Archiv autora: redakce

Seriál Mratínský potok, část 28

Potok, který pramení  u nás v Ďáblicích, protéká za Mirovicemi  obcí Veleň. Třetím rokem  tam vyjíždím pozorovat vodu, přírodu a také komunitní život. Mratínský potok a jeho okolí jsem v červnu 2023  navštívila dvakrát. Znovu pak v červenci.  Když jsem ukládala fotografie do archivu, připomněla jsem si dřívější návštěvy. Hned  mi bylo jasné, že o potoku ve Veleni budu  psát vícekrát.  

Mezi  Mirovicemi a Velení cesta podél potoka není.  K vodě se návštěvník Veleně dostane až u mostu na silnici, která vede do Přezletic. V 28. dílu seriálu popíši  místa od tohoto mostu na silnici K Cihelně směrem po toku potoka. Chci upozornit na místa byť nevelká, ale krásná.

Po pár metrech  chůze uličkou U Potoka spatříme oblázky na jeho dně potoka, krásně viditelné přes opticky čistou třpytící se vodu.  Takový pohled do vody potoka mě plní radostí. V české televizi jsem zaznamenala upoutávku na dokument „V proudu“,  kde mladý muž zve na pouť po vodních tocích. O vodě potoků říká na úvod jen pár slov. Jen volně tlumočím –  Zvuk vody, pohled do čisté tekoucí vody, to má očistný vliv. – Já to cítím podobně.

Od mostu se po pravé  straně  cesty zvedá prudký svah porostlý stromy. Topoly, javory, duby, bezinky, jeřáby  různého stáří.  Přímo na břehu potoka jsem vyfotila obrovitý topol, jehož kmen má průměr odhaduji  11 decimetrů.  Levý  břeh potoka se z dálky jeví nepřístupný.

Když jsem procházela obcí,  potvrdilo se mi, že je ve Veleni zachován původní charakter obce na potoku.  Podél páteřní silnice obce stojí domky jeden vedle druhého. Za nimi  stávala hospodářská stavení. Lidé zde patrně stále vlastní půdu  až k potoku. Ulička  U Potoka vede podél potoka  asi jen  200 metrů. Cesta dále stoupá a od potoka se vzdaluje.  Na velmi prudkém  svahu pod ní se nachází velká zahrádkářská osada. Mapa v potřebném zvětšení ji zaznamenává. Osadu,  větší  její část jsem mohla vyfotit jen ze silnice na Mratín.

Polní cesta nad zahrádkami vede až k silnici do Brázdimi. Slouží k obsloužení velkého lánu nad osadou. Silnice je frekventovaná, chodník z obce zde není . Odtud doporučuji se po cestě vrátit. V blízkosti mostu do Přezletic jsem spatřila od hlavní cesty oddělenou koňskými kopyty vyšlapanou pěšinu. Vede dál po klenutém starém mostě do statku. Za dávných dob po mostě vyjížděli hospodáři s těžkými tažnými koňmi, aby spolu pracovali na poli.

Při prohlídce obce jsem vyfotila  budovy  statku, k nimž starý most vede. Na vjezdu do něj je tabule informující o ustájení koní a jezdecké škole.

Zpáteční cestou nad osadou jsem při pozorování přírody objevila kvetoucí náprstníky.  Vyfotila jsem i větrem stržený list a plod  dubu bahenního. Ve svahu jsou vidět  dva  obrovité  balvany.

Ve Veleni je přes potok vybudován ještě jeden most.  Je na silnici na Brázdim, jak jsem uvedla.  Dojít se z něj podívat na proud sílícího Mratínského potoka okrajem silnice  od podniků na tomto  konci obce je nebezpečné.  Na přístupné části břehu potoka v ulici U Potoka jsem vyfotila i technickou stavbu, asi lokální čističku – podle nářadí a vyneseného kalu. Toto místo  a blízké okolí je méně než 1 metr nad hladinou potoka.  Při větších deštích jsou tato místa nejspíše ohrožena rozlivem  vody.

V dalším dílu seriálu  přiblížím veleňské  povodně. Právě kvůli ohrožení majetku občanů způsobeném  rozvodněním potoka při přívalovém dešti  a vlivům   výstavby pražského obchvatu  chce obec, aby  byl vybudován  poldr u Mirovic. Psala jsem o něm  v předcházejícím dílu seriálu.  

 Popis fotografií  :  1 mapa,  2 most na silnici do Přezletic,  9  pohled na zahrádkářskou osadu,  12   stromy zarostlý  svah nad  uličkou U Potoka a nová výstavba Veleně,  pohled ze  silnice do Mratína, 15  výjezd z Veleně směrem na Brázdim, vidíme keře na břehu potoka, 16 pohled na vodu potoka z mostu na Brázdim, 17 přístup k potoku  po levé straně silnice  je obtížný, 18 v kterékoli roční době je Veleň  pěkně upravena 

Milada Stroblová                                                                                                                                   

text je průběžně aktualizován dle skutečnosti

O zeleň v Ďáblicích pečuje dle vlastnického/správního rozdělení městská část, hl. m. Praha, prostřednictvím svých subdodavatelů (TSK, Acton apod.) a soukromí vlastníci pozemků. V případě pozemků ve správě MČ dokážeme i na nenadálé situace reagovat pružně vlastními silami. U ploch ve správě hl. m. Prahy nebo soukromých vlastníků, v případě zanedbané údržby vyzíváme oficiální cestou vlastníky k zajištění údržby.

Původně vysoutěžený dodavatel plošné údržby zeleně opakovaně nesplňoval naše nároky na kvalitu provedení prací, a proto jsme přistoupili k radikálnímu a náročnému kroku výměny dodavatele v průběhu započaté sezóny. Hladký průběh této komplikované změny zajistila 1. místostarostka Mgr. Postupová, za což jí tímto velice děkuji. Nově plošnou údržbu zeleně v Ďáblicích zajišťuje společnost Gardenella s.r.o.

Dle smlouvy jsou trávníky v intenzivní třídě sekány 8 x za sezónu, v extenzivní třídě 6 x za sezónu. Luční trávníky a trávníky ve svahu jsou sekány 6 x za sezónu. Dětská hřiště jsou plošně sečena 6 x za sezónu, případně lokálně mimo harmonogram dle potřeby. Plošný podzimní sběr listí probíhá 4 x za sezónu, případně lokálně mimo harmonogram dle potřeby. Řez keřů bud probíhá 2 x za sezónu s výjimkou dětských hřišť s jedním řezem navíc.  Vlastními silami provádíme mimořádné řezy keřů v křižovatkách. Z plošné údržby jsme vyřadili z důvodu značně navýšených cen šintování chodníků, které úřad zajišťuje po jednotlivých lokalitách vlastními silami, popř. dílčími objednávkami. Samozřejmostí je při plošné údržbě zeleně dodržení všech relevantních norem ČSN a stálá přítomnost minimálně jednoho kvalifikovaného zahradníka. Jednotlivé plošné údržby jsou provedeny maximálně do sedmi dní od započetí prací. Z ekologických důvodů zavádíme i „motýlí louky“, ostrůvky vyššího lučního porostu a v letních vedrech vyšší travní porost okolo stromů k lepšímu zadržení vláhy. Také zavádíme systém kontrol provedené práce. I přes to, pokud objevíte nedodělky v provedené údržbě, je možné je hlásit s přesným popisem lokality a času na úřad MČ ke zjednání nápravy.

Dále máme uzavřené příkazní smlouvy se společnostmi ARBOSERVICES – Šolc, s.r.o. a Ing. Bc. Tomáš Dolenský – Arboristika Čepek na odborné arboristické zásahy – hodnocení stavu, ošetření a kácení dřevin a příkazní smlouvu na zahradnické práce, odbornou úpravu keřů a výsadbu s p. Steinerem. Bezpečnostní a zdravotní řezy stromů tak byly provedeny v ulicích Kokořínská u hřiště, Legionářů, U Parkánu, U Prefy, K Letňanům, Šenovská (lípa, sakury), Kučerové (sakura, javor, třešeň), Prácheňská (buk), Zákupská (sakury), Květnová (vejmutovka), Na Kopci (jedle), Ďáblická (břízy), Dražetická (ovocné stromy), Květnová (buky), Sadařská (myrobalán, buk) a ošetření břízy u ÚMČ. Odborné zahradnické práce byly provedeny u kaple, u školy, K Lomu, ve Vlně, u úřadu a v ul. Legionářů. Zálivka ve vlnách veder byla prováděna na základě smluvní následné péče po výsadbách a taky ďáblickými hasiči, za což jim patří velký dík.

Za rok 2022: za služby na údržbu zeleně bylo vyčerpáno 1 459 262,40 Kč, z toho 725 841 Kč na základě smluvních vztahů, 730 421,40 Kč na základě dílčích objednávek a za mzdové výdaje na brigádníky 97 846 Kč. Celkem za 2022: 1 557 108,40 Kč. Navíc byly z dotace vysázeny stromy v hodnotně 328 000 Kč.

Za rok 2023 jsme doposud uhradili 698 695 Kč. Z toho za plošnou údržbu 262 681 Kč (včetně odečtených náhrad za nedodělky), za zahradnické práce 159 265 Kč a probíhají arboristické práce v hodnotě 254 947 Kč. Mimořádné lokální seče stály 84 700 Kč a mzdové výdaje za brigádníky dosud stály 44 056 Kč.

Nedostatky v údržbě je možné hlásit na podatelna@dablice.cz

Dále máme uzavřenou příkazní smlouvyu se společností ARBOSERVICES – Šolc, s.r.o. na odborné arboristické zásahy.

šintování chodníků

Dlouhodobě účinné šintování je pouze s použitím chemických přípravků, což bychom v Ďáblicích zavádět spíše nechtěli, i za cenu častějšího zarůstání chodníků. V nejexponovanějších lokalitách budeme zkoušet neagresivní postřik a vyhodnocovat jeho případné další použití. I zde je pro nás Váš názor na použití chemických prostředků důležitý. Mechanické drátěné kartáče jsou dle referencí z ostatních městských částí i vlastních zkoušek málo účinné. Spolehlivé parní šintování je finančně velmi nákladné. Aktuálně šintování chodníků řešíme ručně, brigádníky se škrabkami, což jde poměrně pomalu. Rozhraní chodník x vozovka šintujeme pro urychlení mechanickým kartáčem nebo motorovým vyžínačem. Rozhraní chodník x zeď je v majetku (a tedy i správě) vlastníka zdi, což jsou většinou majitelé přilehlých nemovitostí.

Související odkazy

Portál životního prostředí hl. m. Prahy

Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

Martin Tumpach

Seriál Mratínský potok, část 27

V Miškovickém háji  Mrtatínský potok vtéká do  Středočeského kraje. Objem vody v potoku  sílí. Do potoka přitéká potok z Březiněvsi potok Třeboradický. Když půjdeme Miškovickým hájem dál, otevře se před námi  louka. Přes potok mírně ve svahu se nacházejí Mirovice. Když jsem na ni poprvé vstoupila, cítila jsem se tam  velmi dobře. Po levém boku potok a napravo louku obkroužil  svah se stromovím. Na toto místo jsem upozornila již v 26. dílu seriálu. Je to u toku potoka  první louka, která je  přirozená, domnívám se  s bohatější  florou i faunou,  může tu být více druhů rostlin i živočichů.   Asi každý máme v srdci vzpomínku na louku, která se  nám vybavuje, když  se ve sprintu současného  života zastavíte a vzpomeneme na krásné místo přírody, které nás oslovilo. Bylo to takové uááá. Květiny bílé,  žluté, růžové,  fialové, modré. Mezi nimi různé klasy travin. Pokuste se takovou paletu barev květeny  najít v okolí potoka v našem  katastru. Nelenila jsem a  na tuto louku pozvala mou  rodinu. Navíc, přes potok  za mostkem  mají místní  koně a v ulici za kapličkou chovají lidé čuníka jako domácího pejska. Vnoučata jsem na výlet získala  hned. 

Potok v  Čakovicích a Miškovicích protéká v hlubokém korytu, zde povodně nehrozí. V místech u Mirovic, kde má potok již větší průtok a břehy potoka nejsou vysoké, mě  zajímalo, jak  zde  lidé prožívají přívalové deště. Zjistila jsem, že  Mratínský potok  se  od Mirovic s v posledních letech stal hrozbou pro občany  Veleně,  Sluh a Mratína. Po dlouhých dobách, kdy byl na potoku klid a stavělo se i v blízkosti břehů, začaly povodně. Přispělo k nim zastavění  severu Prahy- zpevněné plochy, ze kterých deště rychle odtékají – omezené vsakování.  Pohovořit o tom, jak zastupitelé ve Veleni  řeší problém zajímalo několik  ďáblických aktivistů.  Jednoho dne Věra Prokešová a Radim Rexa stanuli na tamní radnici. Vedení obce Veleň, která má pod sebou Mirovice, neřeší, kdo je v pozici a s kým bojovat jako s opozicí,  začalo problém  řešit svorně.  Od návštěvy  vlastníme katalog, který jsem si vyfotila.  Pod přiloženou fotografií je text, kde je popsána skutečnost.

Nevím, zda vedení obce Veleň bylo jednat s Ďáblicemi, zda by bylo možné korigovat odtok přívalových dešťů v Ďáblicích, aby potopy v obcích Veleň a dále na toku potoka byly menší. Veleň je po potoku od Ďáblic cca 7 km vzdálená. „Zažili jsme už to, že je čisté modré nebe a najednou se přihrne vlna a spláchne to tu.“ řekl mi  muž bydlící u mostku přes potok na jehož domovní zvonek jsem zazvonila. Úvodní list katalogu veleňského dokumentu hovoří jasně. Návrh suchého poldru mají radní už nějaký rok. O úpravách krajiny v Čakovicích a Miškovicích pro zadržení vody v krajině jsem v seriálu podala zprávu.  O tom, jak na klimatickou změnu reagují v  Bořanovicích a Pakoměřicích, v Líbeznici  podám informace v seriálu dále.   Více se nebudu rozepisovat. Zvu čtenáře k podrobnějšímu studiu přiložených fotografií a map. Samozřejmě i  pozvání do Mirovi k potoku přidávám. Co to je suchý poldr ukazuji na dvou přiložených fotografiích od Rokytky.  Jde o místo zvané  Čihadla. O maličkém  stejném díle o retenci  u nás Na  blatech jsem psala.

Fotografie  1 aktuální mapa, 2 mapa z 19. Století – Miškovický mlýn  byl u rybníka / zjistila jsem to při práci na tomto dílu seriálu /, 3–5  živá  louka mezi potokem  a svahem,  5 místní děvče  běhá k potoku, 7 most přes potok s velkým průměrem roury , 8  soutok Mratínského potoka a potoka Třeboradického,  9 regulovaný tok Třeboradického potoka v části  Mirovic, 10 průzračná  voda potoka, 11-12  rok 2023 předjaří v Mirovicích, 13-16  dokument  k tvorbě poldru, 14  v pozadí  záběru před zarostlým svahem  bude možné někdy vidět hráz poldru, 17  při přívalovém  dešti, se pak tato  plocha ocitne na nějaký čas pod vodou, díky vystavěné  hrázi, 20-22   takto vypadá suchý poldr Čihadla 

Milada Stroblová                                                                                                                                                                                 

Seriál Mratínský potok, část 26

Ještě  i v tomto dílu seriálu  se budu věnovat Miškovicím.  Po toku Mratínského potoka půjdeme od mostku z místa, kde začíná cesta Svěceného (toto místo jsem popsala v minulých dílech).  Půjdeme po štěpkou  upravené pěšině, po dřevěných schodech vystoupíme na silnici, která vede do Mirovic. Přes silnici již vidíme okraj Miškovického háje.  Ten je cílem naší vycházky. Hned na okraji háje vidíme informační tabuli.

Radnicí Čakovic zde  byla instalována v roce 2022.  Fotografií přibližuji tu  část, která hovoří o péči vlastníků  háje, o rodině Černých. Mratínský potok  je v délce  asi 100 metru od silnice veden dlážděným korytem.  Zpevnění koryta  kameny podél břehů  je na potoku už od Čakovic. Zde je však  koryto kamenem vyloženo i na dně.  Mám nade vše ráda přirozený tok potoka. Musím se však přiznat,  že pohled do čisté vody, pod níž  je vidět  kamenné dno, krásná práce kameníků,  mě těší. Kdy bylo  koryto potoka vydlážděno? Jak probíhá  takováto stavba? I toto by  bylo zajímavé se dozvědět. Práce na vodotečích není jednoduchá.  O té jsem se něco dozvěděla od obyvatele  ve Sluhách, dále na toku potoka. Na přiložené mapě vidíme, že Mratínský potok dále krajinou  meandruje, zcela přirozeně tisíciletí  opisuje neustále pozvolně klesající výšku krajiny.

V letním období je tok díky křovinám  těžko přístupný.  Z cesty, která je hájem vedena, potok   neuvidíme. Když nastane období vegetačního klidu, už se člověk může do  zvlněného terénu  bez bloudění  a klopýtání vypravit. Jít podél  potoka  dál, zaposlouchat se do jeho hlasu i v Miškovickém háji , jsem nemohla  opomenout. Lákalo mě podívat se též na Miškovický mlýn, který se tu nachází.  Z hlavní silnice je k němu  krátký  vjezd, vidíme jen jeho  čelní štít. Mlýn se  obejít  nedá.  Postaven byl  mezi silnicí, potokem a lesní cestu.  Zraku  návštěvníků  je v létě  skryt  ve stromoví.

21. ledna  2022, kdy napadla trocha sněhu,  mi bylo jasné, že vznikla atmosféra, kterou chci fotograficky zachytit. Krásu  toho dne čtenář ocení. Moje zimní vycházka do tohoto místa však měla i svoji stinnou část. Když jsem prostupovala mezi keři bezinek a  šla podél potoka, najednou jsem spatřila něco , co mi na chvíli zastavilo dech. Jsou místa na Mratínském potoku, kde se splašky pouštějí bez čištění přímo do potoka.  Toaletní papíry zachytávající se o kameny a větve… jasný doklad. Kontrast čistoty toku  výše a voda „zabarvená“     …   níže….  Asi 50 m dál se nachází čistička odpadních  vod. Z ní odtéká čirá voda.  Z cesty k ní jsem pořídila ještě další fotografie znečištěné vody. 

Moje mysl se do místa pod Miškovickým mlýnem  během roku často vracela. Nemohla jsem jinak, v květnu  jsem musela znovu na místo. To jsem už znala  a tak nebylo těžké se k „soutoku“  křovím prodrat. Ukázalo se, že odtok splaškové vody není stálý. Fotografie  dokumentuje jak barvu vody i papíry zavěšené na větvi nad hladinou.  Při letní procházce do Miškovického háje jsem uviděla, že   v příjemném zákoutí  háje přibyly jednoduché dřevěné prvky pro hry dětí.  Zastupitelé  Čakovic se příkladně o  krajinu starají a spolupracují s majiteli háje.

Zvu na procházku do Miškovického háje v kterékoli roční době. Je možné dojít,  jak  ukazuje mapa, až do Mirovic. Když vyjdeme z háje, jsme již skoro u  obce. Zde  se před námi otvírá  překrásná louka obklopená amfiteátrem vysokých  mezí,   kde rostou někde olše,  jinde  smrky, borovice, jsou tam i staré ovocné stromy. O tomto krásném místě  napíši více.  Časem. Naše cesta  podél toku potoka na katastru Čakovic končí. Zastavme  se i na náměstíčku Miškovic.  Uvidíme  zde malý rybníček. Domnívám se, že  pramen v místě není silný, protože  rybníček nemá odtok. Tak ukazuje i  mapa. Z  instalované tabule se dozvíme o historii  vesničky. Na  pěkném místě můžeme chvíli pobýt.

Do Miškovic dojedeme autem.  Dá se  dobře zaparkovat  podél silnice  na straně háje. Jsou tu stání. Parkovat se dá i na odbočce k cestě Svěceného. Autobusem  se do Miškovic dá jet také.

Milada Stroblová