Management travnatých ploch v období dlouhodobého sucha a horka – Metodické doporučení MHMP

Obecné podmínky sečení travnatých a trávobylinných ploch v období dlouhodobého sucha a horka vychází z dlouhodobých zkušeností při údržbě veřejné zeleně. Každý správce zeleně musí přistupovat k péči o travnaté a trávobylinné plochy individuálně vzhledem k rozdílnému účelu využití a různorodému složení travnatých a trávobylinných ploch.

A. Parterové, pobytové a parkové travnaté plochy

1. Sečení travnatých ploch

1.1. Travnaté plochy nikdy nesečeme když: – Je teplota vzduchu vyšší než +26o C. – Trvá dlouhodobé sucho – horko a nemáme k dispozici závlahu. Dojde sice krátkodobě ke snížení užitné hodnoty travnaté plochy, ale seč v takovýchto podmínkách může travnatou plochu výrazně dlouhodobě poškodit (zejm. odumírání jemných travních komponentů, vznik prázdných míst, rozvoj plevelných rostlin v travnaté ploše, možný rozvoj chorob atd.). Příklad ideální seče travnaté plochy: Sečeme brzy ráno. Rosa není na závadu kromě pozdního podzimu (od poloviny října). Se sečí končíme vždy, když teplota vzduchu dosáhne +26o C. V ideálním případě začne po seči pršet nebo máme možnost zavlažit travnatou plochu, řezné rány na listech trav se pak rychle se hojí. Závlaha pro parterový, pobytový a zátěžový trávník se pohybuje v dávce od 2 do 6 litrů na 1 m2 travnaté plochy na jednu závlahovou dávku. Seč za mírného deště a po dešti (ne vydatném a přívalovém) je vhodná, máme-li dobře nabroušené nože sekaček a výkonný ventilátor na sběr posečené travní hmoty.

1.2.Postup v případě dlouhotrvajícího sucha: – Nemáme-li k dispozici závlahu a je dlouhodobě sucho, neprovádíme pravidelné plošné sečení travnaté plochy na požadovanou výšku, ale necháme travnatou plochu růst bez seče do té doby, než sucho a vedra pominou a začne se ochlazovat a pršet. Pak začínáme se seči dle pravidla snížení o 1/3 výšky listové plochy trav. – Musíme-li přistoupit k tomuto opatření, je vždy vhodné informovat návštěvníky parku v místě i na webových stránkách. – V případě rozvoje plevelnatých nebo silně alergenních rostlin v travnatých plochách je třeba situaci řešit jen lokální sečí pouze v místě výskytu předmětných rostlin.

2. Základní pravidlo seče travnatých ploch

Travnaté plochy sečí snižujeme vždy pouze o jednu třetinu celkové výšky listů trav před sečí. Příklad: Travnatá plocha má výšku listů trav 21 cm (bylo dlouhodobé horko a sucho). Tuto travnatou plochu za běžných podmínek sečeme na výšku 12 cm. Jak postupovat? První sečí snížíme travnatou plochu na výšku 14 cm (tedy o 1/3 výšky). Druhou seč provedeme za cca 4-5 dnů. Výška listů trav je před sečí cca 16 cm (narostla v průběhu 4-5 dnů), sečí snížíme na 12 cm a dosáhneme standardní výšky travnaté plochy. Takto musíme postupovat vždy u parterových, parkových nebo pobytových travnatých ploch!

3. Čím a jak sekat travnaté porosty

Parterové, parkové, pobytové travnaté plochy je nutné sekat vhodným typem rotačních sekaček. Nože musí být nabroušené, aby řezná rána na listu trav byla co nejméně roztřepená. Pokud není tráva při seči ani následně odstraněna z předmětné plochy, musí být rotační sekačka před započetím seče příslušné travnaté plochy vybavena účinným mulčovacím zařízením (plechy, deflektory, nože). Zásadně je nutné omezit strunové sekačky (motorové kosy) na minimum, používat je jen v odůvodněných případech – např. výrazné terénní nerovnosti. Všechny travnaté plochy se zásadně sečou v přímém směru (rovné linie seče).

B. Květnaté louky a luční porosty

Pro tyto trávobylinné porosty platí obecné podmínky viz. bod A 1.1. První seč bude prováděna v období nejdéle do ½ června a druhá v září (tzv. „otava“). Seč je prováděna na výšku 10-15 cm. Pokosenou hmotu je třeba odstranit, případně je možné po dobu 2-5 dnů materiál ponechat na ploše, aby došlo k vydrolení dozrálých semen, a hmotu odstranit až poté. U přírodně bohatších lučních porostů je vhodné využívat tzv. mozaikovou seč, kdy je cca 20-30 % plochy (ideálně tam, kde je více dvouděložných rostlin) ponecháno nepokosené jako vhodný biotop pro různé druhy bezobratlých živočichů. Zároveň se tím umožní dokončení vývoje (vykvetení, vysemenění) ponechaných rostlin.

Luční porosty a květnaté louky můžeme sekat bubnovou, lištovou, cepovou nebo i některými typy rotačních sekaček.

Vypracoval: Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, oddělení péče o zeleň, duben 2019 odborná spolupráce: Ing. Marek Hamata

Zvláště chráněné druhy mezi námi

Na úřad MČ dorazila od společnosti Sweco a.s. Studie odtokových poměrů vč. návrhů možných protipovodňových opatření v povodí Třeboradického potoka. Tento potok protéká po severovýchodním okraji katastrálního území Ďáblic přibližně v délce prakticky zanedbatelných 650 m. I tak lze ze studie* vyčíst zajímavé informace týkající se ďáblické přírody. Například rešerše zvláště chráněných živočichů nacházejících se kolem našich obydlí.

Podle Studie můžeme při dostatečném štěstí při procházkách Ďáblicemi a okolím spatřit například hnědě zbarveného Skokana štíhlého, který je i při svých přibližně šesti centimetrech velikosti schopen skočit do dálky až 250 cm (když byla disciplína skok z místa před sto lety vyřazena z Olympijských her, činil lidský rekord 307 cm).

Na sever od Blat byl spatřen Sokol stěhovavý. Na některé ďáblické půdy se z Moravy přistěhoval Netopýr brvitý a byl zaznamenán i výskyt stěhovavého Netopýra pestrého a Netopýra řasnatého, známého především z Chýnovské jeskyně u Tábora. Pokud potkáte kolem čtyř centimetrů velkého (či spíš malého) netopýra, bude to nejspíš drobný Netopýr vousatý.

Převážná většina z nás už v Ďáblicích potkala Veverku obecnou. I ta je v současnosti podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. prohlášena za ohrožený druh.

Nad rámec studie bych rád zmínil doposud oficiálně nezdokumentovaný výskyt Křečka polního a nečekaný objev jednoho výstavního kusu Úhoře říčního při čištění nádrže na Mratínském potoce. Úhoř říční patří dle Červeného seznamu ohrožených druhů mezi druhy „téměř ohrožené“. 

Mezi zvířata, která sice nejsou na Červeném seznamu, ale v Ďáblicích je jejich výskyt raritní, mohu zařadit například Lišku obecnou, naleznou, bohužel přejetou, začátkem tohoto roku na Cínovecké silnici.

Pokud jste v Ďáblicích a okolí spatřili nějaký méně obvyklý nebo chráněný druh rostliny či živočicha, napište mi na tumpach.martin@email.cz.

Martin Tumpach

* Odkaz na kompletní studii naleznete na webových stránkách MČ v adresáři O Ďáblicích → Diskutovaná témata → Oživení toku Mratínského potoka

Údržba Mratínského potoka

Ve spolupráci s Lesy hl. m. Prahy a Odborem životního prostředí jsme zahájili čištění lapačů splavenin (dvou průtokových nádrží a propustku) v křížení Mratínského potoka s Cínoveckou silnicí. Po odstranění vegetace byl zbylý zvodnělý sediment pomocí pojízdného jeřábu s drapákem a pásového bagříku nakládán do bezodtokových kontejnerů a odvážen k likvidaci. Touto úpravou se za vyšších průtoků sníží riziko ucpání česlí ve vtoku do trubního obchvatu Blat.

Zanesené nádrže spadaly v Ďáblicích mezi témata, která někdy mohou působit jako dlouhodobě neřešená. Čištění lapačů předcházely schůzky a jednání se zástupci SVM MHMP, OSI MHMP, PVK, vodoprávního úřadu Prahy 8, Povodí Labe, ředitelem OTV MHMP, ředitelem OCP MHMP, ředitelem PVS, ředitelem Lesů hl. m. Prahy, ředitelkou MHMP a pražskou radní pro životní prostředí. Po více než roce usilovné a časově náročné práce se podařilo přimět odpovědné orgány k realizaci účinného opatření. Obdobný charakter mají v Ďáblicích i další problematiky, jejichž aktuální vývoj můžete sledovat na ďáblických webových stránkách v adresáři O Ďáblicích → Diskutovaná témata.

Na Mratínském potoce nás čeká ještě další práce, například na určení stálého správce lapačů splavenin, přimět správce toku a vlastníky pozemků k průběžné údržbě v rozsahu stanoveným zákonem, požadovat po vodoprávním úřadu a Magistrátu hl. m. Prahy zpracování projektů úprav protipovodňových opatření, aktualizovat studii revitalizace toku z r. 2013 a rozšířit ji o místní Územní systém ekologické stability (především biokoridor podél toku) a jednat s vlastníky pozemků o možnostech realizací úprav.

Niva vodního toku je rozmanité území. Obvykle skýtá přírodně bohaté lokality, v kterých se vyskytuje mnoho druhů organismů. Rozmanitost je důležitou charakteristikou zdravé krajiny, určující počet druhů organismů, ale i neživé přírody a lidské kultury. Byla by škoda nechat jeden z mála vodních toků na severovýchodě Prahy zapomenutý a nevyužít jeho potenciál. Naším cílem je funkční celek rekreačních, krajinotvorných, ekologických a hydrologických prvků Mratínského potoka.

Martin Tumpach