Seriál Mratínský potok, část 27
V Miškovickém háji Mrtatínský potok vtéká do Středočeského kraje. Objem vody v potoku sílí. Do potoka přitéká potok z Březiněvsi potok Třeboradický. Když půjdeme Miškovickým hájem dál, otevře se před námi louka. Přes potok mírně ve svahu se nacházejí Mirovice. Když jsem na ni poprvé vstoupila, cítila jsem se tam velmi dobře. Po levém boku potok a napravo louku obkroužil svah se stromovím. Na toto místo jsem upozornila již v 26. dílu seriálu. Je to u toku potoka první louka, která je přirozená, domnívám se s bohatější florou i faunou, může tu být více druhů rostlin i živočichů. Asi každý máme v srdci vzpomínku na louku, která se nám vybavuje, když se ve sprintu současného života zastavíte a vzpomeneme na krásné místo přírody, které nás oslovilo. Bylo to takové uááá. Květiny bílé, žluté, růžové, fialové, modré. Mezi nimi různé klasy travin. Pokuste se takovou paletu barev květeny najít v okolí potoka v našem katastru. Nelenila jsem a na tuto louku pozvala mou rodinu. Navíc, přes potok za mostkem mají místní koně a v ulici za kapličkou chovají lidé čuníka jako domácího pejska. Vnoučata jsem na výlet získala hned.
Potok v Čakovicích a Miškovicích protéká v hlubokém korytu, zde povodně nehrozí. V místech u Mirovic, kde má potok již větší průtok a břehy potoka nejsou vysoké, mě zajímalo, jak zde lidé prožívají přívalové deště. Zjistila jsem, že Mratínský potok se od Mirovic s v posledních letech stal hrozbou pro občany Veleně, Sluh a Mratína. Po dlouhých dobách, kdy byl na potoku klid a stavělo se i v blízkosti břehů, začaly povodně. Přispělo k nim zastavění severu Prahy- zpevněné plochy, ze kterých deště rychle odtékají – omezené vsakování. Pohovořit o tom, jak zastupitelé ve Veleni řeší problém zajímalo několik ďáblických aktivistů. Jednoho dne Věra Prokešová a Radim Rexa stanuli na tamní radnici. Vedení obce Veleň, která má pod sebou Mirovice, neřeší, kdo je v pozici a s kým bojovat jako s opozicí, začalo problém řešit svorně. Od návštěvy vlastníme katalog, který jsem si vyfotila. Pod přiloženou fotografií je text, kde je popsána skutečnost.
Nevím, zda vedení obce Veleň bylo jednat s Ďáblicemi, zda by bylo možné korigovat odtok přívalových dešťů v Ďáblicích, aby potopy v obcích Veleň a dále na toku potoka byly menší. Veleň je po potoku od Ďáblic cca 7 km vzdálená. „Zažili jsme už to, že je čisté modré nebe a najednou se přihrne vlna a spláchne to tu.“ řekl mi muž bydlící u mostku přes potok na jehož domovní zvonek jsem zazvonila. Úvodní list katalogu veleňského dokumentu hovoří jasně. Návrh suchého poldru mají radní už nějaký rok. O úpravách krajiny v Čakovicích a Miškovicích pro zadržení vody v krajině jsem v seriálu podala zprávu. O tom, jak na klimatickou změnu reagují v Bořanovicích a Pakoměřicích, v Líbeznici podám informace v seriálu dále. Více se nebudu rozepisovat. Zvu čtenáře k podrobnějšímu studiu přiložených fotografií a map. Samozřejmě i pozvání do Mirovi k potoku přidávám. Co to je suchý poldr ukazuji na dvou přiložených fotografiích od Rokytky. Jde o místo zvané Čihadla. O maličkém stejném díle o retenci u nás Na blatech jsem psala.
Fotografie 1 aktuální mapa, 2 mapa z 19. Století – Miškovický mlýn byl u rybníka / zjistila jsem to při práci na tomto dílu seriálu /, 3–5 živá louka mezi potokem a svahem, 5 místní děvče běhá k potoku, 7 most přes potok s velkým průměrem roury , 8 soutok Mratínského potoka a potoka Třeboradického, 9 regulovaný tok Třeboradického potoka v části Mirovic, 10 průzračná voda potoka, 11-12 rok 2023 předjaří v Mirovicích, 13-16 dokument k tvorbě poldru, 14 v pozadí záběru před zarostlým svahem bude možné někdy vidět hráz poldru, 17 při přívalovém dešti, se pak tato plocha ocitne na nějaký čas pod vodou, díky vystavěné hrázi, 20-22 takto vypadá suchý poldr Čihadla
Milada Stroblová