Archiv rubriky: Zeleň a revitalizace, Mratínský potok

Seriál Mratínský potok                 část 21

Ve dvacátém dílu seriálu o Mratínském potoku jsem se dostala na okraj katastru Ďáblic.  S lístkem vrby poplujme dál do katastru  čakovického. Prošla  jsem  terén poblíž potoka za Globusem  a dále  až po silnici do Třeboratic,  pokud to jen šlo. Tato místa jsou plně poznamenána způsobem života  moderní  civilizace. Jak jinak, je třeba to přijmout. Na břehu potoka stojí přečerpávací zařízení  hloubkové kanalizace  do čističky  na Císařském  ostrově Vltavy.  Jsou tu k vidění různé haly  a obrovské roury  vedoucí od třeboratické teplárny. Zelenou oázou tu však najdeme. Hned za hranicí katastrů za hotelem  Aura je  rovná travnatá plocha  se  stromy a keři.  Mratínský potok  se  tu skrývá  v hloubi pod svahem na jejím okraji. Pro stromy a keře ho neuvidíme. Ani neuslyšíme zurčení vody. Hluk provozu Globusu to neumožňuje. 

Vypravíme   se dál podél potoka  až k Lidlu.  Zvu Vás na letní procházky po pěšině  mezi potokem a čakovickými rybníky.  Věřte, stojí to za to. Blíže Ďáblicím  je Čakovický  rybník, užívá se i název Cukrovarský (sloužil  při zpracování řepy cukrovky v sousedním cukrovaru), níže je Zámecký. Je poblíž silnice vedoucí vedle zmíněného obchodního domu. V posledním roce Čakovice udělaly pro přírodu a lidi skvělý kus práce. Zásluhu na tom má místostarostka paní Soňa Černá, která  řídí zde spolupráci úřadu a firem, naplňuje úkol, který pro Čakovice přijala – péči o  životní prostředí. Břehy  okolo potoka  a Cukrovarského rybníka byly v předjaří 2022  vyčištěny od náletových dřevin a  suchého roští. Vyklučení dřevin byla určitě  práce nelehká. Svahy nad potokem jsou příkré. Ještě, že existuje  technika. Člověk si už nedokáže představit, kolik práce by bylo s vyřezávání náletů ruční pilou.

• 

• 

• 

• 

Na jaře byla  u Cukrovarského rybníka instalována tabule informující  o plánech revitalizace potoka a okolí až k Lidlu.  Vyfotila jsem ji k přečtení. Projekty na potoku a na  obou rybnících představuje  paní   Černá  i v krátkém filmu.  Za potokem bylo  po roce 1989 postaveno sídliště. Dle  několika  tamních obyvatel, se kterými jsem dala  řeč, část sídliště  stavěla holandská stavební firma. Uvidíme  tam  úpravy terénu vedené tak, aby  dešťová voda neodtékala kanalizací. Je vedena  po povrchu  avšak řízeně.

Doporučuji vám  po procházce okolo rybníků i návštěvu přilehlého sídliště. Přikládám více fotografií. A co uvidíte za Lidlem?  Jeďte se podívat. K rybníkům chodím často. Potřebuji je, těším se na ně. Vždy tam mohu pozorovat něco nového. Je třeba tam dojet autem nebo autobusem. Je to  však od pramene potoka nejbližší místo, kde je možné si odpočinout.

1. července jsem  na výpravu k Zámeckému rybníku vzala vnoučata. Na břehu jsme  viděli chlapce asi čtrnáctiletého, který pozoroval vodní přítok do rybníka jako přírodovědec. Oslovila jsme ho. Nestačila jsem se divit. Hoch popisoval tamní přírodu, názvy v parku objevených živočichů  uváděl i latinsky.  O životě u rybníků  napíši více  v dalších dílech seriálu.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

10. července 2022                                                                          Milada Stroblová

Seriál Mratínský potok                        část  č. 20

Které části Mratínského potoka na katastru Ďáblic jsem se ještě popisem nedotkla?  Je to část, jíž  jsem se trochu vyhýbala, protože  na ní  vznikají problémy, které se zhoršují.  Čekala jsem, dojde li ke změně, kterou budu moci radostně popsat. Jde o část potoka od silnice Ďáblická k ulici Chřibská. Dále pak o část potoka od Chřibské pod Cínoveckou. Problém těchto míst vzniká  jíž na velkém lánu  mezi  dlouhou stodolou Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou RŘK a skládkou. Odhaduji třicet let zde půda nedostává výživu z hnoje. V půdě ubývá humus, který zadržuje vodu. Ďáblice  již zasáhly přívalové deště.  Stále je třeba mít na paměti,  že Ďáblice leží na úpatí svahu. Dešťovka padající na zmíněný  lán o rozloze větší než 70 ha, odtéká přes Ohradu dál  potokem  pod mostkem  v ulici Ďáblické. Za  starostky D. Ševčíkové byla původní užší roura o průměru 600  mm odstraněna a byla tu vybetonována propust oválného  tvaru o průměru mezi 1500 – 1600 mm.

Silnější deště nedostatečně vstřebané půdou odtékají z velkého pole pod silnicí otvorem bez problémů. Po velké  povodni 14. srpna 2020 jsem nad silnicí Ďáblickou nezaznamenala, že by zde došlo k  rozlivu vody po polích – zadržení deště v místě spadu, tak jak je doporučováno  a je moudré. Mezi Ďáblickou a ulicí Chřibskou jsou břehy potoka  z obou stran porostlé stromovím a keři. Toto místo přinejmenším od roku 1989 nebylo čištěno od větví a dalších odpadu.  Mezi Chřibskou  a  Cínoveckou  je potok rozšířen a vybetonován. Nad tímto místem ústí  do potoka velká roura přivádějící vodu z dešťové kanalizace Ďáblic.  Do betonového koryta je  svedena i voda z povrchu D8 z Cínovecké. Úkolem této vodohospodářské stavby je zregulovat obrovské množství vody, které se sem navalí  při přívalovém dešti. Inženýři  virtuálně popsali možné děje, které  zde mohou nastat, když dojde k velkým srážkám.  Souběžně s přirozeným korytem potoka, byl zde vybudovat tzv. BYPAS – zatrubněný odtok vody. V této technické stavbě  začíná  dvěma rourami o průměru 150 cm, před nimiž jsou umístěny mříže (česlo), které zachytávají deštěm  splavený materiál, který nesmí vniknout do rour. Roury odvádějí vodu pod poli a  končí za zástavbou na našem katastru ústím opět do Mratínského potoka. Představme si přívalový déšť 14. srpna 2020. Voda  ze zmíněného lánu a okolí strhává na březích potoka pod Ďáblickou ležící větve, unáší je dál.  Mříže česla v celé  své výši zadrží nečistoty.

Česlo se ucpe.  Voda se pak valí přes přepad na  část obce  za Cínoveckou na  Blata, kde  poškozuje majetek obyvatel. Je jasné,  že všechny deště průběžně odnáší neodklizené větve a plasty a ty se na mřížích zachycují. Je zcela logické, že prostor před česly je nutno pravidelně a často kontrolovat a čistit. Psát o této části potoka Ďáblic jsem odkládala díky absenci čištění břehů potoka  a problémům na česle.  Přála jsem si, abych zde mohla napsat:  Nádrže už mají stanoveného správce, česlo se pravidelně kontroluje a čistí.  Opak je pravdou.  Stavba, kterou zadal Magistrát hlavního města Prahy za třicet let nebyla předána, Magistrát sám se o ni nestará.  Břehy potoka jsou prozatím stálým zdrojem větví. O čištění  česla se starají obyvatelé z Blat, kterým  hrozí povodeň.                                                                                                                                      

Kde je chyba? Jedno je nezpochybnitelné. Zastupitele volíme my občané proto, že určité úkoly, které je nutné pro zdravý  život obyvatel  obcí vykonat v našem společenském  systému, nemůže udělat sám jeden občan. Na starostovi obce leží odpovědnost za realizaci  velkých děl, která obec nevyhnutelně potřebuje. Starosta je povolán k tomu komunikovat se subjekty, se kterými  pro realizaci potřebuje spolupracovat. Od roku 1989 mají Ďáblice  třetího starostu. Miloš Růžička je starostou  dvanáctým rokem.

Léta běží a nejistota, kdy se ucpe česlo,  visí  stále ve vzduchu.  S věcí  v nedávné době pohnuli tři muži.  Martin Tumpach místostarosta  do roku 2018 jednal v řadě kanceláří  a postupně se dopídil, že nemají-li Ďáblice povodňový plán, věc se nepohne. Nyní ho naše MČ už má zásluhou spolupráce  místostarosty  Jana Hrdličky, zastupitele Davida Prokeše a úředníků. Děkujeme. Po té v letech 2020 a 2021 proběhly na potoce Ďáblic protipovodňové prohlídky. Tak tomu bude každoročně.  Majitelé toku a majitelé břehů potoka jsou informováni o svých povinnostech, jejichž splněním je provedena základní prevence proti povodni.  Při prohlídce se upozorní na závady, majitelé břehů potoka jsou vyzváni k nápravě. Břehy potoka mezi Ďáblickou a Chřibskou jsou  v majetku  Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou a  za čistotu břehů odpovídají. V době dvou období vegetačního klidu řád  úklid  nezorganizoval.  Představme si ještě, co obnáší úklid. Organizátora, pilu, rukavice, pevné boty,  nákladní auto.  A ochotu ke spolupráci členů řádu, radních Ďáblic , farníků a občanů, kteří chtějí pomoci, protože nejsou ke krajině Ďáblic lhostejní.  Za bezproblémový průtok vody v potoku zodpovídá Povodí Labe. Tato organizace   na potoku již pracovala.  Mám informaci, že hasiči Ďáblic několikrát česlo čistili.

Potok  teče dál až do Labe. V Ďáblicích  v místě spadu nezadržená voda zhoršuje povodně na potoku ve Veleni,  Sluchách a  Mirovicích. Nejde jen vodu z výše uvedeného  pole pod cestou do Zdib, jde o  vodu ze svahů nad naší městskou částí  od Dolních Chaber, Ďáblického  háje a hvězdárny….

Snahy o odvodnění Ďáblic mají bohatou historii.…..  Na posledním představení projektu odvodnění Ďáblic  Pražskou vodohospodářskou společností a.s. o zadržení dešťů  v tak zvaném extravilánu (pole a louky) nebylo nic řečeno. Informace  o besedě a  o návrhu řešení odvodnění  Ďáblic  a to  včetně úprav polí k zadržení vody  v Ďáblickém zpravodaji nebylo  radními sděleno  rovněž nic.  

Při mých cestách dál po toku jsem oslovila  občany bydlící u potoka ve Veleni. Bojí se již každého deště.  Veleňští radní připravili projekty odvodnění. Mohu zde přiložit foto publikace, pomocí které Veleň žádá o pomoc Prahu.  Povodně v okolí Veleně zhoršuje  totiž i velký nárůst zástavby severního okraje Prahy. Dešťovku je nutno  co nejvíce zadržet na polích a  nevsáknutou  zregulovat poldry, retencemi.  Funkční ďáblickou retenci jsem již představila  v  17. dílu seriálu.

Jaro 2022. Český svaz ochránců přírody vyhlašovatel celostátní akce Ukliďme Česko motivoval již po několikáté i  ďáblické radní k výzvě , aby se občané Ďáblic připojili  k úklidu v Ďáblickém háji. Několik  členů Spolku pro Ďáblice, kteří jsou si vědomi toho, že  místa  na potoku pod Ďáblickou je nutné uklidit  neodkladně, se vypravili na  zmíněná místa. Vyvezli jsme  dva vozíky  za auto  odpadu  převážně nepřírodního.  Na více jsme nestačili. Před dokončením tohoto dílu seriálu  vyšel  Ďáblický  zpravodaji květen 2022.   Stojí zde, že  za 15000 Kč nechal úřad uklidit část Blat- část, která znečištěním nevyvolá povodňový stav….                                                                                                                                                                       

Oslovila jsem osobně  kněze RŘK  otce Tomáše Gregůrka, který slouží mše v ďáblické kapli. Informovala jsem ho, že neuklizené břehy na Mratínské potoce mohou znovu způsobit vážné problémy. Otec Tomáš mi řekl, že část potoka pod Ďáblickou prošel. Sdělila jsem mu, že přestože je RŘK  obcí informován a zástupce řádu byl na protipovodňové prohlídce  na podzim 2021, není  již jiné cesty než publikovat tento článek. Po rozhovoru  mě  otec Tomáš vyzval, abych se za občany na podzim ozvala a akce úklidu by  se mohla  připravit.  Velice jsem mu poděkovala.

Popis fotografií

1 – 3   znečištění potoka mezi ulicí Ďáblickou a Chřibskou, 4  – 5  vybetonované koryto potoka s rourou přivádějící vodu z Cínovecké,  vodu ze severu i jihu silnice D8,  kde se stéká potok, přepad hloubkové kanalizace a  dešťová voda z Ďáblic,  6 – 7 – 8 česlo ,  9-10 částečný úklid břehů u policie ČR dobrovolníky, 11 – 12 publikace  k řešení povodní ve  Veleni, 13  vybetonované koryto , pohled od ulice Chřibská, 14  pohled na břeh potoka při úklidu na jaře 2022

Fotografie M. Stroblová,  V. Prokešová, A. Marušiaková

25.5.2022                                                                                                    Milada Stroblová

Seriál o Mratínském potoku

Část 19

Na úvod této části poznávání Mratínského potoka uvádím  zeměpisné údaje, které jsem doposud nesdělila. Nejvyšší místo v katastru Ďáblic  v Ďáblickém háji  má výšku 359 m nad mořem. Mratínský potok vzniká z mnoha pramínků v nejvyšších plochách pole pod rozvodím Vltava – Labe,  asi pod vrstevnicí  300 m nad mořem. Pramen Pod vrbou je ve výšce  250 m nad mořem. Jen o málo níže  Mratínský potok odtéká z ďáblického katastru.

V předešlé  části seriálu jsem čtenářům přiblížila přirozeně vyvěrající  pramen potoka Pod vrbou. Nyní  se po toku tohoto pramene  můžeme podívat na  jeho část poblíž  ulice Kostelecké. Když budeme  čekat v autobusu nebo  v autě  na křižovatce s Cínoveckou „na zelenou“, vpravo od Kostelecké  uvidíme část  Mratínského potoka tekoucího od pramene Pod vrbou. Zde podél břehu uvidíme plochu stromoví. Je  v majetku několika vlastníků a je neudržovaná. Plocha zarostlá stromy různého stáří se dlouhodobě stává odkladištěm  odpadu.  Přitom by se  mohla stát krásným místem pro odpočinek a hry dětí. Při návštěvě Blat se můžete podívat, jak  malou veřejnou  plochu pro společné hry děti vytvořilo zastupitelstvo pod vedení paní D. Ševčíkové (je hned na kraji ulice Na Blatech). Podél  břehu potoka roste  několik starých stromů. Průměr kmenů odhaduji  na více než 1 metr.  Pohled na ně mně naplňuje úctou a  pokorou. K potoku se od okraje pole připojuje ještě jeden maličký  vodní zdroj. Dle Věry Prokešové jde o vyústění vodního přepadu z vodárenských nádrží, které se na katastru Ďáblic nacházejí.  Dvě pramenné  větve potoka se stékají Na Blatech na východu ďáblického katastru, na části Ďáblic oddělené od středu obce poli a od roku 1990 i Cínoveckou.  Zde  téměř celá  část potoka protéká soukromými zahradami.

Potok se nachází mezi ulicemi Na Blatech, Řepná a mostkem  na ulici U Červeného mlýnku.  Objevila jsem jen čtyři místa, kde je možné  k potoku sejít. Nejblíže je možné podívat se  na vodu z mostku v ulici Řepné.  Potok  jsem zde několikrát viděla znečištěný plasty. Ty přináší voda a  vítr od Ďáblické  silnice ke skládce. Několikrát jsem viděla, jak auto jedoucí ke skládce trousilo odpad z nezakrytého valníku. Znečištěná plasty je část potoka od mostku na Ďáblické až k ulici Řepná.

V minulosti na Blatech hospodařilo na deset zahradníků.  Z mostu v Řepné po pravici  uvidíme hned  u břehu neoplocený pás  stromů. V loňském roce byla  na části plochy pod mostkem u Řepné MČ Ďáblice provedena údržba vyřezáním náletových dřevin a jejich odvozem v souvislosti s plněním protipovodňových nařízení – čistit břehy od přírodního materiálu, který by v případě povodně ucpával koryto. Toto místo patřilo v první republice panu Plašilovi. Jeho rodina zde pěstovala květiny. Prodejní stánek měli u kubistického hřbitova.  Zahradník pan Plašil patřil k těm lidem, které komunisté  nenávistně nazývali kulak – třídní nepřítel  zemědělec, který musel být zbaven majetku a půdy. Byl z posledních, kteří se bránili znárodnění. Zahradničil ještě za Antonína Zápotockého. (Ten byl prezidentem  mezi roky 1953 – 1957.)  Sklonit se nad potokem, vidět jeho čistotu či znečištění,  podívat se  na květenu břehů potoka  lze Na Blatech v místě retenční nádrže (psala jsem o ní v 16. části  seriálu). Stará mapa – II. vojenské mapování  (1806-1808, 1810-1811) dokládá, že se níže na potoku v minulosti nacházel rybník a mlýn Rothe M. –  Červený Mlýn. Po nich  zůstal  název místa a název ulice U Červeného Mlýnku. Výše nad potokem je novodobý dům, jehož barva fasády připomíná  minulost.  Mratínský potok je v mapě  uveden také  jako  Červenomlýnský. V tomto místě potok odtéká z katastru naší obce.

K názvu ulice Na Blatech. Místní lidé, kteří tu po staletí žili a v souznění s krajinou hospodařily, se snadno shodli na tomto názvu. Na spodní vodu je zde možné narazit v hloubi ani ne 1 metr. Studny zde jsou hluboké  pouze cca 3 metry. Pro srovnání – v blízkosti Koníčkova náměstí jsou studny hluboké až 15 metrů.  S tímto jevem se museli vypořádat budovatele kanalizační stavby po pravé straně Kostelecké – psala jsem o tom v minulém dílu seriálu. Dokládám to  fotografiemi.

18.4.2022                                                                                                    Milada Stroblová

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

foto 1 – 2 stromoví podél potoka, 3 je takováto výstražná cedule řešením?,  4 pohled na potok z ulice Řepná  – místo zahradnictví květinářství , 5  v zahradách se skrývá potok,  6 přístup k potoku z Řepné v místě neoplocené neudržované parcely, 6 pod tímto svahem stával Červený mlýn, pro hustý porost křovím není možné spatřit ani potok, 7 propojení ulice Na Blatech s Řepnou silničkou K Červenému Mlýnku  s mostem přes potok,  9  pohled na potok z mostku , někde za keři mlel  mlýn , 10 usedlost Červený mlýn pohled z čakovického katastru,  11 stará mapa  místa – rybník a mlýn, 12 -13 budování rozšíření kanalizace Ďáblic

Seriál Mratínský potok, část 18

V této části  seriálu o Mratínském potoku zvu čtenáře ke  druhému prameništi potoka. Nachází se na katastru Ďáblic za poli ve směru  k Čakovicím.  O této lokalitě jsem se dozvěděla od  Věry Prokešové teprve před třemi lety.  K přiblížení přirozeného pramene potoka  použiji letecký snímek této části Ďáblic. V turistické mapě  je  pramen označen značkou, v jiné je dokonce pojmenován. Jeho jméno je Pod vrbou.

První výpravu k prameništi za Cínoveckou jsem podnikla s vnukem v roce 2020. Objevili jsme dva prameny. Druhý pramen se nachází opodál pod plotem, který dělí pozemky. Letos jsem se  rozhodla  místa znovu navštívit  i s fotoaparátem. Fotka z jara 2022 ve srovnání ukázala vývoj stromu. Tři větve na levé straně skloněné  vrby, která dává jméno prameni, se částečně odlomily. Silná větev zásobená vodou dál žije a nové větvičky z ní  raší  vzhůru k nebi. Opakuje se děj, který se tu před dávnou dobou udál. Strom padl a  jeho horní větve zesílily v kmeny.

Prameny tu vyvěrají v úžlabí  ve větší šíři ( nalezla jsem další  nalezená zamokřená místa) podobně, jak je tomu pod polní cestou na Zdiby v okolí  Ohrady. (Připomenu, že řada pramenů v tomto místě je odvedena  melioracemi a také do Ohrady, při jejím vykopání pro potřebu  chovu stád  krav  a koní ve stáním statku)  Značku pramen Ohrada nemá.  Prameniště Pod vrbou  je obklopeno  mnoha vrbami různého stáří. Velmi staré stromy  rostou  i dál podél břehů odtékajícího potoka k mostku  na Kostelecké. Tudy potok vtéká na stranu části Ďáblic Na Blata, kde se nachází soutok obou větví (mapa). Podél potoka  vznikla v dávné minulosti cesta, která dostala jméno po  přírodním charakteru místa  Na pramenech. Tato větev potoka zde tvoří hranici katastru Ďáblic a Čakovic. 

Občané, kteří jezdí autem přes  Čakovice, určitě nepřehlédli, že na kraji ulice Na pramenech je od loňského roku výkop ohraničený larseny. Zde vzniká část odkanalizování splaškových vod, stavba vyžádaná enormním nárůstem  obyvatel Ďáblic. Probíhající práce jsem z povzdáli sledovala a několikrát jsem s hlídači, kteří stavbu i v noci hlídali, prohodila několik vět. Při výkopu dělníci narazili na pramen. Nezbylo, než přejít k  neustálému odčerpání vody, aby  stavba mohla pokračovat. Jáma byla prohloubena a její boky byly nedávno jištěny  i traverzami. Bylo mi  jasné, že musím zjistit, jak je pramen silný. Dle mě není malý, dává, odhaduji 1 l za sekundu (fotografie). 

V souvislosti s touto událostí jsem si znovu připomněla staré mapy Ďáblic. Přerušované čárky v mapách obou pramenišť  ďáblického potoka znázorňují zamokřené louky. Je vhodné  si připomenout pravdy, na nichž má udržitelný zdravý život lidí stát.  Lidé dávné minulosti vlastnili půdu, u které po generace žili. Znali její vlastnosti, které se sice měnily, avšak jen pozvolna. Sedláci věděli, kde sít, pěstovat ovoce, kde radno nestavět.  Poznatky  byly zobrazeny do map.  Na Blatech a Na Pramenech využívali čisté vody potoka zelináři. Pastvina, na jejímž okraji  jeden pramen vyvěrá, je Šrámků.  I oni pěstovali zeleninu na prodej. Rodina zde dodnes žije. Od Věry jsem se dozvěděla, že v první republice se uvažovalo na prameništi vybudovat lázně. Pramen prý byl silný. Na něm byl  vybudován rybník. Ten  však  Věra nepamatuje. Někdy se k Šrámkům s Věrou vypravíme a zaznamenáme něco z  dochovaných dějin  tomto  místa. Zprůmyslnění zemědělských prací, zemědělské reformy, politické změny roztrhali pevný vztah hospodářů s půdou. Kdo z majitelů polností na katastru Ďáblic zde dnes hospodaří ? Na jaře 2022 mají občané Prahy přislíbeno připomínkovat tzv. Metropolitní plán Prahy, plán dalšího stavebního rozvoje metropole. Kladu si i otázku, zda tvůrci plánu chodili do naší krajiny ďáblické, a zda spolupracovali s místními rodáky, kteří zde žijí několik generací.  A vědí své….

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Některé změny územního plánu  naší městské části od roku 1989  dokládají to, že zájem „zhodnotit“  ornou půdu na stavební parcely více vynáší…

9. března 2022                                                                                          Milada Stroblová

Seriál Mratínský potok, část 14

Do tohoto  dílu seriálu o Mratínském potoku vkládám aktualizovaný text, který byl  publikován  v Ďáblickému zpravodaji.  

Pozvání na vycházku do ďáblické krajiny – k prameništi Mratínského potokaNa katastru Ďáblic  se nachází nemalé plochy polí. Každoročně tu můžeme vidět nejrůznější v minulosti nevídané plodiny.  Řepku nepřehlédne nikdo. Před lety jsme  pod Hřenskou obdivovali modře kvetoucí vonící pole. Byla  tam vyseta  svazenka vratičolistá.  Bohatá vůně a pastva pro včely.  Svojí barevností  již několikátým rokem na sebe upozorňuje  jetel inkarnát  vínově rudé barvy, který  letos rozzářil pole okolo  Billy  u Březiněvsi a lán  na evropském  rozvodí. Letos byla  na  nejbližším lánu  Ďáblic Na skřivánčí vyseta pšenice.  Svah od  polní cesty do Zdib k ulici Ďáblické je jakýmsi přírodním amfiteátrem, kde mnoho drobných pramínků dává vznik Mratínskému  potoku. Pan  Roučka  pracovník firmy Agro Kmínek  mi  sdělil, že by občané  neměli do polí vstupovat  v době aktivní vegetace. Po žních nastala vhodná chvíle. Nastal čas  projít se  po polích k rybníku Ohrada.  Nejbližší  vstup k prameništi  je od brány skládky komunálního odpadu a z polní cesty do Zdib, která začíná v ulici Statkové.  Před několika lety, kdy v Ďáblicích aktivní občané zorganizovali poprvé akci Zažít Ďáblice jinak, kdy jsme silnici okolo základní školy proměnili v korzo, jsem připravila  se svolením RŘK naučnou stezku jejich statkem. Brána ze statku  na cestě směrem k Ohradě nám byla otevřena. Kdo měl zájem mohl k prameništi projít.  Do budoucna –  je jen na spolupráci  vedení naší obce a představitelů řádu dohodnout se a čas od času občany pozvat do velkostatku Křížovníků a umožnit jim zajít  k prameni Mratínského potoka tou správnou cestou.                                     

Přidávám fotografii, která dokumentuje nejjednodušší dělení velkého lánu  v okolí Ohrady na menší části v souladu s  nařízením ministerstva zemědělství /moudrým/ dělit lány na pole do  velikosti 30 hektarů terasováním.  Lán pšenice byl předělen pásy lničky – první vlaštovka zájmu zemědělce zadržet vodu v krajině Ďáblic.

Procházka  po toku potoka z Ďáblické ke Chřibské

Je tu podzim, přichází zima. Plodiny jsou sklizeny, půda polí  zpevní chladem. Kopřivy a palach  /rákosí/ na  břehu Mratínského potoka uschne,  stromy uvolní listí. Je možné tok potoka dobře prohlédnout.  V zimním období můžeme v procházkách k Mratínskému potoku pokračovat. Uvidíme tok potoka, jeho krásu i jeho letité znečišťování … i plasty. Od  mostku přes potok na Ďáblické můžeme podél potoka jít několik desítek metrů. Přijdeme až k mostku u ulice  Chřibské. Zde probíhá stavba – odkanalizování Ďáblic související s nárůstem výstavby. Bude nutné se zde otočit a vrátit se zpět stejnou cestou. Po dokončení stavby bude možné přes mostek přejít  a Chřibskou se vrátit  na křižovatku Ďáblická Kostelecká.

 Nelze přehlédnout tzv. multifunkční objekt pro odkanalizování vody z Cínovecké. O něm však v dalších dílech seriálu.

 Ďáblice nechali v nedávné době vypracovat povodňový plán. Dle něj  je nutné kontrolovat stav toku  spolu s majiteli, kteří jsou odpovědní za  jeho údržbu. Na webu naší městské části nalezneme zápis z prohlídky, kterou pan místostarosta Hrdlička svolal na 22. října roku 2020.   Z textu uvádím část , která mapuje  stav místa, kde majitel břehů Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou má provést  potřebný úklid větví i spadlých stromů v úseku, kam zvu na procházku. Mratínský potok na našem katastru během roku navštívím několikrát. Mohu  sdělit, že   úklidu přírodního materiálu a plastů  zde v zimním období 2020- 2021 nedošlo. V dokumentu nalezneme i „ kilometrovník“ toku.    Dovídáme se, že celý tok Mratínského potoka má délku  15,25 km.  

Ve svátek dušiček svátek zemřelých jsem položila kytičku a rozsvítila svíčku u kříže, který se nachází u silnice při vjezdu na skládku komunálního odpadu. Chodím sem vzdát úctu zemřelým občanům Ďáblic (Davlic). Těm, kteří zde staletí žili v plném sepjetí s krajinou. Vážili si potoka, vodu denně potřebovali pro svůj život, každý kousek suchého dřeva jim dal teplo. Připomenu si Akci K , kterou komunistická strana  likvidovala církevní řády v 50. letech minulého století. Vzpomenu likvidaci selského stavu  zestátněním zemědělské půdy, hrubé  ponížení rodin, které byly po staletí v denním kontaktu se svojí  půdou. V tom nejpřirozenějším vztahu,  v lásce,  tvořili výživu českého národa. Do dnešní doby je tento vztah zpřetrhán. Jen na asi 30% rozlohy polí  po restituci hospodaří vlastníci.

A mám i radost, protože podle množství svíček a květin u kříže nejsem jediná, kdo sem přichází.

23.11.2021                                                                                       Milada Stroblová

Seriál Mratínský potok, Část 11

9. května letošního roku 2021 jsem hned ráno vyšla k Mratínskému potoku. Chtěla jsem v brzkém jaru více poznat pro mě nejméně známou špatně přístupnou část toku pod Ohradou. Přístup polní cestou k Ohradě a prvním metrům toku potoka  je doposud nemožný.  Miloš Růžička  už v roce 2007 v rozhovoru nás dvou, když u nás na zahradě formuloval svoje vize  péče o životní prostředí Ďáblic,  kladl důraz na prostupnost krajiny – z centra obce všemi směry do polí. Doposud  však nezapočal  spolupráci s Rytířským řádem Křížovníků s červenou hvězdou v této oblasti péče o náš domov. Brána ke schůdné cestě  na hráz Ohrady vede z nádvoří statku.  Statek RŘK , který si pronajímá pan Kmínek (firma Agro Kmínek), je pro veřejnost uzavřen. Jednou mohli občané na hráz rybníka zajít. Bylo to při prvním konání Zažijme Ďáblice jinak. Připravila jsem  tehdy naučnou stezku statkem  RŘK a vyžádala si  otevření brány. Nejsnazší přístup na levý břeh potoka v současnosti je možný po polích od brány skládky. V plném rozpuku vegetačního období, kdy na poli je řepka (rok 2019) nebo peluška  (2020) se  ani od skládky projít nedá. Na poli pod Skřivánčí  byl  na podzim loňského roku vyset ozim.

V květnu byl nejvyšší čas k levému břehu potoka dojít. Osení mi sahalo do půlky lýtek. Využila jsem však k chůzi koleje, které obilím vyjel traktor. Při dřívějším pozorování toku potoka od mostku na  Ďáblické jsem viděla, že voda asi 15 m od mostku tzv. stojí. Žádný zurčící potůček, který bychom očekávali blízko pramene potoka. Tušila jsem příčinu zanesení potoka. S fotografováním jsem proto započala už zkraje pole. Více než 2 m vysoké rákosí  roste na části břehu potoka. V symbióze žije s kopřivami. Suché rákosí padá do potoka,  zde se mísí  se splavenou půdou z polí. Dno potoka se zanáší. Hladina vody se zvyšuje, vodní plocha se rozšiřuje.  Malá výška hladiny potoka a zpomalený odtok, dle mého laického posouzení, zde dovolily, že uprostřed toku začal rašit a ujímat se života rákos. Nad tímto místem je vyústění meliorace z polí při levém břehu potoka.

V dobách sucha i v době častějších srážek jsem zde zaznamenala minimální odtok vody. Vybudované koryto pro odtok meliorační vody je však velké. Vyfotila jsem také pravý břeh potoka a za ním významnou stavbu statku – dlouhou stodolu RŘK. Právě kvetly mirabelky. V myšlenkách jsem pobyla s členy řádu  a dávnými obyvateli těchto míst. Ti, nedopustili spoušť, která na toku Mratínského potoka vznikla po roce 1989. Bez vody z pramenů  a potoků nemohli žít. V myšlenkách jsem se vrátila k letošní velikonoční neděli, kdy jsem vyčistila alespoň malou část potoka těsně při mostku na Ďáblické. Když poklesla hladina, znovu jsem mohla pozorovat třpytivý zdroj zemité vody z levého břehu potoka, který jsem objevila v minulosti……  otvírání studánek….  A byla jsem myšlenkou i doma v kraji mého  rodiště.  Byla jsem na Třech studních u pramenů, kde sedával Bohuslav Martinů a  Vítězslava Kaprálová.

Když opravuji tento text je 18. června. Dnes  jsem znovu navštívila Mratínský potok. Na polích mezi dlouhou stodolu a skládkou je letos pšenice. Začíná metat. Pan Kmínek naplnil výzvy k protierozním úpravám polí  – zmenšovat lány na pole do 30 hektarů a předělil lán pruhy jiné rostliny. Dle slov pana inženýra Roučky z Agro Kmínek je to lnička.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Upozorňuji na fotografii č.6 . že kameny leží na dně potoka, jsem se přesvědčila tím, že jsem do místa hodila kámen. Zůstal ležet. Žádné „žbluňk“.      

Milada Stroblová

Seriál Mratínský potok, část 10

Na počest  svátku sv. Anežky České jsem v roce 2009 vyzvala kamarády aktivisty Ďáblic, abychom  spolu uklidili břeh rybníka Ohrada. Přišla jsem však  sama.  Uklidila jsem vše, co bylo v mých silách. Pro vzpomínku jsem  fotoaparátem zaznamenala  tuto moji návštěvu.

Nyní,  když  jsem zcela ukončila svou profesi restaurování uměleckých děl, mohu věnovat  čas návštěvám prameniště častěji. Něco ve mně potřebuje s ďáblickým potokem žít. Pozorovat ho, pozorovat  i jeho okolí. Sklánět se  v úctě k předkům, kteří zde  žili v dokonalém spojení s přírodou. Ráda i nějaké místo vyčistím.                                                                                                                           

Než  popíši další svoji návštěvu Mratínského potoka, dávám něco ze svého profesního života na vysvětlení svých postojů ke krajině Ďáblic.  Pro vykonávání profese  restaurátora je nepostradatelný komplexní přístup v  péči o obraz nebo plastiku. Není možné vyhnout se znečištění, poškození a jen barvami přikrašlovat stav. Například při restaurování oltáře bylo  k němu lešení přistaveno po několika staletích. Stejně tak vnímám péči o náš domov,  celý katastr Ďáblic. Ten má tu krásnou  výjimečnost, že na rozdíl od centra  naší metropole slučuje v sobě zástavbu, lesy, potok a pole.  

Harmonický rozvoj Ďáblic si já představuji  jako  péči o všechny tyto  důležité části. Miloš Růžička pracuje jako starosta 11. rokem.  V prosinci 2016 odstoupila vedoucí  komise životního prostředí . Několik měsíců komisi vedl Martin Tumpach a pak  s volbami 2018 komise ukončila činnost.  Čekala jsem, že Miloš Růžička po dalším volebním vítězství komisi z občanů příznivců STAN znovu vytvoří. Nastalo se tak. Rada zrušila  komisi výstavby a investic. Místo toho  se opakovaně dovídáme : „Děláme to jinak.“  V Ďáblicích  Miloš Růžička  vytvořil mikromanažment správy obce. Ten  by  však měl obsáhnout všechny činnosti, které Ďáblice pro trvale udržitelný rozvoj potřebují neustále vykonávat.  A občané  mají právo vyjít do krajiny Ďáblic, a čerpat z ní energii.  Jaká je  nyní tvář krajiny Ďáblic ? To se ve zpravodaji nedozvíme. Díky internetu  se nám však nabízí porovnávat, jak jiné komunity Česka přistupují k svému domovu. Nemusím daleko, pojďme do Březiněvsi. Uvádím výtah ze zápisu jednání zastupitelů roku 2020.

Péči o životní prostředí  od doby vytvoření skládky komunálního odpadu  měl v naší obci na starosti placený zaměstnanec. Připomenu paní ing. Králíkovou, kterou na úřad Ďáblic přijal první starosta Ďáblic ak. architekt Jiří Veselý. Toto pracovní místo bylo zrušeno za  Miloše Růžičky.  Započít jednání s vlastníky nemovitostí, která nejsou dostatečně opečovávána, leží  dnes jen a jen na zemědělské inženýrovi Miloši Růžičkovi a  stavebním inženýrovi Janu Hrdličkovi. V rozhovorech  s Martinem Tumpachem, bývalým místostarostou (vystudoval krajinné inženýrství ) se dovídám , že z jeho odborného pohledu by se ve spolupráci s majiteli polností, lesa a potoka mohlo pro obecné blaho- nápravu škod na krajině a příjemný životní pocit obyvatel  dalo udělat mnoho. On by určitě začal jmenovat příklady. Současná rada zastupitelstva Ďáblic však inženýra krajináře nepotřebuje ani jako odborného konzultanta.

Na podzim 2020 pozval  ing. Hrdlička majitele břehů Mratínského potoka  ke  společné  prohlídce. Majitelé pozemků u potoka  byli vyzvání k odstranění  popadaných větví a všeho, co nesmí bránit toku potoka. Pan místostarosta si za to zaslouží poděkování.   Do dnešní doby jsem při svých návštěvách potoka od Ďáblické  až po ulici Chřibskou  nezaznamenala čištění žádné.  Právě levá strana potoka  mezi Ďáblickou a Chřibskou by mohla být místem  k procházkám za předpokladu, že se břeh potoka  bude udržovat. 4. dubna jsem si  k návštěvě  krajiny  potoka vzala  zahradnické nůžky a i pilku. Chci se snáze dostávat  k potoku nad Ďáblickou ulicí. Odříznout něco  suchých větví, odstranit trny  a bylo hotovo. Při zimní návštěvě jsem si všimla, že u kamenů ležících  ve vydlážděném korytu  potoka se zadržuje přírodní materiál.   O velikonoční neděli jsem viděla, že stav se zhoršil.  Nános listí  a větve spadlé z mrtvého stromu nad místem zacpaly potok. Rozhodla jsem se pokusit zábranu odstranit. Měla jsem štěstí. Na strmém břehu ležela asi  tři metry dlouhá větev, která  mi dobře posloužila. Na několika metrech toku  vyčištěním poklesla hladina blokované vody asi o 15 cm. Tok se zbavil  tlejícího materiálu a voda začala přirozeně proudit. Vyčištění alespoň malé části mi udělalo obrovskou radost.

• 

• 

• 

• 

• 

20. dubna 2021                                                                                          Milada Stroblová

Seriál Mratínský potok

Část  8

I v roce 2021 pokračuji  ve výpravách k Mratínskému potoku. Děkuji  Spolku pro Ďáblice a Martinu Tumpachovi bývalému místostarostovi, který  založil web, kde je možné  svobodně vyslovit  myšlenky, které se týkají života v našich Ďáblicích, že mohu dál pokračovat  ve sdílení svých nálezů a myšlenek.

Z loňského roku mám dost materiálu k publikování.  Jsem tomu ráda.  Je to pro  mně potěšení v důchodu více poznávat okolí svého bydliště. Cítit s krajinou. Radovat se a  i smutnit. Loňský rok jsem  7. dílem seriálu ukončila  radostnou stránkou  života potoka – pozvánkou do Čakovic.

 V tomto dílu naváži na  1. díl seriálu z března roku 2020.  Své tehdejší  nálezy upřesním.  Prameniště potoka za statkem RŘK jsem navštívila  v roce 2020 naposledy 29. listopadu. V tu dobu kopřivy  a traviny na části polí RŘK několik let neobhospodařované uschly (stav  přírody odborně nazvaným sekundární sukcese). Mohla  jsem již  snadno prostupovat terénem v létě neschůdným.  Mimo to je pravý břeh potoka velmi nerovný (fotografie z léta a zimy). S fotoaparátem jsem konečně mohla dokončit  průzkum neznámého přítoku, který přitéká od statku.  Objevila jsem ho  v březnu 2020.  Píši o něm již v 1.díle seriálu. Tím, že  jsem moje poznávání prameniště od 2. dílu  doplňovala  studiem starších map, mohu svůj nález  dát do kontextu s informacemi map  poznávaného místa.

Nalezený zatrubněný přítok se nachází na pravé straně  potoka. Nachází se blíže hráze ve vzdálenosti do 10 metrů od ní (fotografie ). Jak v loňském roce při mé návštěvě v březnu,  tak i v listopadu  jsem zjistila, že  z roury vytéká průzračná voda.  Není vhodné uvádět čistá voda, což jsem psala v 1. dílu. Neznám složení vody. Odkud vede přítok , jaký je jeho zdroj nevím, protože  na mapách není zakreslen. Uvádím aktuální mapu lokality ze Seznamu, mapu odkanalizování vody z tohoto místa a mapu, která je součástí dokumentu  Mratínský potok – Eliminace povodňových průtoků přírodě blízkým způsobem datovaný  rokem 2013, který vytvořila firma VRV.  Nález jsem zakreslila (fotografie, mapy).

V 1. dílu seriálu jsem uvedla svoji domněnku, že přítok má sílu cca 2 dl za vteřinu. V listopadu přítok  vypadal zcela stejně jako v březnu. Přítok  má zcela jiný charakter než na všech mapách zakreslený  jediný  přítok z pravého břehu – od sběrných surovin (značen modře).  Přítok  od sběrných surovin  má zcela proměnlivý průtok. Domnívám se, že jeho síla je závislá na srážkách  nikoliv  na prameni (fotografie ze tří  ročních období ).  Odtok vody z Parkánu  není v mapách  vyznačen.  Zakreslení odtoku jsem nalezla pouze na mapě odkanalizování  (vyznačen hnědě). Toto zakreslení není plnohodnotné.

V tomto dílu začínám zaměřovat svoji pozornost na  snahy  revitalizovat krajinu  nejvyššího prameniště Mratínského potoka.  Upozorňuji  na práci firmy VRV.  Je datována rokem 2013. Předkládám část mapy  –  první metry toku potoka. Zde jsou zakreslena  tři  koryta vodních zdrojů. Toto je jediná mapa, kde  je pravdivěji popsán skutečný stav- tři přítoky, celá pravda tu však není. Nad  silnicí  Ďáblickou jsem v roce zmapovala  4  boční přítoky  (zvýraznění –  4 šipky ).  Zatrubněný přítok vody  je významnějším vodním zdrojem. Dle mě by měl být odborně  popsán a  evidován. 

24. únor 2020                                                                                          Milada Stroblová

Jsem znechucená vlnou vandalismu, která se prohnala Ďáblicemi. Začalo to zapálenými kontejnery na tříděný odpad v Hřenské a K náměstí, následovaly rozkopané koše na odpadky. Přesto bych nečekala to, co přijde. Odřezané koruny lip a zmrzačený ořešák v pěší spojce mezi ul K Náměstí a Hřenskou a další poničené stromy u koňské ohrady a dále v lesíku pod hvězdárnou u třešňovky.

Někdo a neváhám nazvat ho asociálním hlupákem, si zkoušel mačetu, sekeru nebo podobný nástroj na stromech. Podle mého se nejedná o čin bezdomovce, ten by si odsekané větve odnesl. Policie odhadla předběžnou škodu za zničené stromy na 160 tisíc, mluvíme tedy o trestném činu. Pevně doufám, že se podaří najít viníka a potrestat ho.
Pokud máte nějaké informace, které by vedly k jeho identifikaci, prosím volejte buď přímo služebnu policie v Kobylisích, případně 156,158, nebo MÚ Ďáblice.

Moc bych si přála, aby se toho zmetka podařilo chytit. A nejde jen o to, že všichni zaplatíme z daní náhradu škod. K lípám jsem měla já i moje rodina docela osobní vztah:-)

Když je, tuším, v roce 2014 usadili, byly to jen proutky, zasazené trochu nevhodně blízko sebe. Vzali jsme si je na starost a začali je zalévat, protože představa, že z nich jednou bude lipová alej, byla hezká.

Alena Marušiaková

Milada Stroblová

Seriál část 3

K Mratínskému potoku se budu  dále  s fotoaparátem vracet. Pokusím se být  vnímavější. Snad uslyším  hlasy ptáků. Nepřeslechnu  doslova „řev“  žab / běžte si je poslechnou k Pokorňáku v Březiněvsi ! / Ráda bych ve vodě zahlédla rybky.

V dalším pokračování  mých cest k Mratínskému potoku  však věnuji  pozornost  mapování tohoto místa. Na internetu najdeme  tři historické mapy.  Císařské povinné otisky stabilního katastru 1826-1843, II. vojenské mapování 1806-1869 , III. vojenské mapování 1876-1879.  Dále pak snímkování  letecké  z let 2003 až 2016.    

Vše, co jsem jako laik nalezla,  předkládám. Čeho jsem si  na mapách všimla? Rybník Parkán byl v minulosti i  je  nazýván Křížovnický rybník.  Ohrada je  pojmenována K ohradě. V nejstarších mapách je zakreslen ještě jeden rybník v místech  asi tak  na náměstíčku vedle  základní školy. Parkán patrně dloudobě  vysychá.

Letecké snímky ukazují , že voda v nádrži nedosahuje k hrázi.  Můžeme porovnat  její  stav   v roce  2003 a stav 2016.  Na fotografiích leteckého snímkování je vidět  podél cesty k Ohradě zemědělské stavby. Ty postupně po roce 1989 zchátraly a byly odstraněny . Na mých fotografiích jsem zaznamenala  rozpadající  se kravín.  / minulý díl seriálu /  Změnila se i část  území mezi touto cestou a  ulicí Ďáblickou. Řadu let už není obdělávána. Plocha se se zde mění zcela přirozeně, jsou tu  bezinky, mirabelky, ostružiní, traviny.

Mirabelky ve vegetačním období zakrývají rozpadající se ohrazení křížovnického majetku.  Je mi líto, že Ďáblice  vítají  návštěvníky  na příjezdu od Březiněvsi  ostudnou zdí.  Náprava  stavu je  na majitelích – řádu Křížovníků. / k porovnání : Například v Líbeznicích má Rada zastupitelstva  zájem, aby obec pěkně vypadala. Na webu obce naleznete , jak   se o to snaží.  Zda naše Rada komunikuje s majiteli, kteří stavem svých domů obec hyzdí , nevím. /  Nepoznám, zda dochází k vysychání celé z meliorované zemědělské plochy pod cestou do Zdib, avšak stromoví vyživované vodou z melioračního sběrače  se zúžilo.  Můžeme porovnat fotografie z roku 2003 a 2007. Zemědělsky užívaní plocha se tu   následně zvětšila. Při mé poslední návštěvě prameniště  byla  tato strouha suchá.   Co na leteckých mapách přibylo? Stromořadí podél cyklistické stezky na Zdiby. Já mu říkám Věřino stromořadí.

Abych čtenáře nezahltila  informacemi, k významu fotografií se dostanu  až v dalším pokračování. Sama se na Mratínský potok „čtyřku“ již těším. 

Mapy jsem srovnala podle doby vzniku.                                                                                    

14. června 2020

Milada Stroblová  v úctě ke krajině Ďáblic