Ďáblický fitpark „Na Znělci“, realizovaný s finančním
přispěním hl. m. Prahy se už v těchto zimních dnech těší velkému zájmu nejen
Ďáblických obyvatel. Vzhledem k lokalitě v okraji Ďáblického háje, v
bezprostřední blízkosti jedné z nejvyužívanějších běžeckých stezek a v
blízkosti nově vybudované cyklostezky je fitpark navštěvován celou řadou
sportovců i rekreantů z Ďáblic, Kobylis a Dolních Chaber.
Dosud se na katastrálním území Ďáblic nacházeli
pouze venkovní cvičební prvky pro seniory. I když byly tyto prvky mezi seniory
velmi oblíbené, vnímali jsme dlouhodobou poptávku po instalaci prvků, určených
pro intenzivnější cvičení. Nový fitpark nám umožňuje zapojit kromě seniorů i
zkušenější sportovce nebo mladší ročníky. Ale i nemálo akčních seniorů nový
fitpark využívá.
Nejbližší venkovní cvičební prvky se nacházejí v
„areálu zdraví“ v Ďáblickém háji, přibližně kilometr vzdáleného od ďáblického
fitparku. Tyto prvky jsou natolik intenzivně využívány, že v některé vytížené
časy kapacitně nestačí kvalitně uspokojit poptávku sportovců a rekreantů.
Prvky v Ďáblickém háji nejsou zdaleka tak multifunkční jako komplexněji a
univerzálněji pojatý fitpark Na Znělci. Dalšími nespornými výhodami nového
fitparku je umístění v okraji zástavby, kde je pod větší kontrolou a snižuje se
tak šance, že se stane terčem vandalů. Lokalita přispívá i k bezpečnému cvičení
s ohledem na možnou rychlou pomoc při zdravotních komplikacích cvičících a k
bezpečnému cvičení samotných žen a starších dětí.
Nový fitpark slouží všem cvičícím bez rozdílu
bydliště, věku a kondice.
Těší mě, že se zapomenuté veřejné
studny dostaly do zájmu obce. Studny jsou malým ďáblickým pokladem a bude
dobré ho do budoucna využívat. Vzhledem k současným nerovnovážným
klimatickým podmínkám se může stát, že se přístup
k pitné vodě dostane na vrchol priorit MČ. Pro řešení případných
havarijních situací by bylo praktické opatřit studny čerpadly nezávislými na elektrické
energii ze sítě. Zároveň je v Ďáblicích poměrně hodně soukromých studní.
Analogicky s nádržemi na dešťovou vodu by MČ mohla finančně přispět zájemcům na technologii čerpání vody nezávislé na
el. energii ze sítě, výměnou za příslib zpřístupnění zdroje sousedům z okolí v
případě náhlého nedostatku. Pokud se nedohledá zmizelá studna u Prefy, bylo by
ke zvážení prověřit možnosti nového vrtu. Např. veřejná ruční pumpa před
radnicí je praktické a zároveň estetické přispění ke Geniu Loci významného
prostoru.
Otočíte vodovodním kohoutkem a … nic. Mnozí z vás jistě zaznamenali prosincovou odstávku vody způsobenou prasklým vodovodním potrubím v ulici Kučerové (o které jsme mimo jiné informovali prostřednictvím ďáblické SMS služby Mobilní rozhlas). Pokud zjistíte, že vám doma neteče voda, ale internet funguje (což je obvyklý případ), není nic jednoduššího, než prověřit aktuální havárie na webu PVK a v prvním sloupci tabulky hledat položku Praha – Ďáblice. Při bližším prozkoumání položky je možné zjistit přibližnou délku trvání odstávky vody, případně umístění náhradního zdroje.
V horším případě se může
stát, že současně nefunguje internet, pravděpodobně tedy i dodávka elektrického
proudu. Nebo je odstávka delšího charakteru na širším území. Počet náhradních
zdrojů je omezený a nemusí v závažnějších případech stačit pro všechny. Je
dobré být připraven i na tuto variantu.
Aniž by si to většina domácností
uvědomila, jedním z největších odběrů vody je splachovací toaleta. Kromě
moderních využití „šedé vody“, kdy je splachovací nádržka napojena například na
vývod z pračky, lze snadno využít vodu dešťovou. Stačí mít sud šikovně
postavený pod okap a ve výše popsaném případě použít vhodnou nádobu
k přenesení potřebného množství vody. Na jednu domácnost vychází spotřeba vody
na splachování kolem 60 litrů za den. V případě, že neteče voda, by na
umývání rukou mělo stačit 2 x 8 litrů vody ve dvou nádobách. Jedna pro umytí
mýdlem a druhá s kapkou Sava nebo s pár zrníčky hypermanganu pro oplach. Zásoba
dešťové vody přijde vhod i v suchém létě na zalití zahrady, kdy je
neekonomické i neekologické zalívat vodou z vodovodního řadu.
Ještě důležitější než dostatek
vody užitkové je zajistit si vodu k pití a vaření. Nejjednodušší variantou
je domluvit se s ochotným sousedem, který vlastní studnu
s alternativním pohonem čerpadla (nezávislým na dodávce elektrické
energie). Pokud takového souseda nemáte, je pro všechny případy praktické
vlastnit „něco“ na úpravu pitné vody. Na katastru Ďáblic máme minimálně dva
menší potoky, dvě jezírka, jeden rybníček a na zahradách nespočet jímek a sudů
s dešťovou vodou. I tato voda by šla v nouzi upravit na pitnou.
Nejlevnější variantou je chemické čištění ve formě kapek (např. Sanosil) nebo
tablet a prášků (např. Aquasteril). Tyto přípravky lze zakoupit ve většině
lékáren přibližně za sto korun. Dražší variantou jsou kapesní filtry na vodu
(např.: Sawyer, Katadyn…) s cenou začínající kolem tisíce korun nebo o
málo dražší kapesní UV filtry (např. SteriPen).
Pravděpodobnost, že dojde
k delší odstávce vody bez přistavení náhradního zdroje je velmi nízká.
Ovšem být připraven znamená nebýt zaskočen. Zvláště když jde o zabezpečení
s minimálními náklady a nároky na prostor. Závěrem všem přeji dostatek
pitné i užitkové vody po celý rok.
Třídění odpadu je sběr jednotlivých druhů odpadů (papír, sklo, plasty, bioodpad…) odděleně od ostatních. Tím se tedy rozumí správně roztříděný komunální odpad podle své materiální podstaty, který lze posléze opětovně recyklovat a znovu začlenit do výroby. Recyklace není nic moc ekologického. Recyklace nechrání životní prostředí, ale přispívá k menší míře jeho poškozování. Dokáže částečně nahradit některé materiálové zdroje. Recyklace je technologický proces, z velké míry závislý na ekonomice, kterým je možné vytvořit opět materiál přibližně stejné kvality. Každý Čech vytřídí v průměru 44,8 kg odpadu za rok, což je nezanedbatelné množství. Sběr odpadu probíhá v Ďáblicích ve speciálních kontejnerech řádně označených konkrétní sběrnou surovinou (plast, papír, sklo…). Těší mě, že je o třídění odpadu stále větší zájem a rádi bychom vám všem ekologicky zodpovědným možnosti třídění co nejvíce zjednodušili.
V Ďáblicích máme rovnoměrně rozprostřeno 17 stanovišť nádob na třídění odpadu. Nádoby na papír jsou vyváženy (dle vytíženosti konkrétní lokality) 2x – 3x týdně, nádoby na plasty 2x – 4x týdně, nádoby na nápojové kartony 1x týdně, nádoby na sklo 1x za čtyři měsíce a nádoby na kov 1x za 6 měsíců a nově i na podnět zástupce městské části. Vývoz nádob zajišťuje v Ďáblicích hl. m. Praha, prostřednictvím společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.
Na naši žádost byla navýšena frekvence svozů u nádob v ulicích Ďáblická, Na Blatech, Na Terase, U Prefy, Šenovská a na Koníčkově náměstí. Také přibyly nádoby na kovový odpad do ulic Květnová, K Náměstí a Kostelecká. Pro rok 2018 plánujeme plošnou rekonstrukci stanovišť, včetně estetických a zároveň praktických ohrádek pro nádoby.
Přeplněnost některých nádob často
nezpůsobuje nedostatečná frekvence vývozu, ale nezodpovědný přístup některých
lidí. Papírový a plastový odpad je třeba
důkladně sešlápnout. Například do malého kontejneru o objemu 110 litrů se
dle průzkumu společnosti Ekokom vejde asi 31 nesešlápnutých dvoulitrových lahví
– polovina kapacity zůstane nevyužita. Když se lahve sešlápnou, vejde se jich
tam 138. Stejně tak když budete do kontejneru na papír vyhazovat lepenkovou
krabici od vysavače, je potřeba ji rozložit, aby nezaplnila celý kontejner jen
pro sebe. Bohužel i někteří živnostníci zneužívají nádob na tříděný odpad,
určených pro domácnosti i přesto, že jim od orgánu životního prostředí hrozí
pokuta až 300 000 Kč (§ 66 odst. 1 zák. č. 185/2001 Sb. o
odpadech).
Dalším z nešvarů využívání
stanovišť nádob na tříděný odpad je zanechávání odpadu mimo nádoby a
vandalismus. I když si s nepořádkem kolem nádob umíme poměrně poradit rychle
(většinou na váš podnět – a děkujeme za ně), nepůsobí takový nepořádek příliš
hezky a může lákat hlodavce nebo ho vítr může rozfoukat po velké ploše. Každoročně
se nádoby stávají terčem vandalů. Ať už jde o poškození rozbitím nebo
zapálením. Cena jednoho kontejneru se dle typu pohybuje až kolem dvaceti tisíc korun
a jeho zničení je tak již trestným činem. V případě zapálení může jít i o
obecné ohrožení.
Třiďme odpad a stejně zodpovědně jako k využívání druhotných
surovin přistupujme i k veřejnému prostoru. Prostředí v Ďáblicích
nevytvářejí jen zákony a nařízení, radnice nebo svozové firmy a pracovníci
úklidu, vytváříme ho i my všichni, kteří tu žijeme.
Od
ledna 2017 můžete v ďáblických ulicích využívat kontejner určený na kovový
odpad a ušetřit si tak případnou cestu do sběrného dvora či místo ve své popelnici
na směsný odpad. Pro snazší třídění kovového odpadu Vám přinášíme základní
informace, jaký odpad je možné do této popelnice vyhodit.
Do stříbrné popelnice na kov patří plechovky
od potravina krmení pro kočky a
psy, nápojové plechovky, nádoby od kosmetiky, hliníková a kovová víčka (např. od
jogurtů) a ostatní kovové obaly
(např. tuby).
Nepatří sem však obaly znečištěné chemickými látkami (např. od barev), nádoby se zbytky potravin nebo nádoby pod tlakem (obaly od deodorantů aopd.).
Při recyklaci železného šrotu se celkově ušetří až 75 % energie, 90 % primárních zdrojů a 40
% vody. Tříděním kovů dále přispíváte ke snížení znečištění vzduchu o 86 % a snížení znečištění vody o 76 %
a v neposlední řadě šetříte vlastní náklady na provoz domácnosti.