Seriál Mratínský potok, Část 2

Určitě to není falešná domněnka: Ďábličáci znají přímořská letoviska a nebyli u ďáblického potoka.

Rybník Ohrada v lednu 2009

Než se vydám po toku Mratínského potoka dál od Ďáblické ulice, ještě chvíli  se ve vzpomínkách vypravím do míst, kde minulá staletí šel život, často těžký,  avšak  v absolutním  sepjetím  s přírodou , jejími dary.  Znovu se zastavím  u pramenišť Mratínského potoka, kde  vznikla usedlost řádu Křížovníků s červenou hvězdou.   Majetek  řádu  Křížovníků  prošel změnami, které byly  diktovány politikou všech vývojových  etap  republiky  po roce 1945.  Zestátnění  církevního majetku  – velkostatek s chovem krav, po navrácení majetku církvi zde  v nájmu  pole obhospodařuje firma pana Kmínka. Všechny státní  zemědělské  direktivy   v naší zemi do puntíku naplňované ( na rozdíl například Polska) zanechaly i zde svoje  stopy. 

Pohled na bývalý kravín, leden 2009

Od druhé světové války  žijeme v trendu  neustálého zlehčování si života pomocí techniky, technologií. Nějak se po desetiletí  nebral ohled na  další produkt tohoto šířícího se blahobytu- znečištění  Země, devastace půdy , znečištění  lidského těla,  znečištění lidské  mysli, která  nebyla schopna reflektovat negativní dopady neustálého růstu blahobytu.

Archeolog , ďáblický občan PhDr. Jan Havrda pro web Spolek pro Ďáblice vypracoval  dokument, který nastiňuje hydrogeologii  prameniště  Mratínského potoka. Doporučuji si  informaci  na webu spolku vyhledat.  (složka Ďáblické rezidence) Zmíním, že Mratínský potok má síť  pramenišť. V poválečné době došlo  na polích pod polní cestou na Zdiby  k zachycení pramínků  melioračními rourami.  Ohrada byla  patrně vybudována  mezi léty 1953 – 1983. Já mohu popsat jen její  stav z nedávné doby.  Do Ďáblic jsem se přistěhovala v roce 1975. Manžel  ďáblický rodák se narodil v roce 1951.  Jeho generace  bruslila na Ohradě i Parkánu.  Kdo měl  psa plavce  chodil s ním  k Ohradě  v letním období pravidelně.  Při nákupech ve vsi – ve středu obce na Ďáblické jsem potkávala zdejšího kočího, jak s koňmi rozvážel hnůj ze statku zahrádkářům.  Než byly Ďáblice spojeny s Prahou byly Ďáblice ves a jít do středu Ďáblic od hvězdárny a tehdy Rudého náměstí,  nebylo jinak zmíněno než jít do vsi.  Já jsem to přijala.

koryto potoka směrem od Parkánu

Moje první fotografie  Ohrady  s bruslaři  pořízená v roce 2009 zaznamenává ještě jeden fenomén. Geodeti  vykolíkovali a fábory označili  pozemky soukromníků, kteří je podstoupili developerovi  k výstavbě velkého  obytného satelitu s podzemními garážemi a čtyřpodlažními domy – satelitu na meliorovaném poli mezi narůstající skládkou  a Ohradou, satelitu v místě, kde byla půda vysoké bonity blízkosti obce. O Ďáblických rezidencích  si můžete přečíst mnoho  informací od Táni Dohnalové na webu spolku. Doporučuji.  Na fotografií  z roku 2009 je zachycen i rozpadající se  kravín, kde byli  dle  sdělení pamětníků odchováváni  býci před porážkou.  Podívejme se na leteckou  mapu Ďáblic. Rozeznáme přítok od statku , jehož břeh je porostlý staršími stromy. Tento  přítok  vytéká  ze zatrubnění  u hospodářské  budovy  z cihel a kamene.  Na další  fotografii   je vidět  vyústění vody z meliorací, kterou obrůstají keře. V březnu 2020 byla suchá, jak jsem psala minulém textu. Pro porovnání přístupu k místům, kde  dlouhou historii tepal obecní život,  zmíním  práci ďáblického architekta, který se zamýšlel nad zpřístupněním okolí  Ohrady občanům . Pan  architekt v roce 2009 inspirován mokřadem u Ctěnic  navrhnul   přirozenou  přírodu respektující variantu  úpravy okolí Ohrady s přístupem z Ďáblické.  K výkresu přidal komentář:  „Za mokřadem Ctěnic  je v pozadí  zámeček , v Ďáblicích pěkné průčelí   základní školy.“ V té době  se teprve skrytě rodil fenomén průmyslovým zemědělstvím ničená   orná půda.  Půda  hnojená syntetickými hnojivy , splavování ornice díky absenci humusu z hnoje a  díky  likvidaci mezek a remízků,  scelení polí  vhodné  pro obhospodařování obrovskými stroji.                                                                                   

Milada  Stroblová, 25.4.2020 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *