Mratínský potok v Kostelci nad Labem

Seriál o Mratínském potoku,  část 12

Moje výpravy  za poznáním Mratínského potoka  v letošním roce 2021 probíhaly  především  o prázdninách. Pokračovala jsem po toku potoka stále blíže k Labi. O  dění u prameniště  budu psát déle,  materiálu mám mnoho. Avšak  už v roce 2020 jsem poznávala  Mratínský potok v Čakovicích, Mirovicích a  Mratíně. Když mě potok začal víc a více přitahovat a zrodila se ve mně potřeba o něm  v dnešní době vypovídat, domnívala jsem se, že budu o potoku informovat systematicky od pramene k ústí v Labi, jakoby s plavoucím listem po jeho hladině. Pocítila jsem však , že chci psát, tak jak vnímám  potřebu sdílet živé zážitky z míst, která  jsem aktuálně navštívila.  Potřebuji také kompenzovat jakýsi  svůj žal, kterým , jak jsem poznala, trpím nad stavem Mratínského potoka na katastru Ďáblic.  Letos  jsem   poznala  potok  a rybník ve Sluhách a poprvé ve svém životě jsem stanula  v  Kostelci nad Labem. 3. září jsem vyjela autem do tohoto města s cílem najit Mratínský potok ve větší síle než ho znám v Ďáblicích.  Myšlenky na seznámení se s  místem, kde se vody Mratínského potoka vlévají do Labe,  jsem  vnímala jako přípravu na posvátnou chvíli. Před výpravou si vždy prohlídnu internetovou mapu místa  v různém zvětšení , vytisknu si ji a pak vyjíždím. Zaparkovala jsem na náměstí ,   prošla jsem uličkami a posléze jsem stanula na břehu Labe.  Byl slunečný podvečer.  Slunce  se klonilo k západu ve směru proudu řeky. Klidně plynoucí proud, ve slunci stříbřící  se vlnky, několik kachen, při březích žlutě stulíky, žádná plující loď. Hlavně však klid, ticho.  Neskutečně příjemné ticho.  I u Koníčkova náměstí, kde v Ďáblicích  bydlím, je slyšet  hukot z Cínovecké. Ponejprv jsem si sedla  do trávy  užívala jsem si  to ticho.  Po zpevněné cestě jsem pak  podél malých zahrádek se skromnými chatami šla  po toku dále. Věděla jsem ze studia mapy, že se k  soutoku Mratínského  potoka  a Labe je blízko. Míjela jsem  několik přivázaných pramiček, části břehu  pečlivě posekané v místech, kde si majitelé chat vyrobili přístupové  schodky k vodě. V dáli  jsem  spatřila u břehu mohutněji se čeřící vodu.  Po několika desítkách metrů chůze jsem stanula na mostě. Pod ním se valil silný proud vody deroucí se do klidného Labe. Stála jsem na mostě u ústí Mlýnského potoka a s úžasem patřila  na mohutnou vlnu  pěnící se vody padající  přes  vloženou kamennou či betonovou barieru,  dávajíce  svým charakteristickým  zvukem  pozdrav krajině, kterou  opouštěla. Zmínila jsem Mlýnský potok. To proto, že Mratínský potok  se  v Kostelci nad Labem vlévá  do Mlýnského. Neměla jsem s sebou fotografický aparát.  Obrazy ze setkání nesu v sobě. K soutoku se  v budu vracet.  Budu tam odpočívat při pohledu na proud, užívat si ticho.  Budu řeku fotografovat v různém  denním světle.

Setkání s vodou potoka  mi přináší mnoho radosti.  Přináší i setkání s lidmi  žijícími v jeho blízkosti. Letos na jaře jsem si povídala s  tatínkem, který se svým   šestiletým synkem čistili Třeboratický potok ( v Mirovicích se vlévá do Mratínského). Mluvila jsem se staříkem bydlícím poblíž potoka  v Mirovicích, který mi vyprávěl, jak si jako děti dnes a denně u potoka  hrály. Ve Sluhách jsem stála nad vydlážděným korytem potoka s mužem, který bydlí v těsné jeho blízkosti. Ukázal mi až kam sahala voda 14. a 15.  srpna 2020 ( loňská povodeň).

Poznala jsem většinu přístupných míst potoka.  Poznala jsem krásné přírodní scenerie.  Nejhorší tristní stav potoka  je  na katastru Ďáblic. ( text a foto v minulých dílech seriálu) . O potok dle zákona má pečovat řada subjektů. Prameniště  a první metry toku jsou na  polnostech Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou..…. Dalo by se  čekat, že zastupitelstvo pod vedením zemědělského inženýra Miloše Růžičky ukáže zájem o komunikaci   s řádem  a schopnost  s řádem spolupracovat při ochraně  krajiny, vody a v neposlední řadě  majetku obyvatel Ďáblic a  obyvatel obcí  dále po toku, kde  rozvodněný potok páchá větší škody. Sama jsem  třikrát  napsala dopis RŘK s přáním, aby řád  vystoupil z anonymity a dal vědět občanům o svých  plánech, jak oživí péčí o krajinu významného místa života  řádu. Až na třetí dopis jsem dostala krátkou pro občany Ďáblic nic neříkající odpověď.  

Místo fotografií  v tomto díle seriálu připomenu texty z letního dvojčísla Ďáblického zpravodaje z roku 2013 vážící se k Mratínskému potoku.  Vize staré 8 let  – dvě volební období.                                                                                                          Milada Stroblová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *