Vyjádření ROPIDu k četnosti spojů v Ďáblicích ze dne 4. 3. 2025:
Mimo špičkové časy se nedomníváme, že by zde bylo problémem naplňování nabízené kapacity spojů, nemáme takové poznatky z praxe ani od cestujících. Jakkoli samozřejmě rozumíme tomu, že by každý cestující uvítal na jím poptávané trase co možná nejkratší interval, organizátor dopravy musí hledět též na ekonomickou efektivitu provozu. Té by úplně neodpovídalo nasazení menších vozidel s častějšími intervaly, jednak dopravci taková volná vozidla k dispozici nemají, i kdyby je ale měli, nebylo by provozně realizovatelné nasazovat je pouze v méně exponovaných časech, sloužila by i ve špičkách, kdy by je cestující nejspíše ocenili méně.
V mimošpičkových obdobích tedy považujeme současný stav za odpovídající poptávce, ve většině spojů zde lze bez problému nalézt volnou sedačku. V pracovní dny mezi špičkami má linka 103 interval 15 minut, příměstské linky 348 a 369 mají koordinované jízdní řády, jejich půlhodinové intervaly se tedy též půlí na 15 minut, k tomu je ještě jeden spoj linky 368. V jedné mimošpičkové hodině to tedy znamená devět spojů, o víkendech nebo v pozdně večerních hodinách pak okolo šesti, záleží ale samozřejmě na konkrétní lokalitě, toto jsou veškeré spoje, spojující Staré Ďáblice se stanicí metra a ne všechny musí být vyhovující pro každého, obecně ale tuto nabídku spojení považujeme za dostačující.
ÚMČ Ďáblice zaznamenal několik podnětů na odmítání „papírových“ jízdenek řidiči příměstských autobusů ve směru do Ďáblic, případně nezastavení autobusu v zastávkách ve směru na Ládví. Do Ďáblic jezdí dva příměstské autobusy – linky číslo 348 a 369. V obou linkách při cestě do Ďáblic platí „papírová“ jízdenka pražské MHD. Pokud vás řidič s platnou jízdenkou do autobusu nevpustí, jedná se dle vyjádření obou dopravců o individuální pochybení řidiče a takové jednání lze s uvedením přesného data, času a čísla liny reklamovat u dopravce. Linka 348, je provozovaná spol. ARRIVA CITY s.r.o., tel.: 311 879 052 a linka 369 (stejně tak linka č. 103), je provozovaná spol. ČSAD Střední Čechy, a.s., tel.: 315 671 659. V případě nedostatečné kapacity autobusů obsluhujících Ďáblice (jak pro cestující, tak i pro kočárky) se můžete obrátit na náš ÚMČ, kontakt podatelna@dablice.cz, kdy vaše podněty využijeme jako podklad pro jednání o navýšení četnosti spojů.
V minulých částech seriálu o Mratínském potoku jsem zviditelnila děje, které se v přírodě dějí opakovaně. Možná, že by se člověk mohl zastavit a zamyslet se nad koloběhem ročních období. Nabízí se totiž zkoumání vlivu energetických proměn roku na energii člověka. Dříve převážná část obyvatelstva pracovala v zemědělství, v zimě si lidé odpočali. Fyzická práce byla po tisíciletí přirozenou součástí života člověka. S vývojem lidské společnosti přemýšliví muži začali zákony fyziky a chemie využívat k tvorbě strojů tak, aby se člověk zbavil dřiny. Několik desetiletí člověk pracuje více mozkem a jeho fyzická práce je minimální. Vývojem se ukazuje, že mechanizované a chemizované zemědělství, přívalové deště, sucha přináší krizi kvality půdy, vymírání hmyzu, atd. atd..
Může být člověk v takovém prostředí zdráv? Hledají se důvody vzniku úzkostí, depresí , fyzické slabosti dětí a mládeže. 27. února, kdy dokončuji tyto řádky, v televizi sděleno: suchá zima, únor byl suchý, březen bude asi také. Televize ukazovala poloprázdné rybníky. Po podzimním výlovu se nenaplnily. Chci děje na břehu Mratínského potoka ať negativní tak i pozitivní dál zaznamenávat. Dříve tak činili hospodáři a kronikáři – jiná cesta nebyla. Porozumět krajině, poznat periodicitu jevů bylo pro obživu zásadní.
Touto cestou přemýšlení jsem si uvědomila, že než seriál budu psát kroniku Mratínského potoka. Poté, co jsem popsala vliv pětidenního deště v září 2024 v povodí části potoka, přicházím k potoku v době klidu. Moje putování po potoku skončilo ve Veleni. Pokračuji s vodou dál. Další obcí na potoku jsou Sluhy. Podél potoka vede z Veleně cesta. Začíná u rybníka Podháj. Ze silnice Veleň Sluhy jsou vidět stromy, které potok lemují. Potok se klikatí pod pískovcovými svahy. V obci jsou místa, kde je možné zaparkovat auto a podél potoka se projít. Projíždí tu autobus od Globusu. Mapu jako vždy před novým objevováním mám nastudovanou. Cílem ve Sluhách je poznat Mlýnský rybník.
Moje výprava začíná u hlavní silnice, kde se poblíž základní školy nachází přes potok most. Koryto potoka je zde vyloženo kameny. Když jsem Sluhy navštívila poprvé, snažila jsem se mezi domy najít všechny jeho přístupné části. Někdy vede nad potokem ulička, jinde potok protéká zahradou. Někdo vchází do svého domu přes soukromý most. Časem jsem pochopila, že je krásné pozorovat potok opakovaně v různých ročních dobách. Navíc při prvním poznávání toku potoka nikdy neobjevím vše pro mě důležité, zajímavé.
Na podzim 2024 jsem pro prohlídku Mlýnského rybníka zvolila v polojasném dni a v podvečer. Ve Sluhách jsem zachytila i pozoruhodnost, která z přírody vychází. U hlavní silnice žije rodina, osoba?, která potřebuje tvořit. Tvoří z toho, co zahrada dává, tvoří s dýněmi. Na druhé straně naproti plotu s dýněmi je malý parčík. Pod zábradlím Mratínský potok protéká. Místo má dvě lavičky a kontejner na květiny. V každé roční době jsou nejen tento, ale i další kontejnery v obci vyzdobeny. Stejně zdobí květinové kontejnery Čakovice, Miškovice, Veleně a Mirovice.
Stojím na břehu Mlýnského rybníka, pískovcové skály za zády. Vedle starého domu byl postaven zcela nový moderní. Nesoudím, jen vnímám. Na břehu rybníka dožívají vrby. Majitel rybníka zde před rokem vysadil nové stromořadí. Na jaře určím, o jaké stromy jde. Fotím pískovce. Ty museli hospodáři v minulosti prorazit, aby se z obce dostali na svá políčka. Slunce je nízko nad obzorem. Fotím si paprsek prosvítající poslední žijící obrovskou smuteční vrbou. Ve velké úctě k životu pozoruji západ slunce.
Rozpočet počítá
s celkovými příjmy a výdaji ve výši 56 739 100 Kč.
V příjmech jde o 128 500 Kč
ze státních dotací, o 42 433 600 z dotací hl. m. Prahy, o
7 400 000 podíl z příjmů z daně z nemovitosti a 6 777 000
Kč z vlastních zdrojů.
Ve výdajích jde o:
Rozvoj obce
3 304 000 Kč (povinné revize, opravy, agenda stavební komise a mzdové
a ostatní výdaje na technické pracovníky a jimi poskytované služby…)
Městská infrastruktura
3 864 000 Kč (ochrana, mzdy, svozy bioodpadu a psích exkrementů,
opravy mobiliáře, údržba zeleně nebo monitoring podzemí vody v okolí
skládky…)
Doprava
3 320 000 Kč (zimní údržba silnic a chodníků, nákup dopravního
značení, oprava chodníků a ulic včetně příslušenství, vánoční osvětlení…)
Školství a mládež
8 357 700 Kč (příspěvek na provoz ZŠ a MŠ, opravy a pojištění
školních budov, úhrady energií, příspěvky ďáblickým spolkům s aktivitami
pro děti a mládež, mzdové výdaje na kontroly hřišť, materiál na opravy, revize
a opravy dětských hřišť…)
Sociální oblast
735 000 Kč (výlety pro seniory, gratulace jubilantům, oslava Mezinárodního
dne seniorů, vánoční posezení seniorů, příspěvky na pedikúru a plavání a
příspěvek pro seniory na zdravotní cvičení a kurzy keramiky, činnost sociální
pracovnice, mzdy, pohoštění…)
Kultura a sport
2 279 000 Kč (provoz knihovny, náklady kulturních a sportovních akcí
MČ, vedení kroniky, příspěvky ďáblickým kulturním sdružením…)
Požární ochrana
639 000 Kč (provoz hasičské zbrojnice, materiál pro hasiče, nákup a údržba
hasičské techniky…)
Místní hospodářství
200 000 Kč (drobnější opravy v MČ)
Správa a samospráva
15 158 000 Kč (mzdy a pojištění zaměstnanců, agenda voleb, provoz
budovy radnice, kancelářské potřeby, bankovní poplatky, školení zaměstnanců, IT
služby, software, on-line podpora služeb, příspěvky zaměstnavatele, právní a
konzultační služby…)
Všeobecná pokladní správa 2 687
300 Kč (participativní rozpočet, rezerva na neočekávané výdaje…)
Investice pro rok 2025
Nákup/smluvní převzetí pozemků (50 000 Kč)
Rekonstrukce kontejnerových stání a
kanalizačního potrubí v naší správě (350 000 Kč)
Stavba nového volnočasového pavilonu ZŠ
(10 000 000 Kč)
Příprava projektu sportovní haly
(1 500 000 Kč)
Havarijní rekonstrukce střech MŠ (250 000
Kč, očekáváme schválení dalšího financování ze zdrojů hl. m. Prahy)
Rekonstrukce sociálního zázemí SK Ďáblice (1 200
000 Kč)
Příspěvek bytovému družstvu s podílem MČ
(2 800 000 Kč)
Modernizace sportovního zařízení SK Ďáblice –
odbydlování investice z r. 2002 (45 100 Kč)
V roce 2024 jsme navázali na úspěch obecního plesu a ten se s letošním ročníkem pomalu stává pevnou ďáblickou tradicí, stejně jako populární Pivobraní. Z dalších tradičních akcí jste mohli navštívit ďáblické pálení čarodějnic, Noc kostelů, vybrané ďáblické budovy na akci Open Houses, změřit síly v turnaji ve stolním tenise nebo fandit naším fotbalistům v nespočtu zápasů. V loňském roce navštívil Ďáblice primátor hl. m. Prahy a další vzácní hosté z řad umělců i politiků.
Na základě pravidelných povodňových prohlídek jsme se průběžně věnovali vylepšení průtoku koryta Mratínského potoka. Opakovaně jsme se zapojili do projektu Ukliďme Česko s komunitním úklidem jak Ďáblic, tak Ďáblického háje. Profesionální parkovou péči jsme po celý rok věnovali veřejné zeleni a vylepšovali městský mobiliář. Čistili jsme okapy budovy školy i kanálové vpusti v ulicích. Také se podařilo odstranit několik nepojízdných aut z veřejných prostor a v jejich odstraňování pokračujeme.
Do ďáblické knihovny jsme v loňském roce pořídili celkem 155 nových titulů. Na většině dětských hřišť jsme opravili dopadové plochy. Ďáblickou četu údržby i místní dobrovolné hasiče jsme vybavili množstvím nové techniky. Za zmínku stojí úplně nová hasičská cisterna nebo dvě čtyřkolky s příslušenstvím pro údržbu Ďáblic. Těsně před dokončením je profesionální hasičské zbrojnice naproti Bille u Březiněvsi a družstevní bytový dům na Ďáblické ulici s družstevním podílem městské části. V plném proudu je stavba volnočasového pavilonu základní školy. Úspěšně jsme čelili letním přívalovým dešťům i nevybíravým výhružkám českým školám. Ve spolupráci s hl. m. Prahou byla rekonstruována větší část Ďáblické ulice a vlastními silami jsme opravovali výtluky ve vedlejších ulicích.
Ďábličtí senioři za symbolických 50 Kč navštívili zámek Frýdlant, Basiliku Hejnice a Lázně Libverda. Na druhém výletě pak na Zámek Krásný Dvůr a chmelařské muzeum v Žatci. S místním klubem seniorů se také mohli podívat na zámek Loučeň nebo do Benátek nad Jizerou. Oslavili jsme Mezinárodní den seniorů a ve škole výročí 123 let od jejího založení. K volné radniční wi-fi jsme přidali možnost platby platební kartou. Pomyslnou třešničkou na dortu by byl bankomat v Ďáblicích, kde dál prověřujeme možnosti jeho pořízení. Na základě vaší poptávky jsme zvýšili kapacitu zásilkových boxů a v přípravě jsou boxy další.
Proběhlo i několik jednání o zřízení pobočky některého ze supermarketů, pro které bohužel nejsme dle vyjádření jejich zástupců v tuto chvíli ekonomicky zajímaví. Každopádně ani tak nepouštím vizi přidat ke dvou stávajícím večerkám i supermarket.
Vnímáme i rezervy v péči o obec a je pro nás výzvou pracovat na dalších zlepšení, a to i na základě vašich podnětů. Věřte, že každou slušně položenou připomínkou se v Radě MČ zabýváme. Bedlivě sledujeme i záměry, které by se pro Ďáblice mohly stát rizikem, jako severní část pražského okruhu, vysokorychlostní trať s možným terminálem v Ďáblicích, paralelní runway letiště Ruzyně nebo rozsáhlejší developerské záměry. Neopouštíme ani dlouhodobá témata otevřeného úřadu, odvodnění a odhlučnění Ďáblic a výstavby sportovní haly.
Ďáblická, porovnání průtoků – běžný stav hladinyĎáblická, porovnání průtoků – zvýšený stav hladiny
Seriál o Mratínském potoce, část 37
V 2024 roce postihly naši zemi další povodně. Jejich specifikem bylo, že je nezpůsobily přívalové deště. Nepršelo silně, ale nepřetržitě několik dní. Poznávám Mratínský potok, mohla jsem si představit, kde mohou na potoku záplavy nastat. Deště začaly 1. Září. Prognóza počasí v posledních dnech srpna nebyla dobrá. Už druhý den deště půda přestávala vsakovat vodua ta stékala po ďáblickém poli do nižších míst směrem k potoku. Z polí Na Skřivánčí – mezi ulicí Statkovou a skládkou odtékalo 2. září již větší množství vody. Nikoli průzračně čisté ale vody zakalené – vody shumusem.
Nabízím porovnání s mojí foto dokumentací z roku 2020. Velký přívalový déšť 14.8. vyznačil v rouře pod Ďáblickou čáru, druhou jsem označila v září stejného roku. 2. září jsem se na potok do několika míst jela podívat . Z Ďáblic jsem jela do Veleně. Hladina potoka byla ji vysoko, schylovalo se k jeho vylití na cestu.
Prošla jsem tam veřejně přístupná nejohroženější místa, o nichž jsem již psala dřív. Co dlouhodobý déšť v této obci způsobil, se časem dozvím. Chci dokumentovat i vývoj událostí směřující k stavbě 520 pražského okruhu, která se významně dotkne toku Mratínského potoka.
Nyní sdělím, že v lednu 2024 byli zastupitelé Veleně na dalším jednání (viz web Veleně). Vše, co se negativního děje na vodě v krajině je způsobeno tím, že společnost chce žít ve stále větším blahobytu. Odlehčím: Veleňští pozvali k monitoringu vlivu změn klimatu vodníka. V roce 2024 usedl nad potokem u silnice.
Moje cesta vedla dál do Mratína. V roce 2024 byla na břehu potoka hned vedle mostu přes něj započata stavba budovy. V souladu s povodňovým plánem? (s obsahem proti povodňových vyhlášek nejsem seznámena). Fotkami ukazuji, jak druhý den nepřetržitého deště stoupla hladina potoka oprati normálu. U mostu nad potokem jsem postála. Přicházeli sem lidé podívat se „jak to vypadá“. S pánem, který šel venčit pejska a podívat se k potoku, jsem chvíli hovořila. Měl za to, že starší dům blízko břehu proti novostavbě možná vodu pocítí. V Mratíně – tam již dávno přijali pomoc vodníka. Ten sedí u soutoku Líbeznického a Mratínského potoka u bývalého mlýna.
Deště ustaly. Postihly řadu obcí. V Ďáblicích neškodily. Bylo to díky tomu, že nešlo o přívalový déšť trvající asi půl hodiny (s kamarády jsme odhadli). David Prokeš zastupitel propojil všechny potřebné síly institucí, aby se odstranilo obrovské množství dřeva léta se hromadícího na potoku na vstupem vody do tzv. bypassu. Po desetiletích úspěch! Když prudký déšť unášenými větvemi ústí rour uzavře, voda ohrožuje zdraví a majetek lidí na Blatech. Blata jsou součástí naší obce. To jen Cínovecká je od hlavní části Ďáblic odřízla. Jako nejnižší část obce jsou Blata ohrožena nejvíce. Hlukem, vodou, hloubkovou kanalizací, když se poškodí (stalo se ….. nedávno …). O čištění plochy před hrdly dvou rour se stále starají naši hasiči. David Prokeš ač se snaží vyjednávat převzetí této technické stavby, není úspěšný (mrtví brouci , komunikační smrt – nové výrazivo v internetové komunikaci). Podmínky k čištění jsou tu tristní. Dolu k bypassu není schodiště. Sestup na dno nádrže je nebezpečný. O problému se zahlcením dvou obrovských rour dřívím jsem psala po povodni 2020. Zdůrazněme. Voda z Cínovecké je svedena sem. Starat se o čistotu sběrné nádrže pod Cínoveckou by neměla být povinnost Ďáblic.
Ještě se vrátím na pole Na Skřivánčí. V roce 2024 jsem zde fotila pole – majetek RŘK s červenou hvězdou. Publikuji fotografii tzv. údolnice přírodního koryta v poli, kde se deště spojují v tok. Na části oseté mákem poblíž skládky ukazuje další fotografie místa, kde mák nevzešel. V létě zde kvetl mák vlčí. Podobě velmi špatně vzešel mák i hrách na mírném svahu pole mezi Chřibskou a Cínoveckou. Zde na řadě ploch v době kvetení „svítila“ více červená barva květů vlčího máku než bělavá barva květu jedlého máku. Vliv klimatické změny, úbytek humusu díky úbytkuorganického hnojení pole? Zemědělci asi vědí přesněji. Nafotila jsem řadu fotografií. Neopatrností jsem si je zničila. Poslední fotografii jsem pořídila na Silvestra 2024. V tomto roce jsem u prameniště Ohrada byla jen jednou. Na fotografii si všimněte dělení lánu na částí oseté různým osivem – mají zadržovat více dešťů. Při „ zaostření“ u vidíme , že v Ohradě je vidět na dno- zanášení splavenou půdou.
Já budu dál psát kroniku Mratínského potoka. Stejně jako obyvatelé Ďáblic v dávné minulosti chodím a pozoruji, navíc fotím a stejně jako oni zapisuji. Dle mě obsah Ďáblického zpravodaje nezobrazuje celistvost současného života.
Mezi zastupitely diskutovaným tématem je zimní údržba.
Pravděpodobně panuje shoda, že zimní údržba silnic a chodníků v Ďáblicích měla vždy své nedostatky. Namátkou z Ďáblického zpravodaje tehdejší starosta M. Růžička: 02/20219: „Mířím k úklidu našich chodníků a záměrně píši „našich“, protože bez ohledu na to, kdo je vlastní a kdo je podle vyhlášek spravuje, jsou skutečně naše a jsme to my, kdo po nich chodíme do práce, za přáteli, do školy, … atd.“ 02/2021: „Práci firmy v rámci možností kontrolujeme, chyby penalizujeme, neuskutečněnou práci neproplácíme, ale problémům tím lze předejít jen z menší části. Děkujeme za pochopení.“ Tehdejší místostrosta J. Hrdlička: 02/2019: „V pondělí, první pracovní den ráno, jsem uslyšel průjezd vozu s radlicí, ale výsledek téměř není znát. … Cestou na úřad chodníky vypadaly bohužel netknutě, a to už podle smlouvy měly být uklizeny alespoň ty „hlavní“ pěší trasy. … Večer už začala být situace vážnější – vše, co bylo ujeté nebo ušlapané, zmrzlo! Posypy minimální, některé chodníky jsou stále netknuté. A v úterý ráno již vozidlo údržby s radlicí pouze „hladilo“ ujetý led a koleje. A chodníky šlo leda posypat, ale ani to se nestalo!“ Nové vedení MČ převzalo zavedený model plateb za jednotlivé výjezdy a nedostaky přetrvávaly.
Ďáblický zpravodaj 02/2019
Vzhledem k podezření na „rozpouštění“ části prostředků za zimní údržbu do faktur za letní údržbu jsme začali soutěžit zimní a letní údržbu zvlášť. Následně se jsme museli výběrová řízení s platbou za výjezd opakovat, protože o ně mezi dodavateli nebyl zájem. Pravděpodobně zohledňovali riziko držení (drahé) personální pohotovosti 24/7 s nejistotou návratnosti prostředků. Dalšími nevýhodami plateb za výjezd byly dlouhé diskuze nad kvalitou údržby až do doby roztátí sněhu a i přes rozsáhlou fotodokumentaci obtížné dokazování nedostatků. Setkali jsme se i s vyhrožováním dodavatele, že pokud budeme požadovat sankce, údržbu okamžitě zastaví! Vzhledem k tomu, že u plateb za výjezd hrozilo riziko dosažení finančního stropu (2 mil. Kč) ještě před ukončením sezóny, byla ze strany úřadu snaha s výjezdy šetřit. Preventivní výjezdy tak téměř vůbec neprobíhaly. Taky se stávalo, že se s výjezdem čekalo, až přestane sníh padat. Přitom smlouva byla koncipována primárně na výjezdy současně s výjezdy „pražské“ údržby. Těch je nicméně v sezóně tolik, že by se v při platbě za výjezd nejspíš dosáhlo částek obdobných paušální platbě. V sezóně 23/24 jsme již nakombinovali paušál šesti výjezdů s proplácením výjezdů navíc. Tento model byl pro dodavatele zajímavější tak, že se nám do výběrových řízení začali hlásit.Po vyhodnocení jsme museli konstatovat, že kvalita prací se nezvedla.
V loňském roce jsme na základě výběrového řízení (s povinností vzít nejnižší nabídku) platili velmi podhodnocených 29 000 Kč za jeden výjezd, což se následně projevilo na kvalitě. Mimo jiné loňský dodavatel vyjížděl jednou za dva až tři dny ve srovnání s letošním dodavatelem, který při námraze a sněžení vyjíždí denně. Loňský druhý účastník výběrového řízení v pořadí nabídl 74 000 Kč za výjezd a např. Řeporyje platí 55 000 Kč za výjezd.
Před zimní sezonou jsme si udělali rešerši mezi ostatními městkými částmi (v Praze a Brně) ve snaze najít lepší řešení. Ti, kteří platí jednotlivé výjezdy, vynakládají daleko větší částky než naše MČ. V přepočtu na obyvatele každý z nás zaplatil v sezóně 23/24 za úklid sněhu ze silnic a chodníků 288 Kč. I když někteří dodavatelé tvrdí, že za tyto peníze lze provést kvalitní úklid, jsem přesvědčen, že to není možné. Další z možností je zajišťovat úklid sněhu vlastními prostředky. K tomu naše MČ postupně směřuje a už nyní můžete vidět v Ďáblicích dva lodní kontejnery, které se postupně plní technikou na zimní údržbu. Cestou, kterou jsme se po vzooru některých městských částí letos vydali je paušální platba za celou sezónu. Údržba tak vyjíždí automaticky s výjezdem pražské údržby, napojené na centrální dispečnink s placenou službou přesné předpovědi počasí. Nespornou výhodou je, že údržba vyjíždí s prvním sněhem a jezdí, dokud sníh padat nepřestane. Taková údržba nás stojí v přepočtu 626 Kč na každého obyvatele Ďáblic za celou sezónu. S přihlédnutím ke klimatickým extrémům, zaznamenávaným v poslední době jsme smluní zajištění údržby prodloužili až do dubna, což se promítlo do výsledné ceny.
Po rozporování nového konceptu některými zastupiteli jsme si nechali vypracovat nezávislý posudek od společnosti Prostor, a.s.: Vzhledem k růstu cen i mezd se od roku 2020 zvýšily ceny např. u:
Odvoz odpadu cca o 100%
Minimální mzda o cca 50%
PHM
Údržba vozidel – opravy, servisy, pojištění
Cena posypového materiálu
A toto se samozřejmě odráží i na ceně služby, která tak každoročně roste, a to v návaznosti na růst cen viz výše. Aby čistota v obci byla udržitelná je potřeba na všechny tyto aspekty dbát a firmu vybírat nejen podle nejnižší ceny, ale hlavně podle technického vybavení, zkušeností, personálního zajištění či předchozích zkušeností z minulosti. Firma by měla mít dispečera, který je 24hodin, 7dnů v týdnu (tedy i o svátcích a v době pracovního klidu) na telefonu. Vozový park takovýchto firem by měl disponovat minimálně ještě jedním strojem nebo technikou, která nahradí v případě poruchy vozidlo vykonávající ZÚK, aby nedošlo ke kolizi. To samé platí i v případě kalamit, kdy je nutné techniku posílit.
Ostatně na stejný problém narazili i kolegové z MČ Praha 8, které i přes značný úřednický aparát stálo objednávání údržby nemalou pokutu: „Rozhodnutí ÚOHS nás mrzí, protože se nám přes několik pokusů poměrně dlouho nedařilo komplexní zakázku na údržbu zeleně na území celé městské části Praha 8 úspěšně vysoutěžit a podařilo se to až v loňském roce. Proto jsme museli v předchozích letech zajišťovat údržbu způsobem, který ÚOHS vyhodnotil pro nás negativně,“ komentoval celou věc pro Novinky mluvčí Prahy 8 Martin Šalek.
Výběrové řízení na dodavatele proběhlo otevřenou soutěží v souladu se zákonem. Každý účastník měl povinnost prokázat v souladu se zákonem svoji profesní způsobilost a technickou kvalifikaci. S vítězným dodavatelem – pracovní četou paní Zůčkové. Dosavadní zkušenost s dodavatelem je velmi dobrá. Pokud nesněží, četa i nad rámec smluvních podmínek v rámci persobální pohotovosti pomáhá našim zaměstnancům se šintováním chodníků a odstraňováním spadaného listí. Čekáme na první sněžení, které připravenost prověří. Již jste si mohli všimnout i několika preventivních posypů. Nove také o průběhu zimní údržby informujeme na webových stránkách MČ.
Zimní údržbu komunikací v Ďáblicích zajišťuje na vybraných silnicích Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Údržba na ostatních plochách je realizována MČ Praha Ďáblice prostřednictvím smluvní čety údržby Ivany Zůčkové a doplňkově v exponovaných místech i zaměstnanci a technikou úřadu MČ .
Zima 2024/2025 je za námi! ❄️ TSK 1. dubna v 6:00 oficiálně ukončila zimní údržbu tak, jak nám ukládá zákon.
Zima byla mírná, spotřebovali jsme cca polovinu posypových materiálů oproti loňsku.
Provedli jsme celkem 17 výjezdů na komunikace I. pořadí a 8 na II. a III. pořadí. pic.twitter.com/apOICNx4b9
Údržba je prováděna v souladu s právními předpisy, zejména zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 104/1997 Sb., kterou se povádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou 39/1997 Sb. hl. m. Prahy, ve znění pozdějších předpisů.
Dle vyhlášky č. 104/1997 Sb. § 41 odst. 2 „v obvyklé zimní situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace“ odst. 4 „pro účely této vyhláškyje zimním obdobím doba od 1. listopadu do 31. března následujícího roku. V tomto období se provádí zimní údržba podle plánu zimní údržby.
Činnost, práce a výkony údržby zajišťované MČ Ďáblice jsou zahájeny podle kategorizace předmětných komunikací.
Kategorie II. místních komunikací a chodníků:
Od vyhlášení pohotovosti TSK hl. m. Prahy na komunikace I. kategorie do
60 minut, nebo od výzvy zástupce MČ do 60 minut. Úklid je dokončen do
12 hodin od zahájení činností.
Kategorie III. místních komunikací, parkoviště:
Od vyhlášení pohotovosti TSK hl. m. Prahy na komunikace II. kategorie
do 240 minut, nebo od výzvy zástupce MČ do 60 minut. Úklid je dokončen
do 48 hodin od zahájení činností.
Kategorie I. chodníků:
Do 30 minut od výzvy zástupce MČ nebo od vyhlášení výjezdu TSK hl. m.
Prahy. a to v časovém rozmezí od 7:00 do 17:00. Úklid je dokončen do 12
hodin od zahájení činností.
Kategorie II. chodníků:
Ihned po dokončení úklidu chodníků I. kategorie a dle pokynů zástupce
MČ. Úklid je dokončen nejpozději do 17:00 následujícího dne.
Poslední moje pozvání k potokům regionu v roce 2024 bude za prospěšnými činy, kterými lidé vyjadřují úctu ke krajině, k člověku. Pozvu vás do míst ne jen na Mratínském potoku. Jezdím i za potoky v blízkém okolí, které se vlévají do Labe. Navštívíme Zlonín, Ctěnice a Miškovice.
Dobrá zpráva z Ďáblic: Davidu Prokešovi (za volební skupinu Volba 2010) se během dvou let, co je členem Rady zastupitelstva, vytrvalými jednáním podařilo zajistit vyčištění břehů a toku Mratínského potoka mezi ulicemi Ďáblickou a Chřibskou. Stromy, větve tu padaly do potoka asi řadu desetiletí. V roce způsobily při zatím největší povodni 2020 poškození majetku (o velké povodni jsem v seriálu psala – můžete si vyhledat) Majitel polí přistoupil na naplnění vyhlášky o vytvoření travního pásu podél toku potoka. Je tím zajištěn snadný přístup k čištění potoka a jeho břehů. Pruh trávy zemědělci sečou. Pole velkých rozloh ve svazích okolo naší obce třetím rokem zemědělci dělí na části a osévají je různými plodinami.
Zlonín – poldr
Zlonín: Nejprve vzpomenu na letošní povodně. Pro ďáblické občany, kteří se každé léto po roce 2020 hrozí přívalových povodní, to byla zkušenost. Deště byť dlouhodobé (letos to byly asi 4 dny) nebyly však silné intenzity a tak u nás neničily majetek. Podívejme se, jak jsou na větší spad dešťů připraveni ve Zloníně. Leží na potoku Zlonínském, který pramení výše v Bášti. V sobotu 2. září druhý den letošních povodní, kdy předpověď déle trvajících dešťů gradovala, jsem se vyjela podívat, co se na potocích vlévajících se do Labe děje. V loňském roce, kdy jsem obec poprvé navštívila jsem na návsi objevila přírodní nádržku – suchý poldr. Kdy ji zlonínští vybudovali, nevím. V roce minulém byla suchá, potůček protékal středem svým korytem. Fotografiemi zaznamenávám jak nádrž funguje při velkých deštích. Chráněna je silnice i majetek občanů. Vážím si moudrých a akceschopných občanů ve Zloníně.
Další pozvánka je za Čakovice na silnici ke Ctěnickému zámečku: Nacházíme se na katastru Vinoře. Před zámkem je mokřad s prameništěm Vinořského potoka. Svah od Kbel k potoku klesá asi o 10 m. V horní časti svahu se nachází golfové hřiště. Níže jsou pole. Na fotografii vidíme zemědělské stavby Vin agro, které zde hospodaří. Zemědělský podnik spolu s Vinoří se příkladně stará o krajinu.
Vinoř
Fotografiemi zachycuji úpravy, které pod svahem pracují s dešťovou vodou. Úpravy byly provedeny loni a letos v celé šíři ochrany – regulace odtoku vody z polí, odtok vody ze silnic, výsadba stromů podél silnice, cyklostezka ze Kbel k zámku. Tomuto místu věnuji další díly mého mapování života obcí na potocích při změně klimatu.
Miškovice: Vedle mostku přes Mratínský potok čakovická radnice vykonala další kus skvělé práce. Lokalita okolo mostku (asfaltová polní cesta do Mirovic) se stává víc a víc místem pro odpočinek. Viděla jsem tu mnoho lidí. Starší stromy podél potoka byly zkráceny a v těsné jejich blízkosti tu byly vysazeny stromy další. O tomto místě jsem psala dříve a znovu se svou reportáží do tohoto místa vrátím.
Vzhledem k dotazům na volné pobíhání psů v Ďáblicích jsem na základě podkladů od ředitele místně příslušné městské policie shrnul aktuální stav.
Není jednoznačná definice pojmu „volné
pobíhání psů“. Dle jednoho z rozsudků Nejvyššího správního soudu „Zákonodárce
užitím neurčitých pojmů dává orgánu aplikujícímu právní předpis prostor, aby
posoudil, zda konkrétní situace patří do rozsahu neurčitého pojmu či nikoli.“
V ustanovení § 13 odst. 1 zákona o
ochraně zvířat proti týrání je stanoveno, že „každý je povinen … učinit
opatření proti úniku zvířat.“ Komentář pak „únik“ definuje, že se jedná o
vzdálení se zvířete ze sféry ovladatelnosti zvířete jeho chovatelem, kdy
chovatel není schopen své zvíře ovládat a určovat jeho chování.
V Praze volné pobíhání psů řeší Obecně
závazná vyhláška hl. m. Prahy o ochraně veřejné zeleně, která se vztahuje
pouzena pozemky evidované v katastru jako zeleň, zeleň v zástavbě
nebo ostatní veřejná zeleň.
Dle § 3 odst. 2 písm. d) vyhlášky je v ostatní
veřejné zelení zakázáno nechat volně pobíhat psy.
Vzhledem k nejasné legislativě se
jednotlivé obce průběžně obracely na Ministerstvo vnitra ČR (MV ČR) s žádostí
o stanovisko, jakým právním předpisem lze sankcionovat volné pobíhání psů. Z reakcí
MV ČR zjednodušeně řečeno vyplývá, že rozhodnout má místně příslušný obecní
úřad.
V r. 2007 tak vydalo vedení pražské
městské policie plošný pokyn neprojednávat související přestupky v blokovém
řízení, ani je neoznamovat a zároveň doporučení osoby s volně pobíhajícími
psy „poučit a upozornit na jejich kolizní chování a přístup“. V případě,
že chovatel neuklidí vzniklé exkrementy způsobené jeho zvířetem, je na místě
sankce za přestupek dle § 47 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích.
Vzhledem k absenci dalších pokynů je tento pokyn často aplikován dodnes.
Též z médií vyplývá, že za ublížení
zvířetem mimo kontrolu majitele soudy často kvalifikují jako těžké ublížení na
zdraví z nedbalosti, viz např. nedávný
případ zraněné seniorky z Klatov.
V rámci uskupení Svazu městských
částí (spolek starostů „nečíslovaných“ městských částí) se snažíme jednotně
apelovat na vedení hl. m. Prahy ohledně úpravy, a především zpřesnění předmětné
obecně závazné vyhlášky. To bude dle mého názoru klíčové pro jasné vymezení
pravidel.
K rybníkům v Čakovicích, které napájí Mratínský potok, zajíždím každý týden. Mám ta místa ráda. Stále pozoruji a fotografuji přírodní děje jak na rybnících tak v jejich blízkém okolí. Poprvé v mých zápiscích o Mratínském potoku mohu nabídnout nahlédnutí do života těchto míst od února do října.
K fotografiím : V únoru se na Cukrovarském rybníku rybařilo. S jarem v parku rozkvétaly především žlutě kvetoucí jedovaté rostliny nejprve talovín zimní, později orsej, sasanka pryskyřníkovitá a bíle kvetoucí sasanka hajní. Na břehy Zámeckého rybníka byly při rekultivaci vysazeny rostliny přirozeně u vody rostoucí. Zde jsem vyfotila blatouch bahenní. Blatouchy mají krásné docela velké květy, v dětství jsem je vídala na okraji potoků. Při mých putováních po březích Mratínského potoka jsem neviděla žádný. Na jaře se na většině plochy rybníka objevily velké „koberce“ neznámých rostlin. Prvně jsem se domnívala, že jde o zbytky loňského listí. Z ploch posléze „povstaly“ svislé lodyhy. Ukázalo se, že jde o plovoucí vodní rostliny. Bylo to období kvákání žab. Po rekultivaci rybníka jsem je slyšela poprvé. Až pět hlasů současně se neslo do okolí. V kolonii mě neznámých plovoucích rostlin spokojeně žily a rostlinami se živily kachny.
V přírodě je vše v neustálém vývoji. Přišel čas a hladina rybníka byla zase čistá. Jen vítr vlnil hladinu. Ukázalo se, že do Zámeckého rybníka byly vysazeny ryby. Zeť rybář podle výskoku ryby nad hladinu usoudil, že jsou v rybníce i dravé ryby. Těsně pod hladinou plavoucí jsem sama poznala kapry a bohatá hejna malých rybek. Během sezóny se na stromě již objevila cedule oznamující rybářský revír.
Poprvé jsem na rybnících viděla kachnu, která vyseděla 12 mláďat. Zažila jsem, když samička rodinku vedla z ostrova na hladinu. Jedno káče za druhým klouzalo do vody po hladkém kameni. Rybníkem vypluli v řadě za sebou. Při rekultivaci rybníka úřad Čakovic nechal dětem pro zábavu vytvořit plovoucí ponton, který byl řetězy uchycen k břehu pod jedním ze schodišť. Byl uchycen na volno, aby mohl posloužit dětem k malým posunům po vodě. Viděla jsem, jak tatínek se synkem pouštěli rádiem ovládanou loďku a ztratili s ní spojení. Loďka uvíznula uprostřed rybníka. Při další návštěvě už jsem zaznamenala, že ponton volně plaval po hladině. Bylo snadné se dovtípit, že ponton byl po odříznutí použit k vytažení loďky. Následně úřad připevnil ponton k břehu na krátko. Už se nemohl pohnout. I tak bylo možné jej odříznout. Pak se již znovu volně pohyboval po hladině. Vedení Čakovic řeklo: „ A dost“. Osud dřevěného pontonu byl v létě zpečetěn. Ponton na rybníku již není.
Slípky zelenonohé se rozhodly hnízdit na Cukrovarském rybníku zcelena nerušeny . Hnízdo na kameni Zámeckého rybníka bylo v roce 2022 příliš lidem blízko a rodina tu neměla klid. Výskyt slípky i žab je popsán na tabuli umístěné u vchodu do parku. Jsem ráda, že jsem z dokumentovala její hnízdění . Sameček byl invalida, neměl jednu nožku. To mu nebránilo v péči o budoucí rodinu. Na břehu Zámeckého rybníka se rozrostla lnice květel. Je to velmi pěkná léčivá květinka, kterou jsem též znala už od svého mládí. Rostla hlavně na náspu vlakové trati. Zde u rybníka mě její výskyt překvapil. Odborná literatura říká, že mimo suchá místa se jí daří i na místech s kamenitým podložím. Toto svah nad rybníkem plně splňuje. Je vydlážděn velkými kameny. /v některém dřívějším dílu jsou fotografie/
Nečekaným zážitkem v říjnu byl pro mě rozkvetlý kaštan v parku. Poprvé, co k rybníkům zajíždím, jsem viděla volavku. Seděla na ostrově u hladiny. Fotografii mám, ale neostrou. Slípky zelenonohé jsem opakovaně viděla na Cukrovarském rybníku sedíc na větvích keřů u hladiny. Na snímku keře v barvách podzimu slípka na větvi sedí. Vím, kde na fotce je … Tady…
Paní ze sousedství mi říkala, že moje povídání o Mratínském potoku čte. K čakovickým rybníkům se s dcerkou vypravila. Pobyly tam a sousedka si uvědomila, že se tam dá prožít něco zase jiného než co dává lesnatý vrch Ládví. To mě potěšilo.
Jednání svolané paní
místostarostkou M. Postupovou proběhlo ve středu 30.10.2024 od 17 hod v budově
radnice.
Zúčastnění:
Ďábličtí zastupitelé: M. Tumpach,
M. Postupová, J. Lehovec, P. Chmátal, M. Růžička, M. Pěkný, D. Prokeš, J. Kříž,
J. Ouředníčková, J. Hrdlička, D. Prix
Komise výstavby a dopravy MČ: M. Henrych,
L. Chromíková, R. Rexa
IPR Praha: Ing. Luboš Křižan
Investor Gartal Mikora: Jaroslav
Mikolášek s kolegou
Dále se na pozvání zastupitele M.
Růžičky účastnil zastánce projektu představený jako „nezávislý odborník“ z ÚMČ
Praha 5 Ing. Lukáš Vacek.
Po zahájení prezentoval investor aktuální podobu projektu. Změny oproti verzi předložené na jednání zastupitelstva byly:
Posunutí obslužné komunikace směrem k dálnici
a s tím spojené opuštění pozemku MČ podél stávající zástavby.
Vyjmutí pozemku třetí strany (ppč. 1729/639) ze
studie.
Snížení počtu parkovacích míst na 133 (počet dle
PSP)
Snížena plánovaná zastavitelnost z 8 706
m2 na 8 373 m2 HPP, (tedy koeficient zastavěnosti upravený z KPP 0,8
na KPP 0,72)
Aktuálně je předpokládáno 100 – 110 nových bytů
Ing. Ing. Luboš Křižan (IPR)
Nejsme ti, co by posuzovali soulad s územním
plánem
Záměr hodnotili z celoměstského měřítka.
Záměr je zdařilý a lokalitu rozvíjí.
M. Henrych
Dotaz na posouzení budoucí dopravy z pohledu
kapacity okolní sítě
Dle investora neřešeno. Dle M. Růžičky se toto
řeší u lokalit jiného charakteru a jde o zanedbatelná čísla. V Praze podle
něj nikdy doprava vyřešena nebude.
Projekt je třeba technicky dotáhnout.
M. Růžička
K vlastníkům stávající zástavby: „Kdyby
ten vývoj byl jiný, tak jste na těch pozemcích mohli stavět něco jiného“.
„Když chce někdo vyrobit tank, jak mu máte
nařídit, že má vyrobit šicí stroj“.
Nelíbí se mu, že pozemek ppč. 1729/35 koupil
soukromý vlastník.
„Stavět tak, jak se stavělo dřív se už nebude“.
„Jsem přesvědčený, že vesnický charakter není
rybníček s kačenama“.
J. Ouředníčková
„Možná to bude tak vzdálené, že ty stávající
obyvatelé nebudou vědět, že tam někdo bydlí.“
„V Ďáblicích máme i horší zástavbu.“
(Občanskou) vybavenost by mělo řešit město (hl.
m. Praha)
MČ si může dovolit i větší zástavbu
Místo na kraji obce je pro to vhodné
Všichni starousedlíci tu museli zkousnout změny
Stavět na výšku je lepší než stavět na šířku
D. Prix
„Pokud nebudeme respektovat charakter doby,
mohli bychom tu všichni bydlet v roubenkách.“
Nedochází k úplné upřímnosti argumentů
Jsem pro každý smysluplný projekt
Máme dostatek orgánů, které posoudí soulad (s
územním plánem)
M. Pěkný
Vyjádřil pochybnosti, zda je projekt v souladu
s územním plánem.
Doporučuje respektovat standardní koeficient
zastavěnosti 0,5
P. Chmátal
„Za celý rok nebyl ze strany developera větší
ústupek.“
L. Chromíková
„Není pravda, že ta zástavba je stejná jako v okolí.“
