






Komunitní stránky MČ Praha – Ďáblice

45. část kroniky Mratínského potoka


Ráda vzpomenu na to, jak moje maminka ráno vstala dříve než rodina a zatápěla v kamnech. Nožem z polínka krájela třísky na podpal. Když jsem přespávala v zimě u babičky v pokoji, kde se netopilo, dávala mi pod peřinu cihlu, kterou předem ohřála v troubě. Zatápělo se dřívím, topilo uhlím. Každá rodina si musela během roku připravit dříví na otop. Strom jako palivo, strom a jeho kyslík, stín stromu. Takové myšlenky mi někdy jdou hlavou, když vycházím objevovat tok Mratínského potoka, jehož břehy jsou lemovány stromy a keři.


Hod Boží Vánoční roku 2024 byl zalitý slunce. K potoku jsme se vypravila po třetí hodině. Slunce klesalo k obzoru. V těch chvílích má krajina zvláštní atmosféru. Vydala jsem se projít polní cestu mezi Miškovicemi a Třeboradicemi, kterou jsem ještě nepoznala. Ta začíná u mostku přes potok na okraji obce. Na mapě z 19. století je polní desta zakreslena. Dnes je cesta vyasfaltovaná a na katastru Miškovic je osázena po obou stranách na jaře bohatě kvetoucími sakurami. O těchto místech jsem již v kronice podala zprávu i s fotografiemi sakur. Na začátku své cesty jsem u potoka uviděla výstražnou ceduli. Vyfotila jsem ji a pokračovala jsem dál. Cestou jsem potkávala občany, kteří se stejně jako já vydali na sváteční promenádu. Vyfotila jsem si lípu svobody a křížek. Na straně Třeboradic děti slézaly horolezeckou stěnu. Obešla jsem Třeboradický kostelík a zvonici a vrátila jsem se ke svému autu do Miškovic.


3. čevence 2025 jsem se na místo u mostku vrátila. Hleděla jsem na něco, s čím jsem se v životě nesetkala. Přináším fotografie. Když znovu a znovu prohlížím jeden ze snímků, mám pocit, jako bych byla v divadle a vnímala kulisu hrůzného děje. Dendrologové však zkrácení stromů čakovické radnici doporučili / Miškovice jsou ve správě Čakovic/. Proč? Částečnou odpověď mi dal můj známý truhlář. Jsou stromy, které ze své přirozenosti mají dřevo, které brzo podléhá rozkladu od středu kmene. Jsou to topoly a jasany. Ořezané části stromů byly z místa ořezu topolů již odvezeny. V jedno místě jsem však našla zapomenutou hromádku špalků, která mi doložila, že je tomu tak. Důvody zkracování patrně zdravých stromů zatím neznám. Místostarostka Čakovic Soňa Černá nadále pokračuje v péči o stromy katastru. Každý rok objevím nějakou úpravu. Poblíž podél potoka směrem k Miškovicím byly nově vysazeny stromy. Poznala jsem lípu, javor mleč a duby. Ty podesychaly. Václav Cílek , který se zabývá adaptací přírody na klimatickou změnu, říká, že je doporučeno sázet více druhů stromů. Vývoj určí, které stromy v oteplující se krajině obstojí.


Dne 16. června jsem šla pozorovat život na Zámeckém rybníku. Ztuhnula jsem při pohledu na obrovský starý strom na kraji rybníka, který se zlomil. Na památku a pro hmyz tu bylo ponecháno několik špalků z jeho nejnižších částí. Šla jsem blíže. Strom byl dlouhodobě vyživován stále ztenčující se částí tkáně po obvodu. Silné větry, které i v létě 2025 několikrát vanuly, změnily život tohoto věkovitého stromu. Na zemi jsem již nenašla žádné větvičky s listím. O jaký strom šlo, jsem nemohla zjistit ….. O několik týdnů později. Na boku při zemi strom začal keřovitě obrůstat. Poznala jsem listy jasanu.





Vracím se ve vzpomínce do Třeboradic. Zvonice vedle kostela „žije“. V podvečer se obcí nese příjemný tón jejího vyzvánění. Už dříve jsem zvuk zvonu z krásné návsi zaznamenala videem. Napadla mě myšlenka. V zimním období by bylo možné zorganizovat sekání příznivců Mratínského potoka a tam budu moci videa, byť nedokonalá, promítnout.
Doporučuji povídání ing. Václava Cílka na YouTube : “ 01 Povídání o lese„
Milada Stroblová

Hlavní město připravuje finální podobu Metropolitního plánu a naší městské části se dotýká řada změn. Praha na konci loňského roku umožnila znovu připomínkovat aktuální verzi návrhu. Proto Ďáblice ve stanovené lhůtě podali jak připomínky nové, tak i ty, které už byly uplatněny v roce 2022. Cílem je chránit kvalitu života v Ďáblicích, zelené plochy, dostupnost služeb i dopravní zatížení.
Co jsme opakovaně připomínkovali
Velká část připomínek se týká situací, které zůstaly dosud nevyřešeny. Patří mezi ně zejména:
Co bylo akceptováno
Ne všechny návrhy zůstaly bez odezvy. Některé připomínky byly zapracovány:
Co nově řešíme
Kromě technických připomínek k výstavbě a dopravě se věnujeme také zásadním projektům, které mohou změnit charakter území:
Proč to všechno děláme
Nový Metropolitní plán bude určovat budoucí podobu Prahy na desítky let dopředu. Pro Ďáblice to znamená:
Městská část bude i nadále vyjednávat o podobě dokumentu tak, aby byl respektován charakter obce, zdravé životní prostředí a bezpečné podmínky pro bydlení.
Úplné znění podaných připomínek je zveřejněno na webu MČ.
Martin Tumpach, starosta
iVysílání: Nedej se! – Praha podle plánu?

Jedu k Hovorčovickému rybníku. Přicházím od starého náměstí. Zdravím se s rybářem. Dívka možná 12 letá v růžové čepici opodál z tašky vyndává kousky pečiva. Kachny odpočívající na promenádě břehu rybníka se zvedají a kolébají se k ní. Jdu blíž. Vidím, že kachny se jí vůbec nebojí. Stojí dívce u nohou a sbírají sousta. Přiblížím se a dívku oslovím. „Zdá se, že jsi tu často.“ dívka klidně vysype drobky z tašky a rozpovídá se. „Některé kačeny mi žerou z ruky. Jeden kačer nemá levé oko. Támhle je.“ Já vysvětluji : „Jsem tu letos po druhé, protože jsem zde v létě uviděla slípky zelenonohé, které jsem si oblíbila v Čakovicích na Zámeckém rybníku.“ „Ano jsou tu dva páry.“ odpovídá dívka. „Jeden hnízdil tady a ukáže pod vrbu sklánějící se nad vodou, druhý hnízdil na druhé straně.“ ukazuje přes hladinu rybníka. „Jedna dvojice se stále pohybuje spolu. Myslím, že to jsou támhle ti.“ při řeči jsme přehlédly, že na břeh vyběhl pár slípek a sbírá drobečky. Kachny, které se nakrmily postupně sestoupily do rybníka.


Spolu s děvčetem pozoruji další slípky, svobodně křižující hladinu rybníka. „Slípky miluji posedávat na větvích vrb, které jsou těsně nad hladinou.“ „Stejné poznání mám z Cukrovarského rybníka v Čakovicích.“ přidávám. Já pak vzpomenu na svou první letošní návštěvu Hovorčovického rybníka, kdy jsem jako amatér měla v lovu beze zbraně úspěch. Vyfotila jsem čilý pohyb celé velké rodiny slípek na hladině poblíž břehu.

Samice, která byla s mláďaty asi deset metrů od břehu, plula k okraji. Mláďata ji následovala. Matka je krátkým měkkým tik, tik pobízela. Společně se pak schovaly u břehu pod větve vrby. Další dvě slípky se pustily do potyčky. Vzpínaly se hlavičkami vysoko nad hladinu, zobáčky proti sobě a ostře na sebe křičely. Vzápětí horní polovinu těl ponořily pod hladinu, ocásky k obleze. Vůbec si však neubližovaly. „To jsem tady nezažila.“ reaguje děvče.

Pokračuji: „Ty sem chodíš ráda pozorovat ptáky.“ Přitaká. „Možná, že i budeš studovat nějaký přírodovědný obor.“ „Říkají mi, abych šla na přírodovědeckou fakultu. Já ještě nevím. Taky jsem zde rybařila, ale to už mě nebaví. Chytám půlce, ale vajíčka žab se mi nepodařilo objevit.“ Zeptala jsem se, zda si ji mohu zezadu vyfotit. Souhlasila. Poděkovala jsem. Rozloučily jsme se. Popřála mi pěkný den.

Tentokrát jsem více hovořila a nestačila jsem fotit. Kachny, které děvčeti klidně ležely u nohou jsem však zaznamenala. Jedna kachna nám ukázala krásně oranžové nohy – znak mládí? Nevím. Další měly nohy oranžově hnědé.

Při poznávání života na Mratínském potoku fotím mobilem. Fotit ptáky v dáli, se mi nedaří. Nejsem profesionál fotograf s vybavením a se zkušeností. Podle velikosti a charakteristického kývání hlavou však slípky poznám na dálku. Zdařile fotografie slípek při hnízdění na Zámeckém rybníku a povídání o nich je v jednom z mých dřívějších dílů této kroniky. Tam díky hnízdění slípek u břehu jsem mohla zachytit překrásné vybarvení této vodní slepice – i tak se jí říká. Jednu fotografii z roku asi 2023 přidávám. Moje aktuální fotky ukazují vybarvení divokých kachen na podzim- krásné, že!


Jaký je vztah Hovorčovického rybníka k Mratínskému potoku? Hovorčovický rybník je na potoku Hovorčovickém. Ten se vlévá do Líbeznického a s ním se jen po několika desítkách metrů společného toku vlévá do Mratínského potoka v Mratíně.


Hovorčovický rybník se dá celý obejít. Na hrázi jsou dva velké statné topoly. Na rovince pod silnicí tvůrci rybníka vytvořené – použila jsem název promenáda ( je zde také lavička) jsou i vrby se spirálovitými větvemi ( snad vrba Matsudova „Tortuosa“- pocházející z Číny a Koreje ). Vždy na výpravě za vodou hledám i květiny. Vrbek je mnoho druhů. Snad je tato vrbka úzkolistá.
červenec a říjen 2025 Milada Stroblová

Při pozorování Mratínského potoka vždy hledám i něco zajímavého v jeho
okolí. Ve Sluhách jsem nemohla přehlédnout zvonici, faru a kostel.

V odpoledním slunci září žlutá a bíla fasáda opravené budovy na svahu nad
potokem. Je to bývalá fara. V sousedství výše stojí zvonice. Když staneme
na mostě potoka poblíž školy, nepřehlédneme tyto architektonické
dominanty obce, neboť levý břeh potoka prudce stoupá. Tentokrát jsem k
fotografování fary a zvonice hledala místo, odkud bude pohled ojedinělý.
Našla jsem ho.

Fara, která je pěkně opravená stejně jako kamenné zdi okolní zahrady, jsou v soukromém majetku. Z dalšího mostku přes potok, jenž je v celé obci regulován korytem vyskládaným z kamenů, můžeme odhadovat o kolik stoupla hladina vody při povodni 14. 8. 2020. Povodeň zalila hřiště a
poškodila přízemí školy.


Proti faře přes potok stojí kostelík a vedle škola. Malý kostel svatého Vojtěcha je krásná barokní památka. Na webu obce je obsáhle popisována historie kostela (doporučuji k přečtení). Základ stavby je románský. V průběhu staletí život v obci určovali šlechtické rody a významní církevní hodnostáři, kteří z práce prostého lidu finančně podporovali přestavby kostelíka. O novodobých dějinách sv. Vojtěch se tu nic nepíše. Kostel z venku chátrá. Užívá se? Vchod do kostela, omítky, střechy, z nichž roste tráva a i zakořenil strom, dokládají, že se zatím neobjevil nikdo, kdo by se pokusil památk zachránit. Lešení na boku kostela stálo, myslí si, že se nemýlím, už v loňském roce. Porovnávám.

Nedávno jsem jela tramvají od Anděla k motolskému krematoriu. Sledovala jsem velkou řadu nových velkých budov. Současné architektura je charakterizovaná obdélníkovými plochami různě na plášti budov řazenými. Okna, sklo, beton, vodorovné, svislé linie. Jak příjemný je pro mně pohled na oblé tvary fasády i střešních tašek služského kostelíka. Při nedávné podzimní cestě do Sluh jsem podél kamenné zdi farní zahrady vystoupala ke zvonici.


Při svých procházkách se často zastavují, ohlížím se a pozoruji. V odpoledním slunci jsem se i tentokrát na schodech rozhlížela. Ve zdi sousední zahrady jsem objevila kámen. Zlomek starého nápisu byl patrně při pracích na záchraně fary a okolí objeven a vložen do zdiva. Slunce se pomalu sklánělo k horizontu. Procházela jsem hřbitovem, který je za zvonicí. Četla jména a profese lidí, jejichž těla v dávné minulosti v zemi spočinula. Ředitel cukrovaru, účetní cukrovaru, hospodský….



Asi přijde chvíle, kdy dojdu na radnici obce a zeptám se, zda má zvonička
zvon, zda se při určitých příležitostech ve Sluhách zvonem zvoní. Zeptám
se na budoucnost kostela. Třeba se mi dostane možnosti do kostela sv.
Vojtěcha vstoupit. Možná, že je přečten a vysvětlen obsah textu náhrobku
ve fasádě kostela. Část je sdělena na webu obce. Tím, že jsem ve své
profesi restaurovala tři oltáře, budu mít vždy vztah k poctivé řemeslné
práci architektů církevních staveb, zedníků, tesařů, řezbářů, malířů a pozlacovačů. Díky jejich umění a dokonale zvládanému řemeslnému oboru,
poctivosti má naše země bohatou a krásnou historii.







Jsme za polovinou října. Blíží se čas vzpomínky na zemřelé členy našich
rodin. Křesťané uctívají též svátek všech svatých. Krásnými detaily z
rozpadlých oltářů na hřbitově Sluh končím můj aktuální zápis do kroniky
Mratínského potoka… V zahradě, ve které byla loni výstava dýní, letos
zářily slunečnice.
24.10.2025
Milada Stroblová
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s hasiči vydalo manuál Jak se připravit a společně zvládnout krizovou situaci. Manuál shodou okolností vyšel také po krátkodobém, ale plošném výpadku elektrického proudu, který postihl i Ďáblice. Ze zveřejněných informací bych zdůraznil zejména dobu 72 hodin na zahájení státem organizované pomoci. Po tuto dobu by měli obyvatelé být schopni zůstat maximálně soběstační. Za neméně důležité považuji zodpovědné zacházení s informacemi. I ze zkušenosti z radnice můžeme potvrdit, že při neobvyklých situacích se začínají rychle šířit nepodložené informace a fámy. Takové zprávy mohou v důsledku zvyšovat nejistotu a strach a komplikovat oficiální pomoc. Další zásadní a opomíjená položka je pomoc sousedům. Ať už materiálně nebo zprostředkováním spolehlivých informací. Bohužel zmiňovaný manuál nepokrývá (na rozdíl např. od švédského manuálu) napadení cizí armádou. To dle ministerstva vnitra prý řeší a samostatně informuje ministerstvo obrany. Rozmístění často dotazovaných funkčních úkrytů je k nalezení na webové stránce terinos.izscr.cz, nicméně ministerstvo i hasiči pracují spíše s verzí improvizovaného ukrytí ve vhodných budovách.
Přípravu na prvních 72 hodin je dobré udělat na míru svým potřebám. Za základ považuji kvalitní multifunkční nůž (Victorinox, Leatherman…). Můj další tip je rádio na baterie (rádio v mobilu většinou funguje jen se zapojenými sluchátky, a navíc je žádoucí šetřit kapacitu baterie mobilu). Několik levných starších rádií na tužkové baterie mám pro zájemce v kanceláři k dispozici. Ještě lepší je rádio s příjem krátkých vln. Za dobré přijímače pro mimořádné situace jsou považovány například rádia značky Tecsun. Kromě dostatečné zásoby vody, která má omezenou trvanlivost mohu doporučit i některý z filtrů na vodu. Kvalitní bývají například značky Sawyer, Katadyn nebo MSR. Levnou alternativou jsou třeba desinfekční kapky Sanosil, dostupné ve většině lékáren.
Pokud je nařízena evakuace a vy máte členy rodiny ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních, případně školách, nechoďte do těchto institucí. Evakuaci zde zajišťuje personál příslušného zařízení podle zpracovaných evakuačních plánů. Po shromáždění jste přepraveni do středisek, kde je zajištěno nouzové ubytování, stravování a další případná péče. Zároveň jsou zde poskytovány informace o nastalé situaci a dalších postupech. Návrat do evakuovaných prostor je možný až po souhlasu složek integrovaného záchranného systému, kdy je jasné, že nehrozí žádné nebezpečí. Po ukončení poplachu může dojít k poškození nebo zákazu vstupu do oblasti Vašeho bydliště, nemusí fungovat mobilní síť. Nemůžete se najít domluvte si předem přesné místo setkání, např. parkoviště bazénu Šutka, pod koněm na Václaváku, je to na Vás.
Sebe víc materiálu a zásob není samospásné. O co vás nikdo nemůže připravit jsou vaše schopnosti a vědomosti, do kterých se nejvíc vyplatí investovat. Z vlastních zkušenosti mohu více než doporučit kurzy společností ZdrSem (zdravotnické), PrPom (zdravotnické, výhledově taktické), Hard Task (taktické), nebo Prázdninová škola Lipnice (odolnost, seberozvoj).
Na mimořádné situace je velice dobře připravena jednotka ďáblických dobrovolných hasičů a výhodou jsou nám i blízké základny Pohotovostní motorizované jednotky PČR u Mratínského potoka nebo profesionálních hasičů naproti Bille u Březiněvsi. Chod úřadu pří výpadku elektrického proudu se nyní snažíme zabezpečit ze solárních panelů na střeše obecního domu a pravděpodobně bude potřeba i záložní dieselový generátor. Pokud je v Ďáblicích někdo životně závislý na elektrické energii, nabízíme možnost dobrovolného nahlášení kontaktu na našem úřadě pro prioritní zajištění organizované pomoci.
Tip: Emergency box jídla a vody na 72 hodin pro 4 člennou rodinu od Adventure Menu k uložení pro případ mimořádné situace.
Martin Tumpach, starosta, specialista ochrany obyvatelstva

Dne 14. srpna uplynulo 5 let od povodni, která postihla několik objektů Ďáblic v míře, kterou obec po desetiletí nepamatuje. Ochromila dopravu. V roce 2022 představilo vedení obce návrh odvodnění naší městské části. Projekt PVS má název Studie odpojení a převedení dešťových vod v povodí MČ Ďáblice. Projekt byl realizován na základě moderních metod – matematické modelování. Naše obec leží pod hranicí rozvodí Vltava Labe. Nad obcí se nacházejí soukromé pozemky. Studie neměla úkol zabývat se dešti , které padaly tam. Amatérsky jsem si do mapy rozvodí zakreslila odtok dešťových vod od hranice rozvodí v souladu se spádnicemi a s mým pozorováním v terénu. Odborník vypočte, kolik hektolitrů vody v podvečer 14. srpna 2020 spadlo na plochy extravilánu nad obcí a pak se valily dolů do obce směrem k Mratínskému potoku, který se rozvodnil a ohrožoval domovy na našem katastru a dále po toku potoka.

Projekt PVS pracoval jen s vodou, která protéká obcí. Ukazují to mapy PVS a VRV, které jsou uloženy na webu naší obce. Výsledný návrh studie – voda od rozvodí proteče obcí a na několika místech pod středem obce by měla být pře spádována a převedena mimo hlavní toky. Voda bude zachycena ve dvou suchých poldrech. Pro ochranu vodou stižených míst je podstatný poldr 1, který je situován v místě vodní nádrže Ohrada. Jeho objem má být 6600 m3. Jako laik si představuji nádrž 20×30 šíře a hloubky 10m. Protože komunikuji s občany, kteří žijí v nejnižší části Ďáblic okolo Ďáblické a na Blatech za Cínoveckou vím, že hladina spodní vody je tu vysoko. Poldr 1 má li být přírodní, nebude suchý, patrně v něm bude stát voda celoročně. Je to však můj laický úsudek.

Projektu odvodnění by měla dle inženýrů krajinářů předcházet tak zvaná pozemková úprava, která by zpracovala území komplexně, t.j. úpravy extravilánu – vytvoření menších celků polí s mezemi a cestami, zadržení a zpomalení dešťů na polích – malé suché poldry, ochrana půdy, ochrana majetku a zdraví obyvatel v zástavbě, péče o životní prostředí v dobách horka a sucha a následně svedení dešťovky z ulic do dvou suchých poldrů ve spodní části obce. Souhrnem – práce s krajinou po restitucích, socialistickém scelování do lánů, práce s dešti v místě spadu jak to jde nejlépe.

Zastupitelstvo pod vedením pana Růžičky se zadržením vody v polích po roce 2020 nezabývalo. Pravdou je, že zde MČ vlastní jen nepatrnou část území. Do dnešní doby se tato místa pro Ďáblice nezužitkovala. Zadržení vody v krajině řeší novodobě i agrolesnictví. Můj text o agrolesnictví, kterým jsem chtěla v Ďáblickém zpravodaji majitelům půdy a i všem občanům v Ďáblicích sdělit, že je třeba zem i vodu chránit, pracovat s ní, mi byl před pěti lety vyřazen bez vysvětlení. Letos jsem zaslala paní tajemnici našeho úřadu dotaz, zda se na radnici vytvořila databáze majitelů půdy na katastru Ďáblic, aby je bylo možno informovat o novinkách ochrany půdy a vody – tedy ochrany krajiny, které mohli přehlédnout vzhledem k tomu, že jejich předci na polích nehospodařili. (tehdy byla jedna informace ministerstvem zveřejněna). Jde o nové majitele, kteří půdu zakoupili po roce 1989 a půdu pronajímají. Z katastru nemovitosti vím, že majitelé půdy žijí i mimo naši republiku a o záplavách v Ďáblicích nejspíše nevědí. Od paní tajemnice jsem nedostala odpověď. Voda z polí soukromých majitelů však ohrožuje ďáblický život a v neposlední řadě snižuje hodnotu půdy majitelů, ke které si zatím nevytvořili vztah, protože není jejich přímým zdrojem obživy, jako tomu bylo po staletí. Navíc rozmíšky politické v Ďáblicích brání tomu se dohodnout na zásadních věcech v rozvoji obce a jejího nejbližšího okolí. V závěru studie PVS je uvedeno pět institucí, které se ke spolupráci musí propojit….

Chodím po extravilánu a pozoruji, zakresluji. Čtu v mapách a v katastru nemovitostí. Vytvořila jsem několik databází informací – fotografie, mapy, informace z katastru nemovitostí jako podklad pro pozemkové úpravy. Fotografiemi mohu i doložit nedávné úpravy terénu nad obcí, které mohly pracovat s dešťovkou a nestalo se tak. Někdo namítá, že se už zadrželo významné množství dešťů Na cihelně – projekt Doma je doma. Převedl se objem dešťů přes nádvoří statku RŘK. Retenční nádrž dalšího sídliště Bydlení Ďáblice mezi Šenovskou a Statkovou se právě buduje.

Uspokojení? Jsou to dobré malé kroky, nevycházejí však z celistvého pohledu na krajinu Ďáblic. Velí jen legislativa pro novostavby. Dokument Pozemkové úpravy Ďáblic (mohl by se takto jmenovat?), který se zabývá úpravou krajiny extravilánu zastupitelstva Ďáblic do dnešní doby nezadala. Obyvatelé Ďáblic minulosti měli krumpáče a lopaty. Přežití žádalo konat a s vlivy živlů se vypořádat rychle. Stále strukturovanější dnešní život, priorita ekonomického růstu , není bez komplikací. Nelze opomíjet, že současný život rádo by vyspělých států se zmítá v problémech. Války, migrace za blahobytem a před suchem, blahobyt na dluh, klimatická změna. Vyjednávat, shromáždit potřebné peníze na potřebné úpravy potrubí dešťové kanalizace , výstavbu poldru se ukazují v současném stavu vývoje evropského dění , jako velmi náročné až nesplnitelné úkoly. Přesto dodávám, že současné vedení obce pracuje na odstraňování doposud nevyřešených problémů na Mratínském potoku a snaží se zhodnotit to málo, co v extravilánu obec vlastní. Ráda bych i o tomto v budoucnu do kroniky napsala.

Přikládám mapu rozvodí – vyznačena červenou linkou – mapy.com. Směry odtoku dešťů po spádu do Mratínského potoka jsem zakreslila modře. Na konci sídliště Na cihelně byl na Statkové vytvořen průleh – vyznačen červeně, který má převést vodu z polí nad sídlištěm na pole Křížovníků přes cestu. Dokončená dešťová kanalizace od hasičárny / stavba v silnici letos v květnu/ převede část vod do příkopu nad Ďáblickou, což může odlehčit hasičárně, sběrným surovinám a domům pod Ďáblickou – vyznačeno červeně. Úpravami se však zvětší přival dešťové vody před průtokem na Ďáblické. Dešťovka ze sídlišť na levé straně Statkové je již zadržována a zadržována bude – vyznačeno černě. Vnímejme však proporce – plochy , kde je odtok deště regulován a kde ne. Možná řeknete, že nad poli přívalový déšť nebude intenzivní. A to je možné.

Tento dokument jsem já laik sepsala z jednoho důvodu. S krajinou a s lidmi soucítím. Avšak soudím – racionálně by mělo být posouzeno, jak velké by měly být malé poldry v polích nad obcí a za jakých podmínek by se zde zadržená voda zpracovala. Na jedné straně vědecké návrhy řízení vody v ulicích a na druhé přehlížení nátoku dešťů z extravilánu …. A právě toto mě propojilo s knihami a přednáškami odborníků. Jsou to ing. Václav Cílek a Mgr. Miroslav Bárta. Jsou to muži, kteří v sobě nesou schopnost komplexně mezioborově vidět vývoj života na Zemi.

V Úvalech u Prahy se podařilo v polích směrem k Horoušánkám s dešťovou vodou pracovat. Dešťovku zachycuje a odvádí příkop. Vznikla zde cyklostezka – vyznačila jsem zeleně. Červeně je vyznačeno místo, kde od podzimu stojí voda, když v zimě mrzne, bruslí se. Od jara do podzimu se tu hospodaří. Letos na jaře zde byla vyseta pšenice.

Dle mě současný svět potřebuje mimo ekonomický růst toto : obnovení etiky. Růst kvality mezilidských vztahů. V dětství mě oslovily filmy s Vinnetouem a Old Shaterhandem. Podali si ruce jako potvrzení dohody, která se potom naplnila tak, jak bylo řečeno. Nedávno jsem na internetu četla zprávu o tom, že byl AI vytvořen program pro překrucování informací. Jinak to pojmenovat neumím. Podvádění se prý vždy dělo a tak proč to nepřiznat a dát tomu oficiální formu pomocí umělé inteligence….
14.8.2025 Milada Stroblová
Pozemkové úpravy provádí Pozemkový úřad. Jsou financovány z rozpočtu pozemkových úřadů. Pro realizace protierozních opatření jsou od poloviny 90. let využívány také dotační tituly Ministerstva životního prostředí. ( cituji z dokumentu POZEMKVÉ ÚPRAVY JAKO NÁSTROJ PRO BUDOVÁNÍ Ú ZEMNÍHO SYSTÉMU EKLOGICKÉ STABILITY Ministerstvo zemědělství, Ústřední pozemkový úřad, Těšnov 17 Praha)

Finanční výbor projednával závěrečný účet roku 2024, který bude nyní zastupitelstvu předložen ke schválení.
Zde uvádím zjednodušený přehled. Kompletní závěrečný účet bude vyvěšen na úřední desce.
Obdržené dotace
Navíc jsme využili možnost čerpat nevyužité finanční prostředky z některých dotací z minulých let.
Vlastních příjmy
Přijaté sankční platby, přijaté úroky, místní a správní poplatky, poplatky ze psů, zábory, poplatky z pobytu, členství v knihovně, příspěvky Hovorčovic a Dolních Chaber za požární ochranu, termínované vklady, pojistné plnění, kompenzační příspěvky u velkých komerčních staveb, vstupné na kulturní akce. Vlastní příjmy za rok 2024 činily 9 216 431,30 Kč.
Celkové příjmy byly ve výši94 783 961,80 Kč
V oblasti běžných výdajů MČ vyčerpala 46 364 685,92 Kč
Revize, spotřební materiál, nákup drobného majetku, oprava opěrné zdi pro klouzačku v KC Vlna, mzdové výdaje, administrace výběrových řízení, svoz komunálního odpadu, bioodpad, obsluha a opravy košů na psí exkrementy, vyčištění kanálů, monitoring spodních vod u skládky, veřejné lavičky, plošná údržba zeleně, zahradnické práce, kácení stromů a bezpečnostní řezy, , zálivka a údržba nově vysázených, participativní rozpočet, oprava a sanace svahu v ulici Na Kopci, zimní údržba chodníků a silnic, servisy dvou radarů, nájemné vánočního osvětlení, oprava dopravních značek, oprava výtluků (Kokořínská, Kučerové, Myslivecká, Prosincová, Červnová, Zářijová, Květnová, Zákupská, K Letňanům), příspěvek pro ZŠ a MŠ (6 899 600,- Kč), příspěvky na činnosti pro nezisková sdružení pracující s dětmi, příspěvek SK Ďáblice, pojištění majetku, oprava havárie vody v MŠ v Modrém pavilonu, oprava osvětlení v MŠ, nádobí do MŠ, školní vzduchovky a skleník, obědy pro děti ze sociálně slabých rodin, oprava podlahy a okna, venkovní žaluzie, okapového a výměnu vodoměrné sestavy v ZŠ. (celkově opravy budovy ZŠ 430 992,43 Kč a na opravy budov MŠ 298 178,09 Kč), kontroly, revize a opravy dětských hřišť a instalace nových herních prvků, výdaje sociální komise (služby pro seniory – pedikúra, vstupné do bazénů, mzdové výdaje na kurzy, gratulace jubilantům, výlety, Den seniorů, vánoční posezení, materiál pro kurzy šikovných rukou a keramiky, kurzy vzdělávání třetího věku), výdaje na sociálního pracovníka, výdaje za knihovnu, odměna kronikáři, produkce kultury, kulturní akce, akce pro mládež (Masopust, divadélka pro děti, besedy), výdaje na sportovní komisi (část Dětského dne a olympiáda v MŠ), nákup vybavení a školení a opravy techniky hasičů, výměnu kotle v hasičské zbrojnici, občerstvení, cestovné, odměny zastupitelům a s tím související pojistné odvody, platy zaměstnanců úřadu a pracovní dohody, zákonné pojištění, energie, pojistné majetku, poštovné, poradenské služby, telekomunikace, SW, drobné opravy, servisní práce spojené s IT, tisk Ďáblického zpravodaje, zajištění chodu web stránek, měsíční výdaje na pověřence GDPR, revize, úklid, žádosti o granty, nákup stravenek, příspěvky do Místních samospráv a Svazu městských částí, dary obyvatelstvu, nový platební terminál.
V oblasti investičních výdajů MČ vyčerpala 33 150 965,87 Kč.
Nová vrata do sklepních prostor bývalé radnice, splátka budoucího družstevního podílu v bytovém domě, odhlučnění sportovního areálu SK Ďáblice, trampolína na hřiště K Lomu, přesunutí nepoužívaného herního prvku na hřiště Na Blatech, studie týkající se budoucí sportovní haly, stavba nového pavilonu ZŠ, nákup ekocentra Kokořínská, nový hasičský vůz, technické zhodnocení obecního bytu, lavice u totemu před radnicí, projekt na rekonstrukci sociálního zázemí SK, čtyřkolky s kabinami a další součásti pro úklidové potřeby.
Martin Tumpach, starosta
Ďáblice si na základě získané dotace nechaly vypracovat místní energetickou koncepci a zároveň Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy právě dokončuje rozsáhlou prognózu obyvatel a veřejné vybavenosti v Praze 2024-2050. Pro Ďáblice tak získáváme zajímavá data pro další plánování rozvoje.

Podle nejnovějších dat žije v Ďáblicích 4 142 obyvatel. Během následujících 5 let je odhad přírůstku dalších 300 lidí a v r. 2050 činí odhad 6 066 obyvatel. Překvapivě mají Ďáblice ve srovnání z ČR průměrný počet mládeže a dospělých, ale podprůměrný počet seniorů (ČR 20 %, Ďáblice 15 %). Počet obyvatel straších 80 let je 148 a v r. 2025 se odhaduje nárůst na 410. Nejčastější vzdělání v Ďáblicích je střední s maturitou (1 001 osob) a v těsném závěsu vzdělání vysokoškolské (906 osob). Většina domácností topí kotlem na zemní plyn. 70 % katastrálního území tvoří orná půda. V případě zachování všech ďáblických předškolních zařízení a realizaci všech připravených/probíhajících stavebních záměrů u nás i v Březiněvsi bychom měli mít dostatečné kapacity MŠ a ZŠ min. do r. 2050. Podle současných dat nás v celé Praze v nejbližší době bohužel čeká významný nedostatek kapacit středních škol. Ty zřizuje centrálně hl. m. Praha. Už nyní vnímáme trend, který prognóza potvrzuje, a to nedostatečnou kapacitu praktických lékařů a pediatrů. Ďáblice mají k dispozici dostatek ordinací i služebních bytů pro lékaře. Zásadní je v tomto ohledu celorepublikový nedostatek lékařských specialistů a rovněž potřeba jednotného a koordinovaného postupu všech ďáblických zastupitelů.

Průměrně máme za rok 50-60 dní se sněhovou pokrývkou a 110-130 mrazových dnů. Průměrný roční úhrn srážek činí přibližně 535,4 mm. Nadprůměrné hodnoty byly zejména v letech 1981 a 2001, kdy srážky přesahovaly běžný průměr, zatímco roky jako 1976 a 1991 byly charakteristické nižšími srážkovými úhrny. Průměrná rychlost větru v Ďáblicích je srovnatelná s republikovými daty. Emisní situace v Ďáblicích je relativně příznivá, zejména v porovnání s hustěji obydlenými a průmyslově zatíženými částmi Prahy. Hlavní zdroj znečištění ovzduší představuje v Ďáblicích silniční doprava.
Ďáblice jsou je zásobovány pitnou vodou prostřednictvím rozsáhlé vodovodní sítě, která je napojena na hlavní pražský vodovod.Voda pro celou oblast Prahy včetně Ďáblic je upravována v úpravnách vody v Káraném a Želivce, které zásobují hlavní město kvalitní vodou z povrchových i podzemních zdrojů. Tato voda je následně vedena do řady vodojemů a čerpacích stanic, odkud je distribuována do jednotlivých částí města, včetně Ďáblic. Parků máme v přepočtu 156 m2 na jednoho obyvatele a na jedno dětské hřiště připadá 17 předškoláků.
Martin Tumpach, starosta