Seriál o Mratínském potoku, část 12
Moje výpravy za poznáním Mratínského potoka v letošním roce 2021 probíhaly především o prázdninách. Pokračovala jsem po toku potoka stále blíže k Labi. O dění u prameniště budu psát déle, materiálu mám mnoho. Avšak už v roce 2020 jsem poznávala Mratínský potok v Čakovicích, Mirovicích a Mratíně. Když mě potok začal víc a více přitahovat a zrodila se ve mně potřeba o něm v dnešní době vypovídat, domnívala jsem se, že budu o potoku informovat systematicky od pramene k ústí v Labi, jakoby s plavoucím listem po jeho hladině. Pocítila jsem však , že chci psát, tak jak vnímám potřebu sdílet živé zážitky z míst, která jsem aktuálně navštívila. Potřebuji také kompenzovat jakýsi svůj žal, kterým , jak jsem poznala, trpím nad stavem Mratínského potoka na katastru Ďáblic. Letos jsem poznala potok a rybník ve Sluhách a poprvé ve svém životě jsem stanula v Kostelci nad Labem. 3. září jsem vyjela autem do tohoto města s cílem najit Mratínský potok ve větší síle než ho znám v Ďáblicích. Myšlenky na seznámení se s místem, kde se vody Mratínského potoka vlévají do Labe, jsem vnímala jako přípravu na posvátnou chvíli. Před výpravou si vždy prohlídnu internetovou mapu místa v různém zvětšení , vytisknu si ji a pak vyjíždím. Zaparkovala jsem na náměstí , prošla jsem uličkami a posléze jsem stanula na břehu Labe. Byl slunečný podvečer. Slunce se klonilo k západu ve směru proudu řeky. Klidně plynoucí proud, ve slunci stříbřící se vlnky, několik kachen, při březích žlutě stulíky, žádná plující loď. Hlavně však klid, ticho. Neskutečně příjemné ticho. I u Koníčkova náměstí, kde v Ďáblicích bydlím, je slyšet hukot z Cínovecké. Ponejprv jsem si sedla do trávy užívala jsem si to ticho. Po zpevněné cestě jsem pak podél malých zahrádek se skromnými chatami šla po toku dále. Věděla jsem ze studia mapy, že se k soutoku Mratínského potoka a Labe je blízko. Míjela jsem několik přivázaných pramiček, části břehu pečlivě posekané v místech, kde si majitelé chat vyrobili přístupové schodky k vodě. V dáli jsem spatřila u břehu mohutněji se čeřící vodu. Po několika desítkách metrů chůze jsem stanula na mostě. Pod ním se valil silný proud vody deroucí se do klidného Labe. Stála jsem na mostě u ústí Mlýnského potoka a s úžasem patřila na mohutnou vlnu pěnící se vody padající přes vloženou kamennou či betonovou barieru, dávajíce svým charakteristickým zvukem pozdrav krajině, kterou opouštěla. Zmínila jsem Mlýnský potok. To proto, že Mratínský potok se v Kostelci nad Labem vlévá do Mlýnského. Neměla jsem s sebou fotografický aparát. Obrazy ze setkání nesu v sobě. K soutoku se v budu vracet. Budu tam odpočívat při pohledu na proud, užívat si ticho. Budu řeku fotografovat v různém denním světle.
Setkání s vodou potoka mi přináší mnoho radosti. Přináší i setkání s lidmi žijícími v jeho blízkosti. Letos na jaře jsem si povídala s tatínkem, který se svým šestiletým synkem čistili Třeboratický potok ( v Mirovicích se vlévá do Mratínského). Mluvila jsem se staříkem bydlícím poblíž potoka v Mirovicích, který mi vyprávěl, jak si jako děti dnes a denně u potoka hrály. Ve Sluhách jsem stála nad vydlážděným korytem potoka s mužem, který bydlí v těsné jeho blízkosti. Ukázal mi až kam sahala voda 14. a 15. srpna 2020 ( loňská povodeň).
Poznala jsem většinu přístupných míst potoka. Poznala jsem krásné přírodní scenerie. Nejhorší tristní stav potoka je na katastru Ďáblic. ( text a foto v minulých dílech seriálu) . O potok dle zákona má pečovat řada subjektů. Prameniště a první metry toku jsou na polnostech Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou..…. Dalo by se čekat, že zastupitelstvo pod vedením zemědělského inženýra Miloše Růžičky ukáže zájem o komunikaci s řádem a schopnost s řádem spolupracovat při ochraně krajiny, vody a v neposlední řadě majetku obyvatel Ďáblic a obyvatel obcí dále po toku, kde rozvodněný potok páchá větší škody. Sama jsem třikrát napsala dopis RŘK s přáním, aby řád vystoupil z anonymity a dal vědět občanům o svých plánech, jak oživí péčí o krajinu významného místa života řádu. Až na třetí dopis jsem dostala krátkou pro občany Ďáblic nic neříkající odpověď.
Místo fotografií v tomto díle seriálu připomenu texty z letního dvojčísla Ďáblického zpravodaje z roku 2013 vážící se k Mratínskému potoku. Vize staré 8 let – dvě volební období. Milada Stroblová
