Profesor psychiatrie Jiří Horáček mluvil v nedávno odvysílaném rozhlasovém pořadu o principu lidské psychologie, kde člověk snáze přepošle negativní zprávu než zprávu neutrální nebo pozitivní. Dle jeho vyjádření jsme se evolučně vyvinuli tak, abychom žili v nějakých skupinách o 200 až 300 členech, a to nám dělá dobře. Proto se rádi stýkáme, a právě sociální sítě poskytují prostor pro to, aby vznikly uzavřené skupiny. Rizikovost těch skupin spočívá v tom, že se uvnitř zostřuje světonázor v té oblasti, kterou ti uživatelé té konkrétní skupiny sdílejí. Výsledkem je to, že se světonázor lidí, kteří jsou takto těsně navázáni na sociální sítě a jsou součástí nějakých informačních bublin, polarizuje a dochází následně k fragmentaci společnosti jako takové. To je největší rizikový moment, který sociální sítě přinášejí nejen pro duševní zdraví, ale také pro demokracii jako takovou. Český rozhlas spolu s Institutem SYRI a Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky před létem představil projekt nazvaný Společnost nedůvěry. V tom projektu se mimo jiné ukázalo, že čím méně věříme v systém, v nějaké mocenské instituce, tak tím víc jsme potom schopni podléhat konspiracím. V digitálním prostředí existuje u lidí myšlenková zkratka, která nám přináší víc negativních zpráv a zkreslení. To u člověka vyvolává pocit nejistoty, a pocit nejistoty je pro mozek jeden z nejhorších stavů, protože mozek potřebuje předvídat. Mozek popisuje prof. Horáček jako stroj. Na předvídání, na odhad toho, co bude v budoucnosti a stroj, který neustále svoje předvídání testuje a nastavuje očekávání. V okamžiku, kdy jsme ve znejistěné situaci, tak předvídání nefunguje, a to je stav nazývaný nejistota. V těle se odehrávají stejné změny jako při stresu. Jinými slovy nejistota a stres jsou synonyma, a psychicky to navozuje úzkost. Výsledkem je zúzkostněný nejistý člověk a ten pro svůj stav začíná automaticky hledat nějaké vysvětlení. A jakmile přijde nějaká dezinformace nebo nějaká konspirační teorie, tak jejich podstatou je, že poskytují komplexním, složitým problémům rychlé vysvětlení. To uleví od nejistoty a jakmile se uleví od nejistoty, obnovuje se v mozku proces učení, a konspirace nebo dezinformace se nesmírně rychle zapíše do paměti a do struktury mozku, což je důvodem toho, proč dezinformace jsou, jak se lidově říká, lepivé. Přilepí se na člověka a je nesmírně obtížné je vyvrátit. Nejistota v mozku má tendenci k tomu, aby lidské myšlení bylo rigidní. Myšlení je buďto rigidní, to znamená, preferuje jedno vysvětlení, nebo je flexibilní, to znamená, pracuje se škálou různých možných vysvětlení. V oblasti prevence je podle mě slovenská vláda o něco dále než my. Z jejich doporučení:
- Dvakrát
čti, až potom sdílej
- Rozklikl jsi ten článek? Dočetl jsi to celé? Přibrzdi, neunáhluj se, zamysli se, zda jde o důvěryhodnou informaci, hodnou šíření.
- Zdroj
- Kdo je autor? Znáš ho? Nejde o falešný účet? Odkud čerpá, na koho se odkazuje? Nenaleť na internetový podvod.
- Google
- Úplná bomba plná emocí, o které jsi ještě nikde neslyšel? Použij vyhledávač a zamysli se, proč o tom nikde jinde nepíšou. Víc zdrojů, víc informací.
- Ne
každý je novinář, kdo má Facebook
- „Viděl jsem na internetu“ není dobrá odpověď. „Bratr švagrova automechanika říkal, že…“ není dobrý zdroj.
- Šířením neověřených informací můžeš ohrozit jiné lidi. V některých případech je to i trestné.
- Povídej
si s blízkými o internetu.
- Sociální sítě jsou ještě pořád nová věc a je dobré se společně učit se na nich orientovat. Mějme trpělivost, empatii a snahu pomáhat si v tom, abychom byli co nejlépe informováni.
Martin Tumpach
Tématické vystoupení „Sluníčka“ ve slampoetry od autora Tukana
Užitečné odkazy
Celý podcast Vinohradská 12 s prof. Horáčkem