Seriál Mratínský potok, část 33
Podháj v létě
Ve 32. dílu mého seriálu jsem sdělila, že místa za Velení hned neopustím. Ponejprv předkládám fotografie krásného rybníka Podháj. Fotografie ze zimy doplňuji záběry z léta 2023. Majitelé – rodina Němcova se o rybník a okolí starají. Listnatý mladý les byl od mé první návštěvy vyčištěn od křovisek. Na louce mezi rybníkem a silnicí na Brázdim jsem „fotoaparátem honila motýla“. Mám štěstí, že při vycházkách k Mratínskému potoku vidím i více života, který na okraji Prahy nenalézám. MODRÁSEK. Překrásný motýlek! Modrásků je více druhů. Hledala jsem na internetu – snad jde o modráska jehlicového. Zajímavé je, že motýl má ze spodní strany zcela jinou kresbu a samička není modrá. Člověk se diví. Žasnu, jsem nadšená a v pokoře děkuji za krásu přírody.
Zlatý kopec
Na Zlatý kopec vede asfaltová silnice, která odbočuje vpravo hned za Velení směr Brázdim. Není udržovaná. V současnosti je na odbočce z ulice Hlavní instalována značka zákaz vjezdu. Přístup je i od Přezletic. Lokalita byla osídlena stejně jako to bylo na Kuchyňce. Rozdíl je tu ten, že na nejvyšším místě se nachází proláklina zarostlá listnatými stromy. Na několika místech jsou zde prudké srázy, kde se uvolňováním půdy obnažují kořeny stromů.
Kuchyňka
Za posledními domy obce Starý Brázdim, jen několik minut jízdy do kopce nad Velení v poli na ploše necelé 4 hektary se nachází kamenitý vrchol. Jeho název Kuchyňka byl navržen v roce 1948. V roce 1998 bylo místo zapsáno jako přírodní památka. Ve wikipedii se o Kuchyňce dozvíme, že skály jsou převážně zkameněliny. Byly tu nalezeny i pozůstatky po člověku starší doby mladšího paleolitu. / 50000 – 10000 před naším letopočtem – doba kamenná/ Toto místo jsem s rodinou navštívila po prve před třemi roky v létě. Letos jsem se vypravila na jaře, abych se potěšila jarními kvetoucími rostlinami. Jako laika a malířku mě přitahují. 30. března jsem tam fotila několik rostlin, které trochu znám. Mezi kameny zářila mochna. Mochny je více druhů, přesněji „krasavici žlutě zářící“ nepopíšu. Podívejte se, každý okvětní lístek je srdíčko. Květ má lístků pět. Našla jsem jeden kopeček křivatce nízkého vzrůstu. Snad jde o křivatec český. Křivatec má lístků 6. Jiný druh křivatce na jaře běžně vidíte ve Stromovce a v parku u Zámeckého rybníka v Čakovicích. Vyfotila jsem pryšec. Kultivary máme ve svých zahradách. Mezi kameny je mnoho trsů mateřídoušky. Samozřejmě ještě nekvete. Poznám ji po listí a znovu jsem si užila její nádhernou vůni promnutím lístku. Pod úpatím skalnatého vrchu jsou plochy orseje. Opět žlutý květ avšak s osmi okvětními lísky.
Na krásném přírodní místě je znát , že má své ochránce. Klučí se tu náletové dřeviny. Stahují se na volné míso a spalují. Na okraji svahu jsem zaznamenala nově vysazený strom. Letos se do Kuchyňky znovu vrátím. Těším se na další vykvétající rostliny.
19. dubna 2024 Milada Stroblová