neodtékala kanalizací. Je vedena po povrchu avšak řízeně.

Doporučuji vám po procházce okolo rybníků i návštěvu přilehlého sídliště. Přikládám více fotografií. A co uvidíte za Lidlem? Jeďte se podívat. K rybníkům chodím často. Potřebuji je, těším se na ně. Vždy tam mohu pozorovat něco nového. Je třeba tam dojet autem nebo autobusem. Je to však od pramene potoka nejbližší místo, kde je možné si odpočinout.

1. července jsem na výpravu k Zámeckému rybníku vzala vnoučata. Na břehu jsme viděli chlapce asi čtrnáctiletého, který pozoroval vodní přítok do rybníka jako přírodovědec. Oslovila jsme ho. Nestačila jsem se divit. Hoch popisoval tamní přírodu, názvy v parku objevených živočichů uváděl i latinsky. O životě u rybníků napíši více v dalších dílech seriálu.

10. července 2022 Milada Stroblová

Největší problémy potoka na našem katastru

Seriál Mratínský potok část č. 20

Které části Mratínského potoka na katastru Ďáblic jsem se ještě popisem nedotkla? Je to část, jíž jsem se trochu vyhýbala, protože na ní vznikají problémy, které se zhoršují. Čekala jsem, dojde li ke změně, kterou budu moci radostně popsat. Jde o část potoka od silnice Ďáblická k ulici Chřibská. Dále pak o část potoka od Chřibské pod Cínoveckou. Problém těchto míst vzniká jíž na velkém lánu mezi dlouhou stodolou Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou RŘK a skládkou. Odhaduji třicet let zde půda nedostává výživu z hnoje. V půdě ubývá humus, který zadržuje vodu. Ďáblice již zasáhly přívalové deště. Stále je třeba mít na paměti, že Ďáblice leží na úpatí svahu. Dešťovka padající na zmíněný lán o rozloze větší než 70 ha, odtéká přes Ohradu dál potokem pod mostkem v ulici Ďáblické. Za starostky D. Ševčíkové byla původní užší roura o průměru 600 mm odstraněna a byla tu vybetonována propust oválného tvaru o průměru mezi 1500 – 1600 mm.

Silnější deště nedostatečně vstřebané půdou odtékají z velkého pole pod silnicí otvorem bez problémů. Po velké povodni 14. srpna 2020 jsem nad silnicí Ďáblickou nezaznamenala, že by zde došlo k rozlivu vody po polích – zadržení deště v místě spadu, tak jak je doporučováno a je moudré. Mezi Ďáblickou a ulicí Chřibskou jsou břehy potoka z obou stran porostlé stromovím a keři. Toto místo přinejmenším od roku 1989 nebylo čištěno od větví a dalších odpadu. Mezi Chřibskou a Cínoveckou je potok rozšířen a vybetonován. Nad tímto místem ústí do potoka velká roura přivádějící vodu z dešťové kanalizace Ďáblic. Do betonového koryta je svedena i voda z povrchu D8 z Cínovecké. Úkolem této vodohospodářské stavby je zregulovat obrovské množství vody, které se sem navalí při přívalovém dešti. Inženýři virtuálně popsali možné děje, které zde mohou nastat, když dojde k velkým srážkám. Souběžně s přirozeným korytem potoka, byl zde vybudovat tzv. BYPAS – zatrubněný odtok vody. V této technické stavbě začíná dvěma rourami o průměru 150 cm, před nimiž jsou umístěny mříže (česlo), které zachytávají deštěm splavený materiál, který nesmí vniknout do rour. Roury odvádějí vodu pod poli a končí za zástavbou na našem katastru ústím opět do Mratínského potoka. Představme si přívalový déšť 14. srpna 2020. Voda ze zmíněného lánu a okolí strhává na březích potoka pod Ďáblickou ležící větve, unáší je dál. Mříže česla v celé své výši zadrží nečistoty.

Česlo se ucpe. Voda se pak valí přes přepad na část obce za Cínoveckou na Blata, kde poškozuje majetek obyvatel. Je jasné, že všechny deště průběžně odnáší neodklizené větve a plasty a ty se na mřížích zachycují. Je zcela logické, že prostor před česly je nutno pravidelně a často kontrolovat a čistit. Psát o této části potoka Ďáblic jsem odkládala díky absenci čištění břehů potoka a problémům na česle. Přála jsem si, abych zde mohla napsat: Nádrže už mají stanoveného správce, česlo se pravidelně kontroluje a čistí. Opak je pravdou. Stavba, kterou zadal Magistrát hlavního města Prahy za třicet let nebyla předána, Magistrát sám se o ni nestará. Břehy potoka jsou prozatím stálým zdrojem větví. O čištění česla se starají obyvatelé z Blat, kterým hrozí povodeň.

Kde je chyba? Jedno je nezpochybnitelné. Zastupitele volíme my občané proto, že určité úkoly, které je nutné pro zdravý život obyvatel obcí vykonat v našem společenském systému, nemůže udělat sám jeden občan. Na starostovi obce leží odpovědnost za realizaci velkých děl, která obec nevyhnutelně potřebuje. Starosta je povolán k tomu komunikovat se subjekty, se kterými pro realizaci potřebuje spolupracovat. Od roku 1989 mají Ďáblice třetího starostu. Miloš Růžička je starostou dvanáctým rokem.

Léta běží a nejistota, kdy se ucpe česlo, visí stále ve vzduchu. S věcí v nedávné době pohnuli tři muži. Martin Tumpach místostarosta do roku 2018 jednal v řadě kanceláří a postupně se dopídil, že nemají-li Ďáblice povodňový plán, věc se nepohne. Nyní ho naše MČ už má zásluhou spolupráce místostarosty Jana Hrdličky, zastupitele Davida Prokeše a úředníků. Děkujeme. Po té v letech 2020 a 2021 proběhly na potoce Ďáblic protipovodňové prohlídky. Tak tomu bude každoročně. Majitelé toku a majitelé břehů potoka jsou informováni o svých povinnostech, jejichž splněním je provedena základní prevence proti povodni. Při prohlídce se upozorní na závady, majitelé břehů potoka jsou vyzváni k nápravě. Břehy potoka mezi Ďáblickou a Chřibskou jsou v majetku Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou a za čistotu břehů odpovídají. V době dvou období vegetačního klidu řád úklid nezorganizoval. Představme si ještě, co obnáší úklid. Organizátora, pilu, rukavice, pevné boty, nákladní auto. A ochotu ke spolupráci členů řádu, radních Ďáblic , farníků a občanů, kteří chtějí pomoci, protože nejsou ke krajině Ďáblic lhostejní. Za bezproblémový průtok vody v potoku zodpovídá Povodí Labe. Tato organizace na potoku již pracovala. Mám informaci, že hasiči Ďáblic několikrát česlo čistili.

Potok teče dál až do Labe. V Ďáblicích v místě spadu nezadržená voda zhoršuje povodně na potoku ve Veleni, Sluchách a Mirovicích. Nejde jen vodu z výše uvedeného pole pod cestou do Zdib, jde o vodu ze svahů nad naší městskou částí od Dolních Chaber, Ďáblického háje a hvězdárny….

Snahy o odvodnění Ďáblic mají bohatou historii.….. Na posledním představení projektu odvodnění Ďáblic Pražskou vodohospodářskou společností a.s. o zadržení dešťů v tak zvaném extravilánu (pole a louky) nebylo nic řečeno. Informace o besedě a o návrhu řešení odvodnění Ďáblic a to včetně úprav polí k zadržení vody v Ďáblickém zpravodaji nebylo radními sděleno rovněž nic.

Při mých cestách dál po toku jsem oslovila občany bydlící u potoka ve Veleni. Bojí se již každého deště. Veleňští radní připravili projekty odvodnění. Mohu zde přiložit foto publikace, pomocí které Veleň žádá o pomoc Prahu. Povodně v okolí Veleně zhoršuje totiž i velký nárůst zástavby severního okraje Prahy. Dešťovku je nutno co nejvíce zadržet na polích a nevsáknutou zregulovat poldry, retencemi. Funkční ďáblickou retenci jsem již představila v 17. dílu seriálu.

Jaro 2022. Český svaz ochránců přírody vyhlašovatel celostátní akce Ukliďme Česko motivoval již po několikáté i ďáblické radní k výzvě , aby se občané Ďáblic připojili k úklidu v Ďáblickém háji. Několik členů Spolku pro Ďáblice, kteří jsou si vědomi toho, že místa na potoku pod Ďáblickou je nutné uklidit neodkladně, se vypravili na zmíněná místa. Vyvezli jsme dva vozíky za auto odpadu převážně nepřírodního. Na více jsme nestačili. Před dokončením tohoto dílu seriálu vyšel Ďáblický zpravodaji květen 2022. Stojí zde, že za 15000 Kč nechal úřad uklidit část Blat- část, která znečištěním nevyvolá povodňový stav….

Oslovila jsem osobně kněze RŘK otce Tomáše Gregůrka, který slouží mše v ďáblické kapli. Informovala jsem ho, že neuklizené břehy na Mratínské potoce mohou znovu způsobit vážné problémy. Otec Tomáš mi řekl, že část potoka pod Ďáblickou prošel. Sdělila jsem mu, že přestože je RŘK obcí informován a zástupce řádu byl na protipovodňové prohlídce na podzim 2021, není již jiné cesty než publikovat tento článek. Po rozhovoru mě otec Tomáš vyzval, abych se za občany na podzim ozvala a akce úklidu by se mohla připravit. Velice jsem mu poděkovala.

Popis fotografií

1 – 3 znečištění potoka mezi ulicí Ďáblickou a Chřibskou, 4 – 5 vybetonované koryto potoka s rourou přivádějící vodu z Cínovecké, vodu ze severu i jihu silnice D8, kde se stéká potok, přepad hloubkové kanalizace a dešťová voda z Ďáblic, 6 – 7 – 8 česlo , 9-10 částečný úklid břehů u policie ČR dobrovolníky, 11 – 12 publikace k řešení povodní ve Veleni, 13 vybetonované koryto , pohled od ulice Chřibská, 14 pohled na břeh potoka při úklidu na jaře 2022

Fotografie M. Stroblová, V. Prokešová, A. Marušiaková

25.5.2022 Milada Stroblová

Mratínský potok Na Blatech

Seriál o Mratínském potoku

Část 19

Na úvod této části poznávání Mratínského potoka uvádím zeměpisné údaje, které jsem doposud nesdělila. Nejvyšší místo v katastru Ďáblic v Ďáblickém háji má výšku 359 m nad mořem. Mratínský potok vzniká z mnoha pramínků v nejvyšších plochách pole pod rozvodím Vltava – Labe, asi pod vrstevnicí 300 m nad mořem. Pramen Pod vrbou je ve výšce 250 m nad mořem. Jen o málo níže Mratínský potok odtéká z ďáblického katastru.

V předešlé části seriálu jsem čtenářům přiblížila přirozeně vyvěrající pramen potoka Pod vrbou. Nyní se po toku tohoto pramene můžeme podívat na jeho část poblíž ulice Kostelecké. Když budeme čekat v autobusu nebo v autě na křižovatce s Cínoveckou „na zelenou“, vpravo od Kostelecké uvidíme část Mratínského potoka tekoucího od pramene Pod vrbou. Zde podél břehu uvidíme plochu stromoví. Je v majetku několika vlastníků a je neudržovaná. Plocha zarostlá stromy různého stáří se dlouhodobě stává odkladištěm odpadu. Přitom by se mohla stát krásným místem pro odpočinek a hry dětí. Při návštěvě Blat se můžete podívat, jak malou veřejnou plochu pro společné hry děti vytvořilo zastupitelstvo pod vedení paní D. Ševčíkové (je hned na kraji ulice Na Blatech). Podél břehu potoka roste několik starých stromů. Průměr kmenů odhaduji na více než 1 metr. Pohled na ně mně naplňuje úctou a pokorou. K potoku se od okraje pole připojuje ještě jeden maličký vodní zdroj. Dle Věry Prokešové jde o vyústění vodního přepadu z vodárenských nádrží, které se na katastru Ďáblic nacházejí. Dvě pramenné větve potoka se stékají Na Blatech na východu ďáblického katastru, na části Ďáblic oddělené od středu obce poli a od roku 1990 i Cínoveckou. Zde téměř celá část potoka protéká soukromými zahradami.

Potok se nachází mezi ulicemi Na Blatech, Řepná a mostkem na ulici U Červeného mlýnku. Objevila jsem jen čtyři místa, kde je možné k potoku sejít. Nejblíže je možné podívat se na vodu z mostku v ulici Řepné. Potok jsem zde několikrát viděla znečištěný plasty. Ty přináší voda a vítr od Ďáblické silnice ke skládce. Několikrát jsem viděla, jak auto jedoucí ke skládce trousilo odpad z nezakrytého valníku. Znečištěná plasty je část potoka od mostku na Ďáblické až k ulici Řepná.

V minulosti na Blatech hospodařilo na deset zahradníků. Z mostu v Řepné po pravici uvidíme hned u břehu neoplocený pás stromů. V loňském roce byla na části plochy pod mostkem u Řepné MČ Ďáblice provedena údržba vyřezáním náletových dřevin a jejich odvozem v souvislosti s plněním protipovodňových nařízení – čistit břehy od přírodního materiálu, který by v případě povodně ucpával koryto. Toto místo patřilo v první republice panu Plašilovi. Jeho rodina zde pěstovala květiny. Prodejní stánek měli u kubistického hřbitova. Zahradník pan Plašil patřil k těm lidem, které komunisté nenávistně nazývali kulak – třídní nepřítel zemědělec, který musel být zbaven majetku a půdy. Byl z posledních, kteří se bránili znárodnění. Zahradničil ještě za Antonína Zápotockého. (Ten byl prezidentem mezi roky 1953 – 1957.) Sklonit se nad potokem, vidět jeho čistotu či znečištění, podívat se na květenu břehů potoka lze Na Blatech v místě retenční nádrže (psala jsem o ní v 16. části seriálu). Stará mapa – II. vojenské mapování (1806-1808, 1810-1811) dokládá, že se níže na potoku v minulosti nacházel rybník a mlýn Rothe M. – Červený Mlýn. Po nich zůstal název místa a název ulice U Červeného Mlýnku. Výše nad potokem je novodobý dům, jehož barva fasády připomíná minulost. Mratínský potok je v mapě uveden také jako Červenomlýnský. V tomto místě potok odtéká z katastru naší obce.

K názvu ulice Na Blatech. Místní lidé, kteří tu po staletí žili a v souznění s krajinou hospodařily, se snadno shodli na tomto názvu. Na spodní vodu je zde možné narazit v hloubi ani ne 1 metr. Studny zde jsou hluboké pouze cca 3 metry. Pro srovnání – v blízkosti Koníčkova náměstí jsou studny hluboké až 15 metrů. S tímto jevem se museli vypořádat budovatele kanalizační stavby po pravé straně Kostelecké – psala jsem o tom v minulém dílu seriálu. Dokládám to fotografiemi.

18.4.2022 Milada Stroblová

foto 1 – 2 stromoví podél potoka, 3 je takováto výstražná cedule řešením?, 4 pohled na potok z ulice Řepná – místo zahradnictví květinářství , 5 v zahradách se skrývá potok, 6 přístup k potoku z Řepné v místě neoplocené neudržované parcely, 6 pod tímto svahem stával Červený mlýn, pro hustý porost křovím není možné spatřit ani potok, 7 propojení ulice Na Blatech s Řepnou silničkou K Červenému Mlýnku s mostem přes potok, 9 pohled na potok z mostku , někde za keři mlel mlýn , 10 usedlost Červený mlýn pohled z čakovického katastru, 11 stará mapa místa – rybník a mlýn, 12 -13 budování rozšíření kanalizace Ďáblic

Nový praktický lékař a další odbornosti – proč jsou odmítány?

Vážení občané Ďáblic,

Rozmýšlel jsem jestli tento článek zveřejnit či nikoliv, ale nakonec jsem se rozhodl, že ano, důvodem byla má účast na 22.veřejném zasedání ZMČ, Praha 8- Ďáblice, které se konalo 2.3.2022.

Jsem občanem Ďáblic, žiji zde asi 10 let a krom toho provozuji v Ďáblicích zdravotní zařízení ANGIO – CHIRURGIE s.r.o., tedy odbornosti angiologie, cévní chirurgie, chirurgie a proktologie.

Jistě víte, že před časem začala rekonstrukce OD (Obecního domu) Ke Kinu, průběh byl prezentován v několika číslech Ďáblického zpravodaje, taktéž byl prezentován architektonický projekt s budoucím využitím rekonstruovaných prostor, mimo jiné tato prezentace je na webových stránkách Městské části Ďáblice.

Připravované zdravotnické prostory byly v projektu přizpůsobeny veřejné anketě, která proběhla v roce 2018, kde občané vyjadřovali preferenci, jaké odbornosti by občané chtěli mít zastoupené: 1. místo praktický lékař, 2. místo fyzioterapie. Takže v projektu jsou připravovány prostory ordinace pro praktického lékaře a 3 ordinace pro fyzioterapii.

V průběhu roku 2021 jsem se sám jako občan Ďáblic i jako provozovatel specializovaného zdravotního zařízení, které provozujeme v Ďáblicích, dotazoval jakým způsobem výše zmíněné prostory obec využije. Po osobním jednání se starostou Růžičkou, které bylo asi 3/2021, jsem mu ústně předložil náš návrh na rozšíření odborností o praktického lékaře, intenistu, dermatologa, s tím, že bychom nově rekonstruované prostory využili jako multioborové pracoviště. Starostou bylo řečeno že v plánovaných rekonstruovaných prostorech má zájem působit fyzioterapie, která tam byla již částečně před rekonstrukcí a praktického lékaře obec poptává, že je to PRIORITA. Jinak de facto ústí jednání se starostou Růžičkou nemělo žádný výstup, jen jsem si ověřil tu skutečnost, že na přímou otázku, člověk nedostane přímou odpověď. Já obecně pod slovem priorita si představuji něco jiného, jelikož od března 2021 po dnešek, jsem nezaregistroval jedinou pobídku ze strany obce, proto aby nějaký praktický lékař zvažoval, že si v Ďáblicích pronajme ordinaci. Mimochodem starosta Růžička je mimo jiné jako zastupitel na Magistrátu hl.m. Prahy, členství ve výboru pro zdravotnictví – předseda(jistě ví jak složité je rozšíření zdravotní péče atd.) Nicméně následně jsem náš záměr o rozšíření odborností o praktického lékaře atd. adresoval písemně vedení obce. Dne 31.3.2021 jsem toto i vizuální prezentací přednesl radě MČ – Praha 8 Ďáblice, pozastavím se nad hlavním řečníkem to byl radní Dvořák, který je zřejmě specialista na zdravotnickou problematiku a ekonom, nám odpověděl: „Nevím proč bychom měli podporovat váš business“, nevím asi radní Dvořák, žije v jiné době, prostě soukromé ambulance jsou a budou, to není nic neobvyklého, stejně tak by zřejmě nepodporoval business „fyzioterapie“? Nebo podporoval? Ono je něco jiného úhrada za přímou platbu, a úhrada zdravotními pojišťovnami, ty máme nasmlouvány, takže, za vyšetření pacient neplatí. V květnu 2021 jsem odeslal reakci na vyjádření RMČ Praha 8- Ďáblice, kde jsme nějakým způsobem hledali alternativu stran fyzioterapie, resp. prostor, nabízeli jsme naše dosavadní prostory s výměnou abychom odbornosti měli „ pod jednou střechou“. Následovalo meziobdobí, kdy jsme se dotazovali že náš záměr trvá a jak jsou tedy rekonstruované prostory účelově využitelné a zda jsou tedy zájemci pro provoz fyzioterapie a praktického lékaře. Dále byla doba mlčení ze strany obce.

Dne 11.2.2022 jsem opět předložil nabídku rozšíření odborností a trvající zájem o rekonstruované prostory OD Ke Kinu, citace sdělení:

„Asi nemá smysl dále popisovat mou nabídku ohledně rozšíření lékařských odborností, kterou jsem sdělil. Pojďme si tedy vyložit karty na stůl a jednat otevřeně a věcně bez dalšího přešlapování. Máte tedy nabídky pro využití prostor v OD Ke Kinu? Konkrétně tedy prostory pro zdravotní část? Máte nového lékaře pro ordinaci praktického lékaře?

Rád bych měl tedy jasno! Pokud tedy využití máte, nemá smysl dále něco rozebírat a byl bych rád o jasné sdělení, pokud je tomu naopak, chtěl bych po Vás jasné stanovisko a to: Nabídl jsem rozšíření odborností, úplně nechápu, na co se tedy čeká, přešlapování na místě jistě nikam nevede. Bylo by vhodné si uvědomit, jak složitá je problematika zdravotnictví ve smyslu soukromé ambulance, není to jen o prostorech, je to o tom, kolik byrokratických institucí je pro schválení provozu zainteresováno a další samotná kapitola jsou zdravotní pojišťovny. Na co se čeká? Až je rekonstrukce provedena, bude slavností kolaudace, přestřihnou se pásky a potom se sami zeptáte “Proč jsme tu rekonstrukci dělali, když vlastně nemáme využití?“ na to se Vás nebudu ptát já, ale občané Ďáblic. Jaký bude váš argument? Nebylo by racionálnější před tím, než bude rekonstrukce dokončena, v mezidobí jednat kdo ty prostory obsadí? Jelikož čas ubíhá a jsem také v tlaku, jistě chápete, že potencionální rozšíření odborností je navázáno na nové lékaře, které by byli v rámci našeho pracoviště, ale oni nebudou čekat donekonečna ani já. Chtěl bych jasné stanovisko: Využijeme/nevyužijeme nabídku, chceme/nechceme rozšíření, máme/nemáme praktického lékaře, máme/nemáme prostory k využití. Žádám tedy aby definitivní stanovisko bylo vydáno do 28.2.2022.“ Na toto sdělení jsem od vedení obce neobdržel žádnou odpověď.

Ale zároveň jsem se dozvěděl, že připravované prostory pro fyzioterapii budou volné, že avizovaný potencionální nájemce prostory nechce. Nad tím, se opět člověk musí pozastavit, to se může stát opravdu jen v Ďáblicích. Všude jinde si vlastník budovy předem nějakou formou písemného závazku či smlouvy o smlouvě budoucí zajistí nájemce. Obecně se tedy připravují prostory, ale není již v průběhu rekonstrukce předložen obcí záměr, aby byla jaksi částečná jistota pro to, že prostory tedy budou využité, takže to byla pouze ústní dohoda, ne absurdní, že podle požadavků „fyzioterapie“ se rekonstruují prostory, a následně obec nikoho nemá.

Musím se ohradit nad celým přístupem obce ohledně problematiky rozvoje zdravotní péče v Ďáblicích, je pro mě zarážející a pozoruhodně, že OBEC ZÁMĚRNĚ ZATAJUJE PŘED VEŘEJNOSTÍ INFORMACE OHLEDNĚ NAŠÍ NABÍDKY ODBORNOSTI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE.

Toto tvrzení je umocněno výstupem na 22.veřejném zasedáním ZMČ, které proběhlo 2.3.2022, podobu audiozáznamu(1 stopa) – (opravdu stojí za poslech) lze nalézt na webových stránkách obce:https://dablice.cz/domains/dablice.cz/zasedani-zastupitelstvo/23945-22-verejne-zasedani-zmc

Jsem konsternován, jakým způsobem toto jednání vedené radním Dvořákem probíhalo.

Arogance ze strany radního Dvořáka vůči dotazujícím z řad veřejnosti je obdivuhodná, celá atmosféra jak na „ buzerplace“, jak u výslechu, možná si pan radní plete dobu, již nejsme před rokem 1989.

Již jsem jednal s hlavouny, byrokraty, ale takto nepřátelsky vystupovat proti vlastním občanům a proti podle mého dobrému návrhu, je zarážející. Je pro mě udivující, že na veřejném jednání ZMČ, jsou konstatovány informace, které jsou vzápětí dementovány. Konkrétně na dotaz občana Ďáblic, ohledně rekonstruovaných prostor OD Ke kinu, ve vztahu k využití zdravotních prostor ohledně praktického lékaře: VEDENÍ OBCE ODPOVĚDĚLO: “PRAKTICKÉHO LÉKAŘE NEMÁME, HLEDÁME, PAKLIŽE BY JSTE O NĚKOM VĚDĚL“, nedokáži si vysvětlit to, proč VEDENÍ OBCE zatajilo informaci, že nabídku pro odbornost praktického lékaře z naší strany obdrželo. Následně jsem vystoupil já, kde jsem konstatoval to, že nabídka z mé strany byla předložena.

Odpověď pana místostarosty nebyla v kontextu mého sdělení či otázky, defacto mi bylo, řečeno abych přestal s „ divadlem“, že jsem prostory 1.3.2022 viděl a věnoval mi ½ hodiny času, ale na prostory, zda jsem je viděl či nikoliv jsem se neptal.Radní Dvořák vyzval občana Ďáblic, aby nereagoval bez vyzvání, jinak nebude moc dále vystoupit.Dále pan starosta dementoval informaci, která v citaci výše“ my jsme nic takového neřekli“ Pan zastupitel Tumpach, korigoval a snažil se usměrnit“ vášně“ v jednání.Pan místostarosta se následně za výrok „divadla“ omluvil.

Mimo jiné na zasedaní bylo také řečeno místostarostou Hrdličkou, že v průběhu března bude vyvěšen záměr pronájmu na výše uvedené prostory OD Ke Kinu, k dnešnímu dni 29.3.2022, žádné informace ohledně toho na úřední desce úřadu NEJSOU.

Svojí nabídkou, jsem chtěl zlepšit poskytování zdravotních služeb v Ďáblicích, nedělám to pro sebe, vše je velmi komplikované, dělám to pro občany Ďáblic, i s ohledem i když zde žiji jen 10 let, záleží mě v čem a v jakém prostředí budu žít dále a pokud to bude možné rozvíjet dobré lékařské služby, které poskytujeme.

Jsem zklamán přístupem vedením obce.

BUDU RÁD ZA PODPORU Z ŘAD OBČANŮ PRAHY 8 – ĎÁBLICE.

V Praze dne 29.3.2022

MUDr. Tomáš Kneifl

Bahno v ulici Kučerové

Již delší dobu lze pozorovat stavební činnost okolo ulice Kučerové. Staví se tam řadové rodinné domy. Bohužel naprosto nepochopitelně si developer naplánoval napojení na sítě v ulici Kučerové na zimní měsíce. Tam, kde jsou komunikace pod správou TSK, to není možné, v Ďáblicích ANO. Jako důsledek je bahno, které při každé oblevě zamořuje okolí a co je horší, při dešti je splachováno do dešťové kanalizace. Jaký důsledek to má pro blízkou budoucnost? Ucpání již tak problémové kanalizace v historické části Ďáblic. Řeší tuto havarijní situaci někdo? PVK, MČ Ďablice. Odpověď je NE… I když jsem žádal MČ Ďáblice o nápravu, nikdo se neozývá…

Všem, kteří zde bydlí, chodí od autobusu nebo do lesa, není potřeba opakovat, jaká je situace nyní. Tedy jen krátce. Víc než rok nás stavba obtěžuje neprůjezdnými ulicemi Kučerové, Květnová a K náměstí (oficiálně v provozu!!!), uzavřeným chodníkem v ulici Kučerové (kde se jedná dokonce o nepovolený zábor a nikoho to netrápí), oblaky prachu z nezakrytých hromad hlíny a teď z vysychajícího bahna, případně bahnem, když je mokro. Tuto tristní situaci už několik měsíců řešíme jako Spolek s obcí – s místostarostou (starosta i přes to, že ho oslovujeme, nereaguje) a investorem. Výsledek je bohužel nula. Otvory kanálu nikdo nezakryl, aby tam neteklo bahno, hlína ani ulice se nekropí a nezametají, auta dál blokují průjezd, stavební materiál je rozházený po okolí. Na naše upozornění, že na rok zabraný chodník nebylo vydané povolení, se nám dostalo odpovědi, že bude předmětem schválených stavebních prací… Podali jsme tedy stížnost k dotčeným orgánům, tak jak to měla již dávno udělat po četných a opakovaných stížnostech obec sama, pokud na řešení problému nestačí nebo nemá kompetence. Je to její povinnost, pochopitelně za předpokladu, že jí na svých vlastních občanech záleží… Říká se, že stavební firmy jsou jako voda a rozlijí se až tam, kam se jim to povolí . V Ďáblicích bohužel žádné limity nemají.

Stížnost na neúnosnou prašnost a současně nesjízdnost komunikace Kučerová, v Praze 8 –
Ďáblicích a požadavek na okamžitou nápravu stavu Stáhnout

Jiří Marušiak, Alena Marušiaková – Spolek pro Ďáblice

Přirozeně vyvěrající prameny Mratínského potoka Na Pramenech

Seriál Mratínský potok, část 18

V této části seriálu o Mratínském potoku zvu čtenáře ke druhému prameništi potoka. Nachází se na katastru Ďáblic za poli ve směru k Čakovicím. O této lokalitě jsem se dozvěděla od Věry Prokešové teprve před třemi lety. K přiblížení přirozeného pramene potoka použiji letecký snímek této části Ďáblic. V turistické mapě je pramen označen značkou, v jiné je dokonce pojmenován. Jeho jméno je Pod vrbou.

První výpravu k prameništi za Cínoveckou jsem podnikla s vnukem v roce 2020. Objevili jsme dva prameny. Druhý pramen se nachází opodál pod plotem, který dělí pozemky. Letos jsem se rozhodla místa znovu navštívit i s fotoaparátem. Fotka z jara 2022 ve srovnání ukázala vývoj stromu. Tři větve na levé straně skloněné vrby, která dává jméno prameni, se částečně odlomily. Silná větev zásobená vodou dál žije a nové větvičky z ní raší vzhůru k nebi. Opakuje se děj, který se tu před dávnou dobou udál. Strom padl a jeho horní větve zesílily v kmeny.

Prameny tu vyvěrají v úžlabí ve větší šíři ( nalezla jsem další nalezená zamokřená místa) podobně, jak je tomu pod polní cestou na Zdiby v okolí Ohrady. (Připomenu, že řada pramenů v tomto místě je odvedena melioracemi a také do Ohrady, při jejím vykopání pro potřebu chovu stád krav a koní ve stáním statku) Značku pramen Ohrada nemá. Prameniště Pod vrbou je obklopeno mnoha vrbami různého stáří. Velmi staré stromy rostou i dál podél břehů odtékajícího potoka k mostku na Kostelecké. Tudy potok vtéká na stranu části Ďáblic Na Blata, kde se nachází soutok obou větví (mapa). Podél potoka vznikla v dávné minulosti cesta, která dostala jméno po přírodním charakteru místa Na pramenech. Tato větev potoka zde tvoří hranici katastru Ďáblic a Čakovic.

Občané, kteří jezdí autem přes Čakovice, určitě nepřehlédli, že na kraji ulice Na pramenech je od loňského roku výkop ohraničený larseny. Zde vzniká část odkanalizování splaškových vod, stavba vyžádaná enormním nárůstem obyvatel Ďáblic. Probíhající práce jsem z povzdáli sledovala a několikrát jsem s hlídači, kteří stavbu i v noci hlídali, prohodila několik vět. Při výkopu dělníci narazili na pramen. Nezbylo, než přejít k neustálému odčerpání vody, aby stavba mohla pokračovat. Jáma byla prohloubena a její boky byly nedávno jištěny i traverzami. Bylo mi jasné, že musím zjistit, jak je pramen silný. Dle mě není malý, dává, odhaduji 1 l za sekundu (fotografie).

V souvislosti s touto událostí jsem si znovu připomněla staré mapy Ďáblic. Přerušované čárky v mapách obou pramenišť ďáblického potoka znázorňují zamokřené louky. Je vhodné si připomenout pravdy, na nichž má udržitelný zdravý život lidí stát. Lidé dávné minulosti vlastnili půdu, u které po generace žili. Znali její vlastnosti, které se sice měnily, avšak jen pozvolna. Sedláci věděli, kde sít, pěstovat ovoce, kde radno nestavět. Poznatky byly zobrazeny do map. Na Blatech a Na Pramenech využívali čisté vody potoka zelináři. Pastvina, na jejímž okraji jeden pramen vyvěrá, je Šrámků. I oni pěstovali zeleninu na prodej. Rodina zde dodnes žije. Od Věry jsem se dozvěděla, že v první republice se uvažovalo na prameništi vybudovat lázně. Pramen prý byl silný. Na něm byl vybudován rybník. Ten však Věra nepamatuje. Někdy se k Šrámkům s Věrou vypravíme a zaznamenáme něco z dochovaných dějin tomto místa. Zprůmyslnění zemědělských prací, zemědělské reformy, politické změny roztrhali pevný vztah hospodářů s půdou. Kdo z majitelů polností na katastru Ďáblic zde dnes hospodaří ? Na jaře 2022 mají občané Prahy přislíbeno připomínkovat tzv. Metropolitní plán Prahy, plán dalšího stavebního rozvoje metropole. Kladu si i otázku, zda tvůrci plánu chodili do naší krajiny ďáblické, a zda spolupracovali s místními rodáky, kteří zde žijí několik generací. A vědí své….

Některé změny územního plánu naší městské části od roku 1989 dokládají to, že zájem „zhodnotit“ ornou půdu na stavební parcely více vynáší…

9. března 2022 Milada Stroblová

Postřehy z 22. zasedání zastupitelstva městské část

Ze zasedání je pořizován zápis a zvukový záznam

Předsedající radní Dvořák zahájil zasedání a následně se hlasovalo o doplnění návrhového výboru. Všemi přítomnými hlasy byli zvoleni zastupitelé Pěkný a Stránská. Následně starosta Růžička navrhl doplnění bodu Rozpočtové opatření č.2/2022 – schválení a v následném hlasování byl program jednání schválen všemi přítomnými hlasy. Dále byly všemi hlasy formálně schváleny zápisy z předchozích dvou zasedání.

V rámci volného mikrofonu z občanů vystoupili: p. Hnízdil s dotazem na stavební zábory v Květnové ul., na nakládání s aktuální zelení v okolí stavby pod Hřenskou a na možnosti zřízení ordinace druhého praktického lékaře v Ďáblicích. Dle radních praktického lékaře shánějí a záměr na pronájem nových ordinací bude vyhlášen v pol. března 2022. MUDr. Knaifl upozornil, že nabídku na provoz ordinací, včetně ordinace praktického lékaře již radním předložil. Místostarostou Hrdličkou byl mimo jiné vyzván: „nedělejte tady takové divadlo“. Po živelném zapojování občanů do diskuze předsedající radní Dvořák zasáhl: „Nebudem z toho dělat diskuzní kroužek, hospodskej“. Proto jsem zastupitele vyzval k jednání hodnému veřejného zasedání.

Rozpočtové opatření č.12/2021 bylo schávelno všemi přítomnými zastupiteli za STAN. Ostatní přítomní zastupitelé se tradičně hlasování zdrželi, protože jim nebylo umožněno mít své zástupce ve Finančním výboru. Stejně tak při hlasování o vzetí na vědomí Rozpočtového opatření č.1/2022.

U schválení Rozpočtové opatření č.2/2022 hlasovali mimořádně všichni přítomní zastupitelé „pro“ z důvodu vyčlenění částky 1.000.000,- Kč v rozpočtu MČ pro rok 2022 pro krytí výdajů MČ spojených s řešením humanitární pomoci obyvatelům Ukrajiny, byť se do předmětného opatření „ukryly“ i jiné položky jako např. rekonstrukce lékárny či výstavba bytového domu Akcíz II.

Po představení záměrů zástupce žadatele byla všemi přítomnými hlasy schválena Žádost o schválení návrhu na změnu územního plánu u části pozemku parc.č. 1646/1 v k.ú Ďáblice, lokalita U Červeného mlýnku – společnost ASTAR s.r.o., kde by se aktuální plánovaná veřejné vybavenost měla přesunout na křižovatku Ďáblická x Kostelecká (býv. statek) a předmětný pozemek bude z důvodů omezené dopravní obslužnosti využit k výstavbě rodinných domů.

Všemi přítomnými hlasy byl schválen prodej hasičského automobilu Liaz 101 – CAS 25/2500/0 Městu Buštěhrad za 220 000 Kč.

Rovněž všemi přítomnými hlasy byly schváleny Zásady pro koordinaci a projednávání přípravy záměrů a návrhů pro významné dopravní stavby, dopravní změny a dopravní omezení mezi hl. m. Prahou, TSK hl. m. Prahy, a.s. a městskými částmi, upravující větší informovanost městských částí o plánovaných dopravních omezeních a změnách dopravního režimu.

V Informacích radních a zastupitelů přednesl starosta Růžička informace v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině, informaci o podané doplňující žádosti do Fondu rozvoje bydlení pro dofinancování BD Akcíz a místostarosta Hrdlička představil průběh rekonstrukce starého obecního domu, průběh výstavby bytového domu Akcíz II, odeslání nesouhlasného stanoviska MČ k vymezení záplavového území Mratínského potoka, odeslání nesouhlasné stanovisko MČ k projektové dokumentaci změny stavby před dokončením „Novostavba bytového domu Kokořínská 91/1“, a Participativní rozpočet.

Jelikož se do bodu Diskuze nikdo nepřihlásil, skončilo zasedání krátce po sedmé hodině.

Martin Tumpach, zastupitel

Retenční nádrže, poldry v Ďáblicích

seriál Mratínský potok

část 17

V Ďáblickém zpravodaji se v lednu roku 2022 v článku o odvodnění objevilo slov poldr a retenční nádrž. Já sama jsem teprve asi před třemi roky, kdy mě Věra Prokešová bývalá zastupitelka a předsedkyně komise životního prostředí přivedla k ďáblickému poldru neboli retenční nádrži pochopila, o co jde.

Co uvádí wikipedie : Suchý poldr nebo také suchá ochranná nádrž či suchá retenční nádrž je vodní dílo sloužící protipovodňové ochraně. Ač jde o vodní dílo, je označení suchý u poldru namístě. Po většinu času v něm totiž žádná voda není. Tou se naplní až v momentě, kdy hrozí, že se vylije z břehů přilehlý vodní tok. Poldr tak může i zcela zabránit povodni. Voda se jednoduše rozlije v něm, tedy na místě, kde nemůže napáchat žádnou škodu. Například mimo zastavěná území. Výpusť poldru bývá nastavena tak, aby vodní dílo opouštěl po nějaký čas takzvaný neškodný průtok. Tímto způsobem je možné i zadržet vodu v krajině a jde o nejlepší přirozenou ochranu před suchem i povodněmi.

Jak vznikla první retenční nádrž v Ďáblicích? Když část Ďáblic za Cínoveckou zvaná Na Blatech začala měnit svoji podobu díky výstavbě domů podél Mratínském potoka, při řešení odvodnění komunikací se místní obyvatelé zastupitelé pod Věřiným vedením zasadili o to, aby byl ve svažité části podchycen tok dešťové vody v retenční nádrži. Vznikla v zadní části Blat na hranici katastru pod svahem, kde se v jeho horní části nachází travnatá plocha se stromy a pod ní jsou dnes nové domy. Za Ďáblice tu na stavbu vybavenosti dohlížel místostarosta Martin Tumpach. Povedlo se. V září po přívalovém dešti v srpnu 2020 jsem k retenční nádrži znovu zavítala. Oslovila jsem i skupinku obyvatel, kteří před domem v blízkosti nádrže u stolečku popíjeli vínko. „Měli jste tu problém, když 14. srpna obrovsky lilo?“ Zněla moje otázka. Dostalo se mi krátké odpovědi. „ Nee, dobrý.“ Za rok v létě jsem zde fotograficky zaznamenala osázení břehu okrasnými keři. To vše je pro mě radost. Dobré dílo z dobré spolupráce. Dílo blízké přírodě. ( tento výraz budu nadále používat a budu rozlišovat od dílo přírodě vzdálené)

V Ďáblicích vznikla ještě další retenční nádrž. Na kraji ulice Statkové započala před lety výstavba firmou Spiritex. V tu dobu již platil zákon nařizující, aby voda ze zpevněných ploch byla zadržena a regulovaně odpouštěna. Nádrž se nachází pod nejníže položeným domem na hraně svahu do ulice Šenovské. Developer špatně vybral dodavatele silničního povrchu. Co je známo. – Silnice okolo domů nemohly být zkolaudovány. Laik pozná, že jsou špatně spádované. „Korunou“ odvodnění této lokality je retenční nádrž. Díky nedokončenému spádování dešťová voda retenční nádrž míjí a při přívalovém dešti v srpnu 2020 se voda valila po svahu na Šenovskou. V době bouřek je nás v obci několik, kdo vybíháme do deště a přesvědčujeme se, kudy se proudy vody valí. Byla jsem u retenční nádrže několikrát. Co se změnilo? Přibyla poškozená krycí mříž, nedávno jsem spatřila zde vyhozený velký „ snop“ umělohmotných hadic. Víc nic. Tato stavba odvodnění se zatím nezdařila. Kdo nádrž dokončí tak, aby sloužila? Developer prý zmizel.

O dalších místech, kde se v Ďáblicích zadržuje voda, budu psát v dalších dílech.

14.února 2022 Milada Stroblová

Dvě velké události, které se staly na Mratínském potoku v roce 2021

Seriál Mratínský potok, Část 15

3.ledna tohoto rok 2022 jsem se vypravila do Čakovic podívat se, jak se to má se Zámeckým rybníkem. V roce 2021 tu probíhala jeho velká revitalizace. Když jsem vyjížděla z domu, svítilo slunce. Práce na rybníku byly dokončeny. Slunce však zakryly mraky a atmosféra nad hotovým dílem byla typiky zimní, ponurá. Nedalo mi to, musela jsem fotit. Foukal studený vítr. Ruce mi při fotografování mrzly. Než jsem vše, co jsem považovala za zajímavé vyfotila, slunce se znovu ukázalo a pro mě paprsky posvětily hotové dílo. Velmi si ho vážím. Byla to radost, která trochu vyvažovala smutek z vážné havárie na potoku, která se stala pravděpodobné předposlední den v roce. Hasičům Prahy naplnila silvestrovské odpoledne. Byl to též na několik týdnu velký úkol pro firmu, která provádí sanaci znečištění potoční vody. Za sebe děkuji oběma institucím. A věřím, že policie bude havárii vyšetřovat a na rozdíl od minulé ropné havárie na Mratínském potoku ( asi v roce 2020 ) bude zdroj znečištění nalezen a zajednána náprava. Od přátel, kteří bydlí u Mratínského potoka na Blatech, jsem se dozvěděla, že viděli mrtvou žábu. Určitě k úhynu živočichů došlo.

„ Voda je život“, řekl mi Rom, se kterým jsem si povídala na podzim roku 2021 při fotografování zakládání kamenů do jedné z hrází Zámeckého rybníka. Říkal mi, že denně, když jde z práce, nakoupí a z lavičky parku pozoruje probíhající práce. Věděl o velké vrbě u výpusti rybníka, která se musela skácet, aby bagry mohly do rybníka vjet. Znal i cenu celé revitalizace. Tu jsem však zapomněla. Obával, zda práce bude v termínu dokončena. Byla. Jde pro mně o nejdůležitější pozitivní událost na potoku v minulém roce. Tato moje povídání píši a dokládám fotografiemi již dva roky. Dělám to s potěšením pro sebe, pro občany a mládež, všechny, které život okolo Mratínského potoka zajímá. Bývalý místostarosta Martin Tumpach ocenil archivační význam fotografií pro porovnání se změnami na potoku v budoucnosti. Tímto mu děkuji, že můžu publikovat na tomto webu, který spravuje.

Všem lidem v Ďáblicích a na Mratínském potoku přeji klidnější rok 2022.

Milada Stroblová

Odkaz Rytířského řádu s červenou hvězdou zavazuje

Seriál Mratínský potok, Část 15

Ve patnáctém dílu seriálu o Mratínském potoku stále zůstávám v Ďáblicích. Je toho mnoho, co se tu za posledních 32 let událo. Nemluvě o tom, že jsem se seznámila s rodinou, která ve velkostatku Ďáblice žila v době socialistického Československa. V seriálu dojde i na rozhovor s těmito pamětníky. Píši o potoku a o životě v jeho sousedství. Přes moje texty však chtě nechtě představuji sebe. Téma, které v tomto dílu představím plně souvisí s profesí, kterou jsem 40 let vykonávala. V roce 1979 jsem na Akademii výtvarných umění ukončila studiu restaurování maleb – závěsných obrazů a nástěnné malby a také restaurování polychromované plastiky. Od roku 2004 do doku 2018 jsem zvolila práci u Národního památkového ústavu středních Čech. Kontrolovala jsem stav památek zámků tohoto kraje. Restaurovala obrazy v dílně, prováděla údržbu památek v objektech. Není proto divu, že moje krásná profesní deformace mě i po odchodu do důchodu vede k památkám. Nejblíže je vesnická památková zóna našich Ďáblic. V roce 2015, kdy jsme pod vedení Simony Dvořákové realizovali první Zažijme Ďáblice jinak, jsem získala svolení představitelů RŘK podívat se do statku. Připravila jsem naučnou stezku dvorem a upozornila na zajímavé historické i krajinné části statku. S archeologem PhDr. Jan Havrdou občanem Ďáblic jsem vytvořila památeční skládačku. Vrátila jsem se k ní po šesti letech. Znovu jsem pocítila radost. Vám všem čtenářům ji zasílám u příležitosti Adventu.

skladacka_ZDJ_celek_4.9._2015 Stáhnout

Velice, velice děkuji Panu Kmínkovi a zaměstnancům firmy Agro Kmínek, kteří se o uchovávání objektů od roku 1989 do restitucí církevního majetku postarali. Vztah k přírodě statku dokládám fotografiemi.

V úterý 30. listopadu tohoto roku 2021 proběhlo setkání představitelů Rady Ďáblic, představitelů RŘK, pracovníků Pražské vodohospodářské společnosti PVS a pana ing. arch Hlaváčka z MHMP s občany Ďáblic k rozvoji MČ. Beseda trvala skoro 4 hodiny. Na nový návrh odvodnění Ďáblic navázal RŘK návrhem výstavby domů za statkem. Představil též nové využití budov statku. Zmínil důležitost zpřístupnění dvora občanům Ďáblic.

Já jsem si dovolila asi třikrát zdvořile oslovit představitele řádu, protože se domnívám, že kontakty řádu Křížovníků s občany obce by mohly být širší než jen ve formátu 1 a 1 ( jak se dnes slovo používá) starosta a řád zastupující právník (znovu na besedě připomenut právníkem panem Prátem) a účast občanů na mších v kapli. Jestli něco současný stav života na Zemi potřebuje, je spolupráce vycházející z vzájemného naslouchání. Je nám třeba více lásky. Dělejme drobné kroky ke sbližování.

Co znamená vesnická památková zóna (zkracována jako VPZ). VPZ je v České republice stupněm plošné ochrany památkového území nižším než vesnická památková rezervace. Vesnická památková zóna má menší koncentraci kulturních památek než vesnická památková rezervace. /citace z wikipedie/ Úkolem je významné kulturní hodnoty v ní zachovat. Zodpovědní jsou majitele. Po restitucích a po ztrátě původního využití objektů je to úkol přetěžký. Chtěla bych poznat správce obcí, kteří vlastníkům v tomto pomáhají. V Česku je vyhlášeno 211 vesnických památkových zón.

13.12.2021 Milada Stroblová