Archiv rubriky: Hospodaření s vodou

seriál Mratínský potok

část 17

V  Ďáblickém zpravodaji se v lednu roku 2022 v článku o odvodnění objevilo slov poldr a retenční nádrž. Já sama jsem teprve asi před třemi roky, kdy mě Věra Prokešová bývalá zastupitelka a předsedkyně komise životního prostředí přivedla k ďáblickému poldru neboli retenční nádrži pochopila, o co jde.

Co uvádí wikipedie : Suchý poldr nebo také suchá ochranná nádrž či suchá retenční nádrž je vodní dílo sloužící protipovodňové ochraně. Ač jde o vodní dílo, je označení suchý u poldru namístě. Po většinu času v něm totiž žádná voda není. Tou se naplní až v momentě, kdy hrozí, že se vylije z břehů přilehlý vodní tok. Poldr tak může i zcela zabránit povodni. Voda se jednoduše rozlije v něm, tedy na místě, kde nemůže napáchat žádnou škodu. Například mimo zastavěná území. Výpusť poldru bývá nastavena tak, aby vodní dílo opouštěl po nějaký čas takzvaný neškodný průtok. Tímto způsobem je možné i zadržet vodu v krajině a jde o nejlepší přirozenou ochranu před suchem i povodněmi.

Jak vznikla první retenční nádrž v Ďáblicích? Když část Ďáblic za Cínoveckou zvaná Na Blatech začala měnit svoji podobu díky výstavbě domů podél Mratínském potoka, při řešení odvodnění komunikací se místní obyvatelé zastupitelé pod Věřiným vedením zasadili o to, aby byl ve svažité části podchycen tok dešťové vody v retenční nádrži. Vznikla v  zadní části Blat na hranici katastru pod svahem, kde se v jeho horní části nachází travnatá plocha se stromy a pod ní jsou dnes nové domy. Za Ďáblice tu na stavbu vybavenosti dohlížel místostarosta Martin Tumpach. Povedlo se. V září po přívalovém dešti v srpnu 2020 jsem k retenční nádrži znovu zavítala. Oslovila jsem i skupinku obyvatel, kteří před domem v blízkosti nádrže u stolečku popíjeli vínko. „Měli jste tu problém, když 14. srpna obrovsky lilo?“ Zněla moje otázka. Dostalo se mi krátké odpovědi. „ Nee, dobrý.“ Za rok v létě jsem zde fotograficky zaznamenala osázení břehu okrasnými keři. To vše je pro mě radost. Dobré dílo z dobré spolupráce. Dílo blízké přírodě. ( tento výraz budu nadále používat a budu rozlišovat od dílo přírodě vzdálené)

V Ďáblicích vznikla ještě další retenční nádrž. Na kraji ulice Statkové započala před lety výstavba firmou Spiritex. V tu dobu již platil zákon nařizující, aby voda ze zpevněných ploch byla zadržena a regulovaně odpouštěna. Nádrž se nachází pod nejníže položeným domem na hraně svahu do ulice Šenovské. Developer špatně vybral dodavatele silničního povrchu. Co je známo. – Silnice okolo domů nemohly být zkolaudovány. Laik pozná, že jsou špatně spádované. „Korunou“ odvodnění této lokality je retenční nádrž. Díky nedokončenému spádování dešťová voda retenční nádrž míjí a při přívalovém dešti v srpnu 2020 se voda valila po svahu na Šenovskou. V době bouřek je nás v obci několik, kdo vybíháme do deště a přesvědčujeme se, kudy se proudy vody valí. Byla jsem u retenční nádrže několikrát. Co se změnilo? Přibyla poškozená krycí mříž, nedávno jsem spatřila zde vyhozený velký „ snop“ umělohmotných hadic. Víc nic. Tato stavba odvodnění se zatím nezdařila. Kdo nádrž dokončí tak, aby sloužila? Developer prý zmizel.

O dalších místech, kde se v  Ďáblicích zadržuje voda, budu psát v dalších dílech.

14.února 2022 Milada Stroblová

Podzemní retence lokality „Evergreen“

včetně dešťových svodů, které odvodňují ulice a přilehlé pozemky Heřmanická, Jiříkovská a Křižanská.

• 

• 

• 

• 

Seriál Mratínský potok, Část  15

3.ledna tohoto rok 2022  jsem  se vypravila  do Čakovic podívat se,  jak se to má se Zámeckým rybníkem.  V roce 2021 tu probíhala jeho velká revitalizace. Když jsem vyjížděla z domu, svítilo slunce.  Práce na rybníku byly dokončeny. Slunce  však zakryly mraky a atmosféra nad hotovým dílem byla typiky zimní, ponurá.  Nedalo mi to, musela jsem fotit. Foukal studený vítr.  Ruce mi  při fotografování mrzly. Než jsem vše, co jsem považovala za zajímavé vyfotila, slunce se znovu ukázalo a pro mě paprsky posvětily hotové dílo. Velmi si ho vážím. Byla to radost, která trochu vyvažovala  smutek z vážné havárie na potoku, která se stala pravděpodobné předposlední den v roce. Hasičům Prahy naplnila   silvestrovské odpoledne.  Byl to též na několik týdnu velký úkol pro firmu, která provádí  sanaci znečištění potoční vody. Za sebe děkuji oběma institucím. A věřím, že policie bude havárii vyšetřovat a  na rozdíl od minulé ropné havárie na Mratínském potoku (  asi v roce 2020 ) bude zdroj znečištění nalezen a zajednána náprava. Od přátel, kteří bydlí u Mratínského potoka na Blatech, jsem se dozvěděla, že viděli mrtvou žábu.   Určitě k úhynu živočichů došlo.

„ Voda je život“, řekl mi Rom, se kterým jsem si povídala na podzim roku 2021  při fotografování zakládání kamenů  do jedné z hrází  Zámeckého rybníka. Říkal mi, že denně, když jde z práce, nakoupí a z lavičky parku pozoruje probíhající práce. Věděl o  velké  vrbě u výpusti rybníka, která  se musela skácet, aby bagry mohly do rybníka vjet. Znal i cenu celé revitalizace. Tu jsem však zapomněla. Obával, zda práce bude v termínu dokončena.  Byla. Jde  pro mně o nejdůležitější pozitivní  událost na potoku v minulém roce. Tato moje povídání píši  a dokládám fotografiemi  již dva roky. Dělám to  s potěšením pro sebe,    pro občany a mládež, všechny,  které život okolo Mratínského potoka zajímá. Bývalý místostarosta Martin Tumpach  ocenil   archivační význam  fotografií pro porovnání se změnami  na potoku v budoucnosti.  Tímto  mu děkuji, že můžu publikovat na tomto webu, který spravuje.

Všem  lidem v Ďáblicích  a na  Mratínském potoku  přeji klidnější rok 2022.    

Milada Stroblová

Seriál Mratínský potok, část 9

Problém s  přívalovým deštěm  začíná, už když  autem vjíždíme  od Dolních Chaber do Ďáblic.

V 8. dílu seriálu o Mratínském potoku jsem popsala pravý břeh potoka  mezi Ohradou  a ulicí Ďáblickou. Díl byl o vodě pramenící z hloubi matky Země.     V tomto dílu budu pokračovat opět na pravém břehu potoka,  ale budu  psát o vodě padající z mraků, stékající po svahu od vrcholu Ládví krajinou polí a pak obcí do nejnižších míst  –  do našeho  potoka. Podíváme se na místa při ulici Šenovské, silnici od Dolních Chaber …

Slabá kapacita dešťové kanalizace , stav polí a klimatické změny  se  zde sčítají. Letos si připomeneme páté výročí první povodně, která nejvíce postihla majetek občanů právě nad pravým břehem potoka. Potopa 14. srpna 2020 by mohla být výstrahou , že se děje něco, co narušuje harmonický život Ďáblic. Prošla jsem si již vícekrát místa po silnici od Dolních Chaber, kde se  odtékající voda, kterou špatně vsakuje těžkými zemědělskými stroji utemovaná orná půda, vylévá i s ornicí  na Šenovskou. Vodu již od rozvodí Vltava Labe nesbírá  a nereguluje příkop. Ten podél silnice na straně vrcholu Ládví není žádný. Nejnižší místo pole  pod Ďáblickým hájem je u vjezdu do ulice Buližníkové.   Zde voda  může narazit na první dům  v ulici.  Při přívalovém dešti  v roce  2016 zde povodeň zatopila  sklep. V loňském roce se všichni čtenáři Ďáblického zpravodaje  dozvěděli, že mohou v tomto nejnižším  místě pole  navštívit Kukuřičník – bludiště udělané ve vzrostlé kukuřici.  Všeobecně se ví, že půda osetá kukuřicí nejhůře vsakuje dešťovou vodu…

Když  popsané místo najdete v územním plánu Ďáblic, naleznete tam zelenou plochu s nápisem ZMK. Tato plocha   znázorňuje  uzemní systém ekologické stability  ÚSES. Tento výraz  dobře znají v Ďáblicích všichni  ochránci životního prostředí.  Na vysvětlení:  V územním plánu rozvoje obce  musí být zakresleny prvky, které při realizaci stabilizují   krajinotvorné změny prováděné člověkem. Z hlediska udržitelného rozvoje harmonizují život člověka a přírody. Nesmíme zapomínat na zvěř! Na územním plánu Ďáblic ÚSES  sleduji od roku 2007. Tehdy mě  Miloš Růžička získal  k nové mojí angažovanosti pro život v Ďáblicích. Spolu jsme započali další etapu komise životního prostředí, po té, kdy byla z vedení komise odvolána Věra Prokešová pro nežádoucí tlak na Radu zastupitelstva, aby  se více zabývala životním prostředím (vedení obce  paní Ševčíkova  a pane Engel ). Komise pod  jejím vedením odešla.   Již od té doby vím, jak by ÚSES od háje až ke statku RŘ Křížovníků měl probíhat. Právě v místě kukuřičníku by měla krajinu ekologicky stabilizovat  plocha  stromoví  –  zeleň městská krajinná  ZMK- odborný název (mapa).

Zemědělský inženýr Miloš Růžička  pracuje v Ďáblicích jako starosta  jedenáctým rokem.  Zatím  však čekáme, kdy iniciuje tvorbu  alespoň této části ÚSES  a  bude  řídit  její  realizaci. Já  zatím  sním o  oáze stromů s retenční nádrží, která  zadrží vodu z polí pod Ládvím a pomalu ji pak odpouští do dešťové kanalizace. Ukázkou , vzorem je ta , kterou členové komise výstavby bydlící na Blatech promysleli a napomohli k realizaci, aby zmenšila případnou místní povodeň. Peníze  naše obec má. V roce 2020 z finančního plánu bylo využito jen asi 40%.

Přejděme  na druhou stranu silnice. Podél ní je lán polí. Při přívalovém dešti  se voda i ornice  valí do ulice Statkové.  Mezi polem a silnicí je však  příkop vybudován.  Nabízí se tu porovnání obou okrajů silnice (fotografie).  U prvního domu satelitu naproti Buližníkové  příkop končí a  plocha mezi silnicí a ploty je zarostlá travou. Po několika metrech se příkop  „vynořuje“ a  dále vede podél celého satelitu až k bývalému vjezdu do Montážního podniku spojů , dnes vjezd do bytového komplexu  Doma je doma.  Zde příkop  definitivně končí. Od kruhového objezdu  níže  má  silnice sklon k  příkopu. Dešťová voda díky zaslepení vtéká na silnici. Regulace odtoku  vody v těchto místech  jak byla založena a jak nyní vypadá, je popsána u fotografií.   

Shrneme-li ,  i laik se dovtípí, že  dešťové vodě stékající od vrcholu  Ládví a z polí  nad Šenovskou nebyla vytvořena žádná přirozená ani technická účinná bariera.  Přívalový potok v podvečer 14.srpna  2020 dosáhnul  u základní školy výšky cca  50 cm.  Vím, že o údržbu silnic a blízkého okolí se stará TSK- technická správa komunikací. Jak je  v součinnosti s obcemi plánována, realizována a  optimalizována, to nevím. My občané  však platíme daně z nemovitostí.  V celé naší zemi máme právo  zastupitele žádat, aby urbánní plochy byly odkanalizovány co nejúčinněji, všude tam, kde soukromá osoba nemá  možnost  toto realizovat. Očekáváme, že zastupitelé budou upozorňovat majitelé polí, aby  napravovali chyby v nakládání  s ornou půdou  v sousedství zástavby.

24.března 2021                                                                             Milada Stroblová

Seriál o Mratínském potoku  část 5

Letos 14. srpna  2020  jsme pod vrcholem Ládví, na jehož úbočí byla v dávné minulosti  založena komunita, jejíž život se rozvíjí do dnešních dnů, pocítili přívalový déšť  velké intenzity.  Už jsem v některém  ze svých textů psala, že pokud mi čas dovolí,  dokumentuji život v Ďáblicích fotograficky. Ukončila jsem svoji profesi restaurátorky uměleckých děl. Mám dost času, věnuji se této zálibě více. V restaurátorství nebylo možné přistoupit k staletí neopravovanému oltáři tak, že očistíme jen to, co je dostupné z podlahy, barvami opravíme  jen nám sympatická místa. Čistila jsem  oltáře od exkrementu holubů, ničila jsem červotoče, plísně. K mému životu patří, stavět se k realitě jako celku. Takto se snažím komplexně vidět život v Ďáblicích. Fotograficky dokumentuji i to, co není k pochlubení. Jde však o závažné dějinné události.

Do týdne po dešti  jsem s fotoaparátem  šla polem mezi statkem a skládkou  dokumentovat, jakou škodu napáchal déšť na lánu velikosti okolo 85 hektarů ve svahu od rozvodí Labe a Vltavy. Publikuji  zde několik fotografií. Podobné deště proběhly i na jiných místech naší republiky. Shlédla jsem dokument, který natočil tým ČT „Nedej se.“ V tomto štábu je i pan Gasiorovič, který pře léty natáčel rozhovor v Ďáblicích o skládce. Dávám tu  link  Nedej se+.  Ve filmu jsou dokumentovány škody způsobené na polích i na nemovitostech.  Publikované fotografie Ďáblic jsou z místa, kde členové  Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou, možná již ve 13. století  (jsem přesvědčena ve velké úctě k půdě a pokoře před Stvořitelem přírody ), obdělávali půdu, chovali dobytek.  Po druhé světové válce bylo pěstování plodin a chov dobytka směřovány novými cestami. Dnes  se však dozvídáme o neschopnosti orné půdy  zadržet vodu. Chybí humus z hnoje, lány jsou příliš velké, sucha střídají přívalové deště, humus je splavován do vodních toků. Zvolený směr – průmyslové zemědělství, se nyní  jeví ne zcela  dobrý.  Co je třeba neodkladně učinit?  O tom se hovoří, méně se koná.

Nemohu jinak, můj vztah  ke krajině, k obci Ďáblice, mě vede k tomu, že jako laik o problémech píši a fotografie nabízím k prohlídce, k zamyšlení. Se svými fotografiemi seznamuji ty, kteří s problémem mohou něco udělat. Na chyby upozorňuji  co nejmírnějším způsobem. Vnímá však,   že časem  je třeba se ozvat hlasitěji.

Na jaře roku 2019 jsem do Ďáblického zpravodaje nabídla text, jehož součástí byla edukativní pasáž o tzv. agrolesnictví, které má napomoci erozi půdy zastavit. Zadržet vodu v krajině.  Čtenáři tohoto webu jej znají. To, že v Česku jsou příkladní zemědělci, kteří realizují agrolesnictví, se ví. O tom je rozhovor v Ekolistu.

K fotografiím ze srpna letošního roku přidávám fotografii Ohrady z roku 2008, kdy jsem poprvé  stav rybníka  dokumentovala.

Milada Stroblová, 26.10.2020

Obecní noviny obce Veleň a Mírovoce, září 2020, 3/2020

text Věry Prokešové k záplavě ze srpna 2020

Po přečtení Ďáblického zpravodaje jsem jen zalapala po dechu, že je to vůbec možné mít takové vedení obce. Nedá se to srovnat z prvním polistopadovým starostou Ing. arch. Veselým, který ve stejné situaci rozlití vod po Ďáblicích objížděl místa a spolu s Ing. Kolářem se snažili vše průběžně řešit. Zcela na rovinu prohlásil, že naše oblast ,,Blat“ za Cínoveckou se začne řešit po dokončení odvodnění spodní části Ďáblic, oblasti ,,Chaloupek a historického jádra křížovníků“. Bohužel sám ze zdravotních důvodů odešel z tohoto Světa. Pak už se nezačala ani III. etapa odvodnění Ďáblic – retence s usazovací nádrží pod křížovnickým statkem a druhá velká retence v současném nájezdu na R8 Cínovecká ve směru na Prahu, dle zpracovaného projektu autorizovaného vodohospodáře Ing. Abraháma. Za vedení pí. Ševčíkové se vše začalo směřovat hlavně k nárůstu staveb a tudíž i osob z 2000 osob na plánovaných 5000 osob. Začala se řešit školka, škola, výstavba a hlavně projekty na další stavby.

Příchodem nového starosty Ing. Růžičky se pro MČ po stránce vodohospodářské situace ještě zhoršila. Vodohospodářský objekt pod Cínoveckou, který měl sloužit pro oblast za touto komunikací se od roku 1994 dodnes nepodařilo předal. Sliby a jen sliby… Stále více a rychleji sem přitéká voda. Přepad nepojme velké množství vody a ucpe se. Jaksi hoši zapomněli, že nejdříve před výstavbou nových celků je zapotřebí vyřešit infrastrukturu a nelze stále navyšovat množství vod, jak dešťových tak i splaškových. V posledním čísle pan starosta jasně dokázal se svým celoživotním přítelem Ing. Dvořákem jejich suverénní a arogantní přístup k dané problematice. Více je zajímá činnost, kde se mohou zviditelnit a hlavně nová výstavba, bez ohledu na obyvatele v dolní části Ďáblic. To není dobrá práce hospodářů – radních pro občany, školu, firmy na severu Ďáblic, církev, hasiče, Policii ČR ! Sami bydlí vysoko, jich se to asi netýká…

My jsme tentokrát 14.8. byli proti živlu bezmocní. Bouřka byla dlouhá a přívalového deště moc. Voda se z jinak malého potůčku valila přes břeh do zahrad a nebylo už v našich silách cokoliv pro danou situaci udělat. Kalná hmota vod se za několik minut dostala i do domu. Zahltila se i splašková tlaková kanalizace. Museli jsme vypnout proud. Nikomu bych Vám to nepřála zažít. Jako noční bludičky zde vodu odčerpávali hasiči, vody bylo ale moc. Někde se zase voda vracela zpět na vyčerpané místo. Potmě s čelovkou na hlavách jsme se pak vydali vyklízet zatopené části domu. Pěkně postaru se zbavovat vody v domě. Není proud, není technika. Dodnes jsme se ještě nezbavili bahýnka na některých předmětech, vlhkost budeme muset vysušovat dlouho.

Co napsat na závěr? Zrušili se odborné komise – sami jsou nejchytřejší. Zpravodaj je chlubírna vedení MČ s minimálním místem pro opoziční zastupitele. Hlavně, že nám všem zvýšili poplatky z nemovitostí. Jsem zvědavá, jak to půjde dál a taky na další zpravodaj …

Věra Prokešová

Na Blatech 7

V pátek 14.8.2020 v 17:20 začal v Ďáblicích přívalový déšť, v tomto roku již druhý. Dle záznamu srážkoměrné stanice Praha – Ďáblice za večer spadlo 70 mm srážek, z toho 41 mm za první půlhodinu, resp. 60 mm za první hodinu.

Tradičně se nejvíce vody valilo památkovou zónou Staré Ďáblice od křižovatky Šenovská-Květnova-Kokořínská (Foto 1) ulicemi Na Štamberku (Foto 2), U Parkánu (video 1) a dolu po Ďáblické.

Na křižovatce Ďáblické s Hoříneckou se propadla část vozovky, na ulici Ďáblickou spadla střecha objektu sběrných surovin na ulici U  Parkánů. Byly zaplaveny podzemní garáže bytových domů pod křižovatkami Ďáblická-Kostelecká a Ďáblická – Hořínecká, zahrady a domy U Chaloupek a Na Blatech, kde se vylil Mratinský potok (Foto 3a, 3b, 3c).

Kromě ďáblických hasiču vodu ze zaplavených objektů odčerpávali i hasiči z Březiněvsi a Čakovic. Všem patří dík za jejich obětavou práci.

Jak problém vidí zastupitelé a jak ho řeší vedení MČ (STAN) – viz ĎZ 7-8/2020 s.6-7 /podle některých je téma pouze „snaha o zviditelnení“ pozn. red./

RR

autor je zastupitelem MČ Ďáblice

AKTUALIZACE 14.12.2021

K zaplavování dolní části Ďáblic (ulice Na Štamberku, U Parkánu, …) dochází pravidelně v době přívalových deštů, kdy v krátkém časovém intervalu spadne větší množství srážek. Kritický je tzv. třicetiminutový desetiletý déšť, kdy za 30 min. spadne 3 cm srážek (na 100 m² zastavěné plochy spadne 3 m³ srážek). I když by k němu mělo docházet jednou za deset let, v Ďáblicích nás překvapí podstatně častěji.

Příčin zaplavování dolní části Ďáblic je více:

1. Dešťová kanalizace Ďáblic byla s ohledem na podmínky Povodí Labe vybudovaná v roce 1993 jako omezená – pouze pro odvodnění vozovek a dopravních ploch (více viz M.Wimmer a kol.: Ďáblice, MAROLI, Praha 2000).
2. Nepříznivé hydrogeologické podmínky území (převážně málo vsakující jílovitá zemina, nízká hladina podzemnních vod v dolní části Ďáblic 1-2 m pod povrchem).
3. Nerovnoměrný sklon povrchu terénu (od jihozápadu k severu: ulice Květnová v délce 900 m má sklon 6,4 %, zatímco navazující ulice Na Štamberku-U Parkánu-Ďáblická-U Chaloupek v délce 600 m mají sklon  1,6 %.
4. A další.

Řešení:

Generel odvodnění Ďáblic z roku 2004, Generel odvodnění Prahy Sever z roku 2007 navrhly dvě nové retenční nádrže:

• RNA – v „brýlích“ Kostelecká-Cínovecká,
• RNB – v místě současného Ďáblického rybníku (severně za statkem křižovníků)

a dvě nová povodí:

• PA – Jihovýchod – Severovýchod pro odvodnění Akcízu, Nových Ďáblic a budoucí průmyslové části u Cínovecké, … s vyústěním do RNA,
• PB – Jihozápad – Sever pro odvodnění západní části Ďáblic (západně od Zákupská-Čenkovská-Myslivecká-Šenovská včetně, areál Spojů, …) s vyústěním do RNB.

První verze DÚR (dokumentace k územnímu řízení) z roku 2006 rozpracovala povodí B a retenční nádrž B. Řešení se nepodařilo posunout do dalšího stupně DSP (dokumentace pro stavební povolení) pro nedořešené majetkoprávní vztahy k pozemkům pod a kolem Ďáblického rybníku, které jako náhradu přidělil Pozemkový fond ČR dvěma restituentům.

Připravit se podařilo alespoň řešení havarijního stavu odvodnění hasičské zbrojnice (viz ĎZ 11/2009 s.2 – nový sběrač dešťové kanalizace z ulice U Parkánu přes statek křižovníků na sever od něj. K realizaci v neúplném rozsahu došlo v letech 2010-2011, k naplnění smyslu sběrače došlo v roce 2018 po jeho prodloužení po nejnižší bod před vjezdem do hasičárny (ĎZ 3/2019,s.9).

S aktivitami proti Ďáblickým rezidencím (viz ĎZ 5/2012, s.4-5) padlo i řešení odvodnění Ďáblic. Zpět na jednací stůl ho vrátila bývalá Komise výstavby a investic v letech 2015–2016.

Problematice odvodnění bylo věnováno několik článků v ĎZ (12/2016,s.4, 1/2017,s.6-7, 2/2017,s.12-13, 3/2017,s.12-13, 4/2017,s.4-6 a 10-11, 5/2017,s.19) a beseda „Odvodnění Ďáblic a hospodaření s dešťovou vodou“, které se dne 19.4.2017 zúčastnili nejpovolanejší zástupci Prahy (Magistrátu, PVS, PVK a další odborníci). Na besedě byl potvrzen existující problém zaplavování Ďáblic a nutnost řešit jej. Pomoc přislíbil kromě kompetentních zástupců Prahy i zástupce Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, kterému byly navráceny pozemky pod a kolem Ďáblického rybníku  (více viz HN 27.3.2012 a III. ÚS 1862/16).

Byly otevřené zajímavé dotační programy „Dešťovka pro fyzické osoby“, „Dešťovka pro právnické osoby“, „Zadržování vody v krajině“ a další, které na besedě avizoval zástupce Státniho fondu životního prostředí ČR. Je škoda, že až na jednu fyzickou osobu stávající zástavba Ďáblic tyto dotační programy nevyužila. Naučit se využívat dešťovou vodu můžou pomoci alespoň nadzemní nádrže o objemu 1 m³, které vedení MČ rozdalo v roce 2018 zájemcům z Ďáblic. 

Místo dalších jednání ohledně otevřené retenční nádrže RNB a povodí PB se na úrovni MHMP začala připravovat studie alternativního řešení tzv. trubních retencí – podzemních retenčních nádrží pod ďáblickými komunikacemi. První verze studie se sedmi RN byla k dispozici v květnu 2017, druhá verze se čtyřmi RN o rok později. Příprava DÚR zahájena nebyla.

Radimír Rexa, zastupitel

Z reakcí na anketní otázku pro zastupitele červencového Ďáblického zpravodaje.

Problémem bleskových povodní Ďáblic je především nedostatečně kapacitní dešťová kanalizace, která se při přívalovém dešti zahltí a následně není schopna odvést přebývající vodu zaplavující spodní část Ďáblic. Navýšení kapacity by technicky bylo jen velmi obtížně proveditelné navíc málo účelné. Potřeba je řešit především konstantní průtok při přívalových deštích. Jako podmínku pro každou větší výstavbu dáváme investorům vybudování retenčních nádrží, které pojmou první nápor vody a do kanalizace ji budou odpouštět konstantním průtokem. Tímto způsobem by se mělo v budoucnu podařit zachytit vodu ze současně zpevněných, nezasakujících ploch areálů u Statkové ulice. Další velké podzemní retenční nádrže plánuje hl. m. Praha pod Šenovskou ulicí a jejím okolím, nicméně z ekologického i krajinného pohledu bych byl raději, aby radní navázali na jednání iniciovaná Ing. Rexou se zástupci Křížovníků (vlastníci polí severně od Ďáblic) a vodu odvedli po povrchu krajinou směrem k prameništi Mratínského potoka.

Martin Tumpach, zastupitel

Dle projektu PVK přeložkami a zkapacitněním dešťové kanalizace. Místo
podpovrchové retence v Šenovské,která může narušit statiku domů, by bylo
vhodnější svedení vod do upravených rybníků Ohrada, Parkán a nové retence u Chřibské. Všechny objekty by měli mít dešťové usazovací nádrže pro zamezení znečištění vod. Dále se musí vyřešit předání již 16 let nezkolaudovaného, neudržovaného objektu na potoce pod Cínoveckou do správy HLMP. Funkčnost tohoto objektu je klíčová pro zamezení povodní v oblasti Blat.

David Prokeš, zastupitel

Jak vyřešit problém odvodnění Ďáblic lze dost těžko popsat pouze v několika větách. V přípravě je návrh, který počítá s vybudováním podzemních retenčních nádrží. Největší má být umístěna pod ul. Šenovskou. Tj. pokud má dojít ke zlepšení, je potřeba se zasadit o to, aby HMP co nejdříve návrh zrealizovalo. Jestli bude toto řešení dostatečné, ale není jisté. Bohužel od posledních voleb nebyla ustanovena ani stavební komise ani stavební výbor Zastupitelstva MČ, který by se problémem zabýval.

Marek Pěkný, zastupitel

Není potřebné objevovat Ameriku. Řešení na odvodnění Ďáblic popsal Generel odvodnění Ďáblic z roku 2004, Generel odvodnění Prahy Sever z roku 2007, Dokumentace k územnímu řízení z roku 2006, věnovala se mu dne 19.4.2017 beseda Odvodnění Ďáblic a hospodaření s dešťovou vodou, proběhly dotační výzvy Dešťovka pro fyzické osoby, Dešťovka pro právnické osoby, Zadržovaní vody v krajině, byla zpracovaná studie trubních retencí. Když získá odvodnění Ďáblic vyšší prioritu u současného starosty MČ, který je již druhé volební období i zastupitelem HMP a jehož straničtí kolegové mají již druhé volební období jako radní HMP na starosti infrastrukturu Prahy, problém zaplavování Ďáblic se vyřeší. Tak jak se např. v roce 2015 podařilo vyřešit 20 let neřešitelný problém odsvěření tlakové kanalizace na Blatech. V případě skutečného zájmu starosty o dotažení řešení navrženého v roce 2004 opět rád pomůžu (více k zaplavování viz podrobnější příspěvek).

Radimír Rexa, zastupitel

Letošní sucho se podobá tomu z roku 2012 (tehdy byly mimo jiné výnosy plodin nejnižší za posledních 50 let). Je velmi nezvyklé, aby bylo šest let po sobě takové sucho, jaké zažíváme v těchto dnech. Podobný stav vědci předvídali až za dvacet let. A tak nějak doufám a představuji si, že v okamžiku, kdy čtete tyto řádky, vám za oknem životodárně prší.

Žijeme v době, kdy se ze zpráv například dovídáme, že v Polsku komplikují dopravu písečné bouře, silný vítr zvedá prach z vysušených polí, zvyšuje se četnost požárních výstrah, lesy trpí nejen náhlými požáry, ale hlavně kůrovcovou katastrofou (způsobenou suchem) a Lesy ČR spouštějí největší program pro zadržení vody v lesích v historii podniku.

Vodárenské společnosti v některých krajích začaly omezovat svým obyvatelům odběry vody a nastavili maximální denní limity. Opatření přijímají postupně i některé obce. Zatímco loni byla zásoba vláhy po zimě na celém území republiky dobrá a problémy způsobily až suché a teplotně nadprůměrné jarní měsíce, letos je v některých oblastech z šesti stupňů sucha třetí nejhorší i druhý nejhorší. Situaci vědci porovnávají s průměrnou úrovní vláhy v půdě za roky 1961 až 2010. Dopad bude primárně na zemědělce a lidi čerpající pitnou vodu z mělkých vrtů. Už teď je zřejmé, že letošní sklizeň bude slabší. Předpokládá se například výrazný růst cen brambor.

Navštívil jsem řadu zemí, kde byla pitná voda pouze pro bohaté obyvatele, kteří si ji mohli dovolit koupit, a vůbec nebylo samozřejmé, že teče z klasického vodovodu. Pevně doufám, že se takového stavu ve střední Evropě nedočkáme.

Ministerstvo životního prostředí je znepokojeno, že za dva roky fungování dotací pro obce na zadržování vody dorazilo pouze 20 žádostí (v ostrém kontrastu míry využívání dotací stavebních). Hlavní město Praha jedná o vytvoření rezerv pro městské části na boj proti suchu. A z Prahy také čas od času zní smysluplné návrhy jako zohledňování environmentálních aspektů při přidělování dotací jednotlivým projektům, hlídání neklesajícího podílu zeleně při rekonstrukcích ulic, parků a komunikací, využívání retenčního potenciálu území, pravidelné zalévání stromů nebo omezení sekání trávy a ořezávání stromů a keřů v době sucha na minimum. Například MČ Praha 7 22. května vyšla vstříc volání vědců a občanů po tom, aby se připojila k desítkám municipalit z různých částí světa i ke dvěma státům, Velké Británii a Irsku, a vyhlásila stav klimatické nouze. I mezi magistrátními úředníky potkávám lidi na správných místech, podporující rozmanitost (tím pádem i retenční schopnost) krajiny i za cenu nepopulárních opatření.

V Ďáblicích jsou střecha nového obecního domu a venkovní střešní učebna ZŠ osázené teplomilnými rostlinami v substrátu, který má částečně retenční schopnost. I developer výstavby řadových domů u Květnové přislíbil takové střechy na svých domech postavit. MČ Ďáblice v loňském roce rozdala kolem sta nádrží na zachytávání dešťové vody k zalévání zahrad a nabídla finanční příspěvek úspěšným žadatelům o dotaci Dešťovka. Aktuální stav sucha lze sledovat například na webových stránkách Intersucho. Zapojit se do boje proti suchu mohou do jisté míry i jednotlivci.

Opatrujme čistou vodu, protože bez vody (v podzemí, na zemi i ve vzduchu) není života. Svým proaktivním přístupem může přispět každý z nás.

Martin Tumpach