Zastupitelstvo městské části
Praha-Ďáblice projednalo návrh rozpočtu na rok 2026. Rozpočet je sestaven jako vyrovnaný
a jeho hlavním cílem je zajistit stabilní provoz městské části, zachovat rozsah
veřejných služeb a zároveň pokračovat v nezbytných investicích, především do
školství, dopravy a veřejného prostoru.
Příjmy městské části v roce
2026
Celkové příjmy městské části pro
rok 2026 jsou navrženy ve výši přibližně 71,2 milionu Kč.
Největší část příjmů tvoří neinvestiční
dotace z rozpočtu hlavního města Prahy, které dosahují téměř 64 milionů
Kč. Tyto prostředky jsou určeny zejména na:
financování školství, především nepedagogických
pracovníků, provoz školních jídelen a ostatních neinvestičních výdajů,
výkon státní správy,
provoz jednotky sboru dobrovolných hasičů,
další účelové oblasti.
Součástí příjmové stránky je také
kompenzace za (uzavřenou) skládku na katastrálním území, která by měla v
roce 2026 dosáhnout přibližně 15 milionů Kč. Tento příjem dlouhodobě
přispívá ke stabilitě rozpočtu městské části.
Z vlastních příjmů lze zmínit
zejména:
daň z nemovitostí (cca 7,4 mil. Kč),
úroky z uložených finančních prostředků (cca
4,5 mil. Kč),
místní poplatky (ze psů, z pobytu, za zábor
veřejného prostranství),
příjmy z kulturních a komunitních aktivit.
Výdaje: kam budou peníze
směřovat
Rozpočet na rok 2026 zachovává
důraz na základní služby pro obyvatele a reaguje na aktuální potřeby městské
části.
Školství a mládež – největší
položka rozpočtu
Největší část výdajů, přibližně 22,3
milionu Kč, směřuje do oblasti školství a práce s mládeží. Hlavní položky
zahrnují:
příspěvek na provoz základní a mateřské školy,
financování nepedagogických pracovníků, školních
jídelen a ONIV,
opravu vodovodního řádu v mateřské škole,
podporu zájmových a vzdělávacích aktivit pro děti a
mládež,
provoz a údržbu dětských hřišť.
Doprava a místní komunikace
Na oblast dopravy je navrženo
přibližně 5,1 milionu Kč. Tyto prostředky budou využity zejména na:
zimní údržbu komunikací,
opravy místních silnic (včetně opravy silnice
Říjnové),
opravy chodníků,
obnovu a opravy dopravního značení,
realizaci označení obce dle záměru stavební komise.
Rozvoj obce a veřejný prostor
Na rozvoj obce je vyčleněno téměř
3,8 milionu Kč. Finance budou použity například na:
Do oblasti infrastruktury a péče
o veřejnou zeleň směřuje přibližně 3,8 milionu Kč. Peníze budou využity
na:
údržbu kanalizace a prevenci proti přívalovým
dešťům,
odpadové hospodářství,
údržbu zeleně, parků a veřejných prostranství,
brigádnické práce v letním období.
Kultura, sport a komunitní
život
Na kulturu, sport a komunitní
akce je vyčleněno zhruba 2,2 milionu Kč. Rozpočet umožní:
provoz místní knihovny,
pořádání tradičních kulturních akcí (Masopust, Den
Země, Čarodějnice aj.),
podporu sportovních a zájmových spolků,
komunitní akce pro obyvatele všech věkových skupin.
Sociální oblast a požární
ochrana
Rozpočet pamatuje i na sociální
služby, činnost sociální komise a práci sociálního pracovníka. Na tuto oblast
je určeno přibližně 800 tisíc Kč.
Na provoz jednotky sboru dobrovolných hasičů je vyčleněno zhruba 620
tisíc Kč.
Závěrem
Navržený rozpočet na rok 2026
reflektuje současné potřeby městské části Praha-Ďáblice, zachovává rozsah
veřejných služeb a zároveň umožňuje realizaci nezbytných oprav a rozvojových
projektů. Důraz je kladen především na školství, dopravu, veřejný prostor a
komunitní život.
Podrobné znění rozpočtu je k
dispozici k nahlédnutí na úřadu a na webových stránkách městské části.
Rok 2025 byl pro Ďáblice rokem
intenzivní práce, investic a posilování kvality života v městské části. V tomto
roce jsme se soustředili zejména na rozvoj infrastruktury, školství,
bezpečnosti, podpory komunitního života i dlouhodobých strategických témat,
která budou mít dopad na další roky.
Investice a infrastruktura
Jedním z nejvýznamnějších
projektů roku byla pokračující výstavba nového pavilonu základní školy,
která posílí kapacity i kvalitu výuky. Současně proběhla rekonstrukce
sociálního zázemí v areálu SK Ďáblice, včetně nové klubovny, a byly
zahájeny kroky k přípravě nové sportovní haly. V plném proudu je i
rekonstrukce kantýny, spojená s novým provozovatelem.
Zásadní renovací prošla Ďáblická
ulice, kde byla dokončena rekonstrukce tří čtvrtin kilometru vozovky včetně
křižovatek, chodníků, kanalizačních vpustí, přechodů pro chodce, veřejného
osvětlení a autobusových zastávek. Podařilo se nám se správcem dojednat
mírné rozšíření oprav i nad původní projekt a minimalizaci dopravních dopadů na
obyvatele.
Hospodaření s vodou a životní prostředí
Nemalé úsilí jsme tradičně
věnovali odvodnění území a hospodaření s dešťovou vodou. Funkčnost se
potvrdila při přívalových deštích zejména díky retenční nádrži U Spojů.
Proběhla údržba Mratínského potoka, povodňové prohlídky a zpřísnění pravidel
pro nové stavebníky. Zároveň pokračují jednání o dalších retenčních
opatřeních a převzetí správy klíčových technických objektů městskými firmami.
V oblasti dopravy a hluku jsme
důsledně hájili zájmy ďáblických obyvatel při projednávání pražského okruhu
D0, protihlukových opatření na Cínovecké i plánovaných rekonstrukcí
navazujících komunikací.
Školství, rodiny a senioři
Všechny spádové děti byly
přijaty do ZŠ i MŠ, a to při zachování plnohodnotných podmínek výuky.
Navzdory rostoucím nákladům byly zachovány ceny školky, družiny i školního
klubu. Senioři měli po celý rok širokou nabídku aktivit – výlety, kulturní
programy, sportovní cvičení i sociální služby. Městská část podporovala nejen
finančně činnost Klubů seniorů, spolku Šikovné ruce nebo univerzity třetího
věku.
Bezpečnost a krizová připravenost
Ve velké míře se podařilo obdržet
dotace pro vybavení dobrovolných hasičů, včetně nové techniky,
ochranných prostředků a vozidel. Probíhala spolupráce s městskou policií i
státními složkami. V roce 2025 jsme se věnovali také krizové
připravenosti obyvatel, včetně informování o soběstačnosti a ochraně
obyvatelstva.
Komunitní a kulturní život
Rok 2025 byl bohatý na kulturní,
sportovní a komunitní akce – masopust, plesy, dětské dny, čarodějnice,
farmářské trhy, pubkvízy, výstavy, koncerty, reuse dny i sousedská setkání.
Významně se rozšířila nabídka aktivit v KC Vlna a městská část systematicky
podporovala místní spolky, sportovní kluby i dobrovolníky.
Odpovědné finance a dotace
Městská část v roce 2025
hospodařila stabilně a aktivně čerpala desítky milionů korun z dotací,
zejména do školství, bezpečnosti a investic. Zároveň byly nastaveny transparentní
podmínky pro developerské projekty a schváleny kroky k dlouhodobému
posílení obecního majetku.
Rok 2025 ukázal, že systematická
práce, důraz na dialog s obyvateli a schopnost prosazovat zájmy Ďáblic na
magistrátní i státní úrovni přinášejí konkrétní výsledky. Navazujeme tak na
dlouhodobou vizi rozvoje a pokládáme solidní základy pro další roky.
Procházkou po cyklostezce ze Sluh k Mratínu jsem ve 43. části kroniky Mratínského potoka došla do míst, kde se Líbeznický potok vlévá do Mratínského. Na obou potocích jsou u Mratína vodní plochy. Rybník na Líbeznickém potoce je součástí dlouhého mokřadu. Nemá jméno.
Dnes do kroniky zapíšu své zážitky z poznávání rybníka Mratínského.
Přicházím k němu od konce zmíněné cyklostezky. Dál vede cesta podél štíhlých topolů a betonového koryta, do něhož je sveden hlavní tok Mratínského potoka. Rybník není průtočný, je napájen z malé odbočky u topolů. V mapě je označen. Potok, pramenící drobnými pramínky u nás v polích, má již v Mratíně sílu. Na rybníku jsou vybudovány vodní stavby – koryto, dva přepady, které mají odtok vody regulovat a chránit okolí při velké bouři nebo při povodních. Od občana, který má domek na břehu potoka u hlavní silnice, jsem se dozvěděla, že v minulosti se při povodni hráz rybníka protrhnula. Internet uvádí větší povodeň v roce 1947. Jak silná zde byla v roce 2020, jednou zjistím. V Ďáblicích škodila. Pokračující cesta je díky korytu další hrází. Na druhé straně cesty jsou dva domy. Mapa uvádí – mlýn. Je na potoce Líbeznickém, který protéká souběžně s cestou.
U sypané hráze končí betonové koryto vysokým splavem. Zde proud padající vody má svůj zvuk, který jsem zachytila na videu. Nad soutokem potoků je socha vodníka, kterou jsem již dříve zmínila v části, kde píši o řezbáři, který svá díla dává do krajiny Polabí. Mratínský rybník je dle mapy posledním na potoku před Kostelcem nad Labem, kde se do Labe vlévá.
Nezapomenu na svoji první návštěvu Mratína. Už to, že jsem přijela do městečka, jehož jméno dalo jméno potoku, byl svým způsobem pro mě den sváteční. Stejně jako před všemi poznávacími výpravami jsem prvně studovala mapy. Vždy hledám i místo, kde zaparkuji svoje zelené turistické autíčko. Parkovala jsem poblíž odtoku vody z rybníka přímo pod hrází. Zvolila jsem výstup na hráz nejprudší cestou do středu hráze. Chtěla jsem takto poprvé spatřit poslední z rybníků, který byl v minulosti na potoce vybudován.
Náš velmi známý horolezec Radek Jaroš (jsme oba rodáci z Nového Města na Moravě) nikdy určitě nezapomene na moment, kdy dosáhl vrcholu každé z osmitisícovek. Někdo zdolává velehory, já vystupuji na hráze rybníků Mratínského potoka.
Jedna z dalších mých návštěv rybníka začala pohledem do odtokového koryta pod hrází. Průtok vody byl stejný, ale bahno do šířky naplavené na obou březích ukazovalo, že tudy nedávno teklo větší množství vody. Pohled z hráze? Dno rybníka po vypuštění, kterým v nejnižší části protéká rybník napájející zdroj. I tento stav stojí za prohlídku a fotografie.
Z jedné prohlídky okolí vodních hladin soutoku Mratínského a Líbeznického potoka na počátku zimy nezapomenu krásný zážitek. Chladný den, zataženo. Proti mně jede cestou pod hrází paní na kole. U stromu s krmítkem z plastové lahve, umně vyrobeném, sleze z kola a sáhne do plastového kbelíku na řídítkách. Malým hrnečkem nabere slunečnicová semena a nasype je do krmítka. Vrátí hrneček do kbelíku, vsedne na kolo a jede cestou dál. A já už věděla, kam pokračuje! Stejné krmítko je na mladém dubu mezi topoly. S lidmi, které u potoků potkám, ráda zapřádám hovor. Tenkrát jsem stačila jen: „Dobrý den.“
Jsem myšlenkou na cestě pod hrází, zapisuji tuto vzpomínku a moje tělo se při tom začíná jemně natřásat radostným smíškem. A opakovaně, když koriguji text.
Čtenářům nabízím fotografie z podzimu 2024, jara a léta 2025.
Ráda
vzpomenu na to, jak moje maminka ráno vstala dříve než rodina a
zatápěla v kamnech. Nožem z polínka krájela třísky na podpal. Když jsem
přespávala v zimě u babičky v pokoji, kde se netopilo, dávala mi pod peřinu
cihlu, kterou předem ohřála v troubě. Zatápělo se dřívím, topilo uhlím. Každá
rodina si musela během roku připravit dříví na otop. Strom jako
palivo, strom a jeho kyslík, stín stromu. Takové myšlenky mi někdy
jdou hlavou, když vycházím objevovat tok Mratínského potoka, jehož břehy jsou
lemovány stromy a keři.
Hod Boží Vánoční roku 2024 byl zalitý slunce. K potoku jsme se vypravila po třetí hodině. Slunce klesalo k obzoru. V těch chvílích má krajina zvláštní atmosféru. Vydala jsem se projít polní cestu mezi Miškovicemi a Třeboradicemi, kterou jsem ještě nepoznala. Ta začíná u mostku přes potok na okraji obce. Na mapě z 19. století je polní desta zakreslena. Dnes je cesta vyasfaltovaná a na katastru Miškovic je osázena po obou stranách na jaře bohatě kvetoucími sakurami. O těchto místech jsem již v kronice podala zprávu i s fotografiemi sakur. Na začátku své cesty jsem u potoka uviděla výstražnou ceduli. Vyfotila jsem ji a pokračovala jsem dál. Cestou jsem potkávala občany, kteří se stejně jako já vydali na sváteční promenádu. Vyfotila jsem si lípu svobody a křížek. Na straně Třeboradic děti slézaly horolezeckou stěnu. Obešla jsem Třeboradický kostelík a zvonici a vrátila jsem se ke svému autu do Miškovic.
3. čevence 2025 jsem se na místo u mostku vrátila. Hleděla jsem na něco, s čím jsem se v životě nesetkala. Přináším fotografie. Když znovu a znovu prohlížím jeden ze snímků, mám pocit, jako bych byla v divadle a vnímala kulisu hrůzného děje. Dendrologové však zkrácení stromů čakovické radnici doporučili / Miškovice jsou ve správě Čakovic/. Proč? Částečnou odpověď mi dal můj známý truhlář. Jsou stromy, které ze své přirozenosti mají dřevo, které brzo podléhá rozkladu od středu kmene. Jsou to topoly a jasany. Ořezané části stromů byly z místa ořezu topolů již odvezeny. V jedno místě jsem však našla zapomenutou hromádku špalků, která mi doložila, že je tomu tak. Důvody zkracování patrně zdravých stromů zatím neznám. Místostarostka Čakovic Soňa Černá nadále pokračuje v péči o stromy katastru. Každý rok objevím nějakou úpravu. Poblíž podél potoka směrem k Miškovicím byly nově vysazeny stromy. Poznala jsem lípu, javor mleč a duby. Ty podesychaly. Václav Cílek , který se zabývá adaptací přírody na klimatickou změnu, říká, že je doporučeno sázet více druhů stromů. Vývoj určí, které stromy v oteplující se krajině obstojí.
Dne 16. června jsem šla pozorovat život na Zámeckém rybníku. Ztuhnula jsem při pohledu na obrovský starý strom na kraji rybníka, který se zlomil. Na památku a pro hmyz tu bylo ponecháno několik špalků z jeho nejnižších částí. Šla jsem blíže. Strom byl dlouhodobě vyživován stále ztenčující se částí tkáně po obvodu. Silné větry, které i v létě 2025 několikrát vanuly, změnily život tohoto věkovitého stromu. Na zemi jsem již nenašla žádné větvičky s listím. O jaký strom šlo, jsem nemohla zjistit ….. O několik týdnů později. Na boku při zemi strom začal keřovitě obrůstat. Poznala jsem listy jasanu.
Vracím
se ve vzpomínce do Třeboradic. Zvonice vedle kostela
„žije“. V podvečer se obcí nese příjemný tón jejího
vyzvánění. Už dříve jsem zvuk zvonu z krásné návsi
zaznamenala videem. Napadla mě myšlenka. V zimním
období by bylo možné zorganizovat sekání příznivců
Mratínského potoka a tam budu moci videa, byť nedokonalá,
promítnout.
Doporučuji povídání ing. Václava Cílka na YouTube : “ 01 Povídání o lese„
Hlavní město připravuje finální podobu Metropolitního plánu a naší městské části se dotýká řada změn. Praha na konci loňského roku umožnila znovu připomínkovat aktuální verzi návrhu. Proto Ďáblice ve stanovené lhůtě podali jak připomínky nové, tak i ty, které už byly uplatněny v roce 2022. Cílem je chránit kvalitu života v Ďáblicích, zelené plochy, dostupnost služeb i dopravní zatížení.
Co jsme opakovaně připomínkovali
Velká část připomínek se týká situací, které zůstaly dosud
nevyřešeny. Patří mezi ně zejména:
skládka
Ďáblice
Trváme na tom, že území má sloužit pouze k rekultivaci, nikoli k
případnému dalšímu rozšiřování tělesa skládky.
Plánované
vysokorychlostní trať
Požadujeme posun dopravního koridoru dále od obytné části Ďáblic, aby
nedošlo k zásadnímu hlukovému zatížení.
ochrana
před hlukem z tranzitní dopravy
Žádáme vymezení prostoru pro protihluková opatření – například valy či
stěny.
paralelní
dráha ruzyňského letiště a hlukové pásmo
Zůstáváme proti rozšiřování hlukového ochranného pásma, které by dopadlo i
na naše katastrální území.
Zvažovaný
obchvat Čakovic
I nadále nesouhlasíme s komunikací, která by v Ďáblicích zvýšila
dopravní zátěž v okolí.
propojení
s Letňany ulicí K Lomu
Požadujeme, aby plánovaná komunikace byla pouze pro pěší a cyklisty,
nikoli pro automobilovou dopravu.
rozvojové
plochy podél Cínovecké a u Březnové
Prosazujeme nižší výškovou hladinu zástavby (2 patra namísto 4) a větší
ochranu obytných částí před dopravním hlukem.
Co bylo akceptováno
Ne všechny návrhy zůstaly bez odezvy. Některé připomínky
byly zapracovány:
napojení
u Beranova (prostupnost z Ďáblického do Čimického háje)
Propojení bylo vyznačeno podle požadavků obce.
Mratínský
potok
Lokalita byla přeřešena tak, aby se zlepšila krajinná stabilita i ochrana
toku.
Ďáblické
náměstí a lokalita Statku
Vymezena byla občanská vybavenost a územní napojení, které odpovídá
charakteru starých Ďáblic.
Co nově řešíme
Kromě technických připomínek k výstavbě a dopravě se
věnujeme také zásadním projektům, které mohou změnit charakter území:
Terminál
Sever (záměr sídliště za Decathlonem)
Městská část setrvává na nesouhlasu – projekt by znamenal enormní dopravní
zatížení i zásah do krajiny.
sportovní
areál Ďáblice
Požadujeme navýšení plochy pro rekreační využití tak, aby odpovídala
aktuálním potřebám obyvatel.
zastavitelné
území u vodárny a další rozvojové parcely
V některých případech došlo k akceptaci návrhů, jinde požadujeme doplnění
regulací či územních studií dříve, než dojde k výstavbě.
Proč to všechno děláme
Nový Metropolitní plán bude určovat budoucí podobu Prahy na
desítky let dopředu. Pro Ďáblice to znamená:
ochranu
před nadměrnou dopravou a hlukem
citlivé
rozšiřování zástavby
jistotu
veřejných služeb a dostatek zeleně
ochranu
vesnického charakteru starých Ďáblic
Městská část bude i nadále vyjednávat o podobě dokumentu
tak, aby byl respektován charakter obce, zdravé životní prostředí a bezpečné
podmínky pro bydlení.
Úplné znění podaných připomínek je zveřejněno na webu MČ.
Jedu k Hovorčovickému rybníku. Přicházím od starého náměstí. Zdravím se s rybářem. Dívka možná 12 letá v růžové čepici opodál z tašky vyndává kousky pečiva. Kachny odpočívající na promenádě břehu rybníka se zvedají a kolébají se k ní. Jdu blíž. Vidím, že kachny se jí vůbec nebojí. Stojí dívce u nohou a sbírají sousta. Přiblížím se a dívku oslovím. „Zdá se, že jsi tu často.“ dívka klidně vysype drobky z tašky a rozpovídá se. „Některé kačeny mi žerou z ruky. Jeden kačer nemá levé oko. Támhle je.“ Já vysvětluji : „Jsem tu letos po druhé, protože jsem zde v létě uviděla slípky zelenonohé, které jsem si oblíbila v Čakovicích na Zámeckém rybníku.“ „Ano jsou tu dva páry.“ odpovídá dívka. „Jeden hnízdil tady a ukáže pod vrbu sklánějící se nad vodou, druhý hnízdil na druhé straně.“ ukazuje přes hladinu rybníka. „Jedna dvojice se stále pohybuje spolu. Myslím, že to jsou támhle ti.“ při řeči jsme přehlédly, že na břeh vyběhl pár slípek a sbírá drobečky. Kachny, které se nakrmily postupně sestoupily do rybníka.
Spolu s děvčetem pozoruji další slípky, svobodně křižující hladinu rybníka. „Slípky miluji posedávat na větvích vrb, které jsou těsně nad hladinou.“ „Stejné poznání mám z Cukrovarského rybníka v Čakovicích.“ přidávám. Já pak vzpomenu na svou první letošní návštěvu Hovorčovického rybníka, kdy jsem jako amatér měla v lovu beze zbraně úspěch. Vyfotila jsem čilý pohyb celé velké rodiny slípek na hladině poblíž břehu.
Samice, která byla s mláďaty asi deset metrů od břehu, plula k okraji. Mláďata ji následovala. Matka je krátkým měkkým tik, tik pobízela. Společně se pak schovaly u břehu pod větve vrby. Další dvě slípky se pustily do potyčky. Vzpínaly se hlavičkami vysoko nad hladinu, zobáčky proti sobě a ostře na sebe křičely. Vzápětí horní polovinu těl ponořily pod hladinu, ocásky k obleze. Vůbec si však neubližovaly. „To jsem tady nezažila.“ reaguje děvče.
Pokračuji: „Ty sem chodíš ráda pozorovat ptáky.“ Přitaká. „Možná, že i budeš studovat nějaký přírodovědný obor.“ „Říkají mi, abych šla na přírodovědeckou fakultu. Já ještě nevím. Taky jsem zde rybařila, ale to už mě nebaví. Chytám půlce, ale vajíčka žab se mi nepodařilo objevit.“ Zeptala jsem se, zda si ji mohu zezadu vyfotit. Souhlasila. Poděkovala jsem. Rozloučily jsme se. Popřála mi pěkný den.
Tentokrát jsem více hovořila a nestačila jsem fotit. Kachny, které děvčeti klidně ležely u nohou jsem však zaznamenala. Jedna kachna nám ukázala krásně oranžové nohy – znak mládí? Nevím. Další měly nohy oranžově hnědé.
Při poznávání života na Mratínském potoku fotím mobilem. Fotit ptáky v dáli, se mi nedaří. Nejsem profesionál fotograf s vybavením a se zkušeností. Podle velikosti a charakteristického kývání hlavou však slípky poznám na dálku. Zdařile fotografie slípek při hnízdění na Zámeckém rybníku a povídání o nich je v jednom z mých dřívějších dílů této kroniky. Tam díky hnízdění slípek u břehu jsem mohla zachytit překrásné vybarvení této vodní slepice – i tak se jí říká. Jednu fotografii z roku asi 2023 přidávám. Moje aktuální fotky ukazují vybarvení divokých kachen na podzim- krásné, že!
Jaký je vztah Hovorčovického rybníka k Mratínskému potoku? Hovorčovický rybník je na potoku Hovorčovickém. Ten se vlévá do Líbeznického a s ním se jen po několika desítkách metrů společného toku vlévá do Mratínského potoka v Mratíně.
Hovorčovický rybník
se dá celý obejít. Na hrázi jsou dva velké statné topoly. Na rovince
pod silnicí tvůrci rybníka vytvořené – použila jsem název promenáda ( je
zde také lavička) jsou i vrby se spirálovitými větvemi ( snad vrba Matsudova „Tortuosa“- pocházející z Číny a
Koreje ). Vždy na výpravě za vodou
hledám i květiny. Vrbek je mnoho druhů. Snad je tato vrbka úzkolistá.
Při pozorování Mratínského potoka vždy hledám i něco zajímavého v jeho okolí. Ve Sluhách jsem nemohla přehlédnout zvonici, faru a kostel.
V odpoledním slunci září žlutá a bíla fasáda opravené budovy na svahu nad potokem. Je to bývalá fara. V sousedství výše stojí zvonice. Když staneme na mostě potoka poblíž školy, nepřehlédneme tyto architektonické dominanty obce, neboť levý břeh potoka prudce stoupá. Tentokrát jsem k fotografování fary a zvonice hledala místo, odkud bude pohled ojedinělý. Našla jsem ho.
Fara, která je pěkně opravená stejně jako kamenné zdi okolní zahrady, jsou v soukromém majetku. Z dalšího mostku přes potok, jenž je v celé obci regulován korytem vyskládaným z kamenů, můžeme odhadovat o kolik stoupla hladina vody při povodni 14. 8. 2020. Povodeň zalila hřiště a poškodila přízemí školy.
Proti faře přes potok stojí kostelík a vedle škola. Malý kostel svatého Vojtěcha je krásná barokní památka. Na webu obce je obsáhle popisována historie kostela (doporučuji k přečtení). Základ stavby je románský. V průběhu staletí život v obci určovali šlechtické rody a významní církevní hodnostáři, kteří z práce prostého lidu finančně podporovali přestavby kostelíka. O novodobých dějinách sv. Vojtěch se tu nic nepíše. Kostel z venku chátrá. Užívá se? Vchod do kostela, omítky, střechy, z nichž roste tráva a i zakořenil strom, dokládají, že se zatím neobjevil nikdo, kdo by se pokusil památk zachránit. Lešení na boku kostela stálo, myslí si, že se nemýlím, už v loňském roce. Porovnávám.
Nedávno jsem jela tramvají od Anděla k motolskému krematoriu. Sledovala jsem velkou řadu nových velkých budov. Současné architektura je charakterizovaná obdélníkovými plochami různě na plášti budov řazenými. Okna, sklo, beton, vodorovné, svislé linie. Jak příjemný je pro mně pohled na oblé tvary fasády i střešních tašek služského kostelíka. Při nedávné podzimní cestě do Sluh jsem podél kamenné zdi farní zahrady vystoupala ke zvonici.
Při svých procházkách se často zastavují, ohlížím se a pozoruji. V odpoledním slunci jsem se i tentokrát na schodech rozhlížela. Ve zdi sousední zahrady jsem objevila kámen. Zlomek starého nápisu byl patrně při pracích na záchraně fary a okolí objeven a vložen do zdiva. Slunce se pomalu sklánělo k horizontu. Procházela jsem hřbitovem, který je za zvonicí. Četla jména a profese lidí, jejichž těla v dávné minulosti v zemi spočinula. Ředitel cukrovaru, účetní cukrovaru, hospodský….
Asi přijde chvíle, kdy dojdu na radnici obce a zeptám se, zda má zvonička zvon, zda se při určitých příležitostech ve Sluhách zvonem zvoní. Zeptám se na budoucnost kostela. Třeba se mi dostane možnosti do kostela sv. Vojtěcha vstoupit. Možná, že je přečten a vysvětlen obsah textu náhrobku ve fasádě kostela. Část je sdělena na webu obce. Tím, že jsem ve své profesi restaurovala tři oltáře, budu mít vždy vztah k poctivé řemeslné práci architektů církevních staveb, zedníků, tesařů, řezbářů, malířů a pozlacovačů. Díky jejich umění a dokonale zvládanému řemeslnému oboru, poctivosti má naše země bohatou a krásnou historii.
Jsme za polovinou října. Blíží se čas vzpomínky na zemřelé členy našich rodin. Křesťané uctívají též svátek všech svatých. Krásnými detaily z rozpadlých oltářů na hřbitově Sluh končím můj aktuální zápis do kroniky Mratínského potoka… V zahradě, ve které byla loni výstava dýní, letos zářily slunečnice.
Kontakty pro mimořádné situace a odkazy na podrobnější informace uvádím zde
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s hasiči vydalo manuál Jak se připravit a společně zvládnout krizovou situaci. Manuál shodou okolností vyšel také po krátkodobém, ale plošném výpadku elektrického proudu, který postihl i Ďáblice. Ze zveřejněných informací bych zdůraznil zejména dobu 72 hodin na zahájení státem organizované pomoci. Po tuto dobu by měli obyvatelé být schopni zůstat maximálně soběstační. Za neméně důležité považuji zodpovědné zacházení s informacemi. I ze zkušenosti z radnice můžeme potvrdit, že při neobvyklých situacích se začínají rychle šířit nepodložené informace a fámy. Takové zprávy mohou v důsledku zvyšovat nejistotu a strach a komplikovat oficiální pomoc. Další zásadní a opomíjená položka je pomoc sousedům. Ať už materiálně nebo zprostředkováním spolehlivých informací. Bohužel zmiňovaný manuál nepokrývá (na rozdíl např. od švédského manuálu) napadení cizí armádou. To dle ministerstva vnitra prý řeší a samostatně informuje ministerstvo obrany. Rozmístění často dotazovaných funkčních úkrytů je k nalezení na webové stránce terinos.izscr.cz, nicméně ministerstvo i hasiči pracují spíše s verzí improvizovaného ukrytí ve vhodných budovách.
Přípravu na prvních 72 hodin je
dobré udělat na míru svým potřebám. Za základ považuji kvalitní multifunkční
nůž (Victorinox, Leatherman…). Můj další tip je rádio na baterie (rádio
v mobilu většinou funguje jen se zapojenými sluchátky, a navíc je žádoucí
šetřit kapacitu baterie mobilu). Několik levných starších rádií na tužkové
baterie mám pro zájemce v kanceláři k dispozici. Ještě lepší je rádio
s příjem krátkých vln. Za dobré přijímače pro mimořádné situace jsou
považovány například rádia značky Tecsun. Kromě dostatečné zásoby vody, která
má omezenou trvanlivost mohu doporučit i některý z filtrů na vodu.
Kvalitní bývají například značky Sawyer, Katadyn nebo MSR. Levnou alternativou
jsou třeba desinfekční kapky Sanosil, dostupné ve většině lékáren.
Pokud je nařízena evakuace a vy máte členy rodiny ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních, případně školách, nechoďte do těchto institucí. Evakuaci zde zajišťuje personál příslušného zařízení podle zpracovaných evakuačních plánů. Po shromáždění jste přepraveni do středisek, kde je zajištěno nouzové ubytování, stravování a další případná péče. Zároveň jsou zde poskytovány informace o nastalé situaci a dalších postupech. Návrat do evakuovaných prostor je možný až po souhlasu složek integrovaného záchranného systému, kdy je jasné, že nehrozí žádné nebezpečí. Po ukončení poplachu může dojít k poškození nebo zákazu vstupu do oblasti Vašeho bydliště, nemusí fungovat mobilní síť. Nemůžete se najít domluvte si předem přesné místo setkání, např. parkoviště bazénu Šutka, pod koněm na Václaváku, je to na Vás.
Sebe víc materiálu a zásob není samospásné. O co vás nikdo nemůže připravit jsou vaše schopnosti a vědomosti, do kterých se nejvíc vyplatí investovat. Z vlastních zkušenosti mohu více než doporučit kurzy společností ZdrSem (zdravotnické), PrPom (zdravotnické, výhledově taktické), Hard Task (taktické), nebo Prázdninová škola Lipnice (odolnost, seberozvoj).
Na mimořádné situace je velice dobře připravena jednotka ďáblických dobrovolných hasičů a výhodou jsou nám i blízké základny Pohotovostní motorizované jednotky PČR u Mratínského potoka nebo profesionálních hasičů naproti Bille u Březiněvsi. Chod úřadu pří výpadku elektrického proudu se nyní snažíme zabezpečit ze solárních panelů na střeše obecního domu a pravděpodobně bude potřeba i záložní dieselový generátor. Pokud je v Ďáblicích někdo životně závislý na elektrické energii, nabízíme možnost dobrovolného nahlášení kontaktu na našem úřadě pro prioritní zajištění organizované pomoci.
Tipy
Emergency box jídla a vody na 72 hodin pro 4 člennou rodinu od Adventure Menu k uložení pro případ mimořádné situace.
Lékárničky pro laiky z Beareky. Dobře vybavená lékárnička v praktickém pouzdru s návodnými popisky co použít v jaké situaci.
Martin Tumpach, starosta, specialista ochrany obyvatelstva
Dne 14. srpna uplynulo 5 let od povodni, která postihla několik objektů Ďáblic v míře, kterou obec po desetiletí nepamatuje. Ochromila dopravu. V roce 2022 představilo vedení obce návrh odvodnění naší městské části. Projekt PVS má název Studie odpojení a převedení dešťových vod v povodí MČ Ďáblice. Projekt byl realizován na základě moderních metod – matematické modelování. Naše obec leží pod hranicí rozvodí Vltava Labe. Nad obcí se nacházejí soukromé pozemky. Studie neměla úkol zabývat se dešti , které padaly tam. Amatérsky jsem si do mapy rozvodí zakreslila odtok dešťových vod od hranice rozvodí v souladu se spádnicemi a s mým pozorováním v terénu. Odborník vypočte, kolik hektolitrů vody v podvečer 14. srpna 2020 spadlo na plochy extravilánu nad obcí a pak se valily dolů do obce směrem k Mratínskému potoku, který se rozvodnil a ohrožoval domovy na našem katastru a dále po toku potoka.
Projekt PVS pracoval jen s vodou, která protéká obcí. Ukazují to mapy PVS a VRV, které jsou uloženy na webu naší obce. Výsledný návrh studie – voda od rozvodí proteče obcí a na několika místech pod středem obce by měla být pře spádována a převedena mimo hlavní toky. Voda bude zachycena ve dvou suchých poldrech. Pro ochranu vodou stižených míst je podstatný poldr 1, který je situován v místě vodní nádrže Ohrada. Jeho objem má být 6600 m3. Jako laik si představuji nádrž 20×30 šíře a hloubky 10m. Protože komunikuji s občany, kteří žijí v nejnižší části Ďáblic okolo Ďáblické a na Blatech za Cínoveckou vím, že hladina spodní vody je tu vysoko. Poldr 1 má li být přírodní, nebude suchý, patrně v něm bude stát voda celoročně. Je to však můj laický úsudek.
Projektu odvodnění by měla dle inženýrů krajinářů předcházet tak zvaná pozemková úprava, která by zpracovala území komplexně, t.j. úpravy extravilánu – vytvoření menších celků polí s mezemi a cestami, zadržení a zpomalení dešťů na polích – malé suché poldry, ochrana půdy, ochrana majetku a zdraví obyvatel v zástavbě, péče o životní prostředí v dobách horka a sucha a následně svedení dešťovky z ulic do dvou suchých poldrů ve spodní části obce. Souhrnem – práce s krajinou po restitucích, socialistickém scelování do lánů, práce s dešti v místě spadu jak to jde nejlépe.
Zastupitelstvo pod vedením pana Růžičky se zadržením vody v polích po roce 2020 nezabývalo. Pravdou je, že zde MČ vlastní jen nepatrnou část území. Do dnešní doby se tato místa pro Ďáblice nezužitkovala. Zadržení vody v krajině řeší novodobě i agrolesnictví. Můj text o agrolesnictví, kterým jsem chtěla v Ďáblickém zpravodaji majitelům půdy a i všem občanům v Ďáblicích sdělit, že je třeba zem i vodu chránit, pracovat s ní, mi byl před pěti lety vyřazen bez vysvětlení. Letos jsem zaslala paní tajemnici našeho úřadu dotaz, zda se na radnici vytvořila databáze majitelů půdy na katastru Ďáblic, aby je bylo možno informovat o novinkách ochrany půdy a vody – tedy ochrany krajiny, které mohli přehlédnout vzhledem k tomu, že jejich předci na polích nehospodařili. (tehdy byla jedna informace ministerstvem zveřejněna). Jde o nové majitele, kteří půdu zakoupili po roce 1989 a půdu pronajímají. Z katastru nemovitosti vím, že majitelé půdy žijí i mimo naši republiku a o záplavách v Ďáblicích nejspíše nevědí. Od paní tajemnice jsem nedostala odpověď. Voda z polí soukromých majitelů však ohrožuje ďáblický život a v neposlední řadě snižuje hodnotu půdy majitelů, ke které si zatím nevytvořili vztah, protože není jejich přímým zdrojem obživy, jako tomu bylo po staletí. Navíc rozmíšky politické v Ďáblicích brání tomu se dohodnout na zásadních věcech v rozvoji obce a jejího nejbližšího okolí. V závěru studie PVS je uvedeno pět institucí, které se ke spolupráci musí propojit….
Chodím po extravilánu a pozoruji, zakresluji. Čtu v mapách a v katastru nemovitostí. Vytvořila jsem několik databází informací – fotografie, mapy, informace z katastru nemovitostí jako podklad pro pozemkové úpravy. Fotografiemi mohu i doložit nedávné úpravy terénu nad obcí, které mohly pracovat s dešťovkou a nestalo se tak. Někdo namítá, že se už zadrželo významné množství dešťů Na cihelně – projekt Doma je doma. Převedl se objem dešťů přes nádvoří statku RŘK. Retenční nádrž dalšího sídliště Bydlení Ďáblice mezi Šenovskou a Statkovou se právě buduje.
Uspokojení? Jsou to dobré malé kroky, nevycházejí však z celistvého pohledu na krajinu Ďáblic. Velí jen legislativa pro novostavby. Dokument Pozemkové úpravy Ďáblic (mohl by se takto jmenovat?), který se zabývá úpravou krajiny extravilánu zastupitelstva Ďáblic do dnešní doby nezadala. Obyvatelé Ďáblic minulosti měli krumpáče a lopaty. Přežití žádalo konat a s vlivy živlů se vypořádat rychle. Stále strukturovanější dnešní život, priorita ekonomického růstu , není bez komplikací. Nelze opomíjet, že současný život rádo by vyspělých států se zmítá v problémech. Války, migrace za blahobytem a před suchem, blahobyt na dluh, klimatická změna. Vyjednávat, shromáždit potřebné peníze na potřebné úpravy potrubí dešťové kanalizace , výstavbu poldru se ukazují v současném stavu vývoje evropského dění , jako velmi náročné až nesplnitelné úkoly. Přesto dodávám, že současné vedení obce pracuje na odstraňování doposud nevyřešených problémů na Mratínském potoku a snaží se zhodnotit to málo, co v extravilánu obec vlastní. Ráda bych i o tomto v budoucnu do kroniky napsala.
Přikládám mapu rozvodí – vyznačena červenou linkou – mapy.com. Směry odtoku dešťů po spádu do Mratínského potoka jsem zakreslila modře. Na konci sídliště Na cihelně byl na Statkové vytvořen průleh – vyznačen červeně, který má převést vodu z polí nad sídlištěm na pole Křížovníků přes cestu. Dokončená dešťová kanalizace od hasičárny / stavba v silnici letos v květnu/ převede část vod do příkopu nad Ďáblickou, což může odlehčit hasičárně, sběrným surovinám a domům pod Ďáblickou – vyznačeno červeně. Úpravami se však zvětší přival dešťové vody před průtokem na Ďáblické. Dešťovka ze sídlišť na levé straně Statkové je již zadržována a zadržována bude – vyznačeno černě. Vnímejme však proporce – plochy , kde je odtok deště regulován a kde ne. Možná řeknete, že nad poli přívalový déšť nebude intenzivní. A to je možné.
Tento
dokument jsem já laik sepsala z jednoho důvodu. S krajinou a s lidmi
soucítím. Avšak soudím – racionálně by
mělo být posouzeno, jak velké by měly
být malé poldry v polích nad obcí a za jakých podmínek by se zde zadržená voda
zpracovala. Na jedné straně vědecké návrhy řízení vody v ulicích a na druhé přehlížení nátoku dešťů z extravilánu …. A právě toto
mě propojilo s knihami a přednáškami
odborníků. Jsou to ing. Václav
Cílek a
Mgr. Miroslav Bárta. Jsou to muži, kteří v sobě nesou schopnost
komplexně mezioborově vidět vývoj života na Zemi.
V Úvalech u Prahy se podařilo v polích směrem k Horoušánkám s dešťovou vodou pracovat. Dešťovku zachycuje a odvádí
příkop. Vznikla zde cyklostezka – vyznačila jsem zeleně. Červeně je
vyznačeno místo, kde od podzimu stojí voda, když v zimě mrzne, bruslí
se. Od jara do podzimu se tu
hospodaří. Letos na jaře zde byla vyseta
pšenice.
Dle mě
současný svět potřebuje mimo
ekonomický růst toto : obnovení etiky. Růst kvality mezilidských vztahů. V dětství mě
oslovily filmy s Vinnetouem a
Old Shaterhandem. Podali si ruce jako
potvrzení dohody, která se potom naplnila tak, jak bylo řečeno. Nedávno jsem na
internetu četla zprávu o tom, že byl AI vytvořen program pro překrucování
informací. Jinak to pojmenovat neumím. Podvádění se prý vždy dělo a tak proč to
nepřiznat a dát tomu oficiální formu pomocí umělé inteligence….
14.8.2025 Milada Stroblová
Pozemkové úpravy provádí Pozemkový úřad. Jsou financovány z rozpočtu pozemkových úřadů. Pro realizace protierozních opatření jsou od poloviny 90. let využívány také dotační tituly Ministerstva životního prostředí. ( cituji z dokumentu POZEMKVÉ ÚPRAVY JAKO NÁSTROJ PRO BUDOVÁNÍ Ú ZEMNÍHO SYSTÉMU EKLOGICKÉ STABILITY Ministerstvo zemědělství, Ústřední pozemkový úřad, Těšnov 17 Praha)