Tři Milady a vánočka ze šesti Natotata

Setkání seniorů na přelomu roku 2019. Sedíme s Miladkou , která je  trochu znalejší  života než já vedle sebe a   a … a nejde jinak, musíme si připomenout, jak se nám povedly vánočky. Ona praví: „ Já každoročně dělám prvně bochánek na zkoušku. Pak zadělám na jednu, ta se sní za jednu svačinu. Další den na svátek už udělám dvě. O svátcích, když se schází rodina , peču tři na rozdání. Dávno, když jsme žili s mojí babičkou, zadělala  jsem vánočky pozdě večer. V noci  kynuly a babička je dopoledne, když já byla v práci, upekla.“  Můj obličej vyjadřuje úžas a úctu ženě straší určitě o 15 let. Co mám přidat já? Recept na celozrnnější vánočku méně sladkou ten už mám vychytaný, ale problém je vánočku uplést.  Říkám: „Můj děda legionář po návratu z Vladivostoku převzal rodinné pekařství a obě dcery teta i moje maminka  dostaly od něj věnem umění uplést vánočku ze šesti a to naráz. Je to krásné a natotata. Tedy žádné skládání tří pletenců na sebe s proklátím těsta párátky . Maminka jménem Milada mě zaplétání učila, ale chyběla mi ta praxe pekárenského provozu. Zapomněla jsem.  Maminka odešla a s sebou vzala umění pletení vánočky ze šesti a naráz. „Miladka s velkým úsměvem přidává. „Je to na internetu. Pekařky to zveřejnily na internetu!“ Já jí skáču do řeči: „My jsme to taky s dcerou  zjistily. S válem jsme se přesunuly před obrazovku počítače. Pletly jsme a zaplétaly jsme se do problémů a každý hádek  těsta se nám prodlužoval, když jsme vánočku znovu a znovu rozplétaly a zase zaplétaly. Nakonec dcera upletla vánočku ze šesti, tak jak si to sama  dříve vyšpekulovala. Pletenec je na pohled pěkný a však vánočka je zcela plochá.“ To už   jsme  spolu s Miladkou obě slzely smíchy. Říkám : „Kameraman  na internetu musí stát za pekařem, aby se učedníci pletení vánočky z šesti naráz nemátli.“Plny radosti ze sdílených zkušeností s pečením  starostaré a stále mladé vánočky v době internetu jsme přidávaly další postřehy. Miladka praví: „Těsto nesmí být moc plné másla, jinak se vánočka rozvalí.“Zářím souzněním. „Moje maminka  kdysi vzpomínávala: „Táta byl lidumil a o svátcích si ženské mohly přinést svoji vánočku upéci si ji v jeho parní pekárně první parničce mezi Havlíčkovým Brodem a Tišnovem. Když si hospodyně přicházely pro hotové pečivo, některá dostala  na plechu tu rozvalenou a rozzlobila se proto na pekaře. Můj děda pokaždé zopakoval: „Jo paní, vy jste chtěla mít vánočku moc dobrou a dala jste do ní moc másla.  Co ještě přidat?  Mandle a rozinky v rumu. Co přidat ještě?  Je krásné se na přelomu roku ponořit do  krásných vzpomínek a pocítit těšení se na to, že za rok už to bude vánočka ze šesti Natotata.                                

Milada  (do počtu tří ) přeje  všem v ponoru k moudrému z minulosti předků  snazší zvládnutí roku 2021.

Seriál Mratínský potok

část 7

Vycházka  k přítoku Mratínského potoka. Trochu sluníčka do  potemnělé  zimní  doby roku 2020.

Píši všem čtenářům seriálu o Mratínském potoku  týden před Štědrým dnem. Vánoční čas je i časem procházek. Chci vás pozvat na procházku  k jednomu z přítoků Mratínského potoka. Letos na podzim  Čakovice dokončily revitalizaci historického středu obce. Revitalizace probíhala řadu let. Husův park byl občanům předán letos v babím letě. Nachází se  hned vedle páteřní silnice obce. Je to prohlubeň – rybník, který v dávné době vyschnul.  Zde patrně vyvěral pramen vody a odtékal do Mratínského potoka.  Park byl  zahradními architekty koncipován jako vyjádření vztahu k místu, kde vedle rybníka byla náves Čakovic a  později  tu byla instalována socha Mistra Jana Husa. Vše,  co tu  v současnosti  vzniklo, vyjadřuje  myšlenku, něco symbolizuje. Více se dočteme u vstupu širokým schodištěm od silnice.  V létě je tu příjemné sednout si na lavičku,  odpočívat a nechat se zklidňovat starými stromy  a nově vytvořenými kompozicemi květin. Nejsilnější zážitek mi zde přináší sedm javorů. Jejich věk je odhadován  na 120 let. Jsou nádherné. S pokorou se  vždy při procházce zastavuji u Remigia. Ano, jeden javor dostal jméno. Jak se to stalo? Kostel, který se nachází v blízkosti, je zasvěcen sv. Remigiovi.  V naší zemi je jediný kostel, který nese toto jméno biskupa z Rameše ( více na wikipedii).

Pramen vody, ke kterému vás zvu, se nachází v zámeckém parku. Anglický park staletí patří k budově zámečku. I tam si na tabuli přečteme  informace o historii  místa a proběhlé revitalizaci. Drobný potůček v parku vyvěrající je překlenut mostky a probublává stromovím do Zámeckého rybníka. Ten je nyní po výlovu vypuštěn. Přesto stoji za to se k němu  podívat. V parku se můžete zastavit u dalších překrásných památných stromů. Když z parku vyjdete u hráze rybníka místy, která byla letos také upravena a to vstupní branou do celého zámeckého parku,  nemůžete si nevšimnou Mratínského  potoka.  Ten tvoří hranici  mezi parkem a novým sídlištěm.  Zámecký rybník  je potokem napájen. Když přejdete přes silnici k Lidlu, můžete po  udržovaného trávníku projít ještě několik desítek metrů a pohledět do vody Mratínského potoka.  Na jaře a v létě  vám určitě přinese potěšení další část parku – přímá přírodní pěší zóna alejí starších i mladších stromů, mezi něž jsou dětem instalovány herní prvky . U zámečku byla vytvořena dvě  jezírka. Na jaře a v létě je zdobí vodotrysk, lekníny a růže.

Když půjdete na vycházku ve vánoční podvečer, uvidíte osvětlený Husův park a nasvětlený kostel. V tyto dny je okolí  kostela svátečně  přisvíceno.  Kostelní hodiny odměřují čas a v poledne uslyšíte vyzvánění zvonů z věže.

Při svých  návštěvách  okolních obcí,  kam  také jezdím na procházky, abych se podívala, jak se kde daří  pro občany vytvářet příjemné prostředí, jak je postaráno o potoky a rybníky,  jednoznačně  čakovický střed obce je místo, které mi přináší při každé návštěvě v kterékoli roční době velké potěšení – příroda, historie, spiritualita  a práce radnice,  práce zahradních architektů a zahradníků  za posledních 30  let. Spjatost tvůrčího zdroje, který  nás přesahuje s tvorbou skvěle spolupracujících lidí.

L.P. 2020                                                                                                    Milada Stroblová

Koryto Mratínského potoka

Postřehy z 13. veřejného zasedání zastupitelstva

konaného dne 25. 11. 2020

Ze zasedání je pořizován oficiální zápis a zvukový záznam.

Po zahájení zasedání byl všemi přítomnými hlasy zvolen náhradní člen návrhového výboru. Nepřítomného zastupitele Pavla tak nahradila zastupitelka Dvořáková.

Následně byl všemi přítomnými hlasy schválen program zasedání a provedena formální kontrola zápisu z předchozího jednání.

V rámci Volného mikrofonu vystoupila paní Ouředníčková s návrhem navýšit rozpočet Sociální komise (reagovala zastupitelka Dvořáková, že na letošní rok došlo k navýšení na 300 000 Kč a že v příštím roce není personální kapacita navýšit počet konaných akcí pro seniory a výzvou k uvedení konkrétních akcí, o které by byl mezi seniory zájem) a dotazem, proč nebyly po volbách obnoveny Komise výstavby a investic a Komise životního prostředí a dopravy. Starosta Růžička reagoval bez bližších podrobností (naštěstí) ve smyslu, že činnost těchto komisí je nyní řešena jiným způsobem. Dotázal jsem se, jak je nyní (bez komise výstavby) posuzována individuální výstavba. Tématu se budu brzy věnovat v samostatném článku.

Dalším bodem jednání byla Inventarizace majetku MČ Praha-Ďáblice, kde starosta Růžička informoval o proběhlé inventarizaci ze rok 2020.

Následovala informace o Rozpočtovém opatření č. 8 a schvalování Rozpočtového opatření č. 9. S kolegy jsme se hlasování zdrželi, jelikož nám nebylo umožněno mít své zástupce ve Finančním výboru.

Šestým bodem jednání bylo schválení přílohy č. 6 ke zřizovací listině ZŠ z důvodu předání movitého majetku škole. Všichni přítomní zastupitelé hlasovali pro.

Sedmým bodem bylo hlasování o rozpočtovém provizoriu pro rok 2021. Provizorium stanovuje, jakým způsobem lze čerpat fin. prostřeky, pokud není schválen rozpočet MČ. Schvalování rozpočtu MČ je závislé na schválení rozpočtu hl. m. Prahy, které doposud neproběhlo a není jisté, zda nebude ve schvalování rozpočtu nečekaný vývoj, na který by MČ musela reagovat. Pro případ takové nenadálé komplikace se provizorium schvaluje. S kolegy z Volby 2010 jsme se hlasování zdrželi, zbytek řítomných zastupitelů byl pro.

Osmým bodem jednání bylo schválení kompenzačního příspěvku za provoz skládky na rok 2021. Z veřejnosti vystoupila paní Ouředníčková s připomínkou, že se jedná o účelově vázané peníze a že příspěvky jsou vypláceny i těm, kteří nejsou provozem skládky postiženi. Zastupitel Rexa se následného hlasování držel, všichni ostatní přítomní zastupitelé hlasovali pro.

Devátým bodem jednání bylo výběrové řízení na dodavatele stavby „Stavební úpravy obecního domu“ – rekonstrukce OD Ke Kinu. Dodavatel nebyl v době zasedání definitivně vybrán, a proto se hlasovalo o pověření Rady MČ k výběru dodavatele. S kolegy z Volby 2010 jsme se hlasování zdrželi, protože nám nepřijde principiálně vhodné dávat Radě více pravomocí, ostatní přítomní zastupitelé byly pro.

Desátým bodem jednání bylo velmi svérázné navýšení pravomocí Rady MČ ohledně rozhodování o veřejných zakázkách s argumentem místostarosty Hrdličky, že zákon to připouští a argumentem starosty Růžičky, že „tímto opatřením se Rada dostáváme do komfortnější situace jako partneři těch firem“. Podle mého názoru je takové navýšení pravomocí nedůvodné. Proto jsme byli s „opozičními“ kolegy při hlasování proti, zastupitel Pěkný se zdržel a všichni přítomní zastupitelé za STAN hlasovali pro.

Schválené Usnesení o svěření kompetencí Radě MČ

V jedenáctém bodě jednání proběhly informace radních a zastupitelů.

Starosta Růžička informoval o prosincovém termínu zasedání ZMČ, o předání veřejného osvětlení v Buližníkové ul. do správy hl. m. Prahy o výstavbě silničního okruhu kolem Prahy a o ďáblické skládce.

Zastupitel Rexa informoval o tom, že mu v rozporu s Pravidly pro vydávání Ďáblického zpravodaje i s tiskovým zákonem nebyly otisknuty dva názorové příspěvky v Ďáblickém zpravodaji a upozornil na nedostatečný počet členů Redakční rady. Dále se dotázal radních, zda podle jejich názoru má zastupitel právo na otištění názorového příspěvku ve zpravodaji. Více zde.

Dle starosty došlo k nepříjemnému šíření informací o bezpečnosti obyvatel v Ďáblicích v souvislosti s požárem skládky. Zastupitelé se neshodli, zda měly být obyvatelé informováni formou SMS prostřednictvím Mobilního rozhlasu. Dle starosty s místostarostou to nebylo třeba. Dále starosta citoval z protokolu hasičů, který byl o zásahu vypracován. Dle starosty se v Ďáblicích měly „rozjet manipulace s veřejným míněním“ a nařkl některé zastupitele z „pochybení“. Na toto téma následně proběhla delší, spíše neplodná diskuze. Místostarosta: „zaslaná SMSka není informace“ a SMS nebyla potřeba, protože kdo informace chtěl, mohl si je najít na webu MČ.

Místostarosta Hrdlička informoval o plánovaném slavnostním rozsvícení vánočního stromu.

Zastupitel Rexa informoval o připomínkách ke zjišťovacímu řízení EIA k záměru SOKP 520 Březiněves – Satalice.

V Diskuzi se zastupitel Prokeš dotázal na stav řešení hlukové problematiky. Dle místostarosty varianty matematického modelu s protihlukovou stěnou dostane MČ do konce roku 2020. Dle starosty probíhají průběžná jednání. Následovala delší, převážně neplodná diskuze o hlukové problematice.

V průběhu zastupitelstva ze strany zastupitelů dvakrát padlo, že vyzívali starostu mailem ke spolupráci a nebylo jim vůbec odpovězeno. To podle mého názoru celkem přesně charakterizuje přístup současného vedení MČ. Bohužel.

Martin Tumpach, zastupitel

Cenzura „opozičních“ zastupitelů

Z diskuze na 14. zasedání zastupitelstva MČ 21. 12. 2020

Po několikáté se mi stalo, že bylo bez mého vědomí upraveno znění textu, zaslaného do Ďáblického zpravodaje. Proto jsem se radních na zasedání ZMČ (a nepřítomného radního e-mailem) dotázal, zde jsou podle jejich názoru dodržována pravidla pro vydávání Ďáblického zpravodaje.

Martin Tumpach, zastupitel

Z reakcí:

Místostarosta Hrdlička: Já na to neumim odpovědět a rozhodně na to nebudu odpovídat z voleje, pane Tumpachu, protože nechci trávit potom čas odpovídáním na vaše otázky, které analyzujete podle zvukových nahrávek prostě čtrnáct dní. Slíbili jsme si, že v únoru, nebo prostě na nějakém z dalších zastupitelstev prvního čtvrtletí se budeme pravidly Ďáblického zpravodaje zabývat. Dokonce si myslím, že nepřímo jste nás vyzval na minulém zastupitelstvu, že si je máme změnit. Nechceme to dělat z voleje. Chceme, aby to bylo v rámci ňáke diskuze smysluplně, tak toho slibu dostojíme.

Starosta Růžička: Já ještě mám špatnou zprávu Martine, sebedokonalejší zákon umožňuje několik interpretací, proto je tolik sporů, proto je tolik soudů a úplně stejně je to s nižšími předpisy. Takže to hlavní, co bude potřeba je právě to proaktivní a zkušený přístup k té věci, objektivní přístup a snaha nabídnout jaksi čtenářům to, co mohou posuzovat a ty věci jsou věcí ňáké si myslím etiky, zodpovědnosti a nebude to jenom o individuálním výkladu ňáké vytržené věty z jakéhokoli kontextu. Takže určitě ta diskuze bude pokračovat je to asi dobře už je to dost dlouho, co jsme ty pravidla aktualizovali, jenom si nedělám iluze, že tím vyřešíme všechno. I nadále to bude o nás samotných.

Radní Dvořák, Dvořáková a Tesař nereagovali.

Z diskuze na 13. zasedání zastupitelstva MČ 25. 11. 2020

Zastupitel Rexa informoval o tom, že mu v rozporu s Pravidly pro vydávání Ďáblického zpravodaje i s tiskovým zákonem nebyly otisknuty dva názorové příspěvky v Ďáblickém zpravodaji a upozornil na nedostatečný počet členů Redakční rady. Dále se dotázal radních, zda podle jejich názoru má zastupitel právo na otištění názorového příspěvku ve zpravodaji. Starosta Růžička reagoval „vám jde vždy jenom o to, abyste měli zastoupení v rozhodovacích orgánech MČ“. Podle místostarosty Hrdličky šlo o „manipulativní řeči, které nejsou do článku … a to není účel Ďáblického zpravodaje, to ty lidi nebude bavit, to není věc, která je zajímá.“.  Radní Dvořák: „já si myslím, že takové polemiky přes Ďáblický zpravodaj nemaj smysl“. Starosta: „je to i otázka právě filozofie, pokud někde v tom nadpisu je omezování demokracie tak skutečně pojďme si ale objektivně a i sebekriticky diskutovat na některém z příštích zastupitelstev že co si představujeme pod tou demokracií a jestli je to teda to, že smíme bez zodpovědnosti cokoli jakkoli právě manipulovat a tak dále…“.

Protihlukové stěny Cínovecká/D8

Požadavek na zrušení nové protihlukové vyhlášky sdružení obcí a spolků Koridor D8

AKTUALIZACE: V zápise ze 78. jednání Rady MČ ze dne 20.9.2021 uvádí místostarosta informaci „měření hluku – poptáno měření Cínovecká ul. a Ďáblická ul.“

MČ Ďáblice si nechala vypracovat Akustický posudek – akustický model hlukové situace v okolí Ďáblic s dopravními intenzitami roku 2020 a roku 2030. Posudek byl zpracován pro tři varianty řešení hlukové situace realizací mobilních protihlukových stěn (PHS). Varianta 1 (PHS na západní straně Cínovecké s konstantní výškou 3 m nad vozovkou), Varianta 2 (PHS na západní straně Cínovecké s výškami od 3 m do 5 m nad vozovkou) a Varianta 3 (PHS na západní i východní straně Cínovecké s výškami od 3 m do 5 m nad vozovkou). První dvě varianty prakticky „hází přes palubu“ oblast Blat a proto se zasazuji o prioritní prosazení Varianty 3.

Ve Variantě 3 dle posudku dojde u objektů Ďáblic nejvíce zasažených hlukem z provozu po komunikaci ulice Cínovecká ke zlepšení hlukové situace o 0,0 dB až -6,3 dB. U objektů situovaných v těsném okolí komunikace ulice Kostelecká bude, vlivem hluku z této komunikace, docházet k překračování hygienických limitů hluku ze silniční dopravy v noční době o až cca 4 dB. Tento stav však již nejde snižováním úrovně hluku z komunikace Cínovecká výrazně ovlivnit. U objektů situovaných u komunikace ulice Řepná dojde vlivem východních PHS ke zlepšení hlukové situace o -3,9 dB až -8,6 dB.

Současná hluková zátěž
Předpoklad hlukové zátěže v r. 2030 po realizaci části 519 pražského okruhu
Předpoklad hlukové zátěže v r. 2030 po realizaci protihlukových stěn z Varianty 3

Martin Tumpach, zastupitel

Shrnutí hlukové problematiky v Ďáblickém zpravodaji 06/2021

Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou a pramen Mratínského potoka

seriál Mratínský potok   

část 6

Novodobý kříž  a znak Ďáblic můžeme vidět při vjezdu do naší obce  z Březiněvsi / viz  foto/ – v pozadí vidíme letošní  ozimé obilí rašící na rozlehlém lánu  Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou /RŘK/. Zde po staletí  řeholníci  a  další hospodáři orali, seli, sklízeli. Pole tvoří krajinný rámec nejvýše položených pramenů Mratínského potoka.  Tato místa měla po staletí velký význam: ORNÁ PŮDA a VODA

Odtud se prý dovážely potraviny, ryby, obilí, zelenina a ovoce  do špitálu  ve středu Prahy.


Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou je zpřítomněn na  znaku a na vlajce Městské části Praha Ďáblice

Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou a svatá Anežka Česká.

Tento řád založila Anežka Přemyslovna,  dcera krále Přemysla Otakara I. a  Constancie Uherské.Datum narození Anežky není nikde zaznamenáno.  Pravděpodobně  byl to  rok 1211.   Usuzuje se  tak na základě latinsky psané listiny, kde  stojí, že  v roce 1225  došlo ke zrušení zasnoubení Anežky  ( s Jindřichem VII. synem  Fridricha  II. ) a tehdy  jí  bylo 14 let.  Anežka  byla vychována nejprve u cisterciáků, posléze  v klášteře v Doksanech  sestrami řádu Premonstrátů. Sem dávaly na výchovu svoje dcery významné české šlechtické rody. Anežka byla již jako malá dvakrát zasnoubena. (potenciálními  partnery byli  Konrád, Jindřich VII., anglický král Jindřich III., Fridrich II. ) Nabídku  císaře Fridricha  II.  již odmítnula.  Dospívající  pochopila, že  hraje roli v politických  záměrech  svého otce. Znovu  se  na  čas uchýlila do kláštera v Doksanech. Zde patrně v jejím srdci začala vyzrávat  touha nastoupit duchovní cestu. Po smrti otce již nechal král Václav I. svoji sestru svobodně  rozhodnout o vlastním životě. Její rozhodnutí  prožít  život v církevním řádu  je  stvrzen založením řádu Klarisek. Anežský klášter pro potřebu řádu byl  založen na břehu Vltavy  dnešním  Františku Anežčiným bratrem  králem Václavem I. v letech  1231 – 1233 – 34  ? z podnětu  Anežky. (Václav  korunován  roku 1228) Byla to ona, která řád Klarisek uvedla do Čech.  Do řádu  Klarisek také sama vstoupila v roce   1234. Bylo jí   asi 23 let.  

Klarisky vznikly jako odnož řádu sv. Františka z Assisi  (Řád menších bratří Františkánů  – r. 1209 František sepsal řeholní pravidla a posléze  papež  umožnil vznik řádu. V roce 1212 projevila zájem o následování Františka první žena, Klára.)

Konání  Anežky  bylo  tedy  inspirováno  Františkem a Klárou. S Klárou se přátelily. Je uchována jejich korespondence. ( Nové řeholní společenství žen   založil František v roce 1215,  sepsal pravidla  života komunity –  spirituální konání ,  život v  úplné chudobě , odříkání a  život  v klauzuře – pobyt jen za zdmi kláštera. První představenou této komunity byla zvolena Klára.)

Anežský klášter je považován za první gotickou stavbu nejen v Praze, ale v Čechách obecně.   Klášter vybudovaný Anežkou Přemyslovnou byl nejvýstavnější a ve své době nejmodernější architekturou 13. st. v Praze, hodnou své královské zakladatelky, která  svoje věno klášteru darovala. Anežskému klášteru se kdysi také říkalo Pražské Assisi.

Anežka   konala  s pokorou a láskou ke službě nemocným, chudým i spolusestrám.  Stala se průkopnicí v organizování chudinské a nemocniční péče na české půdě.

Tento její počin vzbudil pozornost v celé Evropě, protože to byla první královská dcera vůbec, která se stala členkou tohoto chudého a velmi skromným životem žijícího řádu. Anežka se dožila  na dané životní podmínky  té doby vysokého věku.  Dožila se  asi 71 let, zemřela  2.března roku 1282.

Za svatou byla považována již za svého života. V roce  1874 byla prohlášena blahoslavenou a 12.listopadu 1989  v době  socialistického Československa byla v bazilice sv. Petra v Římě slavnostně svatořečena  papežem Janem Pavlem II. Její památka se připomíná 13. listopadu.

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou (uváděný  též Řád sv. Anežky Přemyslovny)

Motto latinsky : Concordia res parva crescunt. Discordia res maxima dilabuntur.   česky :  Svorností nepatrné věci rostou. Nesvorností se i největší věci rozpadají.

RŘK je jediný řád českého původu.  Vyvinul  se z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1232 u kostela sv. Haštala v Praze. Anežka se starala se i  o jeho hmotné zajištění. Hlavním posláním bratří byla špitální činnost. Dnešními slovy – hlavním cílem špitálního bratrstva bylo ošetřovat nemocné, zestárlé, chudé a opuštěné. Na řád papežského práva bylo bratrstvo povýšeno bulou Omnipotens Deus papeže Řehoře IX. dne 14. dubna 1237. Od roku 1238 měl Řád již vlastní samosprávu.  Od samého začátku se Křižovníci věnovali duchovní správě na svěřených farách především u velkých kostelů.

Domácí původ Křižovníků přispěl k mimořádnému vzestupu této řehole již za Václava I.  Nevídaně rychlý byl nástup RŘK do měst, kde byly  významné kostely. Zde se ujímaly  duchovní správy a většinou přijímali závazek zřizování a správy špitálů. Největšího rozkvětu dosahuje řád za vlády Karla IV., kdy spravoval na 60 špitálů, domů a farních kostelů v českých zemích a Uhrách.

Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou  RŘK a Ďáblice                                     –  nejstarší známé informace

První zmínka o Ďáblicích je v listinách řádu Křížovníků s červenou hvězdou z let 1233 a 1235, v nichž se jednalo o koupi několika vsí, mezi nimiž byly i Ďáblice ( Davlice  – Dawlice). Původně je Constancie chtěla darovat ženskému klášteru na Poříčí u sv. Petra. Když však k jeho zřízení nedošlo, věnovala je Betlehemistům tj. Křižovníkům s červenou hvězdou.

Listiny, v nichž jsou  prvně jmenovány Davlice, jsou z 6.února 1233 a 12.února 1235,  jsou uchovány v archivu Křížovníků s červenou hvězdou. Uvádí se tam,  že královna Constancie Uherská koupila od německých rytířů i Dawlice za 1500 hřiven stříbra. Při koupi jako přednost uvedeno, že rybníky pod vrchem nad Dawlicemi dávají pro špitály 370 kop ryb ročně.

Informace k textu o RŘK a sv. Anežce České  jsem sbírala řadu let ze zdrojů, které se ke mně  postupně dostaly  – dokumenty ČT,  Internet,  informace na webu MČ.

Je velmi pravděpodobné, že obě ženy Constancie a dcera Anežka  spolu hovořily  o svých   záměrech a činech  ve jménu šíření víry v Boha  a služby  oslabenému člověku.   Akcentovala bych    data 1233 a 1235, kdy  ženy, matka a dcera učinily určitá rozhodnutí, která se týkají RŘK a Ďáblic.

Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou a Ďáblice po roce 1989

U radnice Ďáblic vlaje vlajka obce, při vjezdu do Ďáblic vidíme znak naší městské části. Kříž Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou  byl zastupitelstvem přijat jako symbol komunity. Byl vložen do levé poloviny pole obecního znaku. Denně je v korespondenci  užíván úřadem i zastupiteli.

V Ďáblickém zpravodaji –  říjen 2020 jsem si všimla sloganu

ŽIJEME PRO ĎÁBLICE – věty doplněné srdíčkem.

1. adventní  víkend roku  2020                                     Milada Stroblová

kamenný reliéfní kříž RŘK   s datací 1715

Objevila  jsem ho při procházkách do historického jádra Ďáblic. Je uchován  na  fasádě  ne příliš starého domu těsně nad zemí.