Zeleň a revitalizace, Mratínský potok – 2. stránka

Údržba zeleně v Ďáblicích

text je průběžně aktualizován dle skutečnosti

O zeleň v Ďáblicích pečuje dle vlastnického/správního rozdělení městská část, hl. m. Praha, prostřednictvím svých subdodavatelů (TSK, Acton apod.) a soukromí vlastníci pozemků. V případě pozemků ve správě MČ dokážeme i na nenadálé situace reagovat pružně vlastními silami. U ploch ve správě hl. m. Prahy nebo soukromých vlastníků, v případě zanedbané údržby vyzíváme oficiální cestou vlastníky k zajištění údržby.

Původně vysoutěžený dodavatel plošné údržby zeleně opakovaně nesplňoval naše nároky na kvalitu provedení prací, a proto jsme přistoupili k radikálnímu a náročnému kroku výměny dodavatele v průběhu započaté sezóny. Hladký průběh této komplikované změny zajistila 1. místostarostka Mgr. Postupová, za což jí tímto velice děkuji. Nově plošnou údržbu zeleně v Ďáblicích zajišťuje společnost Gardenella s.r.o.

Dle smlouvy jsou trávníky v intenzivní třídě sekány 8 x za sezónu, v extenzivní třídě 6 x za sezónu. Luční trávníky a trávníky ve svahu jsou sekány 6 x za sezónu. Dětská hřiště jsou plošně sečena 6 x za sezónu, případně lokálně mimo harmonogram dle potřeby. Plošný podzimní sběr listí probíhá 4 x za sezónu, případně lokálně mimo harmonogram dle potřeby. Řez keřů bud probíhá 2 x za sezónu s výjimkou dětských hřišť s jedním řezem navíc. Vlastními silami provádíme mimořádné řezy keřů v křižovatkách. Z plošné údržby jsme vyřadili z důvodu značně navýšených cen šintování chodníků, které úřad zajišťuje po jednotlivých lokalitách vlastními silami, popř. dílčími objednávkami. Samozřejmostí je při plošné údržbě zeleně dodržení všech relevantních norem ČSN a stálá přítomnost minimálně jednoho kvalifikovaného zahradníka. Jednotlivé plošné údržby jsou provedeny maximálně do sedmi dní od započetí prací. Z ekologických důvodů zavádíme i „motýlí louky“, ostrůvky vyššího lučního porostu a v letních vedrech vyšší travní porost okolo stromů k lepšímu zadržení vláhy. Také zavádíme systém kontrol provedené práce. I přes to, pokud objevíte nedodělky v provedené údržbě, je možné je hlásit s přesným popisem lokality a času na úřad MČ ke zjednání nápravy.

Dále máme uzavřené příkazní smlouvy se společnostmi ARBOSERVICES – Šolc, s.r.o. a Ing. Bc. Tomáš Dolenský – Arboristika Čepek na odborné arboristické zásahy – hodnocení stavu, ošetření a kácení dřevin a příkazní smlouvu na zahradnické práce, odbornou úpravu keřů a výsadbu s p. Steinerem. Bezpečnostní a zdravotní řezy stromů tak byly provedeny v ulicích Kokořínská u hřiště, Legionářů, U Parkánu, U Prefy, K Letňanům, Šenovská (lípa, sakury), Kučerové (sakura, javor, třešeň), Prácheňská (buk), Zákupská (sakury), Květnová (vejmutovka), Na Kopci (jedle), Ďáblická (břízy), Dražetická (ovocné stromy), Květnová (buky), Sadařská (myrobalán, buk) a ošetření břízy u ÚMČ. Odborné zahradnické práce byly provedeny u kaple, u školy, K Lomu, ve Vlně, u úřadu a v ul. Legionářů. Zálivka ve vlnách veder byla prováděna na základě smluvní následné péče po výsadbách a taky ďáblickými hasiči, za což jim patří velký dík.

Plochy zařazené do smluvní plošné údržby

Za rok 2022: za služby na údržbu zeleně bylo vyčerpáno 1 459 262,40 Kč, z toho 725 841 Kč na základě smluvních vztahů, 730 421,40 Kč na základě dílčích objednávek a za mzdové výdaje na brigádníky 97 846 Kč. Celkem za 2022: 1 557 108,40 Kč. Navíc byly z dotace vysázeny stromy v hodnotně 328 000 Kč.

Za rok 2023 jsme doposud uhradili 698 695 Kč. Z toho za plošnou údržbu 262 681 Kč (včetně odečtených náhrad za nedodělky), za zahradnické práce 159 265 Kč a probíhají arboristické práce v hodnotě 254 947 Kč. Mimořádné lokální seče stály 84 700 Kč a mzdové výdaje za brigádníky dosud stály 44 056 Kč.

Nedostatky v údržbě je možné hlásit na podatelna@dablice.cz

Doporučení Magistrátu hl. m. Prahy k managementu travnatých ploch v období dlouhého sucha horka Stáhnout

z Doporučení Magistrátu hl. m. Prahy k managementu travnatých ploch v období dlouhého sucha horka

Dále máme uzavřenou příkazní smlouvyu se společností ARBOSERVICES – Šolc, s.r.o. na odborné arboristické zásahy.

šintování chodníků

Dlouhodobě účinné šintování je pouze s použitím chemických přípravků, což bychom v Ďáblicích zavádět spíše nechtěli, i za cenu častějšího zarůstání chodníků. V nejexponovanějších lokalitách budeme zkoušet neagresivní postřik a vyhodnocovat jeho případné další použití. I zde je pro nás Váš názor na použití chemických prostředků důležitý. Mechanické drátěné kartáče jsou dle referencí z ostatních městských částí i vlastních zkoušek málo účinné. Spolehlivé parní šintování je finančně velmi nákladné. Aktuálně šintování chodníků řešíme ručně, brigádníky se škrabkami, což jde poměrně pomalu. Rozhraní chodník x vozovka šintujeme pro urychlení mechanickým kartáčem nebo motorovým vyžínačem. Rozhraní chodník x zeď je v majetku (a tedy i správě) vlastníka zdi, což jsou většinou majitelé přilehlých nemovitostí.

Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu Stáhnout

Související odkazy

Portál životního prostředí hl. m. Prahy

Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

Martin Tumpach

Mratínský potok v Mirovicích

Seriál Mratínský potok, část 27

V Miškovickém háji Mrtatínský potok vtéká do Středočeského kraje. Objem vody v potoku sílí. Do potoka přitéká potok z Březiněvsi potok Třeboradický. Když půjdeme Miškovickým hájem dál, otevře se před námi louka. Přes potok mírně ve svahu se nacházejí Mirovice. Když jsem na ni poprvé vstoupila, cítila jsem se tam velmi dobře. Po levém boku potok a napravo louku obkroužil svah se stromovím. Na toto místo jsem upozornila již v 26. dílu seriálu. Je to u toku potoka první louka, která je přirozená, domnívám se s bohatější florou i faunou, může tu být více druhů rostlin i živočichů. Asi každý máme v srdci vzpomínku na louku, která se nám vybavuje, když se ve sprintu současného života zastavíte a vzpomeneme na krásné místo přírody, které nás oslovilo. Bylo to takové uááá. Květiny bílé, žluté, růžové, fialové, modré. Mezi nimi různé klasy travin. Pokuste se takovou paletu barev květeny najít v okolí potoka v našem katastru. Nelenila jsem a na tuto louku pozvala mou rodinu. Navíc, přes potok za mostkem mají místní koně a v ulici za kapličkou chovají lidé čuníka jako domácího pejska. Vnoučata jsem na výlet získala hned.

Potok v Čakovicích a Miškovicích protéká v hlubokém korytu, zde povodně nehrozí. V místech u Mirovic, kde má potok již větší průtok a břehy potoka nejsou vysoké, mě zajímalo, jak zde lidé prožívají přívalové deště. Zjistila jsem, že Mratínský potok se od Mirovic s v posledních letech stal hrozbou pro občany Veleně, Sluh a Mratína. Po dlouhých dobách, kdy byl na potoku klid a stavělo se i v blízkosti břehů, začaly povodně. Přispělo k nim zastavění severu Prahy- zpevněné plochy, ze kterých deště rychle odtékají – omezené vsakování. Pohovořit o tom, jak zastupitelé ve Veleni řeší problém zajímalo několik ďáblických aktivistů. Jednoho dne Věra Prokešová a Radim Rexa stanuli na tamní radnici. Vedení obce Veleň, která má pod sebou Mirovice, neřeší, kdo je v pozici a s kým bojovat jako s opozicí, začalo problém řešit svorně. Od návštěvy vlastníme katalog, který jsem si vyfotila. Pod přiloženou fotografií je text, kde je popsána skutečnost.

Nevím, zda vedení obce Veleň bylo jednat s Ďáblicemi, zda by bylo možné korigovat odtok přívalových dešťů v Ďáblicích, aby potopy v obcích Veleň a dále na toku potoka byly menší. Veleň je po potoku od Ďáblic cca 7 km vzdálená. „Zažili jsme už to, že je čisté modré nebe a najednou se přihrne vlna a spláchne to tu.“ řekl mi muž bydlící u mostku přes potok na jehož domovní zvonek jsem zazvonila. Úvodní list katalogu veleňského dokumentu hovoří jasně. Návrh suchého poldru mají radní už nějaký rok. O úpravách krajiny v Čakovicích a Miškovicích pro zadržení vody v krajině jsem v seriálu podala zprávu. O tom, jak na klimatickou změnu reagují v Bořanovicích a Pakoměřicích, v Líbeznici podám informace v seriálu dále. Více se nebudu rozepisovat. Zvu čtenáře k podrobnějšímu studiu přiložených fotografií a map. Samozřejmě i pozvání do Mirovi k potoku přidávám. Co to je suchý poldr ukazuji na dvou přiložených fotografiích od Rokytky. Jde o místo zvané Čihadla. O maličkém stejném díle o retenci u nás Na blatech jsem psala.

Fotografie 1 aktuální mapa, 2 mapa z 19. Století – Miškovický mlýn byl u rybníka / zjistila jsem to při práci na tomto dílu seriálu /, 3–5 živá louka mezi potokem a svahem, 5 místní děvče běhá k potoku, 7 most přes potok s velkým průměrem roury , 8 soutok Mratínského potoka a potoka Třeboradického, 9 regulovaný tok Třeboradického potoka v části Mirovic, 10 průzračná voda potoka, 11-12 rok 2023 předjaří v Mirovicích, 13-16 dokument k tvorbě poldru, 14 v pozadí záběru před zarostlým svahem bude možné někdy vidět hráz poldru, 17 při přívalovém dešti, se pak tato plocha ocitne na nějaký čas pod vodou, díky vystavěné hrázi, 20-22 takto vypadá suchý poldr Čihadla

Milada Stroblová

Miškovický háj

Seriál Mratínský potok, část 26

Ještě i v tomto dílu seriálu se budu věnovat Miškovicím. Po toku Mratínského potoka půjdeme od mostku z místa, kde začíná cesta Svěceného (toto místo jsem popsala v minulých dílech). Půjdeme po štěpkou upravené pěšině, po dřevěných schodech vystoupíme na silnici, která vede do Mirovic. Přes silnici již vidíme okraj Miškovického háje. Ten je cílem naší vycházky. Hned na okraji háje vidíme informační tabuli.

Radnicí Čakovic zde byla instalována v roce 2022. Fotografií přibližuji tu část, která hovoří o péči vlastníků háje, o rodině Černých. Mratínský potok je v délce asi 100 metru od silnice veden dlážděným korytem. Zpevnění koryta kameny podél břehů je na potoku už od Čakovic. Zde je však koryto kamenem vyloženo i na dně. Mám nade vše ráda přirozený tok potoka. Musím se však přiznat, že pohled do čisté vody, pod níž je vidět kamenné dno, krásná práce kameníků, mě těší. Kdy bylo koryto potoka vydlážděno? Jak probíhá takováto stavba? I toto by bylo zajímavé se dozvědět. Práce na vodotečích není jednoduchá. O té jsem se něco dozvěděla od obyvatele ve Sluhách, dále na toku potoka. Na přiložené mapě vidíme, že Mratínský potok dále krajinou meandruje, zcela přirozeně tisíciletí opisuje neustále pozvolně klesající výšku krajiny.

V letním období je tok díky křovinám těžko přístupný. Z cesty, která je hájem vedena, potok neuvidíme. Když nastane období vegetačního klidu, už se člověk může do zvlněného terénu bez bloudění a klopýtání vypravit. Jít podél potoka dál, zaposlouchat se do jeho hlasu i v Miškovickém háji , jsem nemohla opomenout. Lákalo mě podívat se též na Miškovický mlýn, který se tu nachází. Z hlavní silnice je k němu krátký vjezd, vidíme jen jeho čelní štít. Mlýn se obejít nedá. Postaven byl mezi silnicí, potokem a lesní cestu. Zraku návštěvníků je v létě skryt ve stromoví.

21. ledna 2022, kdy napadla trocha sněhu, mi bylo jasné, že vznikla atmosféra, kterou chci fotograficky zachytit. Krásu toho dne čtenář ocení. Moje zimní vycházka do tohoto místa však měla i svoji stinnou část. Když jsem prostupovala mezi keři bezinek a šla podél potoka, najednou jsem spatřila něco , co mi na chvíli zastavilo dech. Jsou místa na Mratínském potoku, kde se splašky pouštějí bez čištění přímo do potoka. Toaletní papíry zachytávající se o kameny a větve… jasný doklad. Kontrast čistoty toku výše a voda „zabarvená“ … níže…. Asi 50 m dál se nachází čistička odpadních vod. Z ní odtéká čirá voda. Z cesty k ní jsem pořídila ještě další fotografie znečištěné vody.

Moje mysl se do místa pod Miškovickým mlýnem během roku často vracela. Nemohla jsem jinak, v květnu jsem musela znovu na místo. To jsem už znala a tak nebylo těžké se k „soutoku“ křovím prodrat. Ukázalo se, že odtok splaškové vody není stálý. Fotografie dokumentuje jak barvu vody i papíry zavěšené na větvi nad hladinou. Při letní procházce do Miškovického háje jsem uviděla, že v příjemném zákoutí háje přibyly jednoduché dřevěné prvky pro hry dětí. Zastupitelé Čakovic se příkladně o krajinu starají a spolupracují s majiteli háje.

Zvu na procházku do Miškovického háje v kterékoli roční době. Je možné dojít, jak ukazuje mapa, až do Mirovic. Když vyjdeme z háje, jsme již skoro u obce. Zde se před námi otvírá překrásná louka obklopená amfiteátrem vysokých mezí, kde rostou někde olše, jinde smrky, borovice, jsou tam i staré ovocné stromy. O tomto krásném místě napíši více. Časem. Naše cesta podél toku potoka na katastru Čakovic končí. Zastavme se i na náměstíčku Miškovic. Uvidíme zde malý rybníček. Domnívám se, že pramen v místě není silný, protože rybníček nemá odtok. Tak ukazuje i mapa. Z instalované tabule se dozvíme o historii vesničky. Na pěkném místě můžeme chvíli pobýt.

Do Miškovic dojedeme autem. Dá se dobře zaparkovat podél silnice na straně háje. Jsou tu stání. Parkovat se dá i na odbočce k cestě Svěceného. Autobusem se do Miškovic dá jet také.

Milada Stroblová

Miškovická údolnice – úpravy krajiny ke zpomalení odtoku deště

Seriál Mratínský potok, část 25

Slovo údolnice jsem zařadila do svého slovníku nedávno. Když Pražská vodohospodářská společnost na jaře roku 2022 představovala na zastupitelstvu projekt odvodnění Ďáblic slyšela jsem toto slovo, když se mluvilo o úžlabí , které příroda vytvořila pod Skřivánčí, pod polní cestou na Zdiby (z jedné strany ulice Statková, z druhé skládka). Laicky řečeno, Jde o údolí ve svahu. Tudy stékají deště, když je půda vodou nasycená a nepřijímá.

Jak už jsem psala dříve, když jsem u potoka , zkoumám i okolí. V roce 2022 jsem si v Miškovicích povšimnula travnaté proluky v zástavbě kolmé na tok potoka. V lednu 2023 jsem do tohoto místa zavítala již potřetí. Udělala jsem tu co nejdokonalejší průzkum. Mezi ulicemi Machnovou a Chmelířovou se nachází travnatá údolnice. Čekala jsem na den, kdy vysvitne slunce a budu snad mít lepší podmínky pro její fotografování. Moje výprava se tentokrát stala dobrodružnější než jindy. Zastihlo mě doslova aprílové počasí.

Prohlédněte si výsledky mého pozorování. Domnívám se, že jsem pochopila , co tu bylo lidskou rukou vytvořeno. Předkládám čtenářům seriálu několik fotografií, které dokumentují přirozený tvar krajiny a jemné změny, které zde udělal člověk. Je možné tvar krajiny trochu upravit, dešťovou vodu nechat trochu déle na povrchu, nechat ji vsakovat, regulovat její odtok a zlepšovat mikroklima místa.

Přidávávám fotografické letecké záběry místa, které spolu s mými fotografiemi vytvářejí příběh, jsou podněty k reflexi, pobídkou k podobnému konání. Zvu i na prohlídku místa. Víte, kdybych byla učitelkou, bylo by mi jedno, že třeba učím cizí jazyk, vzala bych žáky do tohoto místa a ukázala jim, jak je moudré, laskavé k přírodě, člověku, když vznikne takováto úprava místa. Tak jak já vnímám život, je prvořadou náplni práce pedagoga vést děti k úctě ke krajině, k přírodě. Klimatické změny na zemi jsou nezpochybnitelné. Při výstavbě sídel ( zpevnění ploch asfaltem a dlážděním) dokázal člověk v krajině napáchat škody. Je možné však reagovat citlivěji. V Ďáblicích na úpravy svahů nad obcí zatím čekáme. Při procházce k hvězdárně vnímejme , jak se zde asi voda při bouřce valí. Nemálo řidičů pocítilo, co to je, mít přední sklo auta ve vteřině zalito vodou z „laguny“ u křižovatky Hřenská Kučerové.

0 proluka směřující k Mratínskému potoku, pohled od břehu potoka mezi ulicemi Machnova a Chmelířova, alej Svěceného, 2 pohled na sklon , po pravici ulice Chmelířova, stíny kreslí tvar údolnice , 3 zatáhlo se , bude pršet ?, 4 – 5 i bez slunce jsou znát dvě malé hrázky, které vytvářejí široké mělké dolíky mající svůj účel, 6 rýha s kamenným ložem na odtok vody z ulice Chmelířovy, ulice je dlouhá, zahýbá v pravém úhlu, má sklon k údolnici a nemá odkanalizování, 7 ve svahu k potoku vodou vyhloubená rýha , opět vysvitlo slunce – na vyfotografování Mratínského potoka, 8 – 9 letecké snímky dokumentující vývoj místa, 10 letecký snímek z bez data – dokumentuje umělý vznik prohlubní k mírnému zadržení dešťové vody, letecké snímky z e Seznam Mapy.cz odpoledne 10. ledna

2023 Milada Stroblová

Procházka od Mratínského potoka k potoku Třeboradickému

Seriál Mratínský potok, část 24

V tomto díle seriálu poprvé uvádím název Třeboradický potok. Ten pramení v sousední Březíněvsi. Dostal jméno podle Třeboradic – obce, kterou protéká. Vlévá se do Mratínského potoka a to v Mirovicích. Od Mratínského ptoka v Čakovicích je k Třeboradickému potoku jen kousek cesty. Asi půl kilometru. Za Cukrovarským rybníkem se nachází historická cesta. Ta vede do polí, k Třeboradickému potoku a dále až do Třeboradic.

V tomto dílu seriálu zvu čtenáře k procházce od mostku k mostku jmenovaných potoků. Na okraji Cukrovarského rybníka přejdeme po mostě Mratínského potoka a vydáme se po staré cestě podél sídliště. Před třemi roky jsem tuto cestu po znala ještě hlinitou. Nedávno byla vyasfaltována. Cesta má jméno jako ulice – Tryskovická. Život se tu radikálně změnil. Novodobé sídliště bylo postaveno na území, které jsem sama nepoznala. Letecké mapy z roku 2003 a 2006 ukazují, že plochy mezi Čakovicemi a Třeboradicemi nebyly z určitých důvodů vhodné k osévání. Můžeme se domnívat, že tato místa byla mokřejší. Vztah ke krajině a se znalostí charakteru půd a spodní vody místa architekti promítnuli do návrhu usazení domů do přírody, který velmi oceňuji. Domnívám se, že se tak často nevidí. Tohoto místa se popisem znovu dotýkám (psala jsem o něm v 21. dílu) neboť vím, že je důležité informovat o moudrých řešeních výstavby bytových komplexů. Je třeba obce podněcovat k podobnému přístupu. Myslím tím i Ďáblice. Na vršku malého svahu, který cesta opisuje, si všimneme dvou terénních úprav. Jsou tu vyhloubené různě velké prohlubně, které slouží k zadržování dešťové vody ze střech domů. Zde se zpomaluje odtok vody, zlepšuje se klima městské aglomerace. Jdeme dál.

Když poznávám potok a jeho břehy, snažím se vnímat také charakter krajiny v okolí. Historická cesta do čakovických polí a též do Třeboradic byla kdysi dávno osázena ovocnými stromy. Všimneme si, že místa po odumřelých stromech byla v této ovocné aleji oživena mladými stromky. Na mezi tu byla umístěna edukační tabule vysvětlující význam ovocné aleje. Asfaltová pěší zóna slouží aktuálním potřebám. Rodiče s dítkem v kočárku, běžci ji velmi ocení. Je tu stále živo. Mezi ovocné stromy byla vložena různá posilovací nářadí. Matriál dřevo. Při procházce uvidíme po levici nejspíš i vlak, který tudy z Čakovic projíždí směrem na Neratovice, dál na Mladou Boleslav. Asi po střech stech metrech přicházíme k mostku přes Třeboradický potok. Úpravy okolí potoka v tomto místě jsem již sama mohla sledovat. Proběhly během posledních dvou let. Znovu ráda upozorňuji na práci místo starostky Soni Černé. Třeboradice stejně jako Miškovice patří pod čakovickou radnici. Staré stromy zde nejen ovocné byly doplněny novou výsadbou i směrem do obce. Na trávník byly uloženy dřevěné hranoly. Stejně jako lavičky slouží k posezení. Co přibylo v roce 2022? Napravo od hlavní cesty za mostkem je plochými kameny vydlážděná krátká cestička. Má vůbec smysl? Zve: „Člověče pojď dál. Pod křovím zde probublává Třeboradický potok.“ Trávník mezi cestou a potokem je vysečen. Můžeme zout boty a jít bosí. Tato realizace, jak se říká: „Ta mě dostala.“ Takovým to způsobem vyjádřit vztah k přírodě…. Radost a dojetí. V blízkosti byla v roce 2022 vysazena lípa. Byla to jistě slavnostní akce. Na oplocení stromu visí přáníčka dětí z mateřské školy. „ lípo, ať se ti zde dobře daří“ dětskou rukou psané. Při podzimní návštěvě jsem zde již uviděla krmítko pro ptáčky….. novátorské, levné, určitě funkční. S lipou sousedí další naučná tabule. „Poznejme pole a život na něm!“ Při své první objevitelské cestě jsem na kraji Třeboradic hledala místo, kde potok vteče do roury a tou je odveden do obecního rybníka obdélníkového tvaru. Při návštěvě třeboradického náměstí totiž zjistíme, že potok v obci koryto nemá. Prodrala jsem se křovisky a místo, kde se tok potoka změní, našla. Vzhledem k tomu, že nadále přetrvává stav břehů Mratínského potoka v Ďáblicích takový, jak jsem ho popsala v minulých dílech seriálu, zvu ďáblické občany na procházku mezi mosty. Budete potěšeni.

1-3 stará ovocná alej, 4 most přes Třeboradický potok, 5-7 cestička k potoku, 8 Třeboradický potok se starým kamenným patníkem, 9-12 většina lidí už se nedotýká zemědělské půdy, ztráty vztahu k ní je třeba napravovat, 13 přírodní cesta podél potoka proti jeho toku , 14-16 úpravy terénu – ochrana proti vysušování krajiny i proti povodním,17 -19 mapy

3. ledna 2023 Milada Stroblová

Mratínský potok mezi Čakovicemi a Miškovicemi

Seriál o Mratínském potoku, část 23

V následujícím dílu seriálu o Mratínském potoku vás zvu do míst poblíž Miškovic. Touto obcí potok protéká. Cestu začneme v místech poblíž středu obce, od rynku s rybníčkem. Do MIškovic na výlet se dá dojet od obchodního centra Čakovice – od Globusu autobusem č.140. Ve všední den autobusem 202. Auto ve středu obce zaparkujeme hned nalevo proti miškovickému rybníčku. Zde začíná naše vycházka. Letos v roce 2022 jsem tu byla v březnu, květnu a v říjnu. Místo poblíž mostku přes potok , o kterém chci psát nejprve, je zvláštní tím, že se tu spojil dávný záměr vysadit poblíž potoka malý hájek a novodobý přístup – záměr vybudovat místo pro odpočinek, sport a běhání „suchou nohou“ mezi poli. Cesta z obce vede přes mostek do polí směrem k Třeboraticím . Část polní cesty zde byla vyasfaltovaná. Výsadbu sakur podél této cesty by mohl architekt krajinář trochu kritizovat. Hospodář starých časů by tu sázel ovocné stromy. V okolí jsou však pole nejspíše chemicky ošetřovaná …. Život na vesnici se změnil. Obrovské zemědělské stroje nahradily práci mnoha rukou. (i když se s tím související scelení polí do lánů vývojem ukazuje jako chybné) Podél potoka směrem k Čakovicím jsou cesty přirozené, denně hojně prošlapávané. Člověk nezapře svou sebezáchovnou potřebu nacházet klid v přírodě a u tekoucí vody. Potok z Čakovic do Miškovic byl v minulosti regulován a jeho břehy byly obloženy kameny. Miškovice jsou ve správě čakovické radnice. Díky mému pozorování prácí u rybníků v Čakovicích jsem zde v Miškovicích poznala dílo místostarostky Soni Černé a kolektivu jejích spolupracovníků (viz minulé díly seriálu). Po straně asfaltky byla vybudována přírodní tělocvična. Oplocený prostor poblíž potoka, který jsem fotila na jaře, byl vybaven dřevěnými prvky pro hry dětí. Je tu budka s lavičkami na posezení skupinky návštěvníků. A pro mě novinka – stojan s mobilním nářadím na opravu kola. Potřebu odklízet větve ze břehů potoka dokumentuji fotografií (vzpomeňme – na úklid větví na ďáblické části potoka stále čekáme – též v minulých dílech seriálu).

Délku svojí procházky si můžeme zvolit podle svých možností. Z Miškovic na most Bělomlýnské ulice (silniční most přes potok) je možné jít po obou stranách potoka. Z Miškovic je možné po levém břehu potka dojít až k parku u Zámeckého rybníka a Lidlu. Část druhého břehu potoka tvoří čakovická zástavba. Nachází se tu také sběrné suroviny či sběrný dvůr v jejichž okolí není snadné udržet pořádek (známe to dobře – výjezd z Ďáblic směr skládka). Po řadě návštěv těchto pěkných míst chci ďáblické občany k potoku pozvat. V seriálu jsem popsala, že v Ďáblicích takovéto příjemné procházky podél potoka zatím nejsou možné. Projekt revitalizace potoka z roku 2013 pořízený Čakovicemi a veřejně prezentovaný i Ďáblicemi byl novelizován a představen Milošem Růžičkou a panem Prátem, který vystupoval za Řád Křížovníků na zasedání zastupitelstva v jarním období 2022 je zatím na papíře. Jeho realizace bude po proběhlých komunálních volbách na novém vedení Ďáblic. Při říjnové procházce, kdy opadává listí, usychají traviny a kopřivy, se mi na potoku odkryly pro mě úžasné objevy …. o tom příště.

Popis fotografií: 1 -2 jsme v Miškovicích na rynku, 3-4 příchod k Mratínskému potoku od rynku v březnu a říjnu 2022, 5 potok přitékající do Miškovic, 6-8 hájek v ročních období, potok se nachází těsně vlevo, 9-12 polní cesta upravená pro sport,13 – 14 příjemné přírodní prostředí u potka , 15 upravená cesta a nové schody – vstup na silnici směrem k Miškovickému Mlýnu, 16-17 cesty od miškovického mostku k Čakovicím, 18-19 u Bělomlýnské ulice se nachází zahrádkářská kolonie s Čakovicemi spojená mostkem, 20 okolo sběren odpadu a surovin se hůř udržuje pořádek, 21 úklid větví, 22-24 radost z fotografování přírody.

3. listopadu 2022 Milada Stroblová

Hnízdění slípky zelenonohé na Zámeckém rybníku v Čakovicích

Seriál o Mratínském potoku, část 22

Vzpomínám, že v dětství už asi v deseti letech jsem kreslila luční květiny a dávala jsem je doma do váziček. Ve svém skautském období jsem se naučila ty nejkrásnější květiny poznávat. Nyní jsem v důchodu. V přírodě pobývám co nejvíce a přírodu dál poznávám. Mám i více času na zamyšlení. Je pro mě nejvyšší čas odpovědět si na otázku: Proč žiju? Proč nejrůznější strasti, které mi život přinesl, jsem dokázala hojit balzámem přírody?

V tomto dílu seriálu přináším příběh páru slípky zelenonohé, který jsem spoluprožila u Zámeckého rybníku.

Před čtyřmi lety 12. srpna 2018 jsem na Zámeckém rybníku spatřila ptáka, který mi učaroval. V takových chvílích říkám : „Pán Bůh tě pěkně vymaloval!“ Tykám tvorům i květinám, které vidím poprvé a oslní mě svou krásou. Doma pak je můj objev téma pro celou rodinu. Zeť z mého popisu hned věděl, co je to za ptáka a stejně vzal chytrý mobil a všichni jsme sklonili hlavu nad malou svítící obrazovkou. Neznámý pestře zbarvený pták byla slípka zelenonohá.

Moje vnoučata předškolního věku v těchto chvílích zkouším: „Může nějaká továrna takovéto ptáčky ( kytičky) vyrobit?“ Popovídáme se o kráse přírody , její nenahraditelnosti. A učíme se spolu úctě k ní projevené ochranou. Po rekonstrukci Zámeckého rybníka se ptactvo na jeho hladinu začalo vracet. V květnu jsem pochopila, proč byl ve vodě položen velký plochý kámen, který částí vyčníval nad hladinu. (foto 4) Při jedné návštěvě jsem uviděla, že slípky se na rybník vrátily, kámen přijaly a vystavěly si na něm hnízdo. Život páru jsem často pozorovala. Vždy, když jsem k rybníku přišla, stál na břehu člověk a pozoroval hnízdící samičku.

Od jedné paní jsem se dozvěděla, že samička snesla 8 vajec. Přesto, že hnízdo bylo blízko břehu, samička se nenechala vyplašit, ani z hnízda vylákat soustem rohlíku. Poznala jsem samečka. Pilně nosil na hnízdo další a další kousky přírodního materiálu, který sbíral u břehu. Plaval jaksi nakřivo. Když vyskočil na kámen, uviděla jsem proč. Sameček nemá prstíky levé nožky. Svůj hendikep ho však neodradil od péče o svou partnerku a o budoucí potomstvo. Zjistila jsem si, že tento pták sedí na vejcích tři týdny. Vyklubání mláďat se mi však nepodařilo zachytit. Škoda.

Jeden den jsem k rybníku nepřišla a další den bylo již hnízdo prázdné. Obešla jsem celý rybník, chodila jsem po kraji zámeckého parku, rodinka slípky zmizela. Uběhlo několik týdnů a na hladině rybníka se znovu jedna slípka objevila. Mimo kachny však na rybníce přibyli čtyři hnědaví ptáci. Zeť mi okamžitě vysvětlil, že jsou to nejspíše mláďata. Sedla jsem k počítači a otevřela Wikipedii. Už jsem cítila, že se o tomto ptáku chci dozvědět něco více. S poděkováním encyklopedii volně interpretuji informace o životě tohoto krásného ptáka.

Přeji vám čtenářům , aby vás můj malý foto dokument o životě páru krásně zbarveného ptáka potěšil.

Převzato z WIKIPEDIE

Samec slípky zelenonohé dorůstá mírně větších rozměrů než samice.Tělo ptáka je leskle černé s modravým nádechem, Hřbet a křídla jsou hnědá.Pozoruhodné jsou jeho žlutozelené pařátky, Přenádhernou ozdobou slípky je červený čelní štítek a zobák se žlutou špičkou.Na bocích jsou nápadné linky bílých per. Končetiny má opatřeny velmi dlouhými prsty, které rozkládají váhu těla a slípce zelenonohé tak umožňují snadno se pohybovat po bahnitém dně a plovoucí vegetaci. Obě pohlaví se zbarvením vzájemně neliší. Mladí ptáci jsou převážně hnědí. Slípka zelenonohá náleží k vůbec nejrozšířenějším sladkovodním ptákům světa. Je velmi přizpůsobivá a proto může žít prakticky téměř na všech typech stojatých, pomalu tekoucích sladkých i poloslaných vod od rybníků, jezer a močálů až po průplavy a větší vodní nádrže v samotných centrech měst. Je částečně tažná. Ptáci ze zamrzajících vodních ploch se každým rokem hromadně stahují směrem na jih. Na českém území hnízdí přibližně 5 000–10 000 párů a zimuje okolo 700–1500 jedinců. V Červeném seznamu České republiky je v současné době zařazena do kategorie téměř ohrožených druh. Během hnízdění slípka žije v pevném svazku. Zajímavostí je, že pár během jednoho hnízdního období staví z pobřežní vegetace, rákosu a ostatních vodních rostlin hned několik hnízd a pouze jedno, které bývá velké přibližně 15 × 15 cm využívá k hnízdění, další slouží jako nocoviště. Na vejcích samička sedí zhruba 3 týdny. O mláďata pečují oba rodiče. Mláďata opouští hnízdo již krátce po vylíhnutí. Od rodičů se vzdálí obvykle málo týdnů poté. V jejich blízkosti však zůstávají celé léto a při další snůšce vajec rodičům pomáhají při sezení na vejcích a následném opečovávání vylíhlých mláďat. Slípka zelenonohá se dožívá maximálně 11ti let.

30. srpna jsem šla na další obhlídku rybníka. Nespatřila jsem žádnou slípku, hnízdo na kameni bylo rozmetáno větrem. Zní to jako smutný konec příběhu. Ne ne, to je jen konec jedné etapy života. První monitoring hnízdění jsem zaznamenala 29. května, snímky 21 – 24 jsou pořízené 22. srpna. Hnědí ptáci se zelenožlutýma nohama byla opravdu mláďata. Po vylíhnutí se zcela určitě rodina slípky uchýlila do utajeného nocležiště v parku.

fotografie : 1 – 3 klidné místo u Zámeckého rybníka, kde hluk z Cínovecké neslyšíte, 4 hnízdiště, 17 stulík žlutý, 21 – 23 mláďata slípky , nohy mláďat nezapřou svůj původ, 24 některý z rodičů 22.srpna 25 první setkání se slípkou zelenonohou 12.září 2022

Milada Stroblová

Letní procházky po toku Mratínského potoka v Čakovicích

Seriál Mratínský potok část 21

Ve dvacátém dílu seriálu o Mratínském potoku jsem se dostala na okraj katastru Ďáblic. S lístkem vrby poplujme dál do katastru čakovického. Prošla jsem terén poblíž potoka za Globusem a dále až po silnici do Třeboratic, pokud to jen šlo. Tato místa jsou plně poznamenána způsobem života moderní civilizace. Jak jinak, je třeba to přijmout. Na břehu potoka stojí přečerpávací zařízení hloubkové kanalizace do čističky na Císařském ostrově Vltavy. Jsou tu k vidění různé haly a obrovské roury vedoucí od třeboratické teplárny. Zelenou oázou tu však najdeme. Hned za hranicí katastrů za hotelem Aura je rovná travnatá plocha se stromy a keři. Mratínský potok se tu skrývá v hloubi pod svahem na jejím okraji. Pro stromy a keře ho neuvidíme. Ani neuslyšíme zurčení vody. Hluk provozu Globusu to neumožňuje.

Vypravíme se dál podél potoka až k Lidlu. Zvu Vás na letní procházky po pěšině mezi potokem a čakovickými rybníky. Věřte, stojí to za to. Blíže Ďáblicím je Čakovický rybník, užívá se i název Cukrovarský (sloužil při zpracování řepy cukrovky v sousedním cukrovaru), níže je Zámecký. Je poblíž silnice vedoucí vedle zmíněného obchodního domu. V posledním roce Čakovice udělaly pro přírodu a lidi skvělý kus práce. Zásluhu na tom má místostarostka paní Soňa Černá, která řídí zde spolupráci úřadu a firem, naplňuje úkol, který pro Čakovice přijala – péči o životní prostředí. Břehy okolo potoka a Cukrovarského rybníka byly v předjaří 2022 vyčištěny od náletových dřevin a suchého roští. Vyklučení dřevin byla určitě práce nelehká. Svahy nad potokem jsou příkré. Ještě, že existuje technika. Člověk si už nedokáže představit, kolik práce by bylo s vyřezávání náletů ruční pilou.

Na jaře byla u Cukrovarského rybníka instalována tabule informující o plánech revitalizace potoka a okolí až k Lidlu. Vyfotila jsem ji k přečtení. Projekty na potoku a na obou rybnících představuje paní Černá i v krátkém filmu. Za potokem bylo po roce 1989 postaveno sídliště. Dle několika tamních obyvatel, se kterými jsem dala řeč, část sídliště stavěla holandská stavební firma. Uvidíme tam úpravy terénu vedené tak, aby dešťová voda neodtékala kanalizací. Je vedena po povrchu avšak řízeně.

Doporučuji vám po procházce okolo rybníků i návštěvu přilehlého sídliště. Přikládám více fotografií. A co uvidíte za Lidlem? Jeďte se podívat. K rybníkům chodím často. Potřebuji je, těším se na ně. Vždy tam mohu pozorovat něco nového. Je třeba tam dojet autem nebo autobusem. Je to však od pramene potoka nejbližší místo, kde je možné si odpočinout.

1. července jsem na výpravu k Zámeckému rybníku vzala vnoučata. Na břehu jsme viděli chlapce asi čtrnáctiletého, který pozoroval vodní přítok do rybníka jako přírodovědec. Oslovila jsme ho. Nestačila jsem se divit. Hoch popisoval tamní přírodu, názvy v parku objevených živočichů uváděl i latinsky. O životě u rybníků napíši více v dalších dílech seriálu.

10. července 2022 Milada Stroblová

Největší problémy potoka na našem katastru

Seriál Mratínský potok část č. 20

Které části Mratínského potoka na katastru Ďáblic jsem se ještě popisem nedotkla? Je to část, jíž jsem se trochu vyhýbala, protože na ní vznikají problémy, které se zhoršují. Čekala jsem, dojde li ke změně, kterou budu moci radostně popsat. Jde o část potoka od silnice Ďáblická k ulici Chřibská. Dále pak o část potoka od Chřibské pod Cínoveckou. Problém těchto míst vzniká jíž na velkém lánu mezi dlouhou stodolou Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou RŘK a skládkou. Odhaduji třicet let zde půda nedostává výživu z hnoje. V půdě ubývá humus, který zadržuje vodu. Ďáblice již zasáhly přívalové deště. Stále je třeba mít na paměti, že Ďáblice leží na úpatí svahu. Dešťovka padající na zmíněný lán o rozloze větší než 70 ha, odtéká přes Ohradu dál potokem pod mostkem v ulici Ďáblické. Za starostky D. Ševčíkové byla původní užší roura o průměru 600 mm odstraněna a byla tu vybetonována propust oválného tvaru o průměru mezi 1500 – 1600 mm.

Silnější deště nedostatečně vstřebané půdou odtékají z velkého pole pod silnicí otvorem bez problémů. Po velké povodni 14. srpna 2020 jsem nad silnicí Ďáblickou nezaznamenala, že by zde došlo k rozlivu vody po polích – zadržení deště v místě spadu, tak jak je doporučováno a je moudré. Mezi Ďáblickou a ulicí Chřibskou jsou břehy potoka z obou stran porostlé stromovím a keři. Toto místo přinejmenším od roku 1989 nebylo čištěno od větví a dalších odpadu. Mezi Chřibskou a Cínoveckou je potok rozšířen a vybetonován. Nad tímto místem ústí do potoka velká roura přivádějící vodu z dešťové kanalizace Ďáblic. Do betonového koryta je svedena i voda z povrchu D8 z Cínovecké. Úkolem této vodohospodářské stavby je zregulovat obrovské množství vody, které se sem navalí při přívalovém dešti. Inženýři virtuálně popsali možné děje, které zde mohou nastat, když dojde k velkým srážkám. Souběžně s přirozeným korytem potoka, byl zde vybudovat tzv. BYPAS – zatrubněný odtok vody. V této technické stavbě začíná dvěma rourami o průměru 150 cm, před nimiž jsou umístěny mříže (česlo), které zachytávají deštěm splavený materiál, který nesmí vniknout do rour. Roury odvádějí vodu pod poli a končí za zástavbou na našem katastru ústím opět do Mratínského potoka. Představme si přívalový déšť 14. srpna 2020. Voda ze zmíněného lánu a okolí strhává na březích potoka pod Ďáblickou ležící větve, unáší je dál. Mříže česla v celé své výši zadrží nečistoty.

Česlo se ucpe. Voda se pak valí přes přepad na část obce za Cínoveckou na Blata, kde poškozuje majetek obyvatel. Je jasné, že všechny deště průběžně odnáší neodklizené větve a plasty a ty se na mřížích zachycují. Je zcela logické, že prostor před česly je nutno pravidelně a často kontrolovat a čistit. Psát o této části potoka Ďáblic jsem odkládala díky absenci čištění břehů potoka a problémům na česle. Přála jsem si, abych zde mohla napsat: Nádrže už mají stanoveného správce, česlo se pravidelně kontroluje a čistí. Opak je pravdou. Stavba, kterou zadal Magistrát hlavního města Prahy za třicet let nebyla předána, Magistrát sám se o ni nestará. Břehy potoka jsou prozatím stálým zdrojem větví. O čištění česla se starají obyvatelé z Blat, kterým hrozí povodeň.

Kde je chyba? Jedno je nezpochybnitelné. Zastupitele volíme my občané proto, že určité úkoly, které je nutné pro zdravý život obyvatel obcí vykonat v našem společenském systému, nemůže udělat sám jeden občan. Na starostovi obce leží odpovědnost za realizaci velkých děl, která obec nevyhnutelně potřebuje. Starosta je povolán k tomu komunikovat se subjekty, se kterými pro realizaci potřebuje spolupracovat. Od roku 1989 mají Ďáblice třetího starostu. Miloš Růžička je starostou dvanáctým rokem.

Léta běží a nejistota, kdy se ucpe česlo, visí stále ve vzduchu. S věcí v nedávné době pohnuli tři muži. Martin Tumpach místostarosta do roku 2018 jednal v řadě kanceláří a postupně se dopídil, že nemají-li Ďáblice povodňový plán, věc se nepohne. Nyní ho naše MČ už má zásluhou spolupráce místostarosty Jana Hrdličky, zastupitele Davida Prokeše a úředníků. Děkujeme. Po té v letech 2020 a 2021 proběhly na potoce Ďáblic protipovodňové prohlídky. Tak tomu bude každoročně. Majitelé toku a majitelé břehů potoka jsou informováni o svých povinnostech, jejichž splněním je provedena základní prevence proti povodni. Při prohlídce se upozorní na závady, majitelé břehů potoka jsou vyzváni k nápravě. Břehy potoka mezi Ďáblickou a Chřibskou jsou v majetku Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou a za čistotu břehů odpovídají. V době dvou období vegetačního klidu řád úklid nezorganizoval. Představme si ještě, co obnáší úklid. Organizátora, pilu, rukavice, pevné boty, nákladní auto. A ochotu ke spolupráci členů řádu, radních Ďáblic , farníků a občanů, kteří chtějí pomoci, protože nejsou ke krajině Ďáblic lhostejní. Za bezproblémový průtok vody v potoku zodpovídá Povodí Labe. Tato organizace na potoku již pracovala. Mám informaci, že hasiči Ďáblic několikrát česlo čistili.

Potok teče dál až do Labe. V Ďáblicích v místě spadu nezadržená voda zhoršuje povodně na potoku ve Veleni, Sluchách a Mirovicích. Nejde jen vodu z výše uvedeného pole pod cestou do Zdib, jde o vodu ze svahů nad naší městskou částí od Dolních Chaber, Ďáblického háje a hvězdárny….

Snahy o odvodnění Ďáblic mají bohatou historii.….. Na posledním představení projektu odvodnění Ďáblic Pražskou vodohospodářskou společností a.s. o zadržení dešťů v tak zvaném extravilánu (pole a louky) nebylo nic řečeno. Informace o besedě a o návrhu řešení odvodnění Ďáblic a to včetně úprav polí k zadržení vody v Ďáblickém zpravodaji nebylo radními sděleno rovněž nic.

Při mých cestách dál po toku jsem oslovila občany bydlící u potoka ve Veleni. Bojí se již každého deště. Veleňští radní připravili projekty odvodnění. Mohu zde přiložit foto publikace, pomocí které Veleň žádá o pomoc Prahu. Povodně v okolí Veleně zhoršuje totiž i velký nárůst zástavby severního okraje Prahy. Dešťovku je nutno co nejvíce zadržet na polích a nevsáknutou zregulovat poldry, retencemi. Funkční ďáblickou retenci jsem již představila v 17. dílu seriálu.

Jaro 2022. Český svaz ochránců přírody vyhlašovatel celostátní akce Ukliďme Česko motivoval již po několikáté i ďáblické radní k výzvě , aby se občané Ďáblic připojili k úklidu v Ďáblickém háji. Několik členů Spolku pro Ďáblice, kteří jsou si vědomi toho, že místa na potoku pod Ďáblickou je nutné uklidit neodkladně, se vypravili na zmíněná místa. Vyvezli jsme dva vozíky za auto odpadu převážně nepřírodního. Na více jsme nestačili. Před dokončením tohoto dílu seriálu vyšel Ďáblický zpravodaji květen 2022. Stojí zde, že za 15000 Kč nechal úřad uklidit část Blat- část, která znečištěním nevyvolá povodňový stav….

Oslovila jsem osobně kněze RŘK otce Tomáše Gregůrka, který slouží mše v ďáblické kapli. Informovala jsem ho, že neuklizené břehy na Mratínské potoce mohou znovu způsobit vážné problémy. Otec Tomáš mi řekl, že část potoka pod Ďáblickou prošel. Sdělila jsem mu, že přestože je RŘK obcí informován a zástupce řádu byl na protipovodňové prohlídce na podzim 2021, není již jiné cesty než publikovat tento článek. Po rozhovoru mě otec Tomáš vyzval, abych se za občany na podzim ozvala a akce úklidu by se mohla připravit. Velice jsem mu poděkovala.

Popis fotografií

1 – 3 znečištění potoka mezi ulicí Ďáblickou a Chřibskou, 4 – 5 vybetonované koryto potoka s rourou přivádějící vodu z Cínovecké, vodu ze severu i jihu silnice D8, kde se stéká potok, přepad hloubkové kanalizace a dešťová voda z Ďáblic, 6 – 7 – 8 česlo , 9-10 částečný úklid břehů u policie ČR dobrovolníky, 11 – 12 publikace k řešení povodní ve Veleni, 13 vybetonované koryto , pohled od ulice Chřibská, 14 pohled na břeh potoka při úklidu na jaře 2022

Fotografie M. Stroblová, V. Prokešová, A. Marušiaková

25.5.2022 Milada Stroblová

Mratínský potok Na Blatech

Seriál o Mratínském potoku

Část 19

Na úvod této části poznávání Mratínského potoka uvádím zeměpisné údaje, které jsem doposud nesdělila. Nejvyšší místo v katastru Ďáblic v Ďáblickém háji má výšku 359 m nad mořem. Mratínský potok vzniká z mnoha pramínků v nejvyšších plochách pole pod rozvodím Vltava – Labe, asi pod vrstevnicí 300 m nad mořem. Pramen Pod vrbou je ve výšce 250 m nad mořem. Jen o málo níže Mratínský potok odtéká z ďáblického katastru.

V předešlé části seriálu jsem čtenářům přiblížila přirozeně vyvěrající pramen potoka Pod vrbou. Nyní se po toku tohoto pramene můžeme podívat na jeho část poblíž ulice Kostelecké. Když budeme čekat v autobusu nebo v autě na křižovatce s Cínoveckou „na zelenou“, vpravo od Kostelecké uvidíme část Mratínského potoka tekoucího od pramene Pod vrbou. Zde podél břehu uvidíme plochu stromoví. Je v majetku několika vlastníků a je neudržovaná. Plocha zarostlá stromy různého stáří se dlouhodobě stává odkladištěm odpadu. Přitom by se mohla stát krásným místem pro odpočinek a hry dětí. Při návštěvě Blat se můžete podívat, jak malou veřejnou plochu pro společné hry děti vytvořilo zastupitelstvo pod vedení paní D. Ševčíkové (je hned na kraji ulice Na Blatech). Podél břehu potoka roste několik starých stromů. Průměr kmenů odhaduji na více než 1 metr. Pohled na ně mně naplňuje úctou a pokorou. K potoku se od okraje pole připojuje ještě jeden maličký vodní zdroj. Dle Věry Prokešové jde o vyústění vodního přepadu z vodárenských nádrží, které se na katastru Ďáblic nacházejí. Dvě pramenné větve potoka se stékají Na Blatech na východu ďáblického katastru, na části Ďáblic oddělené od středu obce poli a od roku 1990 i Cínoveckou. Zde téměř celá část potoka protéká soukromými zahradami.

Potok se nachází mezi ulicemi Na Blatech, Řepná a mostkem na ulici U Červeného mlýnku. Objevila jsem jen čtyři místa, kde je možné k potoku sejít. Nejblíže je možné podívat se na vodu z mostku v ulici Řepné. Potok jsem zde několikrát viděla znečištěný plasty. Ty přináší voda a vítr od Ďáblické silnice ke skládce. Několikrát jsem viděla, jak auto jedoucí ke skládce trousilo odpad z nezakrytého valníku. Znečištěná plasty je část potoka od mostku na Ďáblické až k ulici Řepná.

V minulosti na Blatech hospodařilo na deset zahradníků. Z mostu v Řepné po pravici uvidíme hned u břehu neoplocený pás stromů. V loňském roce byla na části plochy pod mostkem u Řepné MČ Ďáblice provedena údržba vyřezáním náletových dřevin a jejich odvozem v souvislosti s plněním protipovodňových nařízení – čistit břehy od přírodního materiálu, který by v případě povodně ucpával koryto. Toto místo patřilo v první republice panu Plašilovi. Jeho rodina zde pěstovala květiny. Prodejní stánek měli u kubistického hřbitova. Zahradník pan Plašil patřil k těm lidem, které komunisté nenávistně nazývali kulak – třídní nepřítel zemědělec, který musel být zbaven majetku a půdy. Byl z posledních, kteří se bránili znárodnění. Zahradničil ještě za Antonína Zápotockého. (Ten byl prezidentem mezi roky 1953 – 1957.) Sklonit se nad potokem, vidět jeho čistotu či znečištění, podívat se na květenu břehů potoka lze Na Blatech v místě retenční nádrže (psala jsem o ní v 16. části seriálu). Stará mapa – II. vojenské mapování (1806-1808, 1810-1811) dokládá, že se níže na potoku v minulosti nacházel rybník a mlýn Rothe M. – Červený Mlýn. Po nich zůstal název místa a název ulice U Červeného Mlýnku. Výše nad potokem je novodobý dům, jehož barva fasády připomíná minulost. Mratínský potok je v mapě uveden také jako Červenomlýnský. V tomto místě potok odtéká z katastru naší obce.

K názvu ulice Na Blatech. Místní lidé, kteří tu po staletí žili a v souznění s krajinou hospodařily, se snadno shodli na tomto názvu. Na spodní vodu je zde možné narazit v hloubi ani ne 1 metr. Studny zde jsou hluboké pouze cca 3 metry. Pro srovnání – v blízkosti Koníčkova náměstí jsou studny hluboké až 15 metrů. S tímto jevem se museli vypořádat budovatele kanalizační stavby po pravé straně Kostelecké – psala jsem o tom v minulém dílu seriálu. Dokládám to fotografiemi.

18.4.2022 Milada Stroblová

foto 1 – 2 stromoví podél potoka, 3 je takováto výstražná cedule řešením?, 4 pohled na potok z ulice Řepná – místo zahradnictví květinářství , 5 v zahradách se skrývá potok, 6 přístup k potoku z Řepné v místě neoplocené neudržované parcely, 6 pod tímto svahem stával Červený mlýn, pro hustý porost křovím není možné spatřit ani potok, 7 propojení ulice Na Blatech s Řepnou silničkou K Červenému Mlýnku s mostem přes potok, 9 pohled na potok z mostku , někde za keři mlel mlýn , 10 usedlost Červený mlýn pohled z čakovického katastru, 11 stará mapa místa – rybník a mlýn, 12 -13 budování rozšíření kanalizace Ďáblic