Archiv pro měsíc: Leden 2023

Seriál Mratínský potok, část 25

Slovo údolnice jsem zařadila do svého slovníku nedávno. Když Pražská vodohospodářská společnost  na jaře  roku 2022 představovala na zastupitelstvu  projekt odvodnění Ďáblic  slyšela jsem toto slovo, když se mluvilo o úžlabí , které příroda vytvořila  pod Skřivánčí, pod polní cestou na Zdiby (z jedné strany ulice  Statková, z druhé skládka). Laicky řečeno,  Jde o  údolí ve svahu.  Tudy stékají deště, když je půda  vodou nasycená a nepřijímá.

Jak už jsem psala dříve, když jsem u potoka ,  zkoumám i okolí. V roce 2022 jsem si v Miškovicích  povšimnula travnaté proluky v zástavbě kolmé na tok potoka.  V lednu 2023 jsem do tohoto místa zavítala již potřetí. Udělala jsem tu co nejdokonalejší průzkum. Mezi ulicemi Machnovou a Chmelířovou se nachází travnatá údolnice. Čekala jsem na den, kdy vysvitne slunce a budu snad mít lepší podmínky pro její  fotografování. Moje výprava se tentokrát stala dobrodružnější než jindy.  Zastihlo mě doslova aprílové počasí.

Prohlédněte si  výsledky mého pozorování. Domnívám  se, že jsem pochopila , co tu bylo lidskou rukou vytvořeno. Předkládám  čtenářům seriálu několik  fotografií, které  dokumentují  přirozený tvar krajiny a jemné změny, které zde udělal člověk.  Je možné tvar krajiny trochu upravit,  dešťovou  vodu  nechat trochu déle na povrchu, nechat ji  vsakovat,  regulovat její odtok  a zlepšovat mikroklima místa.

Přidávávám fotografické letecké  záběry místa, které spolu  s mými  fotografiemi vytvářejí příběh, jsou podněty k reflexi,  pobídkou k podobnému konání.  Zvu i na  prohlídku místa.  Víte, kdybych byla učitelkou, bylo by mi jedno, že třeba učím cizí jazyk, vzala bych žáky do tohoto místa a ukázala jim,  jak je moudré, laskavé k přírodě, člověku, když vznikne takováto úprava místa.  Tak jak já vnímám  život, je prvořadou náplni práce pedagoga vést děti k úctě ke krajině, k  přírodě.  Klimatické změny na zemi jsou nezpochybnitelné.  Při výstavbě sídel ( zpevnění ploch asfaltem a dlážděním)  dokázal člověk  v krajině napáchat škody. Je možné však reagovat citlivěji.  V Ďáblicích na úpravy  svahů nad obcí zatím čekáme. Při procházce k hvězdárně  vnímejme , jak se zde  asi voda při bouřce  valí. Nemálo řidičů  pocítilo, co to je,  mít přední sklo auta ve vteřině  zalito vodou  z  „laguny“ u křižovatky Hřenská Kučerové.

0 proluka  směřující k Mratínskému potoku,  pohled od břehu potoka mezi ulicemi Machnova a Chmelířova, alej Svěceného,    2  pohled na sklon ,  po pravici ulice Chmelířova, stíny kreslí tvar údolnice , 3  zatáhlo se , bude pršet ?,  4 – 5   i bez slunce jsou znát dvě malé hrázky, které  vytvářejí široké mělké  dolíky mající svůj účel,  6 rýha s kamenným  ložem  na odtok vody  z ulice  Chmelířovy,  ulice je dlouhá,  zahýbá v pravém  úhlu, má sklon k údolnici a nemá odkanalizování,   7 ve svahu k potoku vodou vyhloubená rýha , opět vysvitlo slunce  – na vyfotografování Mratínského potoka,  8 – 9 letecké snímky dokumentující vývoj místa, 10  letecký snímek z bez data –   dokumentuje umělý vznik prohlubní  k mírnému  zadržení dešťové vody, letecké snímky z e  Seznam Mapy.cz  odpoledne  10. ledna

2023                                                                                 Milada Stroblová

Seriál Mratínský potok, část 24

V tomto díle seriálu poprvé uvádím název Třeboradický potok. Ten pramení v sousední Březíněvsi. Dostal jméno podle Třeboradic – obce, kterou protéká. Vlévá se do Mratínského potoka a to v Mirovicích. Od Mratínského ptoka v Čakovicích  je k Třeboradickému potoku jen kousek cesty. Asi půl kilometru.  Za Cukrovarským  rybníkem  se nachází historická cesta. Ta vede do polí,  k Třeboradickému potoku a dále až  do Třeboradic.

V tomto dílu seriálu zvu čtenáře k  procházce od mostku k mostku jmenovaných potoků. Na  okraji Cukrovarského rybníka přejdeme po mostě  Mratínského potoka  a vydáme se po staré  cestě podél sídliště. Před třemi roky jsem tuto cestu po znala ještě hlinitou. Nedávno byla vyasfaltována. Cesta  má jméno  jako ulice – Tryskovická.  Život se tu radikálně změnil. Novodobé sídliště bylo postaveno na území, které jsem sama nepoznala. Letecké mapy z roku 2003 a 2006 ukazují, že plochy mezi Čakovicemi a Třeboradicemi nebyly z určitých důvodů vhodné k osévání. Můžeme se domnívat, že tato místa byla mokřejší.  Vztah ke krajině a se znalostí charakteru půd a spodní vody místa architekti promítnuli do  návrhu usazení  domů do přírody, který velmi oceňuji. Domnívám se, že se tak často nevidí. Tohoto místa se popisem znovu dotýkám (psala jsem o něm  v 21. dílu) neboť vím, že je důležité  informovat o moudrých řešeních výstavby bytových komplexů. Je třeba  obce podněcovat k podobnému přístupu. Myslím tím i Ďáblice. Na vršku malého svahu, který cesta opisuje, si všimneme dvou terénních úprav. Jsou tu vyhloubené  různě velké prohlubně, které slouží k zadržování  dešťové vody ze střech domů. Zde  se zpomaluje odtok vody, zlepšuje se klima městské aglomerace. Jdeme dál.

Když poznávám potok a  jeho břehy, snažím se vnímat také charakter krajiny  v okolí. Historická cesta do čakovických  polí a též do Třeboradic  byla kdysi dávno  osázena  ovocnými stromy.   Všimneme si, že místa po odumřelých  stromech byla v této ovocné aleji oživena  mladými stromky. Na mezi tu  byla  umístěna edukační tabule vysvětlující význam ovocné aleje.  Asfaltová pěší zóna slouží  aktuálním potřebám. Rodiče s dítkem v kočárku, běžci  ji velmi ocení.  Je tu stále živo. Mezi  ovocné stromy  byla vložena  různá posilovací nářadí. Matriál dřevo. Při procházce uvidíme po levici nejspíš i vlak, který tudy z Čakovic projíždí směrem na Neratovice, dál na Mladou Boleslav.  Asi po střech  stech metrech přicházíme  k mostku přes Třeboradický potok.  Úpravy  okolí potoka v tomto místě  jsem již sama mohla sledovat. Proběhly během posledních dvou let. Znovu ráda upozorňuji  na  práci místo starostky Soni Černé. Třeboradice stejně jako Miškovice patří pod čakovickou radnici. Staré stromy zde nejen ovocné byly doplněny novou výsadbou i směrem do obce. Na trávník byly uloženy dřevěné  hranoly. Stejně jako lavičky slouží k posezení. Co přibylo v roce 2022? Napravo  od  hlavní cesty za mostkem je plochými kameny vydlážděná krátká cestička. Má vůbec smysl?  Zve: „Člověče  pojď dál.  Pod  křovím zde probublává Třeboradický potok.“ Trávník mezi cestou a potokem je vysečen. Můžeme zout boty a jít bosí. Tato realizace, jak se říká: „Ta mě dostala.“ Takovým to způsobem vyjádřit vztah k přírodě…. Radost a dojetí. V blízkosti byla v roce 2022  vysazena lípa. Byla to jistě  slavnostní akce. Na oplocení stromu visí  přáníčka dětí z mateřské školy. „ lípo, ať se ti zde dobře daří“ dětskou rukou psané. Při podzimní návštěvě jsem zde již uviděla krmítko pro ptáčky….. novátorské, levné, určitě funkční. S lipou sousedí  další naučná tabule. „Poznejme pole a život na něm!“ Při své první objevitelské cestě jsem na kraji Třeboradic hledala místo, kde potok vteče  do roury a tou je odveden do obecního rybníka obdélníkového tvaru. Při návštěvě třeboradického náměstí  totiž  zjistíme, že potok v  obci koryto nemá. Prodrala jsem se křovisky a místo, kde se tok potoka změní, našla. Vzhledem k tomu, že nadále přetrvává  stav břehů Mratínského potoka v Ďáblicích takový, jak jsem ho popsala v minulých dílech seriálu,  zvu ďáblické občany na procházku mezi mosty. Budete potěšeni.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

 1-3 stará ovocná alej, 4 most přes Třeboradický potok, 5-7 cestička k potoku, 8 Třeboradický potok  se starým kamenným patníkem, 9-12 většina lidí už se  nedotýká zemědělské půdy, ztráty vztahu k ní je třeba  napravovat,  13 přírodní cesta podél potoka proti jeho toku , 14-16  úpravy terénu –  ochrana proti vysušování krajiny i proti povodním,17 -19 mapy

3. ledna 2023                                                                          Milada  Stroblová

Seriál o Mratínském potoku, část 23

V následujícím dílu seriálu o Mratínském  potoku vás  zvu do míst  poblíž  Miškovic. Touto obcí potok protéká.  Cestu začneme v místech  poblíž středu obce, od rynku s rybníčkem. Do MIškovic na výlet  se dá dojet od obchodního centra Čakovice – od Globusu  autobusem č.140.  Ve všední den autobusem 202. Auto ve středu obce zaparkujeme hned nalevo proti  miškovickému rybníčku.  Zde začíná naše vycházka.   Letos v roce 2022  jsem tu byla v březnu,  květnu a  v říjnu. Místo poblíž mostku přes potok , o kterém chci psát  nejprve, je zvláštní tím, že se tu spojil  dávný  záměr vysadit  poblíž potoka malý hájek  a novodobý přístup –  záměr vybudovat  místo  pro odpočinek, sport a  běhání  „suchou nohou“  mezi poli. Cesta z obce vede přes mostek do polí směrem k Třeboraticím . Část polní cesty  zde  byla   vyasfaltovaná.  Výsadbu sakur podél   této  cesty by mohl  architekt krajinář  trochu kritizovat. Hospodář starých časů by tu sázel ovocné stromy. V okolí jsou však pole nejspíše chemicky  ošetřovaná ….  Život na vesnici se změnil. Obrovské zemědělské stroje nahradily práci mnoha rukou. (i když se  s tím související scelení polí do lánů vývojem  ukazuje jako chybné)  Podél potoka  směrem k Čakovicím  jsou  cesty přirozené, denně hojně prošlapávané. Člověk nezapře svou  sebezáchovnou potřebu  nacházet klid v přírodě a u tekoucí vody. Potok z  Čakovic do Miškovic byl v minulosti  regulován a jeho  břehy byly obloženy kameny. Miškovice jsou ve správě čakovické radnice.  Díky mému  pozorování prácí u  rybníků v Čakovicích jsem  zde v Miškovicích  poznala   dílo  místostarostky  Soni Černé a kolektivu jejích spolupracovníků (viz minulé díly  seriálu). Po straně asfaltky  byla  vybudována přírodní  tělocvična.  Oplocený prostor poblíž potoka, který jsem fotila na jaře, byl  vybaven dřevěnými prvky pro hry dětí. Je tu budka s lavičkami na posezení skupinky návštěvníků.  A  pro mě novinka – stojan s mobilním nářadím na opravu kola. Potřebu odklízet  větve ze břehů potoka dokumentuji fotografií (vzpomeňme – na úklid větví na ďáblické části potoka stále čekáme – též v minulých dílech seriálu).

Délku  svojí procházky si můžeme zvolit podle svých možností. Z Miškovic na most Bělomlýnské ulice (silniční most přes potok)  je možné jít po obou stranách potoka. Z Miškovic je možné po levém břehu potka dojít až k parku u Zámeckého rybníka a Lidlu.  Část druhého břehu potoka tvoří čakovická zástavba. Nachází se tu také sběrné suroviny či sběrný dvůr v jejichž okolí není snadné udržet pořádek (známe to dobře – výjezd z Ďáblic směr skládka). Po řadě návštěv těchto pěkných míst chci ďáblické občany k potoku pozvat.  V seriálu jsem popsala, že v Ďáblicích takovéto příjemné  procházky podél potoka zatím nejsou možné. Projekt revitalizace potoka z roku 2013 pořízený Čakovicemi a veřejně prezentovaný i Ďáblicemi byl novelizován a představen  Milošem Růžičkou a panem Prátem, který vystupoval za Řád Křížovníků na zasedání zastupitelstva v jarním období 2022 je zatím na papíře.  Jeho realizace bude po proběhlých  komunálních volbách na novém vedení Ďáblic.  Při říjnové  procházce, kdy opadává listí,  usychají traviny a kopřivy, se  mi  na potoku odkryly pro mě úžasné  objevy …. o tom příště.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Popis fotografií: 1 -2 jsme v Miškovicích na rynku, 3-4 příchod k Mratínskému potoku  od  rynku  v březnu a říjnu 2022, 5 potok přitékající do Miškovic, 6-8 hájek v ročních období, potok se nachází  těsně vlevo, 9-12 polní cesta upravená pro sport,13 – 14 příjemné přírodní prostředí u potka , 15 upravená cesta a nové schody  –   vstup na silnici směrem  k Miškovickému Mlýnu, 16-17 cesty od miškovického mostku  k Čakovicím, 18-19 u Bělomlýnské ulice  se nachází zahrádkářská kolonie  s  Čakovicemi spojená mostkem, 20 okolo sběren odpadu a surovin se hůř udržuje pořádek, 21  úklid větví,   22-24  radost z fotografování přírody.

3. listopadu 2022                                                                                     Milada Stroblová