42. část kroniky Mratínského potoka
Dne 14. srpna uplynulo 5 let od povodni, která postihla několik objektů Ďáblic v míře, kterou obec po desetiletí nepamatuje. Ochromila dopravu. V roce 2022 představilo vedení obce návrh odvodnění naší městské části. Projekt PVS má název Studie odpojení a převedení dešťových vod v povodí MČ Ďáblice. Projekt byl realizován na základě moderních metod – matematické modelování. Naše obec leží pod hranicí rozvodí Vltava Labe. Nad obcí se nacházejí soukromé pozemky. Studie neměla úkol zabývat se dešti , které padaly tam. Amatérsky jsem si do mapy rozvodí zakreslila odtok dešťových vod od hranice rozvodí v souladu se spádnicemi a s mým pozorováním v terénu. Odborník vypočte, kolik hektolitrů vody v podvečer 14. srpna 2020 spadlo na plochy extravilánu nad obcí a pak se valily dolů do obce směrem k Mratínskému potoku, který se rozvodnil a ohrožoval domovy na našem katastru a dále po toku potoka.
Projekt PVS pracoval jen s vodou, která protéká obcí. Ukazují to mapy PVS a VRV, které jsou uloženy na webu naší obce. Výsledný návrh studie – voda od rozvodí proteče obcí a na několika místech pod středem obce by měla být pře spádována a převedena mimo hlavní toky. Voda bude zachycena ve dvou suchých poldrech. Pro ochranu vodou stižených míst je podstatný poldr 1, který je situován v místě vodní nádrže Ohrada. Jeho objem má být 6600 m3. Jako laik si představuji nádrž 20×30 šíře a hloubky 10m. Protože komunikuji s občany, kteří žijí v nejnižší části Ďáblic okolo Ďáblické a na Blatech za Cínoveckou vím, že hladina spodní vody je tu vysoko. Poldr 1 má li být přírodní, nebude suchý, patrně v něm bude stát voda celoročně. Je to však můj laický úsudek.
Projektu odvodnění by měla dle inženýrů krajinářů předcházet tak zvaná pozemková úprava, která by zpracovala území komplexně, t.j. úpravy extravilánu – vytvoření menších celků polí s mezemi a cestami, zadržení a zpomalení dešťů na polích – malé suché poldry, ochrana půdy, ochrana majetku a zdraví obyvatel v zástavbě, péče o životní prostředí v dobách horka a sucha a následně svedení dešťovky z ulic do dvou suchých poldrů ve spodní části obce. Souhrnem – práce s krajinou po restitucích, socialistickém scelování do lánů, práce s dešti v místě spadu jak to jde nejlépe.
Zastupitelstvo pod vedením pana Růžičky se zadržením vody v polích po roce 2020 nezabývalo. Pravdou je, že zde MČ vlastní jen nepatrnou část území. Do dnešní doby se tato místa pro Ďáblice nezužitkovala. Zadržení vody v krajině řeší novodobě i agrolesnictví. Můj text o agrolesnictví, kterým jsem chtěla v Ďáblickém zpravodaji majitelům půdy a i všem občanům v Ďáblicích sdělit, že je třeba zem i vodu chránit, pracovat s ní, mi byl před pěti lety vyřazen bez vysvětlení. Letos jsem zaslala paní tajemnici našeho úřadu dotaz, zda se na radnici vytvořila databáze majitelů půdy na katastru Ďáblic, aby je bylo možno informovat o novinkách ochrany půdy a vody – tedy ochrany krajiny, které mohli přehlédnout vzhledem k tomu, že jejich předci na polích nehospodařili. (tehdy byla jedna informace ministerstvem zveřejněna). Jde o nové majitele, kteří půdu zakoupili po roce 1989 a půdu pronajímají. Z katastru nemovitosti vím, že majitelé půdy žijí i mimo naši republiku a o záplavách v Ďáblicích nejspíše nevědí. Od paní tajemnice jsem nedostala odpověď. Voda z polí soukromých majitelů však ohrožuje ďáblický život a v neposlední řadě snižuje hodnotu půdy majitelů, ke které si zatím nevytvořili vztah, protože není jejich přímým zdrojem obživy, jako tomu bylo po staletí. Navíc rozmíšky politické v Ďáblicích brání tomu se dohodnout na zásadních věcech v rozvoji obce a jejího nejbližšího okolí. V závěru studie PVS je uvedeno pět institucí, které se ke spolupráci musí propojit….
Chodím po extravilánu a pozoruji, zakresluji. Čtu v mapách a v katastru nemovitostí. Vytvořila jsem několik databází informací – fotografie, mapy, informace z katastru nemovitostí jako podklad pro pozemkové úpravy. Fotografiemi mohu i doložit nedávné úpravy terénu nad obcí, které mohly pracovat s dešťovkou a nestalo se tak. Někdo namítá, že se už zadrželo významné množství dešťů Na cihelně – projekt Doma je doma. Převedl se objem dešťů přes nádvoří statku RŘK. Retenční nádrž dalšího sídliště Bydlení Ďáblice mezi Šenovskou a Statkovou se právě buduje.
Uspokojení? Jsou to dobré malé kroky, nevycházejí však z celistvého pohledu na krajinu Ďáblic. Velí jen legislativa pro novostavby. Dokument Pozemkové úpravy Ďáblic (mohl by se takto jmenovat?), který se zabývá úpravou krajiny extravilánu zastupitelstva Ďáblic do dnešní doby nezadala. Obyvatelé Ďáblic minulosti měli krumpáče a lopaty. Přežití žádalo konat a s vlivy živlů se vypořádat rychle. Stále strukturovanější dnešní život, priorita ekonomického růstu , není bez komplikací. Nelze opomíjet, že současný život rádo by vyspělých států se zmítá v problémech. Války, migrace za blahobytem a před suchem, blahobyt na dluh, klimatická změna. Vyjednávat, shromáždit potřebné peníze na potřebné úpravy potrubí dešťové kanalizace , výstavbu poldru se ukazují v současném stavu vývoje evropského dění , jako velmi náročné až nesplnitelné úkoly. Přesto dodávám, že současné vedení obce pracuje na odstraňování doposud nevyřešených problémů na Mratínském potoku a snaží se zhodnotit to málo, co v extravilánu obec vlastní. Ráda bych i o tomto v budoucnu do kroniky napsala.
Přikládám mapu rozvodí – vyznačena červenou linkou – mapy.com. Směry odtoku dešťů po spádu do Mratínského potoka jsem zakreslila modře. Na konci sídliště Na cihelně byl na Statkové vytvořen průleh – vyznačen červeně, který má převést vodu z polí nad sídlištěm na pole Křížovníků přes cestu. Dokončená dešťová kanalizace od hasičárny / stavba v silnici letos v květnu/ převede část vod do příkopu nad Ďáblickou, což může odlehčit hasičárně, sběrným surovinám a domům pod Ďáblickou – vyznačeno červeně. Úpravami se však zvětší přival dešťové vody před průtokem na Ďáblické. Dešťovka ze sídlišť na levé straně Statkové je již zadržována a zadržována bude – vyznačeno černě. Vnímejme však proporce – plochy , kde je odtok deště regulován a kde ne. Možná řeknete, že nad poli přívalový déšť nebude intenzivní. A to je možné.
Tento dokument jsem já laik sepsala z jednoho důvodu. S krajinou a s lidmi soucítím. Avšak soudím – racionálně by mělo být posouzeno, jak velké by měly být malé poldry v polích nad obcí a za jakých podmínek by se zde zadržená voda zpracovala. Na jedné straně vědecké návrhy řízení vody v ulicích a na druhé přehlížení nátoku dešťů z extravilánu …. A právě toto mě propojilo s knihami a přednáškami odborníků. Jsou to ing. Václav Cílek a Mgr. Miroslav Bárta. Jsou to muži, kteří v sobě nesou schopnost komplexně mezioborově vidět vývoj života na Zemi.
V Úvalech u Prahy se podařilo v polích směrem k Horoušánkám s dešťovou vodou pracovat. Dešťovku zachycuje a odvádí příkop. Vznikla zde cyklostezka – vyznačila jsem zeleně. Červeně je vyznačeno místo, kde od podzimu stojí voda, když v zimě mrzne, bruslí se. Od jara do podzimu se tu hospodaří. Letos na jaře zde byla vyseta pšenice.
Dle mě současný svět potřebuje mimo ekonomický růst toto : obnovení etiky. Růst kvality mezilidských vztahů. V dětství mě oslovily filmy s Vinnetouem a Old Shaterhandem. Podali si ruce jako potvrzení dohody, která se potom naplnila tak, jak bylo řečeno. Nedávno jsem na internetu četla zprávu o tom, že byl AI vytvořen program pro překrucování informací. Jinak to pojmenovat neumím. Podvádění se prý vždy dělo a tak proč to nepřiznat a dát tomu oficiální formu pomocí umělé inteligence….
14.8.2025 Milada Stroblová
Pozemkové úpravy provádí Pozemkový úřad. Jsou financovány z rozpočtu pozemkových úřadů. Pro realizace protierozních opatření jsou od poloviny 90. let využívány také dotační tituly Ministerstva životního prostředí. ( cituji z dokumentu POZEMKVÉ ÚPRAVY JAKO NÁSTROJ PRO BUDOVÁNÍ Ú ZEMNÍHO SYSTÉMU EKLOGICKÉ STABILITY Ministerstvo zemědělství, Ústřední pozemkový úřad, Těšnov 17 Praha)
