SENIOR proti internetovým padouchům?

Každý třetí český senior alespoň občas navštíví internet. A není divu! Je to skvělé místo. Pomáhá zůstat v kontaktu s rodinou a přáteli. Zvyšuje informovanost. Může usnadnit nakupování. Je to neomezený zdroj inspirace, zábavy a vzdělávání. Na internetu se však zabydleli také internetoví padouši. Při svých pokusech často spoléhají na nebezpečné e-mailové zprávy, které rozesílají. A používají mnoho triků. Proto Ministerstvo vnitra ČR připravilo pomůcku SENIOR, se kterou jejich snahu můžete zmařit.


Obdrželi a zaplatili jste zásilku? Zjistili jste, že jste si nic neobjednali?

Jak postupovat, zjistíte v Průvodci pro spotřebitele Ministerstva průmyslu a obchodu.

Co přinesl rok 2023 v péči o krajinu okolo Mratínského potoka

Seriál Mratínský potok, část 29

Když jsem začínala psát o Mratínském potoku a o krajině , která je ve vztahu s potokem, stimulem pro psaní se mi stalo to, že mi byl z Ďáblického zpravodaje vyřazen článek o agrolesnictví (agrolesnictví je nový obor, který si klade úkol vkládáním pásů keřů a alejí stromů do rozlehlých lánů v Česku  brzdit odnos humusu do řek, bránit vysychání, atd…).  O péči o životní prostředí jsem do zpravodaje chtěla psát. Spolek pro Ďáblice a Martin Tumpach (tehdy zastupitel) mi poskytnuli prostor pro publikování.  Přírodou podél potoka chodím déle než tři roky (první díl seriálu vyšel v březnu 2020).  Vracím se také na místa mě již  známá a s velkým potěšením zjišťuji, že radnice obcí v okolí Ďáblic  o prostředí života obyvatel v blízkosti Mratínského potoka průběžně pečují.

Tento  další díl seriálu je nabídkou se mnou sdílet radost z péče o potok a krajinu okolo něj v letošním roce. Velkou radost mi přenesl vybudovaný most v Mratíně.  Zde průtokem vody  krajinou je potok tak čistý, že jsem se neubránila, zezula jsem boty a potokem jsem chodila. Když toto píši jsem znovu v emocích, které jsem tehdy v sobě měla. Přes slzy  mlhavě vidím písmena klávesnice.

V Pakoměřicích byla provedena revitalizace Zámeckého rybníka – je pod prameništěm Libeznického potoka. V Březiněvsi vybudovali fortelný most přes Třeboratický potok. V Libeznicích jsem objevila retenční nádrž. Byla budována mezi roky 2012 – 2015.  Je to však  můj letošní objev.

Chci poznat  i potoky, které  do Mratínského potoka nevtékají, avšak jsou přítokem  Labe.  Rozhodla jsem se podívat se na Zlonínský potok. Pár kroků od zastávky vlaku na Hlavní ulici je  retence, kterou místní radní nechali vybudovat za finančního přispění evropských fondů.  V Miškovicích přibylo na břehu potoka další dílko na posilovaní svalů.  

V Ďáblicích je funkční podzemní nádrž u satelitu Doma je doma  na cihelně – vedle Statkové. Zde se zadrží dešťová voda z plochy nového sídliště. Při přívalovém dešti však  může být voda z polí nad vantem (místo, kde skončil jíl Steyskalovy cihelny) problémem  –  nátok  splavené ornice do  sídliště. Firma budující sídliště provedla úpravu cesty na Zdiby. Je tu udělán příčný práh s korytem,  kterým  dešťovka z části lánu nad sídlištěm odtéká na pole Rytířského řádu křížovníků.

David Prokeš, zastupitel a radní Ďáblic se systematicky věnuje spolupráci s RŘK, nájemcem polí řádu firmou Agro Kmínek a Povodím Labe. Mezi Ďáblickou a Chřibskou je potok zavalen padlými stromy a větvemi ve velkém množství.  Absence péče o toto místo způsobila zvětšení  povodně na Blatech 14.8. 2020 . Je příslib, že tento podzim dojde ke spolupráci a  po letech konečně k  úklidu břehů.  O dalším budu aktuálně informovat.

Rybník Parkán postupně ztrácí vodu. / porovnávám s mými staršími fotografiemi (Letos jsem tam zahlédla dvě slípky zelenonohé, které letos na Zámeckém rybníku v Čakovicích  nehnízdily). Na Parkánu jsem hnízdění tohoto krásného ptáka  neviděla. Kachny divoké zde jsou.  U soukromého  jezírka  u nás v obci snesla kachna vejce a vychovávala mláďata. Bylo časem zcela jasné, že  je chce odvést  k větší vodě. Chtěla jsem být svědkem, jak rodina bude putovat ulicí, třeba  je chránit před auty. …..  Rodina  přešla  v noci na Parkán, kde jsem je hned dopoledne spatřila. 

Na závěr tohoto dílu musím konstatovat, že  okolní obce dbaly a dbají na to, aby vliv  klimatu a urbanizované krajiny (zpevněné plochy bez vsakování dešťů) co nejméně ohrožovaly život. Také, aby byla voda v krajině zadržována, neboť  začínáme pociťovat sucha.  Mám možnost porovnání konkrétních činů. Ďáblice v minulé  řadě let nepřinesly  viditelné  dílo.  Věřte a byl a je  v majetku obce prostor   dešťovku regulovat, aby povodeň v Ďáblicích, když přijde, byla alespoň menší.  O  tom  budu psát v budoucnu také.

Popis :   1 – 4  most  v Mratíně, 5 – 6 Zámecký rybník v Pakoměřicích, 7  retenční nádrž v Líbeznicích, 8 – 9 retenční nádrž  na Zlonínském potoku, 10 Miškovice, 11 – 12 příčný práh ve Statkové  na cestě do Zdib,  13 – 16 na čištění potoka  Ďáblice čekají, o čištění  místa před mřížemi se doposud a léta  starají majitelé nemovitostí, které  ucpaní odtoku  větvemi  ohrožuje zatopením !!!,  17 Parkán – hladina klesá

Milada Stroblová

Proč podléháme konspiracím?

Profesor psychiatrie Jiří Horáček mluvil v nedávno odvysílaném rozhlasovém pořadu o principu lidské psychologie, kde člověk snáze přepošle negativní zprávu než zprávu neutrální nebo pozitivní. Dle jeho vyjádření jsme se evolučně vyvinuli tak, abychom žili v nějakých skupinách o 200 až 300 členech, a to nám dělá dobře. Proto se rádi stýkáme, a právě sociální sítě poskytují prostor pro to, aby vznikly uzavřené skupiny. Rizikovost těch skupin spočívá v tom, že se uvnitř zostřuje světonázor v té oblasti, kterou ti uživatelé té konkrétní skupiny sdílejí. Výsledkem je to, že se světonázor lidí, kteří jsou takto těsně navázáni na sociální sítě a jsou součástí nějakých informačních bublin, polarizuje a dochází následně k fragmentaci společnosti jako takové. To je největší rizikový moment, který sociální sítě přinášejí nejen pro duševní zdraví, ale také pro demokracii jako takovou. Český rozhlas spolu s Institutem SYRI a Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky před létem představil projekt nazvaný Společnost nedůvěry. V tom projektu se mimo jiné ukázalo, že čím méně věříme v systém, v nějaké mocenské instituce, tak tím víc jsme potom schopni podléhat konspiracím. V digitálním prostředí existuje u lidí myšlenková zkratka, která nám přináší víc negativních zpráv a zkreslení. To u člověka vyvolává pocit nejistoty, a pocit nejistoty je pro mozek jeden z nejhorších stavů, protože mozek potřebuje předvídat. Mozek popisuje prof. Horáček jako stroj. Na předvídání, na odhad toho, co bude v budoucnosti a stroj, který neustále svoje předvídání testuje a nastavuje očekávání. V okamžiku, kdy jsme ve znejistěné situaci, tak předvídání nefunguje, a to je stav nazývaný nejistota. V těle se odehrávají stejné změny jako při stresu. Jinými slovy nejistota a stres jsou synonyma, a psychicky to navozuje úzkost. Výsledkem je zúzkostněný nejistý člověk a ten pro svůj stav začíná automaticky hledat nějaké vysvětlení. A jakmile přijde nějaká dezinformace nebo nějaká konspirační teorie, tak jejich podstatou je, že poskytují komplexním, složitým problémům rychlé vysvětlení. To uleví od nejistoty a jakmile se uleví od nejistoty, obnovuje se v mozku proces učení, a konspirace nebo dezinformace se nesmírně rychle zapíše do paměti a do struktury mozku, což je důvodem toho, proč dezinformace jsou, jak se lidově říká, lepivé. Přilepí se na člověka a je nesmírně obtížné je vyvrátit. Nejistota v mozku má tendenci k tomu, aby lidské myšlení bylo rigidní. Myšlení je buďto rigidní, to znamená, preferuje jedno vysvětlení, nebo je flexibilní, to znamená, pracuje se škálou různých možných vysvětlení. V oblasti prevence je podle mě slovenská vláda o něco dále než my. Z jejich doporučení:

  1. Dvakrát čti, až potom sdílej
    1. Rozklikl jsi ten článek? Dočetl jsi to celé? Přibrzdi, neunáhluj se, zamysli se, zda jde o důvěryhodnou informaci, hodnou šíření.
  2. Zdroj
    1. Kdo je autor? Znáš ho? Nejde o falešný účet? Odkud čerpá, na koho se odkazuje? Nenaleť na internetový podvod.
  3. Google
    1. Úplná bomba plná emocí, o které jsi ještě nikde neslyšel? Použij vyhledávač a zamysli se, proč o tom nikde jinde nepíšou. Víc zdrojů, víc informací.
  4. Ne každý je novinář, kdo má Facebook
    1. „Viděl jsem na internetu“ není dobrá odpověď. „Bratr švagrova automechanika říkal, že…“ není dobrý zdroj.
  5. Šířením neověřených informací můžeš ohrozit jiné lidi. V některých případech je to i trestné.
  6. Povídej si s blízkými o internetu.
    1. Sociální sítě jsou ještě pořád nová věc a je dobré se společně učit se na nich orientovat.  Mějme trpělivost, empatii a snahu pomáhat si v tom, abychom byli co nejlépe informováni.

Martin Tumpach

Tématické vystoupení „Sluníčka“ ve slampoetry od autora Tukana

Užitečné odkazy

Celý podcast Vinohradská 12 s prof. Horáčkem

Aktualne.cz: My a dezinformace

Svoboda slova vs. cenzura na e-bezpeci

Jak vzniká nenávist