Archiv rubriky: Zeleň a revitalizace, Mratínský potok

Seriál Mratínský potok, část 10

Na počest  svátku sv. Anežky České jsem v roce 2009 vyzvala kamarády aktivisty Ďáblic, abychom  spolu uklidili břeh rybníka Ohrada. Přišla jsem však  sama.  Uklidila jsem vše, co bylo v mých silách. Pro vzpomínku jsem  fotoaparátem zaznamenala  tuto moji návštěvu.

Nyní,  když  jsem zcela ukončila svou profesi restaurování uměleckých děl, mohu věnovat  čas návštěvám prameniště častěji. Něco ve mně potřebuje s ďáblickým potokem žít. Pozorovat ho, pozorovat  i jeho okolí. Sklánět se  v úctě k předkům, kteří zde  žili v dokonalém spojení s přírodou. Ráda i nějaké místo vyčistím.                                                                                                                           

Než  popíši další svoji návštěvu Mratínského potoka, dávám něco ze svého profesního života na vysvětlení svých postojů ke krajině Ďáblic.  Pro vykonávání profese  restaurátora je nepostradatelný komplexní přístup v  péči o obraz nebo plastiku. Není možné vyhnout se znečištění, poškození a jen barvami přikrašlovat stav. Například při restaurování oltáře bylo  k němu lešení přistaveno po několika staletích. Stejně tak vnímám péči o náš domov,  celý katastr Ďáblic. Ten má tu krásnou  výjimečnost, že na rozdíl od centra  naší metropole slučuje v sobě zástavbu, lesy, potok a pole.  

Harmonický rozvoj Ďáblic si já představuji  jako  péči o všechny tyto  důležité části. Miloš Růžička pracuje jako starosta 11. rokem.  V prosinci 2016 odstoupila vedoucí  komise životního prostředí . Několik měsíců komisi vedl Martin Tumpach a pak  s volbami 2018 komise ukončila činnost.  Čekala jsem, že Miloš Růžička po dalším volebním vítězství komisi z občanů příznivců STAN znovu vytvoří. Nastalo se tak. Rada zrušila  komisi výstavby a investic. Místo toho  se opakovaně dovídáme : „Děláme to jinak.“  V Ďáblicích  Miloš Růžička  vytvořil mikromanažment správy obce. Ten  by  však měl obsáhnout všechny činnosti, které Ďáblice pro trvale udržitelný rozvoj potřebují neustále vykonávat.  A občané  mají právo vyjít do krajiny Ďáblic, a čerpat z ní energii.  Jaká je  nyní tvář krajiny Ďáblic ? To se ve zpravodaji nedozvíme. Díky internetu  se nám však nabízí porovnávat, jak jiné komunity Česka přistupují k svému domovu. Nemusím daleko, pojďme do Březiněvsi. Uvádím výtah ze zápisu jednání zastupitelů roku 2020.

Péči o životní prostředí  od doby vytvoření skládky komunálního odpadu  měl v naší obci na starosti placený zaměstnanec. Připomenu paní ing. Králíkovou, kterou na úřad Ďáblic přijal první starosta Ďáblic ak. architekt Jiří Veselý. Toto pracovní místo bylo zrušeno za  Miloše Růžičky.  Započít jednání s vlastníky nemovitostí, která nejsou dostatečně opečovávána, leží  dnes jen a jen na zemědělské inženýrovi Miloši Růžičkovi a  stavebním inženýrovi Janu Hrdličkovi. V rozhovorech  s Martinem Tumpachem, bývalým místostarostou (vystudoval krajinné inženýrství ) se dovídám , že z jeho odborného pohledu by se ve spolupráci s majiteli polností, lesa a potoka mohlo pro obecné blaho- nápravu škod na krajině a příjemný životní pocit obyvatel  dalo udělat mnoho. On by určitě začal jmenovat příklady. Současná rada zastupitelstva Ďáblic však inženýra krajináře nepotřebuje ani jako odborného konzultanta.

Na podzim 2020 pozval  ing. Hrdlička majitele břehů Mratínského potoka  ke  společné  prohlídce. Majitelé pozemků u potoka  byli vyzvání k odstranění  popadaných větví a všeho, co nesmí bránit toku potoka. Pan místostarosta si za to zaslouží poděkování.   Do dnešní doby jsem při svých návštěvách potoka od Ďáblické  až po ulici Chřibskou  nezaznamenala čištění žádné.  Právě levá strana potoka  mezi Ďáblickou a Chřibskou by mohla být místem  k procházkám za předpokladu, že se břeh potoka  bude udržovat. 4. dubna jsem si  k návštěvě  krajiny  potoka vzala  zahradnické nůžky a i pilku. Chci se snáze dostávat  k potoku nad Ďáblickou ulicí. Odříznout něco  suchých větví, odstranit trny  a bylo hotovo. Při zimní návštěvě jsem si všimla, že u kamenů ležících  ve vydlážděném korytu  potoka se zadržuje přírodní materiál.   O velikonoční neděli jsem viděla, že stav se zhoršil.  Nános listí  a větve spadlé z mrtvého stromu nad místem zacpaly potok. Rozhodla jsem se pokusit zábranu odstranit. Měla jsem štěstí. Na strmém břehu ležela asi  tři metry dlouhá větev, která  mi dobře posloužila. Na několika metrech toku  vyčištěním poklesla hladina blokované vody asi o 15 cm. Tok se zbavil  tlejícího materiálu a voda začala přirozeně proudit. Vyčištění alespoň malé části mi udělalo obrovskou radost.

• 

• 

• 

• 

• 

20. dubna 2021                                                                                          Milada Stroblová

Seriál Mratínský potok

Část  8

I v roce 2021 pokračuji  ve výpravách k Mratínskému potoku. Děkuji  Spolku pro Ďáblice a Martinu Tumpachovi bývalému místostarostovi, který  založil web, kde je možné  svobodně vyslovit  myšlenky, které se týkají života v našich Ďáblicích, že mohu dál pokračovat  ve sdílení svých nálezů a myšlenek.

Z loňského roku mám dost materiálu k publikování.  Jsem tomu ráda.  Je to pro  mně potěšení v důchodu více poznávat okolí svého bydliště. Cítit s krajinou. Radovat se a  i smutnit. Loňský rok jsem  7. dílem seriálu ukončila  radostnou stránkou  života potoka – pozvánkou do Čakovic.

 V tomto dílu naváži na  1. díl seriálu z března roku 2020.  Své tehdejší  nálezy upřesním.  Prameniště potoka za statkem RŘK jsem navštívila  v roce 2020 naposledy 29. listopadu. V tu dobu kopřivy  a traviny na části polí RŘK několik let neobhospodařované uschly (stav  přírody odborně nazvaným sekundární sukcese). Mohla  jsem již  snadno prostupovat terénem v létě neschůdným.  Mimo to je pravý břeh potoka velmi nerovný (fotografie z léta a zimy). S fotoaparátem jsem konečně mohla dokončit  průzkum neznámého přítoku, který přitéká od statku.  Objevila jsem ho  v březnu 2020.  Píši o něm již v 1.díle seriálu. Tím, že  jsem moje poznávání prameniště od 2. dílu  doplňovala  studiem starších map, mohu svůj nález  dát do kontextu s informacemi map  poznávaného místa.

Nalezený zatrubněný přítok se nachází na pravé straně  potoka. Nachází se blíže hráze ve vzdálenosti do 10 metrů od ní (fotografie ). Jak v loňském roce při mé návštěvě v březnu,  tak i v listopadu  jsem zjistila, že  z roury vytéká průzračná voda.  Není vhodné uvádět čistá voda, což jsem psala v 1. dílu. Neznám složení vody. Odkud vede přítok , jaký je jeho zdroj nevím, protože  na mapách není zakreslen. Uvádím aktuální mapu lokality ze Seznamu, mapu odkanalizování vody z tohoto místa a mapu, která je součástí dokumentu  Mratínský potok – Eliminace povodňových průtoků přírodě blízkým způsobem datovaný  rokem 2013, který vytvořila firma VRV.  Nález jsem zakreslila (fotografie, mapy).

V 1. dílu seriálu jsem uvedla svoji domněnku, že přítok má sílu cca 2 dl za vteřinu. V listopadu přítok  vypadal zcela stejně jako v březnu. Přítok  má zcela jiný charakter než na všech mapách zakreslený  jediný  přítok z pravého břehu – od sběrných surovin (značen modře).  Přítok  od sběrných surovin  má zcela proměnlivý průtok. Domnívám se, že jeho síla je závislá na srážkách  nikoliv  na prameni (fotografie ze tří  ročních období ).  Odtok vody z Parkánu  není v mapách  vyznačen.  Zakreslení odtoku jsem nalezla pouze na mapě odkanalizování  (vyznačen hnědě). Toto zakreslení není plnohodnotné.

V tomto dílu začínám zaměřovat svoji pozornost na  snahy  revitalizovat krajinu  nejvyššího prameniště Mratínského potoka.  Upozorňuji  na práci firmy VRV.  Je datována rokem 2013. Předkládám část mapy  –  první metry toku potoka. Zde jsou zakreslena  tři  koryta vodních zdrojů. Toto je jediná mapa, kde  je pravdivěji popsán skutečný stav- tři přítoky, celá pravda tu však není. Nad  silnicí  Ďáblickou jsem v roce zmapovala  4  boční přítoky  (zvýraznění –  4 šipky ).  Zatrubněný přítok vody  je významnějším vodním zdrojem. Dle mě by měl být odborně  popsán a  evidován. 

24. únor 2020                                                                                          Milada Stroblová

Jsem znechucená vlnou vandalismu, která se prohnala Ďáblicemi. Začalo to zapálenými kontejnery na tříděný odpad v Hřenské a K náměstí, následovaly rozkopané koše na odpadky. Přesto bych nečekala to, co přijde. Odřezané koruny lip a zmrzačený ořešák v pěší spojce mezi ul K Náměstí a Hřenskou a další poničené stromy u koňské ohrady a dále v lesíku pod hvězdárnou u třešňovky.

Někdo a neváhám nazvat ho asociálním hlupákem, si zkoušel mačetu, sekeru nebo podobný nástroj na stromech. Podle mého se nejedná o čin bezdomovce, ten by si odsekané větve odnesl. Policie odhadla předběžnou škodu za zničené stromy na 160 tisíc, mluvíme tedy o trestném činu. Pevně doufám, že se podaří najít viníka a potrestat ho.
Pokud máte nějaké informace, které by vedly k jeho identifikaci, prosím volejte buď přímo služebnu policie v Kobylisích, případně 156,158, nebo MÚ Ďáblice.

Moc bych si přála, aby se toho zmetka podařilo chytit. A nejde jen o to, že všichni zaplatíme z daní náhradu škod. K lípám jsem měla já i moje rodina docela osobní vztah:-)

Když je, tuším, v roce 2014 usadili, byly to jen proutky, zasazené trochu nevhodně blízko sebe. Vzali jsme si je na starost a začali je zalévat, protože představa, že z nich jednou bude lipová alej, byla hezká.

Alena Marušiaková

Milada Stroblová

Seriál část 3

K Mratínskému potoku se budu  dále  s fotoaparátem vracet. Pokusím se být  vnímavější. Snad uslyším  hlasy ptáků. Nepřeslechnu  doslova „řev“  žab / běžte si je poslechnou k Pokorňáku v Březiněvsi ! / Ráda bych ve vodě zahlédla rybky.

V dalším pokračování  mých cest k Mratínskému potoku  však věnuji  pozornost  mapování tohoto místa. Na internetu najdeme  tři historické mapy.  Císařské povinné otisky stabilního katastru 1826-1843, II. vojenské mapování 1806-1869 , III. vojenské mapování 1876-1879.  Dále pak snímkování  letecké  z let 2003 až 2016.    

Vše, co jsem jako laik nalezla,  předkládám. Čeho jsem si  na mapách všimla? Rybník Parkán byl v minulosti i  je  nazýván Křížovnický rybník.  Ohrada je  pojmenována K ohradě. V nejstarších mapách je zakreslen ještě jeden rybník v místech  asi tak  na náměstíčku vedle  základní školy. Parkán patrně dloudobě  vysychá.

Letecké snímky ukazují , že voda v nádrži nedosahuje k hrázi.  Můžeme porovnat  její  stav   v roce  2003 a stav 2016.  Na fotografiích leteckého snímkování je vidět  podél cesty k Ohradě zemědělské stavby. Ty postupně po roce 1989 zchátraly a byly odstraněny . Na mých fotografiích jsem zaznamenala  rozpadající  se kravín.  / minulý díl seriálu /  Změnila se i část  území mezi touto cestou a  ulicí Ďáblickou. Řadu let už není obdělávána. Plocha se se zde mění zcela přirozeně, jsou tu  bezinky, mirabelky, ostružiní, traviny.

Mirabelky ve vegetačním období zakrývají rozpadající se ohrazení křížovnického majetku.  Je mi líto, že Ďáblice  vítají  návštěvníky  na příjezdu od Březiněvsi  ostudnou zdí.  Náprava  stavu je  na majitelích – řádu Křížovníků. / k porovnání : Například v Líbeznicích má Rada zastupitelstva  zájem, aby obec pěkně vypadala. Na webu obce naleznete , jak   se o to snaží.  Zda naše Rada komunikuje s majiteli, kteří stavem svých domů obec hyzdí , nevím. /  Nepoznám, zda dochází k vysychání celé z meliorované zemědělské plochy pod cestou do Zdib, avšak stromoví vyživované vodou z melioračního sběrače  se zúžilo.  Můžeme porovnat fotografie z roku 2003 a 2007. Zemědělsky užívaní plocha se tu   následně zvětšila. Při mé poslední návštěvě prameniště  byla  tato strouha suchá.   Co na leteckých mapách přibylo? Stromořadí podél cyklistické stezky na Zdiby. Já mu říkám Věřino stromořadí.

Abych čtenáře nezahltila  informacemi, k významu fotografií se dostanu  až v dalším pokračování. Sama se na Mratínský potok „čtyřku“ již těším. 

Mapy jsem srovnala podle doby vzniku.                                                                                    

14. června 2020

Milada Stroblová  v úctě ke krajině Ďáblic

si  5.září 2019 povídaly Věra Prokešová a Milada Stroblová

Věro, spojuje nás bytostný milující vztah k potokům. Být u babičky a dědečka pro nás obě znamenalo žít u potoka. Já jsem poznala krásu meandru, vrbiček a sousedních luk s bohatou květenou. V 70. letech byl potok regulován a zcela necitlivě k němu byly napasovány paneláky. Ty pamatuješ neregulovaný Mratínský potok?  Mám na mysli tu část, která leží na ďáblickém katastru.

Já znám potok takový,  jaký je. Tady si zahradníci koupili zabahněné pozemky už za první republiky a sami si provedli meliorace. Měli vodní družstvo či spolek a každý měl dáno, kdy vyčistí svůj úsek potoka a taky, kdy bude zalévat. V Ďáblicích od pramene byl potok zregulován  buď v padesátých letech minulého století, nebo před válkou, to nevím.

Tvůj manžel se sousedem Sikorou dali svůj volný čas, ovládli svoje nelibé pocity ze znečištění našeho potoka a už dvakrát letos sestoupili do kalu Mratínského potoka a čistili ho. Dohodli jsme se spolu, že jim nebude vadit, když o jejich práci popovídáš.   

Ten, kdo žije u vody a má jí rád, její znečištění intenzivně prožívá. Když potok přes znečištění už ani pořádně neteče, živočichové mizí, máš pak dvě možnosti, jít si stěžovat, nebo to rychle vyřešit sám. Tu druhou variantu provozujeme už od pradávna a to nejenom my, ale i další sousedé. Holinky, lopaty, vidle a jde se na to. Výstavbou Prosecké radiály- Cínovecká je to jediná možnost, jak situaci stále rychle vyřešit.  Při zanedbané celoroční údržbě přepadu, kdy se ještě přidává voda z mnoha km dálnice, při dlouhodobém dešti, či přívalové bouřce, se Mratínský potok stává řekou. Potok je pro nás pak velkým rizikem. Hrozí rozlití vody do zahrad a domů.

Blýskalo se na lepší časy, kdy minulý místostarosta Martin Tumpach začal řešit určení správce úseku technické stavby pod dálnicí Cínoveckou, čímž by se vyřešila situace na přepadu a pak by se dala provést revitalizace celého potoka, včetně rybníka na našem katastru. Místo toho se zatím řeší pouze povodňový plán MČ Ďáblice ani ne údržba.

Domníváš se, že Ďábličáci vědí, že zde pramení Mratínský potok, který se vlévá do Labe.

Domnívám se, že ne. Nevěděli to ani na úřadě v Libni, když jsem tam byla za MČ v minulosti jednat. Pramenů je vlastně více, od lesa, od rozvodí Vltava-Labe na Statkové, v polích – ale potok je uveden až od rybníka za ohradou statku Křížovníků. Do polí se moc lidé nedostanou a tak ho vidí lidé bydlící na Ďáblické u policie ČR, dole na Chřibské a za dálnicí od Řepné. Je škoda, že se občané nemohou k vodě na svých procházkách dostat. To v okolních MĆ mohou. Děti koukají z oken  naší základní školy na rybník Parkán, který je ve statku, ale přístup k němu nemají…..

Prosím, kdo by měl pečovat o Mratínský potok?

Mratínský potok je uveden jako významný tok  povodí Labe. Správcovství toku dle vodního zákona by mělo náležet podniku Povodí Labe Hradec Králové. V naší MČ jsou však vlastníci malých vodních děl, kteří by si měli břehy udržovat sami, což ne všichni činí a dále je část ve správě města svěřené do péče MČ Ďáblice. Dodnes není dořešena 92 m dlouhá technická stavba pod Cínoveckou a obchvat oblasti ,,Blat´´. Potoku se u nás v Ďáblicích opravdu nedaří… Zrovna včera hasiči řešili jeho znečištění.

Milá Věro děkuji Ti moc za rozhovor.

Obecné podmínky sečení travnatých a trávobylinných ploch v období dlouhodobého sucha a horka vychází z dlouhodobých zkušeností při údržbě veřejné zeleně. Každý správce zeleně musí přistupovat k péči o travnaté a trávobylinné plochy individuálně vzhledem k rozdílnému účelu využití a různorodému složení travnatých a trávobylinných ploch.

A. Parterové, pobytové a parkové travnaté plochy

1. Sečení travnatých ploch

1.1. Travnaté plochy nikdy nesečeme když: – Je teplota vzduchu vyšší než +26o C. – Trvá dlouhodobé sucho – horko a nemáme k dispozici závlahu. Dojde sice krátkodobě ke snížení užitné hodnoty travnaté plochy, ale seč v takovýchto podmínkách může travnatou plochu výrazně dlouhodobě poškodit (zejm. odumírání jemných travních komponentů, vznik prázdných míst, rozvoj plevelných rostlin v travnaté ploše, možný rozvoj chorob atd.). Příklad ideální seče travnaté plochy: Sečeme brzy ráno. Rosa není na závadu kromě pozdního podzimu (od poloviny října). Se sečí končíme vždy, když teplota vzduchu dosáhne +26o C. V ideálním případě začne po seči pršet nebo máme možnost zavlažit travnatou plochu, řezné rány na listech trav se pak rychle se hojí. Závlaha pro parterový, pobytový a zátěžový trávník se pohybuje v dávce od 2 do 6 litrů na 1 m2 travnaté plochy na jednu závlahovou dávku. Seč za mírného deště a po dešti (ne vydatném a přívalovém) je vhodná, máme-li dobře nabroušené nože sekaček a výkonný ventilátor na sběr posečené travní hmoty.

1.2.Postup v případě dlouhotrvajícího sucha: – Nemáme-li k dispozici závlahu a je dlouhodobě sucho, neprovádíme pravidelné plošné sečení travnaté plochy na požadovanou výšku, ale necháme travnatou plochu růst bez seče do té doby, než sucho a vedra pominou a začne se ochlazovat a pršet. Pak začínáme se seči dle pravidla snížení o 1/3 výšky listové plochy trav. – Musíme-li přistoupit k tomuto opatření, je vždy vhodné informovat návštěvníky parku v místě i na webových stránkách. – V případě rozvoje plevelnatých nebo silně alergenních rostlin v travnatých plochách je třeba situaci řešit jen lokální sečí pouze v místě výskytu předmětných rostlin.

2. Základní pravidlo seče travnatých ploch

Travnaté plochy sečí snižujeme vždy pouze o jednu třetinu celkové výšky listů trav před sečí. Příklad: Travnatá plocha má výšku listů trav 21 cm (bylo dlouhodobé horko a sucho). Tuto travnatou plochu za běžných podmínek sečeme na výšku 12 cm. Jak postupovat? První sečí snížíme travnatou plochu na výšku 14 cm (tedy o 1/3 výšky). Druhou seč provedeme za cca 4-5 dnů. Výška listů trav je před sečí cca 16 cm (narostla v průběhu 4-5 dnů), sečí snížíme na 12 cm a dosáhneme standardní výšky travnaté plochy. Takto musíme postupovat vždy u parterových, parkových nebo pobytových travnatých ploch!

3. Čím a jak sekat travnaté porosty

Parterové, parkové, pobytové travnaté plochy je nutné sekat vhodným typem rotačních sekaček. Nože musí být nabroušené, aby řezná rána na listu trav byla co nejméně roztřepená. Pokud není tráva při seči ani následně odstraněna z předmětné plochy, musí být rotační sekačka před započetím seče příslušné travnaté plochy vybavena účinným mulčovacím zařízením (plechy, deflektory, nože). Zásadně je nutné omezit strunové sekačky (motorové kosy) na minimum, používat je jen v odůvodněných případech – např. výrazné terénní nerovnosti. Všechny travnaté plochy se zásadně sečou v přímém směru (rovné linie seče).

B. Květnaté louky a luční porosty

Pro tyto trávobylinné porosty platí obecné podmínky viz. bod A 1.1. První seč bude prováděna v období nejdéle do ½ června a druhá v září (tzv. „otava“). Seč je prováděna na výšku 10-15 cm. Pokosenou hmotu je třeba odstranit, případně je možné po dobu 2-5 dnů materiál ponechat na ploše, aby došlo k vydrolení dozrálých semen, a hmotu odstranit až poté. U přírodně bohatších lučních porostů je vhodné využívat tzv. mozaikovou seč, kdy je cca 20-30 % plochy (ideálně tam, kde je více dvouděložných rostlin) ponecháno nepokosené jako vhodný biotop pro různé druhy bezobratlých živočichů. Zároveň se tím umožní dokončení vývoje (vykvetení, vysemenění) ponechaných rostlin.

Luční porosty a květnaté louky můžeme sekat bubnovou, lištovou, cepovou nebo i některými typy rotačních sekaček.

Vypracoval: Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, oddělení péče o zeleň, duben 2019 odborná spolupráce: Ing. Marek Hamata

Na úřad MČ dorazila od společnosti Sweco a.s. Studie odtokových poměrů vč. návrhů možných protipovodňových opatření v povodí Třeboradického potoka. Tento potok protéká po severovýchodním okraji katastrálního území Ďáblic přibližně v délce prakticky zanedbatelných 650 m. I tak lze ze studie* vyčíst zajímavé informace týkající se ďáblické přírody. Například rešerše zvláště chráněných živočichů nacházejících se kolem našich obydlí.

Podle Studie můžeme při dostatečném štěstí při procházkách Ďáblicemi a okolím spatřit například hnědě zbarveného Skokana štíhlého, který je i při svých přibližně šesti centimetrech velikosti schopen skočit do dálky až 250 cm (když byla disciplína skok z místa před sto lety vyřazena z Olympijských her, činil lidský rekord 307 cm).

Na sever od Blat byl spatřen Sokol stěhovavý. Na některé ďáblické půdy se z Moravy přistěhoval Netopýr brvitý a byl zaznamenán i výskyt stěhovavého Netopýra pestrého a Netopýra řasnatého, známého především z Chýnovské jeskyně u Tábora. Pokud potkáte kolem čtyř centimetrů velkého (či spíš malého) netopýra, bude to nejspíš drobný Netopýr vousatý.

Převážná většina z nás už v Ďáblicích potkala Veverku obecnou. I ta je v současnosti podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. prohlášena za ohrožený druh.

Nad rámec studie bych rád zmínil doposud oficiálně nezdokumentovaný výskyt Křečka polního a nečekaný objev jednoho výstavního kusu Úhoře říčního při čištění nádrže na Mratínském potoce. Úhoř říční patří dle Červeného seznamu ohrožených druhů mezi druhy „téměř ohrožené“. 

Mezi zvířata, která sice nejsou na Červeném seznamu, ale v Ďáblicích je jejich výskyt raritní, mohu zařadit například Lišku obecnou, naleznou, bohužel přejetou, začátkem tohoto roku na Cínovecké silnici.

Pokud jste v Ďáblicích a okolí spatřili nějaký méně obvyklý nebo chráněný druh rostliny či živočicha, napište mi na tumpach.martin@email.cz.

Martin Tumpach

* Odkaz na kompletní studii naleznete na webových stránkách MČ v adresáři O Ďáblicích → Diskutovaná témata → Oživení toku Mratínského potoka

Ve spolupráci s Lesy hl. m. Prahy a Odborem životního prostředí jsme zahájili čištění lapačů splavenin (dvou průtokových nádrží a propustku) v křížení Mratínského potoka s Cínoveckou silnicí. Po odstranění vegetace byl zbylý zvodnělý sediment pomocí pojízdného jeřábu s drapákem a pásového bagříku nakládán do bezodtokových kontejnerů a odvážen k likvidaci. Touto úpravou se za vyšších průtoků sníží riziko ucpání česlí ve vtoku do trubního obchvatu Blat.

Zanesené nádrže spadaly v Ďáblicích mezi témata, která někdy mohou působit jako dlouhodobě neřešená. Čištění lapačů předcházely schůzky a jednání se zástupci SVM MHMP, OSI MHMP, PVK, vodoprávního úřadu Prahy 8, Povodí Labe, ředitelem OTV MHMP, ředitelem OCP MHMP, ředitelem PVS, ředitelem Lesů hl. m. Prahy, ředitelkou MHMP a pražskou radní pro životní prostředí. Po více než roce usilovné a časově náročné práce se podařilo přimět odpovědné orgány k realizaci účinného opatření. Obdobný charakter mají v Ďáblicích i další problematiky, jejichž aktuální vývoj můžete sledovat na ďáblických webových stránkách v adresáři O Ďáblicích → Diskutovaná témata.

Na Mratínském potoce nás čeká ještě další práce, například na určení stálého správce lapačů splavenin, přimět správce toku a vlastníky pozemků k průběžné údržbě v rozsahu stanoveným zákonem, požadovat po vodoprávním úřadu a Magistrátu hl. m. Prahy zpracování projektů úprav protipovodňových opatření, aktualizovat studii revitalizace toku z r. 2013 a rozšířit ji o místní Územní systém ekologické stability (především biokoridor podél toku) a jednat s vlastníky pozemků o možnostech realizací úprav.

Niva vodního toku je rozmanité území. Obvykle skýtá přírodně bohaté lokality, v kterých se vyskytuje mnoho druhů organismů. Rozmanitost je důležitou charakteristikou zdravé krajiny, určující počet druhů organismů, ale i neživé přírody a lidské kultury. Byla by škoda nechat jeden z mála vodních toků na severovýchodě Prahy zapomenutý a nevyužít jeho potenciál. Naším cílem je funkční celek rekreačních, krajinotvorných, ekologických a hydrologických prvků Mratínského potoka.

Martin Tumpach