Archiv pro měsíc: Listopad 2019

Pan Lubor Křížek tři roky buduje na svém pozemku na samotě malé rybníčky. Po té, co svoji práci představil na sociálních sítích, začali se na něj obracet lidé s prosbou o pomoc. Zájem nebyl malý a stále trvá. Informace o udržení vody v krajině dává Martině Kociánové i v rozhovorech na webu Svobodné universum.

Úvod paní Kociánové v prvním listopadovém  rozhovoru je následující :

Lubor Křížek:„Kde není voda,nemůže nic fungovat ani existovat.“

„Čeští politici berou vážně hrozbu sucha. V následujícím desetiletí se rozhodli investovat do opatření proti němu až 50 miliard korun, ministerstva podporují a budou podporovat například obnovu, odbahnění, výstavbu stovek rybníků nebo malých vodních nádrží. Na tyto kroky poputují stovky milionů korun ročně. Žadatelé o dotaci budou moci od státu na obnovu rybníků dostat až 80 procent částky a tak dále…“

Přeji si, aby zájem starat se o vodu v krajině Ďáblic narůstal.  Sousedé, kteří čtete moji informaci na webu Martina Tumpacha, webu Spolku pro Ďáblice  a poslechnete si rozhovory s panem Křížkem,  dejte o sobě vědět.

                                                                                                         Milada Stroblová

Zapamatujme si dva nové pojmy: Průmyslové zemědělství a Agrolesnictví

Vážení čtenáři,

nbyla jsem na Veřejném zasedání zastupitelstva, kde pan starosta řadu minut hovořil o tom, že cenzury  textů  do Ďáblického zpravodaje se  Rada nedopouští. Moje zkušenost  však je opačná.  Na jaře tohoto roku jsem pro ďáblický zpravodaj napsala text. Je o péči o  zemědělskou půdu.  Na ďáblickém katastru  mimo komunitu jsou i pole /doporučuji, podívejte se na mapy, jak katastr Ďáblice vypadá/. Když píši o ničení toho nejcennějšího, o zemědělské půdě, čekala bych, že  připravovatelé zpravodaje text zařadí, přesto, že pan starosta zemědělský inženýr v něm pozná  nějakou tu neodbornou formulaci.  Bude ji tolerovat. Já  se snažím psát populárně naučně. Edukační význam textu na jeho konci zmiňuji. Starostové z významu slova přijali starosti o území, které spravují. Je samozřejmé, že po Sametové revoluci se půda vrátila majitelům a ti mají právo naklát se svým majetkem libovolně. Určitě jsou v Česku starostové, kteří  hovoří  s majiteli zemědělské půdy  v blízkosti obce a pokouší se slovem nabádat je ke změnám, které je třeba  na násilně scelených polích provést. Určitě jsou u nás starostové,  kteří se snaží napomoci devastaci krajiny zabránit. 29. října tohoto roku jsem se emailem dotázala pana šéf redaktora, jak se to s neuveřejněným textem má. Do dnešní doby jsem nedostala od nového  šéfredaktora odpověď. Přijala jsem  proto nabídku Martina Tumpacha k otištění textu na  tomto webu.

Děkuji mu. Milada  18.11.2019

Ve svátek  Den Země jsem prošla Šenovskou od kruhového objezdu ke stanici U Spojů. Prohlédla jsem si okraje silnice a příkopy, fotila jsem. Chtěla jsem  poznat, jak  se budovatelé silnice vypořádali s odvodem srážek, které od Ďáblického háje  stékají  po spádu  naší obcí a měly by se  ponejvíce vsáknout do polí, ze zpevněných ploch by měly odtéci dešťovou kanalizací. Na silnici je větší množství kanalizačních vstupů, dále je tu velké množství snížených krajnic, které umožňují  odvedení vody do bočního příkopu, kde by se měla voda vsáknout. U vjezdu do bývalých „Spojů“ však  příkop končí. Kolik vody trávníky v příkopech během silnějšího deště vsáknou? Ne mnoho. Projektanti  ani nepředpokládali větší přívalové deště. Při nich kapacita dešťové kanalizace nestačí. Voda tryská kanálovými mřížemi do výšky. Dolní část Šenovské se promění v potok. Půda polí  dříve vsakovala více vody, než tomu je dnes. Co vše by se mělo vykonat, aby se tento neblahý stav změnil?  Ministerstvo životního prostředí  dalo úkol  majitelům a obhospodařovatelům půdy začít hospodařit přirozeným způsobem. Pole potřebují obnovovat humus, aby udržely co nejvíce vláhy. Scelení malých polí ve velké lány jak se ukázalo, přináší velké problémy.  Je nutné lány znovu předělit pásy stromů.

4. dubna 2019 proběhlo setkání zástupců České republiky a světových zástupců  trvale udržitelného obhospodařování zemědělské půdy, kteří našim lidem předávali svoje praktické zkušenosti. Hovořilo se o metodách agrolesnictví.

Na ČT 24 jsme se dozvěděli následující. Patrik Worms zástupce Světového centra agrolesnictví řekl: „Velmi rychle se řítíme do zdi.“ Doporučuje do lánů vysazovat aleje stromů. Je zkušenost s ořešáky a topoly. Varianty je třeba ladit ve vztahu k místu –  zkouší se vysazování ovocných alejí, keřů po nichž se pne vinná réva, zavádí se kontrolovaná pastva skotu v sadu.          Christian Dupraz – Francouzské národní centrum pro zemědělský výzkum: Je tu již  25 let praxe  v tomto oboru a s dobrými výsledky – větší výnosy obilovin, dobrá zkušenost je s alejemi ořešáků, které po 40ti letech dají i dřevo. Tzv. otevřená pole jsou neudržitelná. Jaké jsou další cesty ven z problému: omezení pesticidů, zdražení umělých hnojiv.

Vlastníci polností u nás byli určitě MŽP informováni o nutnosti potřebných změn v hospodaření. Možná se však k ďáblickým majitelům polností  ještě nedostala informace, kterou jsem ráda do Ďáblického zpravodaje poskytla.  Avšak i občané Ďáblic, studenti potřebují tyto  informace přijmout. Je třeba přiznat chyby v péči o krajinu. Je třeba urychleně dělat nápravu. Ďábličáci sledují, co se na polích okolo Ďáblic  vysévá. Jak občané, Rada zastupitelstva ocení  činy ďáblických sedláků pro záchranu krajiny?  Domnívám se, že by zastupitelé měli sledovat všechny pozitivní snahy o péči o krajinu a aktivní občany oceňovat.  

Milada Stroblová

Místo pro opozici

U kritických článků, resp. článků opozice se na rozdíl od pochvalných článků, článků koalice a jejich příznivců v Ďáblickém zpravodaji důsledně dodržuje limit max. 2.000 znaků včetně mezer. První kategorie se pozdrží s vydáním pro případné vyjádření kritizovaného, resp. se schová za reklamu na poslední stránky Zpravodaje.  Ne jinak tomu bylo u následujícího článku, který byl redakci doručen před závěrkou ĎZ 10/2019. Výjimečně vyšel bez „tradičního komentáře“ vedení obce, resp. komentáře „nezaujatého občana“.

Je podnět na policii dobrou reakcí na petici občanů?

Když se v Ďáblicích obrátíte na zastupitele se svým podnětem (žádost, kritika, petice, …,) může se vám stát, že ďáblický starosta na vás podá podnět na Policii (PČR), resp. na Státní zastupitelství (SZ) např. pro šíření poplašné zprávy. Váš podnět se k zastupitelům nemusí dostat, ti mohou dostat pouze starostovo vysvětlení, např.: „… SZ… zareagovalo na část našeho podnětu, z této části vyplývá, že situace je velmi vážná, plná lží, nebezpečných útoků a vyhrožování ……, poprosil bych, abychom na sebe netlačili, že ty informace byste měli mít …, pravda je zřejmě opačná, než se oznamovatel snaží přesvědčit peticí své okolí “, jak tomu bylo k dopisům oznamovatele pana J.J. na 2.VZ ZMČ dne 19.12.2018 (viz audiozáznam č.30:  1:02:00). Z uvedené informace jsem nabyl dojem, že oznamovatel je pachatel, který lže a vyhrožuje, a proto byl na něj podán podnět na SZ.

Dopisy, ač byly určené všem zastupitelům, se ke mne dostaly až začátkem tohoto roku. Jelikož si vážím důvěry občana, který se na mne obrátí se svým problémem, seznámil jsem se s nimi:

• Prvním byla petice 42 občanů Ďáblic k pronájmu bývalé budovy ÚMČ Praha-Ďáblice. Důvody petentů plně chápu, nepravdivé tvrzení jsem v dopise nenašel.
• Druhým byla informace o možném bezpečnostním riziku. Vyhrožování oznamovatele jsem v dopise rovněž nezaznamenal. Zaujala mne spíše občanská statečnost oznamovatele v jiné trestní věci, se kterou může být bezpečnostní riziko spojeno.    

Lži a vyhrožování oznamovatele nepotvrdila ani PČR ani SZ, na které se ve věci dopisů oznamovatele kromě starosty následně obrátil i samotný oznamovatel:

• PČR 6.3.2019 konstatovala: „policejní orgán nedospěl k závěru, že by oznamovatel jako autor předmětných „podání“ jejich sepsáním či distribucí směrem ke spoluobčanům a následně k zastupitelům obce naplnil skutkovou podstatu přečinu šíření poplašné zprávy dle ustanovení § 357 trestního zákoníku nebo spáchal jiný trestný čin nebo správní delikt… . … PČR neshledala žádnou reálnou hrozbu, … I přes toto konstatování nikdy samozřejmě nelze 100 % vyloučit možnost násilného útoku … ,“
• SZ 9.8.2019 konstatovalo: „… k požadavku oznamovatele o předložení dokladu údajně vyhotoveného zdejším státním zastupitelstvím, v němž má být sděleno, že dopisy oznamovatele jsou plné lží, pomluv a nebezpečného vyhrožování, sděluje, že zdejší státní zastupitelství žádné písemné vyjádření takového obsahu nevydalo …“.

Z další části sdělení SZ: „ze zajištěného audiozáznamu zachycujícího jednání zastupitelstva MČ Praha-Ďáblice ze dne 19.12.2018 plyne, že Miloš Růžička zcela zřejmě neinformoval zastupitelstvo ohledně výsledků tr.řízení … v souladu s pravým stavem věci, když byl ze strany OSZ Prahy 8 přípisem ze dne 12.12.2018, který byl doručen MČ Praha 8 – Ďáblice dne 17.12.2018, informován, že věc byla policií odevzdána k projednání přestupku, přesto konstatoval, že situace je velmi vážná, plná lží, nebezpečných útoků a vyhrožování a je stále v šetření. Dále konstatoval, že pravda je zřejmě opačná, než se oznamovatel snaží přesvědčit peticí své okolí. …“ jsem nabyl dojem, že ten, kdo lže, je starosta.

Starosty si vážím za vše pozitivní, co pro obec dělá. Jelikož se cítím spoluodpovědný za jeho návrat na radnici po odvolání v roce 2013 (více ĎZ 4/2013, s.7, ĎZ 6/2013, s.13), cítím rovněž povinnost upozornit i na to negativní, čeho se dopustí.

Poskytnutí nepravdivých informací zastupitelům místo samotných dopisů a podnět starosty na oznamovatele u PČR, resp. SZ, místo jednání s petenty mně připadá hodně hrubé řešení podnětu občanů. Informace starosty z 19.12.2018 vnímám jako nepravdivou manipulativní pomluvu a pokus starosty o diskreditaci, zastrašení resp. umlčení žadatele, kritika, resp. oponenta.

Radimír Rexa, zastupitel

Článek byl na žádost redakce Ďáblického zpravodaje v tištěné verzi zkrácen (viz ĎZ 11/2019, s.18).

Doba od roku 1989 nám dává už 30 let možnost svobodně se vyjadřovat k životu, klást otázky  subjektům, které  jsou  ze  zákona povolány k péči krajinu.  Na  letošním  „Zažijme Ďáblice jinak“  jsem s Věrou Prokešovou představila  kolekci fotografií, které dokládají zhoršení stavu pramenných rybníků Ohrada a Parkán.  Rybníky  a potok jsem v Ďáblicích začala fotografovat  v roce 2007. Tehdy mě ke spolupráci získal ing. zemědělství Miloš Růžička.  Na jeho moudrou  vizionářskou větu : „Je třeba obnovit cesty ze středu obce ven do krajiny“. nikdy nezapomenu.   Tato věta mě podnítila žít více  s krajinou Ďáblic a fotografovat ji.  Fotografie   Ohrady a Parkánu nabízím touto cestou zveřejněním na tomto webu.                                                                        

Dne 5. září 2019 vláda jednala   o tom, zda  zvýšenou  ochranu vody a půdy  bude řešit změna ústavy ČR nebo ústavní zákon…  Co k tomu říci ?  Vytvořit zákon neznamená  automaticky jeho naplňování. Pokusím se o jednoduché shrnutí vývoje  péče o krajinu v Čechách  směřující   až ke snaze   vytvořit zákon. Sedlák, hospodář, soucítící  se Zemí,  denně pozoroval počasí,  půdu a zvěř.  Po generace  dodržoval  tradované postupy péče o krajinu, vylepšoval je na základě zkušeností.  Plečkoval,  čistil rybník, potok. Hnojil chlévskou mrvou.  Byla to dřina. Hospodář si odpočinul jen v zimě.  Na letní leteckou dovolenou u moře nebylo pomyšlení. To, co hospodáři dala krajina, půda, les, rybník – zelenina, maso byly z dnešního pohledu bio.  Změny ve zpracování orné půdy stále „mocnějšími“ stroji, které osvobozovaly člověka od namáhavé práce, přinesly  nové zemědělské postupy.  Češtinu obohatila nová slovní spojení:  zemědělská výroba,  výroba masa. Přišla chemická ochrana plodin proti škůdcům,  proti pleveli.  Komunisté  brutální silou zničili, socialistické kolektivizace přetrhali vztahy majitelů půdy s krajinou. Po roce 1989  byla půda navracena  majitelům. Napravilo se tím odcizení majitelů půdy a půdy samotné? Ne všichni vlastníci půdy na ní  hospodaří. Pronajímatelé mají často potřebu jen vytvářet zisk. Diktát špatných nařízení našich vlád a  EU všech, kteří po roce 1989 o půdě rozhodují aniž vzali rýč do ruky, přinesl další zhoršení  stavu půdy. Na Zemi se mění klima. Souběhem všech dějů – změna klimatu a nerespektování přírodních zákonů v péči o krajinu  vznikají problémy, které již politici nemohou bagatelizovat. Vláda naší země si krizi přiznala. Vytváří podmínky pro  odstraňování škod. Finančně podporuje rekultivaci půdy a  obnovování rybníků.          

Na katastru MČ Praha Ďáblice, kde žijeme, patří  velké rozlohy polí Rytířskému řádu Křížovníkům s červenou hvězdou. Čtvrt století církev čekala na navrácení  polí a lesů. V Ďáblicích Řádu křížovníků patří  i rybníky Parkán, Ohrada a Mratínský potok. Pracovat s navráceným majetkem je pro církve obecně nová starost. Nejsou v lehké situaci. Obzvlášť když vlivem socialistické i kapitalistické ideologie ubývá mužů zájemců o službu v církvi.

Vraťme se k dědictví doby minulé  – špatnému zacházení s půdou, s prameny vody. Dotýká se  Křížovníků s Červenou hvězdou? Určitě ano. V Ďáblicích žijí lidé, kterých se také dotýká stav krajiny.  Žijeme tu a naše zdraví, celá kvalita života obyvatel je ovlivňována krajinou Ďáblic.  Ďáblice jsou sice částí Prahy, ale na rozdíl od centra jsou na katastru Ďáblic pole, je tu pramen Mratínského potoka.  To je danost, které bychom  si měli velice, velice vážit.  Je tu  historie, energie Řádu křížovníků, který v minulosti konal pro blaho lidí. Vážil si půdy vážil si vody. Přes těžké zásahy do krajiny, které přinesla skládka,  Cínovecká, možná prý  přinese největší dopravní uzel hrozící mezi Ďáblicemi a Březiněvsí na severním obchvatu Prahy , jsou tu stále plochy krajiny, kde je  jí možné  navracet přirozenou zdravou vitalitu.                                                                                                                           

Milada Stroblová