Ve dvacátém dílu seriálu o Mratínském potoku jsem se dostala na okraj katastru Ďáblic. S lístkem vrby poplujme dál do katastru čakovického. Prošla jsem terén poblíž potoka za Globusem a dále až po silnici do Třeboratic, pokud to jen šlo. Tato místa jsou plně poznamenána způsobem života moderní civilizace. Jak jinak, je třeba to přijmout. Na břehu potoka stojí přečerpávací zařízení hloubkové kanalizace do čističky na Císařském ostrově Vltavy. Jsou tu k vidění různé haly a obrovské roury vedoucí od třeboratické teplárny. Zelenou oázou tu však najdeme. Hned za hranicí katastrů za hotelem Aura je rovná travnatá plocha se stromy a keři. Mratínský potok se tu skrývá v hloubi pod svahem na jejím okraji. Pro stromy a keře ho neuvidíme. Ani neuslyšíme zurčení vody. Hluk provozu Globusu to neumožňuje.
Vypravíme se dál podél potoka až k Lidlu. Zvu Vás na letní procházky po pěšině mezi potokem a čakovickými rybníky. Věřte, stojí to za to. Blíže Ďáblicím je Čakovický rybník, užívá se i název Cukrovarský (sloužil při zpracování řepy cukrovky v sousedním cukrovaru), níže je Zámecký. Je poblíž silnice vedoucí vedle zmíněného obchodního domu. V posledním roce Čakovice udělaly pro přírodu a lidi skvělý kus práce. Zásluhu na tom má místostarostka paní Soňa Černá, která řídí zde spolupráci úřadu a firem, naplňuje úkol, který pro Čakovice přijala – péči o životní prostředí. Břehy okolo potoka a Cukrovarského rybníka byly v předjaří 2022 vyčištěny od náletových dřevin a suchého roští. Vyklučení dřevin byla určitě práce nelehká. Svahy nad potokem jsou příkré. Ještě, že existuje technika. Člověk si už nedokáže představit, kolik práce by bylo s vyřezávání náletů ruční pilou.
Na jaře byla u Cukrovarského rybníka instalována tabule informující o plánech revitalizace potoka a okolí až k Lidlu. Vyfotila jsem ji k přečtení. Projekty na potoku a na obou rybnících představuje paní Černá i v krátkém filmu. Za potokem bylo po roce 1989 postaveno sídliště. Dle několika tamních obyvatel, se kterými jsem dala řeč, část sídliště stavěla holandská stavební firma. Uvidíme tam úpravy terénu vedené tak, aby dešťová voda neodtékala kanalizací. Je vedena po povrchu avšak řízeně.
Doporučuji vám po procházce okolo rybníků i návštěvu přilehlého sídliště. Přikládám více fotografií. A co uvidíte za Lidlem? Jeďte se podívat. K rybníkům chodím často. Potřebuji je, těším se na ně. Vždy tam mohu pozorovat něco nového. Je třeba tam dojet autem nebo autobusem. Je to však od pramene potoka nejbližší místo, kde je možné si odpočinout.
Pohled na Cukrovarský rybník
1. července jsem na výpravu k Zámeckému rybníku vzala vnoučata. Na břehu jsme viděli chlapce asi čtrnáctiletého, který pozoroval vodní přítok do rybníka jako přírodovědec. Oslovila jsme ho. Nestačila jsem se divit. Hoch popisoval tamní přírodu, názvy v parku objevených živočichů uváděl i latinsky. O životě u rybníků napíši více v dalších dílech seriálu.
Které části Mratínského potoka na katastru Ďáblic jsem se ještě popisem nedotkla? Je to část, jíž jsem se trochu vyhýbala, protože na ní vznikají problémy, které se zhoršují. Čekala jsem, dojde li ke změně, kterou budu moci radostně popsat. Jde o část potoka od silnice Ďáblická k ulici Chřibská. Dále pak o část potoka od Chřibské pod Cínoveckou. Problém těchto míst vzniká jíž na velkém lánu mezi dlouhou stodolou Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou RŘK a skládkou. Odhaduji třicet let zde půda nedostává výživu z hnoje. V půdě ubývá humus, který zadržuje vodu. Ďáblice již zasáhly přívalové deště. Stále je třeba mít na paměti, že Ďáblice leží na úpatí svahu. Dešťovka padající na zmíněný lán o rozloze větší než 70 ha, odtéká přes Ohradu dál potokem pod mostkem v ulici Ďáblické. Za starostky D. Ševčíkové byla původní užší roura o průměru 600 mm odstraněna a byla tu vybetonována propust oválného tvaru o průměru mezi 1500 – 1600 mm.
5.
Silnější deště nedostatečně vstřebané půdou odtékají z velkého pole pod silnicí otvorem bez problémů. Po velké povodni 14. srpna 2020 jsem nad silnicí Ďáblickou nezaznamenala, že by zde došlo k rozlivu vody po polích – zadržení deště v místě spadu, tak jak je doporučováno a je moudré. Mezi Ďáblickou a ulicí Chřibskou jsou břehy potoka z obou stran porostlé stromovím a keři. Toto místo přinejmenším od roku 1989 nebylo čištěno od větví a dalších odpadu. Mezi Chřibskou a Cínoveckou je potok rozšířen a vybetonován. Nad tímto místem ústí do potoka velká roura přivádějící vodu z dešťové kanalizace Ďáblic. Do betonového koryta je svedena i voda z povrchu D8 z Cínovecké. Úkolem této vodohospodářské stavby je zregulovat obrovské množství vody, které se sem navalí při přívalovém dešti. Inženýři virtuálně popsali možné děje, které zde mohou nastat, když dojde k velkým srážkám. Souběžně s přirozeným korytem potoka, byl zde vybudovat tzv. BYPAS – zatrubněný odtok vody. V této technické stavbě začíná dvěma rourami o průměru 150 cm, před nimiž jsou umístěny mříže (česlo), které zachytávají deštěm splavený materiál, který nesmí vniknout do rour. Roury odvádějí vodu pod poli a končí za zástavbou na našem katastru ústím opět do Mratínského potoka. Představme si přívalový déšť 14. srpna 2020. Voda ze zmíněného lánu a okolí strhává na březích potoka pod Ďáblickou ležící větve, unáší je dál. Mříže česla v celé své výši zadrží nečistoty.
8.7.
Česlo se ucpe. Voda se pak valí přes přepad na část obce za Cínoveckou na Blata, kde poškozuje majetek obyvatel. Je jasné, že všechny deště průběžně odnáší neodklizené větve a plasty a ty se na mřížích zachycují. Je zcela logické, že prostor před česly je nutno pravidelně a často kontrolovat a čistit. Psát o této části potoka Ďáblic jsem odkládala díky absenci čištění břehů potoka a problémům na česle. Přála jsem si, abych zde mohla napsat: Nádrže už mají stanoveného správce, česlo se pravidelně kontroluje a čistí. Opak je pravdou. Stavba, kterou zadal Magistrát hlavního města Prahy za třicet let nebyla předána, Magistrát sám se o ni nestará. Břehy potoka jsou prozatím stálým zdrojem větví. O čištění česla se starají obyvatelé z Blat, kterým hrozí povodeň.
1.
Kde je chyba? Jedno je nezpochybnitelné. Zastupitele volíme my občané proto, že určité úkoly, které je nutné pro zdravý život obyvatel obcí vykonat v našem společenském systému, nemůže udělat sám jeden občan. Na starostovi obce leží odpovědnost za realizaci velkých děl, která obec nevyhnutelně potřebuje. Starosta je povolán k tomu komunikovat se subjekty, se kterými pro realizaci potřebuje spolupracovat. Od roku 1989 mají Ďáblice třetího starostu. Miloš Růžička je starostou dvanáctým rokem.
12.
Léta běží a nejistota, kdy se ucpe česlo, visí stále ve vzduchu. S věcí v nedávné době pohnuli tři muži. Martin Tumpach místostarosta do roku 2018 jednal v řadě kanceláří a postupně se dopídil, že nemají-li Ďáblice povodňový plán, věc se nepohne. Nyní ho naše MČ už má zásluhou spolupráce místostarosty Jana Hrdličky, zastupitele Davida Prokeše a úředníků. Děkujeme. Po té v letech 2020 a 2021 proběhly na potoce Ďáblic protipovodňové prohlídky. Tak tomu bude každoročně. Majitelé toku a majitelé břehů potoka jsou informováni o svých povinnostech, jejichž splněním je provedena základní prevence proti povodni. Při prohlídce se upozorní na závady, majitelé břehů potoka jsou vyzváni k nápravě. Břehy potoka mezi Ďáblickou a Chřibskou jsou v majetku Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou a za čistotu břehů odpovídají. V době dvou období vegetačního klidu řád úklid nezorganizoval. Představme si ještě, co obnáší úklid. Organizátora, pilu, rukavice, pevné boty, nákladní auto. A ochotu ke spolupráci členů řádu, radních Ďáblic , farníků a občanů, kteří chtějí pomoci, protože nejsou ke krajině Ďáblic lhostejní. Za bezproblémový průtok vody v potoku zodpovídá Povodí Labe. Tato organizace na potoku již pracovala. Mám informaci, že hasiči Ďáblic několikrát česlo čistili.
6.
Potok teče dál až do Labe. V Ďáblicích v místě spadu nezadržená voda zhoršuje povodně na potoku ve Veleni, Sluchách a Mirovicích. Nejde jen vodu z výše uvedeného pole pod cestou do Zdib, jde o vodu ze svahů nad naší městskou částí od Dolních Chaber, Ďáblického háje a hvězdárny….
3.
Snahy o odvodnění Ďáblic mají bohatou historii.….. Na posledním představení projektu odvodnění Ďáblic Pražskou vodohospodářskou společností a.s. o zadržení dešťů v tak zvaném extravilánu (pole a louky) nebylo nic řečeno. Informace o besedě a o návrhu řešení odvodnění Ďáblic a to včetně úprav polí k zadržení vody v Ďáblickém zpravodaji nebylo radními sděleno rovněž nic.
11.
Při mých cestách dál po toku jsem oslovila občany bydlící u potoka ve Veleni. Bojí se již každého deště. Veleňští radní připravili projekty odvodnění. Mohu zde přiložit foto publikace, pomocí které Veleň žádá o pomoc Prahu. Povodně v okolí Veleně zhoršuje totiž i velký nárůst zástavby severního okraje Prahy. Dešťovku je nutno co nejvíce zadržet na polích a nevsáknutou zregulovat poldry, retencemi. Funkční ďáblickou retenci jsem již představila v 17. dílu seriálu.
9.10.
Jaro 2022. Český svaz ochránců přírody vyhlašovatel
celostátní akce Ukliďme Česko motivoval již po několikáté i ďáblické radní k výzvě , aby se občané
Ďáblic připojili k úklidu
v Ďáblickém háji. Několik členů
Spolku pro Ďáblice, kteří jsou si vědomi toho, že místa na potoku pod Ďáblickou je nutné uklidit neodkladně, se vypravili na zmíněná místa. Vyvezli jsme dva vozíky
za auto odpadu převážně nepřírodního. Na více jsme nestačili. Před dokončením tohoto dílu seriálu vyšel
Ďáblický zpravodaji květen
2022. Stojí zde, že za 15000 Kč nechal úřad uklidit část Blat-
část, která znečištěním nevyvolá povodňový stav….
Oslovila jsem osobně kněze RŘK
otce Tomáše Gregůrka, který slouží mše v ďáblické kapli. Informovala
jsem ho, že neuklizené břehy na Mratínské potoce mohou znovu způsobit vážné
problémy. Otec Tomáš mi řekl, že část potoka pod Ďáblickou prošel. Sdělila jsem
mu, že přestože je RŘK obcí informován a
zástupce řádu byl na protipovodňové prohlídce
na podzim 2021, není již jiné
cesty než publikovat tento článek. Po rozhovoru mě otec
Tomáš vyzval, abych se za občany na podzim ozvala a akce úklidu by se mohla
připravit. Velice jsem mu
poděkovala.
4.
Popis fotografií
1 – 3 znečištění
potoka mezi ulicí Ďáblickou a Chřibskou, 4
– 5 vybetonované koryto potoka
s rourou přivádějící vodu z Cínovecké, vodu ze severu i jihu silnice D8, kde se stéká potok, přepad hloubkové
kanalizace a dešťová voda z Ďáblic,
6 – 7 – 8 česlo , 9-10 částečný úklid břehů u policie ČR dobrovolníky,
11 – 12 publikace k řešení povodní
ve Veleni, 13 vybetonované koryto , pohled od ulice Chřibská,
14 pohled na břeh potoka při úklidu na
jaře 2022
Fotografie M. Stroblová, V. Prokešová, A. Marušiaková
Na úvod této části poznávání Mratínského potoka uvádím zeměpisné údaje, které jsem doposud nesdělila. Nejvyšší místo v katastru Ďáblic v Ďáblickém háji má výšku 359 m nad mořem. Mratínský potok vzniká z mnoha pramínků v nejvyšších plochách pole pod rozvodím Vltava – Labe, asi pod vrstevnicí 300 m nad mořem. Pramen Pod vrbou je ve výšce 250 m nad mořem. Jen o málo níže Mratínský potok odtéká z ďáblického katastru.
V předešlé části seriálu jsem čtenářům přiblížila přirozeně vyvěrající pramen potoka Pod vrbou. Nyní se po toku tohoto pramene můžeme podívat na jeho část poblíž ulice Kostelecké. Když budeme čekat v autobusu nebo v autě na křižovatce s Cínoveckou „na zelenou“, vpravo od Kostelecké uvidíme část Mratínského potoka tekoucího od pramene Pod vrbou. Zde podél břehu uvidíme plochu stromoví. Je v majetku několika vlastníků a je neudržovaná. Plocha zarostlá stromy různého stáří se dlouhodobě stává odkladištěm odpadu. Přitom by se mohla stát krásným místem pro odpočinek a hry dětí. Při návštěvě Blat se můžete podívat, jak malou veřejnou plochu pro společné hry děti vytvořilo zastupitelstvo pod vedení paní D. Ševčíkové (je hned na kraji ulice Na Blatech). Podél břehu potoka roste několik starých stromů. Průměr kmenů odhaduji na více než 1 metr. Pohled na ně mně naplňuje úctou a pokorou. K potoku se od okraje pole připojuje ještě jeden maličký vodní zdroj. Dle Věry Prokešové jde o vyústění vodního přepadu z vodárenských nádrží, které se na katastru Ďáblic nacházejí. Dvě pramenné větve potoka se stékají Na Blatech na východu ďáblického katastru, na části Ďáblic oddělené od středu obce poli a od roku 1990 i Cínoveckou. Zde téměř celá část potoka protéká soukromými zahradami.
Potok se nachází mezi ulicemi Na Blatech, Řepná a mostkem na ulici U Červeného mlýnku. Objevila jsem jen čtyři místa, kde je možné k potoku sejít. Nejblíže je možné podívat se na vodu z mostku v ulici Řepné. Potok jsem zde několikrát viděla znečištěný plasty. Ty přináší voda a vítr od Ďáblické silnice ke skládce. Několikrát jsem viděla, jak auto jedoucí ke skládce trousilo odpad z nezakrytého valníku. Znečištěná plasty je část potoka od mostku na Ďáblické až k ulici Řepná.
V minulosti na Blatech hospodařilo na deset zahradníků. Z mostu v Řepné po pravici uvidíme hned u břehu neoplocený pás stromů. V loňském roce byla na části plochy pod mostkem u Řepné MČ Ďáblice provedena údržba vyřezáním náletových dřevin a jejich odvozem v souvislosti s plněním protipovodňových nařízení – čistit břehy od přírodního materiálu, který by v případě povodně ucpával koryto. Toto místo patřilo v první republice panu Plašilovi. Jeho rodina zde pěstovala květiny. Prodejní stánek měli u kubistického hřbitova. Zahradník pan Plašil patřil k těm lidem, které komunisté nenávistně nazývali kulak – třídní nepřítel zemědělec, který musel být zbaven majetku a půdy. Byl z posledních, kteří se bránili znárodnění. Zahradničil ještě za Antonína Zápotockého. (Ten byl prezidentem mezi roky 1953 – 1957.) Sklonit se nad potokem, vidět jeho čistotu či znečištění, podívat se na květenu břehů potoka lze Na Blatech v místě retenční nádrže (psala jsem o ní v 16. části seriálu). Stará mapa – II. vojenské mapování (1806-1808, 1810-1811) dokládá, že se níže na potoku v minulosti nacházel rybník a mlýn Rothe M. – Červený Mlýn. Po nich zůstal název místa a název ulice U Červeného Mlýnku. Výše nad potokem je novodobý dům, jehož barva fasády připomíná minulost. Mratínský potok je v mapě uveden také jako Červenomlýnský. V tomto místě potok odtéká z katastru naší obce.
K názvu ulice Na Blatech. Místní lidé, kteří tu po staletí žili a v souznění s krajinou hospodařily, se snadno shodli na tomto názvu. Na spodní vodu je zde možné narazit v hloubi ani ne 1 metr. Studny zde jsou hluboké pouze cca 3 metry. Pro srovnání – v blízkosti Koníčkova náměstí jsou studny hluboké až 15 metrů. S tímto jevem se museli vypořádat budovatele kanalizační stavby po pravé straně Kostelecké – psala jsem o tom v minulém dílu seriálu. Dokládám to fotografiemi.
18.4.2022 Milada Stroblová
foto 1 – 2 stromoví podél potoka, 3 je takováto výstražná cedule řešením?, 4 pohled na potok z ulice Řepná – místo zahradnictví květinářství , 5 v zahradách se skrývá potok, 6 přístup k potoku z Řepné v místě neoplocené neudržované parcely, 6 pod tímto svahem stával Červený mlýn, pro hustý porost křovím není možné spatřit ani potok, 7 propojení ulice Na Blatech s Řepnou silničkou K Červenému Mlýnku s mostem přes potok, 9 pohled na potok z mostku , někde za keři mlel mlýn , 10 usedlost Červený mlýn pohled z čakovického katastru, 11 stará mapa místa – rybník a mlýn, 12 -13 budování rozšíření kanalizace Ďáblic
V této části seriálu o Mratínském potoku zvu čtenáře ke druhému prameništi potoka. Nachází se na katastru Ďáblic za poli ve směru k Čakovicím. O této lokalitě jsem se dozvěděla od Věry Prokešové teprve před třemi lety. K přiblížení přirozeného pramene potoka použiji letecký snímek této části Ďáblic. V turistické mapě je pramen označen značkou, v jiné je dokonce pojmenován. Jeho jméno je Pod vrbou.
První výpravu k prameništi za Cínoveckou jsem podnikla s vnukem v roce 2020. Objevili jsme dva prameny. Druhý pramen se nachází opodál pod plotem, který dělí pozemky. Letos jsem se rozhodla místa znovu navštívit i s fotoaparátem. Fotka z jara 2022 ve srovnání ukázala vývoj stromu. Tři větve na levé straně skloněné vrby, která dává jméno prameni, se částečně odlomily. Silná větev zásobená vodou dál žije a nové větvičky z ní raší vzhůru k nebi. Opakuje se děj, který se tu před dávnou dobou udál. Strom padl a jeho horní větve zesílily v kmeny.
20202022
Prameny tu vyvěrají v úžlabí ve větší šíři ( nalezla jsem další nalezená zamokřená místa) podobně, jak je tomu pod polní cestou na Zdiby v okolí Ohrady. (Připomenu, že řada pramenů v tomto místě je odvedena melioracemi a také do Ohrady, při jejím vykopání pro potřebu chovu stád krav a koní ve stáním statku) Značku pramen Ohrada nemá. Prameniště Pod vrbou je obklopeno mnoha vrbami různého stáří. Velmi staré stromy rostou i dál podél břehů odtékajícího potoka k mostku na Kostelecké. Tudy potok vtéká na stranu části Ďáblic Na Blata, kde se nachází soutok obou větví (mapa). Podél potoka vznikla v dávné minulosti cesta, která dostala jméno po přírodním charakteru místa Na pramenech. Tato větev potoka zde tvoří hranici katastru Ďáblic a Čakovic.
Občané, kteří jezdí autem přes Čakovice, určitě nepřehlédli, že na kraji ulice Na pramenech je od loňského roku výkop ohraničený larseny. Zde vzniká část odkanalizování splaškových vod, stavba vyžádaná enormním nárůstem obyvatel Ďáblic. Probíhající práce jsem z povzdáli sledovala a několikrát jsem s hlídači, kteří stavbu i v noci hlídali, prohodila několik vět. Při výkopu dělníci narazili na pramen. Nezbylo, než přejít k neustálému odčerpání vody, aby stavba mohla pokračovat. Jáma byla prohloubena a její boky byly nedávno jištěny i traverzami. Bylo mi jasné, že musím zjistit, jak je pramen silný. Dle mě není malý, dává, odhaduji 1 l za sekundu (fotografie).
V souvislosti s touto událostí jsem si znovu připomněla staré mapy Ďáblic. Přerušované čárky v mapách obou pramenišť ďáblického potoka znázorňují zamokřené louky. Je vhodné si připomenout pravdy, na nichž má udržitelný zdravý život lidí stát. Lidé dávné minulosti vlastnili půdu, u které po generace žili. Znali její vlastnosti, které se sice měnily, avšak jen pozvolna. Sedláci věděli, kde sít, pěstovat ovoce, kde radno nestavět. Poznatky byly zobrazeny do map. Na Blatech a Na Pramenech využívali čisté vody potoka zelináři. Pastvina, na jejímž okraji jeden pramen vyvěrá, je Šrámků. I oni pěstovali zeleninu na prodej. Rodina zde dodnes žije. Od Věry jsem se dozvěděla, že v první republice se uvažovalo na prameništi vybudovat lázně. Pramen prý byl silný. Na něm byl vybudován rybník. Ten však Věra nepamatuje. Někdy se k Šrámkům s Věrou vypravíme a zaznamenáme něco z dochovaných dějin tomto místa. Zprůmyslnění zemědělských prací, zemědělské reformy, politické změny roztrhali pevný vztah hospodářů s půdou. Kdo z majitelů polností na katastru Ďáblic zde dnes hospodaří ? Na jaře 2022 mají občané Prahy přislíbeno připomínkovat tzv. Metropolitní plán Prahy, plán dalšího stavebního rozvoje metropole. Kladu si i otázku, zda tvůrci plánu chodili do naší krajiny ďáblické, a zda spolupracovali s místními rodáky, kteří zde žijí několik generací. A vědí své….
Některé změny územního plánu naší městské části od roku 1989 dokládají to, že zájem „zhodnotit“ ornou půdu na stavební parcely více vynáší…
Do tohoto
dílu seriálu o Mratínském potoku vkládám
aktualizovaný text, který byl publikován v Ďáblickému zpravodaji.
Pozvání na vycházku do ďáblické krajiny – k prameništi Mratínského potokaNa katastru Ďáblic se nachází nemalé plochy polí. Každoročně tu můžeme vidět nejrůznější v minulosti nevídané plodiny. Řepku nepřehlédne nikdo. Před lety jsme pod Hřenskou obdivovali modře kvetoucí vonící pole. Byla tam vyseta svazenka vratičolistá. Bohatá vůně a pastva pro včely. Svojí barevností již několikátým rokem na sebe upozorňuje jetel inkarnát vínově rudé barvy, který letos rozzářil pole okolo Billy u Březiněvsi a lán na evropském rozvodí. Letos byla na nejbližším lánu Ďáblic Na skřivánčí vyseta pšenice. Svah od polní cesty do Zdib k ulici Ďáblické je jakýmsi přírodním amfiteátrem, kde mnoho drobných pramínků dává vznik Mratínskému potoku. Pan Roučka pracovník firmy Agro Kmínek mi sdělil, že by občané neměli do polí vstupovat v době aktivní vegetace. Po žních nastala vhodná chvíle. Nastal čas projít se po polích k rybníku Ohrada. Nejbližší vstup k prameništi je od brány skládky komunálního odpadu a z polní cesty do Zdib, která začíná v ulici Statkové. Před několika lety, kdy v Ďáblicích aktivní občané zorganizovali poprvé akci Zažít Ďáblice jinak, kdy jsme silnici okolo základní školy proměnili v korzo, jsem připravila se svolením RŘK naučnou stezku jejich statkem. Brána ze statku na cestě směrem k Ohradě nám byla otevřena. Kdo měl zájem mohl k prameništi projít. Do budoucna – je jen na spolupráci vedení naší obce a představitelů řádu dohodnout se a čas od času občany pozvat do velkostatku Křížovníků a umožnit jim zajít k prameni Mratínského potoka tou správnou cestou.
Přidávám
fotografii, která dokumentuje nejjednodušší dělení velkého lánu v okolí Ohrady na menší části
v souladu s nařízením ministerstva zemědělství /moudrým/ dělit lány
na pole do velikosti 30 hektarů
terasováním. Lán pšenice byl předělen
pásy lničky – první vlaštovka zájmu zemědělce zadržet vodu v krajině
Ďáblic.
Procházka po toku potoka z Ďáblické ke Chřibské
Je tu podzim,
přichází zima. Plodiny jsou sklizeny, půda polí
zpevní chladem. Kopřivy a palach /rákosí/
na břehu Mratínského potoka uschne, stromy uvolní listí. Je možné tok potoka dobře
prohlédnout. V zimním období můžeme
v procházkách k Mratínskému potoku pokračovat. Uvidíme tok potoka, jeho
krásu i jeho letité znečišťování … i plasty. Od
mostku přes potok na Ďáblické můžeme podél potoka jít několik desítek
metrů. Přijdeme až k mostku u ulice Chřibské. Zde probíhá stavba – odkanalizování
Ďáblic související s nárůstem výstavby. Bude nutné se zde otočit a vrátit
se zpět stejnou cestou. Po dokončení stavby bude možné přes mostek přejít a Chřibskou se vrátit na křižovatku Ďáblická Kostelecká.
Nelze přehlédnout tzv. multifunkční objekt pro
odkanalizování vody z Cínovecké. O něm však v dalších dílech seriálu.
Ďáblice nechali v nedávné době vypracovat
povodňový plán. Dle něj je nutné
kontrolovat stav toku spolu
s majiteli, kteří jsou odpovědní za jeho údržbu. Na webu naší městské části
nalezneme zápis z prohlídky, kterou pan místostarosta Hrdlička svolal na
22. října roku 2020. Z textu uvádím
část , která mapuje stav místa, kde majitel
břehů Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou má provést potřebný úklid větví i spadlých stromů v úseku,
kam zvu na procházku. Mratínský potok na našem katastru během roku navštívím
několikrát. Mohu sdělit, že úklidu přírodního materiálu a plastů zde v zimním období 2020- 2021 nedošlo. V dokumentu
nalezneme i „ kilometrovník“ toku. Dovídáme
se, že celý tok Mratínského potoka má délku
15,25 km.
Ve svátek
dušiček svátek zemřelých jsem položila kytičku a rozsvítila svíčku u kříže,
který se nachází u silnice při vjezdu na skládku komunálního odpadu. Chodím sem
vzdát úctu zemřelým občanům Ďáblic (Davlic). Těm, kteří zde staletí žili
v plném sepjetí s krajinou. Vážili si potoka, vodu denně potřebovali
pro svůj život, každý kousek suchého dřeva jim dal teplo. Připomenu si Akci K ,
kterou komunistická strana likvidovala
církevní řády v 50. letech minulého století. Vzpomenu likvidaci selského stavu zestátněním zemědělské půdy, hrubé ponížení rodin, které byly po staletí
v denním kontaktu se svojí půdou. V tom nejpřirozenějším
vztahu, v lásce, tvořili výživu českého národa. Do dnešní doby
je tento vztah zpřetrhán. Jen na asi 30% rozlohy polí po restituci hospodaří vlastníci.
A mám i radost, protože podle množství svíček a květin u kříže nejsem jediná, kdo sem přichází.
9. května letošního roku 2021 jsem hned ráno vyšla k Mratínskému potoku. Chtěla jsem v brzkém jaru více poznat pro mě nejméně známou špatně přístupnou část toku pod Ohradou. Přístup polní cestou k Ohradě a prvním metrům toku potoka je doposud nemožný. Miloš Růžička už v roce 2007 v rozhovoru nás dvou, když u nás na zahradě formuloval svoje vize péče o životní prostředí Ďáblic, kladl důraz na prostupnost krajiny – z centra obce všemi směry do polí. Doposud však nezapočal spolupráci s Rytířským řádem Křížovníků s červenou hvězdou v této oblasti péče o náš domov. Brána ke schůdné cestě na hráz Ohrady vede z nádvoří statku. Statek RŘK , který si pronajímá pan Kmínek (firma Agro Kmínek), je pro veřejnost uzavřen. Jednou mohli občané na hráz rybníka zajít. Bylo to při prvním konání Zažijme Ďáblice jinak. Připravila jsem tehdy naučnou stezku statkem RŘK a vyžádala si otevření brány. Nejsnazší přístup na levý břeh potoka v současnosti je možný po polích od brány skládky. V plném rozpuku vegetačního období, kdy na poli je řepka (rok 2019) nebo peluška (2020) se ani od skládky projít nedá. Na poli pod Skřivánčí byl na podzim loňského roku vyset ozim.
M.p._pod_hrazi_Ohrady,_vysoky_rakos_a_koprivy
V květnu byl nejvyšší čas k levému břehu potoka dojít. Osení mi sahalo do půlky lýtek. Využila jsem však k chůzi koleje, které obilím vyjel traktor. Při dřívějším pozorování toku potoka od mostku na Ďáblické jsem viděla, že voda asi 15 m od mostku tzv. stojí. Žádný zurčící potůček, který bychom očekávali blízko pramene potoka. Tušila jsem příčinu zanesení potoka. S fotografováním jsem proto započala už zkraje pole. Více než 2 m vysoké rákosí roste na části břehu potoka. V symbióze žije s kopřivami. Suché rákosí padá do potoka, zde se mísí se splavenou půdou z polí. Dno potoka se zanáší. Hladina vody se zvyšuje, vodní plocha se rozšiřuje. Malá výška hladiny potoka a zpomalený odtok, dle mého laického posouzení, zde dovolily, že uprostřed toku začal rašit a ujímat se života rákos. Nad tímto místem je vyústění meliorace z polí při levém břehu potoka.
M._p._pod_hrazi_OhradyM.p._stav__leveho_brehu
V dobách sucha i v době častějších srážek jsem zde zaznamenala minimální odtok vody. Vybudované koryto pro odtok meliorační vody je však velké. Vyfotila jsem také pravý břeh potoka a za ním významnou stavbu statku – dlouhou stodolu RŘK. Právě kvetly mirabelky. V myšlenkách jsem pobyla s členy řádu a dávnými obyvateli těchto míst. Ti, nedopustili spoušť, která na toku Mratínského potoka vznikla po roce 1989. Bez vody z pramenů a potoků nemohli žít. V myšlenkách jsem se vrátila k letošní velikonoční neděli, kdy jsem vyčistila alespoň malou část potoka těsně při mostku na Ďáblické. Když poklesla hladina, znovu jsem mohla pozorovat třpytivý zdroj zemité vody z levého břehu potoka, který jsem objevila v minulosti…… otvírání studánek…. A byla jsem myšlenkou i doma v kraji mého rodiště. Byla jsem na Třech studních u pramenů, kde sedával Bohuslav Martinů a Vítězslava Kaprálová.
M.p.__kameny_lezici_na_tlejicich_prirodninach
Když opravuji tento text je 18. června. Dnes jsem znovu navštívila Mratínský potok. Na
polích mezi dlouhou stodolu a skládkou je letos pšenice. Začíná metat. Pan
Kmínek naplnil výzvy k protierozním úpravám polí – zmenšovat lány na pole do 30 hektarů a předělil
lán pruhy jiné rostliny. Dle slov pana inženýra Roučky z Agro Kmínek je to
lnička.
Upozorňuji na fotografii č.6 . že kameny leží na dně potoka, jsem se přesvědčila tím, že jsem do místa hodila kámen. Zůstal ležet. Žádné „žbluňk“.
Na počest svátku sv. Anežky České jsem v roce 2009 vyzvala kamarády aktivisty Ďáblic, abychom spolu uklidili břeh rybníka Ohrada. Přišla jsem však sama. Uklidila jsem vše, co bylo v mých silách. Pro vzpomínku jsem fotoaparátem zaznamenala tuto moji návštěvu.
Mratinský potok, místo blokovaní toku potoka
Nyní, když jsem zcela ukončila svou profesi restaurování uměleckých děl, mohu věnovat čas návštěvám prameniště častěji. Něco ve mně potřebuje s ďáblickým potokem žít. Pozorovat ho, pozorovat i jeho okolí. Sklánět se v úctě k předkům, kteří zde žili v dokonalém spojení s přírodou. Ráda i nějaké místo vyčistím.
potok stav po zimě, 4.4.2021
Než popíši další svoji návštěvu Mratínského potoka, dávám něco ze svého profesního života na vysvětlení svých postojů ke krajině Ďáblic. Pro vykonávání profese restaurátora je nepostradatelný komplexní přístup v péči o obraz nebo plastiku. Není možné vyhnout se znečištění, poškození a jen barvami přikrašlovat stav. Například při restaurování oltáře bylo k němu lešení přistaveno po několika staletích. Stejně tak vnímám péči o náš domov, celý katastr Ďáblic. Ten má tu krásnou výjimečnost, že na rozdíl od centra naší metropole slučuje v sobě zástavbu, lesy, potok a pole.
detail tlejícího materiálu
Harmonický rozvoj Ďáblic si já představuji jako péči o všechny tyto důležité části. Miloš Růžička pracuje jako starosta 11. rokem. V prosinci 2016 odstoupila vedoucí komise životního prostředí . Několik měsíců komisi vedl Martin Tumpach a pak s volbami 2018 komise ukončila činnost. Čekala jsem, že Miloš Růžička po dalším volebním vítězství komisi z občanů příznivců STAN znovu vytvoří. Nastalo se tak. Rada zrušila komisi výstavby a investic. Místo toho se opakovaně dovídáme : „Děláme to jinak.“ V Ďáblicích Miloš Růžička vytvořil mikromanažment správy obce. Ten by však měl obsáhnout všechny činnosti, které Ďáblice pro trvale udržitelný rozvoj potřebují neustále vykonávat. A občané mají právo vyjít do krajiny Ďáblic, a čerpat z ní energii. Jaká je nyní tvář krajiny Ďáblic ? To se ve zpravodaji nedozvíme. Díky internetu se nám však nabízí porovnávat, jak jiné komunity Česka přistupují k svému domovu. Nemusím daleko, pojďme do Březiněvsi. Uvádím výtah ze zápisu jednání zastupitelů roku 2020.
mrtvý strom nad místem blokace toku vody
Péči o životní prostředí od doby vytvoření skládky komunálního odpadu měl v naší obci na starosti placený zaměstnanec. Připomenu paní ing. Králíkovou, kterou na úřad Ďáblic přijal první starosta Ďáblic ak. architekt Jiří Veselý. Toto pracovní místo bylo zrušeno za Miloše Růžičky. Započít jednání s vlastníky nemovitostí, která nejsou dostatečně opečovávána, leží dnes jen a jen na zemědělské inženýrovi Miloši Růžičkovi a stavebním inženýrovi Janu Hrdličkovi. V rozhovorech s Martinem Tumpachem, bývalým místostarostou (vystudoval krajinné inženýrství ) se dovídám , že z jeho odborného pohledu by se ve spolupráci s majiteli polností, lesa a potoka mohlo pro obecné blaho- nápravu škod na krajině a příjemný životní pocit obyvatel dalo udělat mnoho. On by určitě začal jmenovat příklady. Současná rada zastupitelstva Ďáblic však inženýra krajináře nepotřebuje ani jako odborného konzultanta.
stav po čištěnístav po čištění
Na podzim 2020 pozval ing. Hrdlička majitele břehů Mratínského potoka ke společné prohlídce. Majitelé pozemků u potoka byli vyzvání k odstranění popadaných větví a všeho, co nesmí bránit toku potoka. Pan místostarosta si za to zaslouží poděkování. Do dnešní doby jsem při svých návštěvách potoka od Ďáblické až po ulici Chřibskou nezaznamenala čištění žádné. Právě levá strana potoka mezi Ďáblickou a Chřibskou by mohla být místem k procházkám za předpokladu, že se břeh potoka bude udržovat. 4. dubna jsem si k návštěvě krajiny potoka vzala zahradnické nůžky a i pilku. Chci se snáze dostávat k potoku nad Ďáblickou ulicí. Odříznout něco suchých větví, odstranit trny a bylo hotovo. Při zimní návštěvě jsem si všimla, že u kamenů ležících ve vydlážděném korytu potoka se zadržuje přírodní materiál. O velikonoční neděli jsem viděla, že stav se zhoršil. Nános listí a větve spadlé z mrtvého stromu nad místem zacpaly potok. Rozhodla jsem se pokusit zábranu odstranit. Měla jsem štěstí. Na strmém břehu ležela asi tři metry dlouhá větev, která mi dobře posloužila. Na několika metrech toku vyčištěním poklesla hladina blokované vody asi o 15 cm. Tok se zbavil tlejícího materiálu a voda začala přirozeně proudit. Vyčištění alespoň malé části mi udělalo obrovskou radost.
I v roce 2021 pokračuji ve výpravách k Mratínskému potoku. Děkuji Spolku pro Ďáblice a Martinu Tumpachovi bývalému místostarostovi, který založil web, kde je možné svobodně vyslovit myšlenky, které se týkají života v našich Ďáblicích, že mohu dál pokračovat ve sdílení svých nálezů a myšlenek.
2_cesta_ke_statku_od_Mrat.potoka_29.7.19
Z loňského roku mám dost materiálu k publikování. Jsem tomu ráda. Je to pro mně potěšení v důchodu více poznávat okolí svého bydliště. Cítit s krajinou. Radovat se a i smutnit. Loňský rok jsem 7. dílem seriálu ukončila radostnou stránkou života potoka – pozvánkou do Čakovic.
V tomto dílu naváži na 1. díl seriálu z března roku 2020. Své tehdejší nálezy upřesním. Prameniště potoka za statkem RŘK jsem navštívila v roce 2020 naposledy 29. listopadu. V tu dobu kopřivy a traviny na části polí RŘK několik let neobhospodařované uschly (stav přírody odborně nazvaným sekundární sukcese). Mohla jsem již snadno prostupovat terénem v létě neschůdným. Mimo to je pravý břeh potoka velmi nerovný (fotografie z léta a zimy). S fotoaparátem jsem konečně mohla dokončit průzkum neznámého přítoku, který přitéká od statku. Objevila jsem ho v březnu 2020. Píši o něm již v 1.díle seriálu. Tím, že jsem moje poznávání prameniště od 2. dílu doplňovala studiem starších map, mohu svůj nález dát do kontextu s informacemi map poznávaného místa.
Nalezený zatrubněný přítok se nachází na pravé straně potoka. Nachází se blíže hráze ve vzdálenosti do 10 metrů od ní (fotografie ). Jak v loňském roce při mé návštěvě v březnu, tak i v listopadu jsem zjistila, že z roury vytéká průzračná voda. Není vhodné uvádět čistá voda, což jsem psala v 1. dílu. Neznám složení vody. Odkud vede přítok , jaký je jeho zdroj nevím, protože na mapách není zakreslen. Uvádím aktuální mapu lokality ze Seznamu, mapu odkanalizování vody z tohoto místa a mapu, která je součástí dokumentu Mratínský potok – Eliminace povodňových průtoků přírodě blízkým způsobem datovaný rokem 2013, který vytvořila firma VRV. Nález jsem zakreslila (fotografie, mapy).
V 1. dílu seriálu jsem uvedla svoji domněnku, že přítok má sílu cca 2 dl za vteřinu. V listopadu přítok vypadal zcela stejně jako v březnu. Přítok má zcela jiný charakter než na všech mapách zakreslený jediný přítok z pravého břehu – od sběrných surovin (značen modře). Přítok od sběrných surovin má zcela proměnlivý průtok. Domnívám se, že jeho síla je závislá na srážkách nikoliv na prameni (fotografie ze tří ročních období ). Odtok vody z Parkánu není v mapách vyznačen. Zakreslení odtoku jsem nalezla pouze na mapě odkanalizování (vyznačen hnědě). Toto zakreslení není plnohodnotné.
V tomto dílu začínám zaměřovat svoji pozornost na snahy revitalizovat krajinu nejvyššího prameniště Mratínského potoka. Upozorňuji na práci firmy VRV. Je datována rokem 2013. Předkládám část mapy – první metry toku potoka. Zde jsou zakreslena tři koryta vodních zdrojů. Toto je jediná mapa, kde je pravdivěji popsán skutečný stav- tři přítoky, celá pravda tu však není. Nad silnicí Ďáblickou jsem v roce zmapovala 4 boční přítoky (zvýraznění – 4 šipky ). Zatrubněný přítok vody je významnějším vodním zdrojem. Dle mě by měl být odborně popsán a evidován.
Jsem znechucená vlnou vandalismu, která se prohnala Ďáblicemi. Začalo to zapálenými kontejnery na tříděný odpad v Hřenské a K náměstí, následovaly rozkopané koše na odpadky. Přesto bych nečekala to, co přijde. Odřezané koruny lip a zmrzačený ořešák v pěší spojce mezi ul K Náměstí a Hřenskou a další poničené stromy u koňské ohrady a dále v lesíku pod hvězdárnou u třešňovky.
Někdo a neváhám nazvat ho asociálním hlupákem, si zkoušel mačetu, sekeru nebo podobný nástroj na stromech. Podle mého se nejedná o čin bezdomovce, ten by si odsekané větve odnesl. Policie odhadla předběžnou škodu za zničené stromy na 160 tisíc, mluvíme tedy o trestném činu. Pevně doufám, že se podaří najít viníka a potrestat ho. Pokud máte nějaké informace, které by vedly k jeho identifikaci, prosím volejte buď přímo služebnu policie v Kobylisích, případně 156,158, nebo MÚ Ďáblice.
Moc bych si přála, aby se toho zmetka podařilo chytit. A nejde jen o to, že všichni zaplatíme z daní náhradu škod. K lípám jsem měla já i moje rodina docela osobní vztah:-)
Když je, tuším, v roce 2014 usadili, byly to jen proutky, zasazené trochu nevhodně blízko sebe. Vzali jsme si je na starost a začali je zalévat, protože představa, že z nich jednou bude lipová alej, byla hezká.
K Mratínskému potoku se budu dále s fotoaparátem vracet. Pokusím se být vnímavější. Snad uslyším hlasy ptáků. Nepřeslechnu doslova „řev“ žab / běžte si je poslechnou k Pokorňáku v Březiněvsi ! / Ráda bych ve vodě zahlédla rybky.
Vrstevnice
V dalším pokračování mých cest k Mratínskému potoku však věnuji pozornost mapování tohoto místa. Na internetu najdeme tři historické mapy. Císařské povinné otisky stabilního katastru 1826-1843, II. vojenské mapování 1806-1869 , III. vojenské mapování 1876-1879. Dále pak snímkování letecké z let 2003 až 2016.
Cístařské otisky stabilních mapCísařské otisky stabilních map – detail s Křížovnickým rybníkemCísařské otisky, detail s prameništěm Mratínského potokaII. vojenské mapováníII. vojenské mapování detailIII. vojenské mapování
Vše, co jsem jako laik nalezla, předkládám. Čeho jsem si na mapách všimla? Rybník Parkán byl v minulosti i je nazýván Křížovnický rybník. Ohrada je pojmenována K ohradě. V nejstarších mapách je zakreslen ještě jeden rybník v místech asi tak na náměstíčku vedle základní školy. Parkán patrně dloudobě vysychá.
Letecký snímek z r. 2003Detail leteckého snímku z r. 2003 s vodní plochou – prameništěm Mratínského potokaLetecký snímek z r. 2016Detail leteckého snímku z r. 2016 s vodní plochou – praměništěm Mratínského potoka
Letecké snímky ukazují , že voda v nádrži nedosahuje k hrázi. Můžeme porovnat její stav v roce 2003 a stav 2016. Na fotografiích leteckého snímkování je vidět podél cesty k Ohradě zemědělské stavby. Ty postupně po roce 1989 zchátraly a byly odstraněny . Na mých fotografiích jsem zaznamenala rozpadající se kravín. / minulý díl seriálu / Změnila se i část území mezi touto cestou a ulicí Ďáblickou. Řadu let už není obdělávána. Plocha se se zde mění zcela přirozeně, jsou tu bezinky, mirabelky, ostružiní, traviny.
Zeď podél Ďáblické ulice
Mirabelky ve vegetačním období zakrývají rozpadající se ohrazení křížovnického majetku. Je mi líto, že Ďáblice vítají návštěvníky na příjezdu od Březiněvsi ostudnou zdí. Náprava stavu je na majitelích – řádu Křížovníků. / k porovnání : Například v Líbeznicích má Rada zastupitelstva zájem, aby obec pěkně vypadala. Na webu obce naleznete , jak se o to snaží. Zda naše Rada komunikuje s majiteli, kteří stavem svých domů obec hyzdí , nevím. / Nepoznám, zda dochází k vysychání celé z meliorované zemědělské plochy pod cestou do Zdib, avšak stromoví vyživované vodou z melioračního sběrače se zúžilo. Můžeme porovnat fotografie z roku 2003 a 2007. Zemědělsky užívaní plocha se tu následně zvětšila. Při mé poslední návštěvě prameniště byla tato strouha suchá. Co na leteckých mapách přibylo? Stromořadí podél cyklistické stezky na Zdiby. Já mu říkám Věřino stromořadí.
„Věřino“ stromořadí
Abych čtenáře nezahltila informacemi, k významu fotografií se dostanu až v dalším pokračování. Sama se na Mratínský potok „čtyřku“ již těším.