Kronika Mratínského potoka, díl č.47
S odstupem celého roku chci popsat jarní a letní období života přírody na rybnících v Čakovicích. Moje časté návštěvy na březích Mratínského potoka přinášejí stále něco nového.
Co se odehrálo na hladině Zámeckého rybníka dne 15. června roku 2025? Na hladině pluly dvě silné větve, které tam byly ponechány vodnímu ptactvu poté, co se zlomil staletý jasan a spadl na hladinu. Na fotografii vám představuji párek slípek zelenonohých, který pocítil potřebu zahnízdit na jedné z nich. Silná větev se nacházela v polovině rybníka.
Všimla jsem si samečka, který doslova uháněl po vodní ploše a v zobáčku přinášel větvičky. Chování párů slípek již trochu znám – popisovala jsem dříve jednonohého samečka, jak neúnavně přinášel klacíky, aby své samičce postavil hnízdo na plochém kameni poblíž hráze Zámeckého rybníka. Po několika letech mohu být svědkem hnízdění.
Klacíky pokládané slípkami na větev padaly do vody, nechytaly se. Ze soucitu jsem nasbírala velkou hrst klacků a hodila je na hladinu. Už se stmívalo, rozloučila jsem se. Jeden z páru usedl na kmen, nožky částečně ponořené ve vodě (to slípky milují, přezdívá se jim i vodní slepice), probíral peří a koupal se.
Další den jsem byla u rybníka zpět. Nová příležitost pozorovat hnízdění, vyvedení mláďat – to si nechci nechat ujít. Na kmeni již bylo připravené hnízdo! Pár slípek volně křižoval hladinu a pak… dočkala jsem se. Samička usedla do hnízda.
Další týden jsem neměla čas se k pozorování páru vrátit. Když jsem znovu stanula u rybníka, neubránila jsem se bolesti. Větev s hnízdem na hladině nebyla. V těch dnech vál silný vítr, který patrně způsobil zkázu. Když jsem Zámecký rybník obešla, viděla jsem větve zahnané po větru až k hrázi u silnice. Přišla mi vtíravá myšlenka, zda pár nad tím také smutnil…
Ve žhavém letním dni jsem znovu k rybníku přišla. Podařilo se mi vyfotit život slepičí rodiny se šesti mláďaty. Na fotografii jsou čtyři. Jak okomentovat vývoj? „Pár operativně zahnízdil na ostrově.“
Během dalších dnů jsem udělala záběry, které mi dělají velkou radost. Viděla jsem rodiče krmit kuřata plovoucí na hladině. Pozorovala jsem kuře, které se velmi snažilo doplavat k rodiči a sourozencům. První hodiny na hladině, hlad a strach z osiření! Mám v mysli jemné volání rodiče svolávající děti k sobě. Poznám již dospělé slípky po hlase, i když je nevidím.
Ostrov v Zámeckém rybníku je rájem i pro další ptáky. V létě jsem poprvé za dobu svého pozorování viděla na kraji ostrova odpočívat volavku šedou. Výskyt volavek mi potvrdili i ďáblicí přátelé.
V roce 2025 jsem na hladině pozorovala bílou velkou kachnu a černou kachnu s bílou náprsenkou. Měla jsem možnost zeptat se RNDr. Smrčka, odborníka, který žije u nás v Ďáblicích, o jaké ptáky jde. Vysvětlil mi, že tito jedinci jsou kříženci s chovnými druhy kachen.
Musím se zmínit i o nové tváři, která se v blízkosti čakovických rybníků odkrývá. Odbočka trati, sloužící v minulosti cukrovaru a končící mezi rybníky, byla rekonstruována. V blízkosti Mratínského potoka je od podzimu zastávka vlaku. Vybudovanou jsem ji vyfotila v zimním šeru. Tehdy jsem se domnívala, že půjde o výletní trať.
Za Lidlem, dál po toku potoka směrem k Miškovicím, probíhal v roce 2025 v polích geologický průzkum. Letos už se tu staví sídliště. U kávy a dortu v Globusu jsem si povídala s paní bydlící u Lidlu vedle Zámeckého rybníka. Nové sídliště nabídne několik set bytů…
Jedno se však léta ví. Divoké kachny chodí k člověku na dotek. Slípky zelenonohé jsou plašší. Pohybují se při březích rybníka. Lidi určitě vnímají. Jsou na vodě v Hovorčovických rybnících, na obou rybnících v Čakovicích i u nás na Parkánu.
Za stávajících podmínek soužijeme. Snad to tak bude i v době, kdy po břehu Zámeckého rybníka budou proudit lidé odjíždějící do centra Prahy za prací.
- března 2026 Milada Stroblová
